Noční klub. Díl první

od:


KoupitKoupit eknihu

Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/10_/1057/nocni-klub-nocni-klub-i-ZEv-1057.jpg 4.71742
Série:

Noční klub (1.)

Žánr:
Literatura česká, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, Klub Julese Vernea
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (232)

Přidat komentář
RyonMathrin
12. listopadu

„Jménem Nočního klubu vás odsuzuji...“ Miluji příběhy o boji za spravedlivou věc. V této knize je ho přehršel. A je to mazec. Řežba. Jak si sáhnout na dno a pak zjistit, kde je to skutečné dno, a teprve pak se od něj odrazit. Pokud získáte unikátní schopnosti jako Tobiáš.
Samozřejmě jsem opět nemohl přestat číst. Je to jízda. Obdivuji autorovu fantazii (pozor, mírné spoilery!), jaké dokáže vymyslet věci, aby děj odsýpal. Únos letadla, panenka s kečupem... paráda. A i když jsou některé scény opravdu drastické, na druhou stranu ten humor...

...“Kdybys viděla těch dopisů, jak škemrali, kde se upíři v Praze scházejí, kde bydlí…!“ Naklonila se nad mne a zaryla mi loket doprostřed hrudníku: „Přiznej to! Kde se scházejí?! Kde bydlí?! Taky nechci stárnout a chci být na věky mladá a krásná!“ „Dej se nabalzamovat.“ „Tyyy!!!“

soutěž v páce: „...pan Ji měl na člověka skutečně titánskou sílu – zřejmě nějak speciálně trénuje (a není divu, živí-li se páčením peněz z turistů)...“

Kývl jsem hlavní, aby přihlížející Číňané ustoupili. Tiše se pošklebovali, protože si mysleli, že námořníka jen straším.
Beng.
Měli ustoupit trochu víc, takhle měli mozek mezi prsty u nohou.

Ryorka
03. listopadu

Kulhánek je prostě ...noo....ehmm....suchej.......a taky naprosto skvělej.

jengibre
28. září

Od první stránky jsem byla naprosto nadšená a to až po strany 113 – 119. S jejich přečtením přišlo zklamání, šok a ztráta jakéhokoliv zájmu o další čtení. Naštěstí mi tehdy někdo řekl, že „teď to teprve začne“. Kdyby se tak nestalo, nejspíš bych knížku zavřela a už se k ní nikdy nevrátila. Ale díky těmto čtyřem slovům jsem se rozhodla pokračovat a mohla jsem tak hltat každé další slovo až do konce. Po přečtení mě mrzelo, že nemám po ruce druhý díl, abych mohla ihned pokračovat.

Yustina
31. srpna

Kniha se mi líbila, velmi dobře se mi četla. Vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy a jsem za to ráda. Těším se na druhý díl :-)

malí
23. srpna

Chte nechte to cloveka vtahne. Nejvic ocenuji humor.

RemiBlack
22. srpna

2018/27
Moje první setkání s žánrem i s autorem. A do háje, proč se to nestalo už mnohem dřív?! (dobře, pár let zpátky bych se nedostala přes prvních pět stran, ale stejně...) Krev, kam se člověk ("člověk") podívá, jedna akce za druhou, prostě pecka. A samozřejmě Kocour!

acrev
21. srpna

Musím říct, že mě tato kniha celkem zklamala. Už několikrát mi byla doporučena a tak jsem se rozhodla jí dát šanci. Na můj vkus byla ale příliš brutální. Připadalo mi, že autor se vyžívá v detailním popisování jednotlivých brutálních činů. Násilí mi v knihách většinou nevadí, ale tentokrát jsem teda měla velké starosti knihu dočíst. Bohužel první díl nemá konec a tak asi budu muset těžce přelouskat i díl druhý.

PeťkaW.
17. srpna

No co to sakra...? Kulhánek právě jedním šmahem dokonale zbořil mou léta budovanou skepsi a nechuť k českým autorům. A je mi putna, že Noční klub je braný jenom jako béčko. Aťsi je klidně céčko nebo jiný písmenko, ale tohle byla prostě jízda, kterou jsem absolutně nečekala. Moje srdce ironika se nad hláškami a sarkastickým černým humorem hlavní postavy doslova tetelilo blahem. Létající vnitřnosti a hektolitry krve asi nebudou pro každého, ale já právě zjistila, že v sobě mám asi malého masochistu, protože se rovnou vrhám na druhý díl :D .

Dragonian
15. srpna

Po 16 letech jsem se k této knize opět vrátil. Leč už to nefungovalo, jako za mlada. Byl jsem schopen knihu číst, ale už jsem z toho neměl takovou radost a nesmál se jak jelito. Ale zůstane v mém srdci pořád.

PabloFuentes
14. srpna

Tohle byla jízda! Všichni mi to stále doporučovali, já se bránil, ale nakonec jsem se neubránil. Výborná záležitost, výborné zvraty... drsné! Čistá zábava.

Lethania
25. června

Naprosto brilantní záležitost. Kulhánkův styl psaní se mi hodně líbí - asi jeden z nejlepších chytlavých stylů. Tato kniha není určená pro nějaké milovníky smysluplných příběhů, ale pro ty, kteří mají rádi čistokrevnou zábavu a černý humor. Kdybych mohla dát deset hvězd, tak by ji ode mě stoprocentně dostala.

zluk
07. června

Tahle kniha mě kdysi ulovila v knihovně a od té doby mám tohoto autora v oblibě. Není to nic pro intoše, ale sviští do od začátku do konce a každou chvíli se člověk zasměje.

TERRORDROME
27. května

Najprv som si hovoril že toto je to najhoršie čo som zatiaľ od Kulhánka čítal. Stupídny spolok pomstiteľov čo vylieza z kanálov ako ninja korytnačky náhodne pri vražednej akcii narazí na zblúdilú japonku čo je zhodou okolností príslušníčka nejakého ultra bojového klanu, bez slov ju naverbujú a každému vrátane nej je jedno či mala predtým nejaký iný život. Proste znôška toho čomu Angličania hovoria bullshit. Lenže potom nastáva absolútny zvrat a ja s potešením zisťujem že ma Kulhajs totálne ofajčil a dobre vie čo robí. Zbytok knihy som zhltol ako Kraken pannu a z posledných síl dočítal o piatej ráno. Upirizácia hrdinu, muklovanie na pirátskej lodi faldovitej pani Dao a jej veselej posádky a nakoniec zbesilý útek, to všetko bola úplná paráda, hlavne ten únos lietadla a bábika plná kečupu. Pozitívne hodnotím aj nevyjasnené polonenávistné vzťahy hrdinu s Hanako a Denisou a konečne viac prekreslené charaktery ultranebezpečných záporákov. ... a dúfam že ich Tobiáš v ďalšom diely všetkých fakt brutálne zabije...!

B-artX
16. dubna

Kulhánkův styl psaní naprosto miluji. Nejvíce jsem si užil prvních 60 stránek, pak to bylo o malinko slabší, ale stejně měl příběh krásný grády. Vládce strachu (kteří mi v pár aspektech přišli až moc "podobní" některým částem této knihy) přiznávám, že jsem užil trošku víc, než Noční klub, ale přesto jsem z tohoto díla nadšen. Některé momenty a nápady z knihy se mi velmi líbily a jsem si jist, že si je budu pamatovat ještě dost dlouho (loď paní Dao, příchod Wriese a Van Vrena do Nočního klubu, kanibalské Ragů). Zkrátka boží, Kulhánek je génius (takový knižní Tarantino) a já se hned vrhám na další knihu. 90%- 5*.

Sldook
12. dubna

Ke Kulhankovi jsem se dostal az v pozdejsim veku a jako k prvni, zrovna teto knize. A hned od zacatku jsem si oblibil jeho styl psani i pribeh.
Az po precteni cele knihy jsem se dozvedel, ze se v ni vyskytuje spousta odkazu na jeho predchozi tituly, takze se ted tesim, az se k nim dostanu, a pak se vratim k teto. Nicmene hodnoceni uz vyssi stejne nejde dat :)

gerontík
11. dubna

Musíte to brát s velkým nadhledem, ale jakmile se na tu tóninu naladíte, užíjete si fakt jízdu.

Veverka94
10. dubna

Báječné!

PetraaMatouš
07. dubna

Ke Kulhánkovi jsem se dostala jako náctiletá. Většina lidí v mém okolí hltala Bukowskiho, já hltala Kulhánka. Četla jsem všechny jeho knihy. Nejvíc na mě zapůsobil noční klub. Musim přiznat, že se k němu občas vracim. Myšlenka čtenářského klubu, sídlícího někde pod starou Prahou a chránícího nás před zlými lidmi, mě fascinovala. Nikdy jsem od kulhánka nečekala nějaké velké myšlenky. Je to pěkná oddechovka a navíc vtipná. To se vztahuje ke všem jeho knihám, proto ani nebudu komentovat zbytek. Z jeho tvorby mám nejradši Noční klub a navazující Vyhlídku na věčnost. Zatím-co Noční klub je o upírech. Vyhlídka na věčnost o pekle (takové postapo).

Ramiel
25. března

Po Vládcích strachu jsem se těšil na pokračování, jelikož je kniha s Nočním klubem v sérii. Bohužel to tak není. Což by až tak nevadilo. Ale kvalita děje není zdaleka taková. V knize je spousta krve a cynismu, které jsou ale až nadbytečné. Několik dobrých a vtipných hlášek se tu objevilo. A ačkoliv nadšení ze čtení už u mě není takové, tak stejně si rád přečtu druhý díl Nočního klubu.

Nomia
22. února

Dle hodnocení mám pocit, že jsem snad četla úplně jinou knihu. Moje první setkání s panem Kulhánkem a dojmy jsou z toho spíš rozpačité, tohle má být onen mistr české fantasy?
Tři hvězdičky, ale s odřenýma ušima a hlavně za občasné vtipné hlášky. Jinak průměrná krvavá řežba.

Pan_Skala
17. února

Poprvé jsem četl Noční klub tak před 10 - 12 lety a od té doby si to vždy jednou za čas připomenu a přečtu si ho znovu. A to je naprosto dokonalý ukazatel jak moc tu knihu mám rád, protože málokterou knížku čtu dvakrát. Nevím jestli mě na ní baví příběh, upíři, ten styl psaní nebo postavy. Prostě to nevím a přiznávám, že ani vědět nechci. Prostě jednou za čas se chci ponořit do děje za panem Tobiášem, Hanako a Mazlíkem.

Jaruš7
15. února

Když bizard, tak Kulhánkův, asi bych to líp jak "Alef" netrefila, ty samé pocity, nejdřív boj o to jestli vůbec jo, a pak se z toho vyvine závislost ( probůh ) na upírovi, ( první co mě napadlo "tak hluboko jsi se vznesla"), bylo to správně fajnově ujetý a výstižně rétoricky vyšperkované.
Citát: "A tak je to dodnes: uklízíme špínu, kterou by Češi zavírali do nemocnic a do vězení, léčili ji a propouštěli za dobré chování."

hana4834
12. února

Naprosto skvělá kniha. Měla jsem předsudky, český spisovatele nepreferuji.Ale tato kniha mě naprosto dostala už jsem ji četla dvakrát

ZaS
09. února

Začátek vysloveně slabý; něco jako čtyřistapadesátý díl Death Wish zasazený do Prahy. Ve čtvrtině to začínalo vypadat na zlepšení, ale naděje zmizela po pár stránkách. Zbytek knihy je celkem nudná přehlídka řeznických technik zabijáků. Literárním stylem mi Kulhánek celkem sedí a právě proto dávám jenom jednu hvězdu - za zklamání. Kdyby méně kopíroval béčkové krváky a více se věnoval logice, mohla to být dobrá kniha.

vlkodlaq
06. února

Po pár letech jsem neodolal a čtu zas. Přes roky, které mezitím utekly, si děj poměrně živě pamatuju (aby taky ne, když už to čtu po třetí), takže žádné překvapivé zvraty se nekonají, přesto čtu s nadšením a skoro až hltavě. Pořád jsem toho názoru, že noční klub je etalonem české sci-fi/fantasy liteartury a jedna z nejlepších knih tohoto žánru k doporučení. Pane Kulhánku, dopište prosím a vydejte další knihu, Vaši fanoušci si to jistě zaslouží a věřím, že bude skvělá. Ačkoli s ní Vy nejste spokojen a možná nikdy nebudete, nám se jistě líbit bude!

whiolet
31. ledna

Je pravda, že Kulhánka charakterizuje hlavně to, že nedělá dotisk svých knih, tudíž držet v rukou jeho dílo už je samo o sobě dost povznášející a hodnocení možná není úplně tak jak by mělo.
Každopádně Noční klub je krvavá jízda, která se neštítí ničeho, a k dokonalosti ji chybí snad jen o padesát stránek méně.
Doporučuji si nejdříve přečíst Vládce strachu,abyste pochopili na co Tobiáš naráží,když se mluví o "jeho" knize Upíři :)

bertrand
12. ledna

Jak popsat Noční klub, knihu z roku 2002, čtenou v roce 2017?
Inu, svět se posunul i v popisu a zobrazení brutalit a z tohoto pohledu je kniha bohužel už poněkud zastaralá (bohužel se vztahuje k momentálnímu vztahu světa, filmu a literatůry).
A literárně?
Rodokaps pro 21. století, kdy Indiány, rančery a kovboje nahradili upíři, nindžové a různí jiní nadlidé, na jemnější psychologii opět není místo. Rozdíl mezi Rodokapsy je v tom, že v nich byla hranice mezi dobrem a zlem zcela jasná a nezrušitelná. Dnes? Porcuje se to horem dolem, vinní nevinní, může se všechno, jen houšť do toho, hrdinové se brodí potoky krve s občasnou hláškou na rtech a jejich život je nadřazen životům kolemjdoucích. Vnitřní morální kompas lehce poblikává v udávání směru, aby se zachovalo dekorum. Čtenář časem otupí.
Možná je Kulhánek schopný vypravěč, s dobrými nápady a schopnostmi vtáhnout do děje, ale není to v takovém případě ouplně ouplně zbytečné?

Leachim_
25.12.2017

Kniha urcujici smer psani ceske sceny na nekolik let dopredu.

slawa.cap
17.12.2017

Četl jsem po Vládcích strachu a ze začátku mi celkem vadilo, že nejde o přímé pokračování. Přes počáteční rozlazení jsem se do knihy začetl a zase jsem se od ní nebyl schopný odtrhnout. Musím říct, že příběh mě mockrát neuvěřitelně zaskočil. Že se hned po dočtení pustím do pokračování bylo naprosto jasné.
PS: Kocour je největší sekáč - od začátku až do konce :)

B4LU
13.12.2017

To, co si pamatuju ze Stroncia, je v přibližných obrysech i zde - krvavá řežba, cynické komentáře k ní a hlavní hrdina s kladným vztahem k obojímu. To vše psané způsobem, který člověku nedovolí se od knihy odtrhnout. P.S.: Ty hvězdy jsou spíš za styl psaní, příběh samotný je tam víceméně podružný (dal by se shrnout tak ve dvou větách). Čímž ovšem neříkám, že nehledám druhý díl.