Krvavé jahody

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autentický příběh Češky zavlečené do sovětských gulagů. Skutečný, sotva uvěřitelný osud Věry Sosnarové, která byla po druhé světové válce odvlečena z Československa a prožila 19 krutých let v sovětských vězeních a gulazích. Nakonec se jí podařilo vrátit se zpět do vlasti, kde se začlenila do normálního života.

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352497/big_krvave-jahody-3zE-352497.jpg 4.41255
Nahrávám...

Komentáře (338)

Kniha Krvavé jahody

SilvieSisinka
18. května

Drsně čtení, když člověk ví že se tohle opravdu stalo.
Krvavé jahody vypráví děsivé svědectví Věry Sosnarove,deportované ve 14 letech spolu s 9 sestrou Naďou a jejich ruskou matkou-petrohradskou emigrantkou Libuši Šímovou roz.Melkinovou-z Brna Aldo Sovětského srazu.
V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy Stalinova teroru,které matka nepřežije.
Po propuštění putují jako sirotci bez dokladů na dálný východ.Kde pokračují v otrockých pracích v lese,na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí v dole,kolchoze, slévárně.
Do Československa se vrací až po 19 letech,za velmi nevýhodné smlouvy v jistém JZD musí odpracovat deset let jako levná pracovní síla.Obe děvčata vysvobodí ze spárů nelidského ponížení až láska a svatba.

Cusco
18. dubna

Každý den myslím na to, jak jsou tisíce lidí - ukrajinských uprchlíků - násilně rozdělováni, nuceně evakuováni a odváženi do Ruska.
Pomáhám Ukrajině jak jen mohu, ale čím víc se dozvídám nové a nové informace o situaci - jsem na tom psychicky hůř a hůř.

Jak nebohým odvlečeným lidem pomoci? Nejde to. Jsou bez naděje..


uzivatel6305
16. dubna

A opět jedna povinná četba! Sice po Šedých tónech a Cilčině cestě už nechci číst ( poslouchat) další podobný příběh, ale všichni by měli znát zrůdnosti totality, obzvlášť když se v tomto případě jedná o českou/československou minulost. V podání paní Maciuchové je knížka opravdový skvost. Bohužel děj je, podle očekávání opravdu ponurý, smutný a neuvěřitelný. Jak může lidská bytost zvládnout tolik utrpení? Všude se najdou bestie, ale i slušní lidé, a zrovna v dnešní době je toto téma opravdu "hot". Nikdy bychom na tuto minulost neměli zapomenout. Velice doporučuji. Připravte si kapesník!

Argony
04. únoraodpad!

Hm, nehodící se komentáře jsou házeny vedle do diskuze. Prý prozrazuji děj či házím neoznačený spoiler nebo neříkám svůj názor.

Takže - paní sice v SSSR byla, ale kniha je vylhaná!

Nedojímejte se nad ní zbytečně. Stačí si na netu vyhledat její jméno či název knihy a najdete hromady článků.

IvetaZ
14. ledna

Krvavé jahody jsou tak děsivý příběh, že to snad stačí číst pouze jednou. Kniha není obsáhlá, příběh plyne bez velkých obtíží.

Canniosh
08. ledna

Netroufám si hodnotit obsah knihy, protože toto je hodně drsný příběh podle skutečnosti; a jak je známo, tak realita dokáže být daleko více tvrdá než jakákoliv fikce. Osud sester Mělkinových ať tedy slouží jako výtka oněm dobám a lidem, a zároveň jako výstraha toho, co se tehdy dělo, a bohužel, co se někde děje dodnes. Budu tedy hodnotit spíš styl, jakým je kniha napsána, a ten mi opravdu seděl; popis jednotlivých událostí je, jak už někdo zmínil, po vzoru mnoha "dní Ivana Děnisoviče", a to je asi to nejsprávnější přirovnání. Kniha se četla opravdu "sama", a jsem rád, že se autor nepozastavil ani nad drsným popisem brutálních událostí typu vražd, znásilnění a dalších; právě toto dotvářelo celkovou bestialitu oněch dní, týdnů a let, ve kterých hlavní hrdinky musely žít. Za mě určitě doporučení k četbě komukoliv, kdo rád čte.

lalela
20.12.2021

Četla jsem, dočetla a opět zůstala v zamyšlení, co všechno se může odehrávat mezi lidmi. Pak jsem zjistila, že přes vesničku, ve které paní Sosnarová bydlí jezdíme co 14 dní na chalupu. Musela jsem se tam zastavit a tu paní vidět a mluvit s ní. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. Nedá mi to nevyjádřit se k tomu, jestli je kniha vymyšlená nebo ne. Tolik knih je vymyšlených a lidi je hltají. Já tuhle taky hltala a střídavě jsem u ní brečela, ono to totiž nešlo, nebrečet. Je to hodně silná kniha

Rihatama
18.12.2021

Romány i faktografií z období 2. světové války a poté už člověk začíná být pomalu zahlcen. Kupkův příběh Věry Sosnarové (Mělkinové) z Brna však tentokrát nemluví o násilných odsunech německé menšiny z Československa. Věru ještě jako dítě i s její mladší sestrou a matkou odvlekli Sověti z Československa s koncem 2. světové války z právě osvobozené země do země Sovětů, odkud pocházela její matka. Znetvořená komunistická morálka totiž odsuzovala a trestala děti za "zločiny" svých rodičů a zbavovala je nejen lidství, ale i občanství a práva na normální život. Je to neskutečný životní příběh mladé ženy, který odhaluje ponižující a brutální sovětské (chce se říct nacistické) praktiky v trestních táborech. A aby toho nebylo dost, vytoužený návrat domů po mnoha letech ji zlodějskými a estébáckými praktikami a výhrůžkami návratem zpět do sovětských gulagů "zpříjemnili" ještě českoslovenští komunisté. Potud zaznamenaný autentický příběh.

Jiří Kupka je nesporně erudovaným spisovatelem. Nespokojenost a vcelku oprávněné dohady však vzbuzují Kupkovy cesty do zahraničí v době tuhého režimu, nebo jeho podíl na politické a kulturní komunistické propagandě. V uměleckých kruzích ale takových postav najdeme celou řadu a všichni se dodnes těší respektu a neutuchajícímu zájmu veřejnosti a fanoušků, což není vyjádřením podpory, ale konstatování. Nemyslím si proto, že bych měla v hodnocení této knihy nějak zvlášť reflektovat Kupkův vztah ke komunistickému establishmentu. Zvlášť, když popisy a chování všech zúčastněných v knize jsou naprosto uvěřitelné a nezaznamenala jsem v ní ani žádný jiný skrytý podtext. Možná vyjma Kupkovy snahy o vlastní rehabilitaci. Další otazníky se zvedají nad autentičností příběhu a věrohodností výpovědi samotné Sosnarové, která má dnes již 90 let, neb ji zpochybnili historici studující totalitní režimy. Ať už popsaný příběh prožila sama Sosnarová nebo jiná postava (o sovětských gulazích se lze dočíst v dalších knihách), Krvavé jahody nabízí nejen informovaný vhled do systému a praktik sovětských pracovních táborů, ale i strhující čtení.

1 ...