TerraNova komentáře u knih

Tahle kniha mě v mnoha ohledech opravdu zklamala.

Nevím, jestli jsem jen já takový kámen, ale za celou knihu se mi nechtělo brečet kromě konce, kde jsem přece jen potřebovala jeden kapesník. Ale i tak nechápu lidi, co píšou, že brečí už od poloviny knihy. Vážně, vždyť máte v podstatě celý děj vyspoilerovaný zezadu knihy, protože ten, kdo navrhoval obal a měl možnost vložit část z knihy na zadní stranu obalu knihy, evidentně chtěl všem čtenářům zkazit celý příběh. Anotace je napsaná tak, aby vás donutila se ptát na otázky: "Proč mu přestala odepisovat?". Jenže díky zadní straně knihy to ani nemusíte číst, abyste na odpověď přišli. Takže ano, další minus knihy je její obal - hlavně konkrétně zadní část.
Další věc, co mi přišla nereálná nebo alespoň... divná, byl fakt, že jim bylo osm let a už se políbili? Pardon, ale kdo se v osmi letech s někým líbal? Sice je to milé gesto, ale i tak je to nepravděpodobné - minimálně v naší době. Prostě mi příběh přišel až moc přeslazený a pohádkový, ačkoli takový konec se k pohádce nehodí (dopadlo to špatně, ale vlastně dobře - nejde ani vlastně říct, jestli je to happy nebo sad end).
Co ale musím uznat, že bylo pěkné, byly některé věty, které, když si člověk uvědomí jejich význam, tak zjistí, že opravdu nejsou zbytečné. Většina by se mohla použíti jako citáty, protože jsou pravdivé nebo minimálně literárně krásné. Taky vztah Poppy s Runem.
Co mě ale naopak mrzelo bylo chovaní Runeho, když se dozvěděl co se stalo a před tím). Vím, taky bych asi byla naštvaná, kdyby mi vzali moji druhou polovičku, ale dva roky nenávidět jednu osobu za to, že jeli kvůli práci pryč (v podstatě kvůli penězům, aby měli jak se živit) a naprosto ji díky tomu ignorovat, mi přišlo fakt přehnané. A to nezmiňuji chování k jeho mladšímu bratrovi, kterého mi bylo líto víc, jak Poppy - minimálně tři čtvrtiny knihy ano. :(
Nakonec jsem ale byla ráda, že se všichni nějakým způsobem dali do kupy a srovnali se (hlavně Rune :D). Konec (především epilog) mě překvapil. Ale upřímně? Nevím, jestli pozitivně nebo negativně. Uvítala bych definování, co se vlastně stalo, že to skončilo tak, jak skončilo.
A jedna věc, která byla nádherná, byly lampióny - kdo četl, ví. Tohle gesto bylo fakt něco, co jeden nezapomene!

Ale i přes všechny ty negativy, co jsem psala ta kniha nebyla zas tak špatná. Spíš průměrná. Kdyby to šlo, dala bych jí 3,5 hvězdičky. Bohužel to nejde. Možná, že by se mi líbila víc, kdybych byla mladší (třeba okolo čtrnácti let), jelikož v tomhle věku jsem měla ještě trošku zkreslenější představy o lidech a světě jako takovém. Možná se to zdá jako pitomost, ale řekla bych, že i dva roky jsou velký rozdíl - minimálně v období dospívání.

9 23.08.2017

I přes to, že jsem na knihu slyšela jenom samé dobré ohlasy, nečekala jsem, že mě tolik chytne a bude bavit. Že na konci budu koukat na poslední stránku a nechápat, co se sakra stalo.
Knížka byla super, čtivá, vtipná a já nevím, co všechno ještě. Nechápu, jak někdo může v takovém tématu a v některých situacích vložit vtipy, který jsou vtipný, ačkoliv to je pomalu scénka jak z The Walking Dead. :D Jakože... jak!? Nechápu, ale tím mě kniha fakt okouzlila. Už na první stránce mě vzala věta: „Jistě, příběh začíná smrtí tisíců lidí, ale bože chraň, aby v něm byly nadávky, co?“. I když v tu chvíli mi absolutně nedošlo, jak moc je ta věta... drzá..? Kdo četl, pochopí.
Kady s Ezrou mi hnedka sedli jako hlavní hrdinové a AI/SPIRO byl taky naprosto super. Grafické zpracování knihy jak uvnitř, tak i na povrchu je naprosto skvělý. Příběh byl aspoň pro mě dostatečně akční a vtipný a tajemný a bavil mě a ohromil a já už fakt nevím, co vím napsat. Prostě kniha, které bych dala klidně i šest hvězdiček, kdyby to šlo.

7 26.08.2018

,,Když se jedno dvojče pořeže, druhé krvácí."

Po téhle knížce musím opravdu uznat, že autorka má svůj osobitý styl, a kdyby mi někdo její jinou knihu dal k přečtení, poznala bych ji hned. Způsobem jakým popisovala skrze Noaha a Jude život, okolí a lidi mě dostával. Nejdřív jsem si řekla, co to sakra je, ale postupem času mi to přišlo normální a hezký. Tak to mělo být. Celá jejich rodina byla nenormálně normální.
A na konec mě knížka donutila ze začátku litovat a později fandit Noahovi (někdy až moc - ale on byl správně divnej :D), doufat pro Jude (ke které mi ta divnota prostě nešla) a to všechno zároveň se čtením ke konci až s otevřenou pusou.
Můžu říct, že některé věci jsem tušila dopředu (například tu věc s G. a jejich mamkou).

Je tam i krásně vidět vztah mezi sourozenci a obecně mezi rodinnými členy, jak se mění ze dne na den, a co všechno se může stát a jak se můžete zamotat do lží a že je všechno se vším propojené a zamotané a to je prostě život.

Kniha je stejně zvláštně napsaná jako Nebe je všude. Ale musím říct, že tenhle příběh mi sedl a líbil se mi daleko víc, než ten, který jsem četla jako první (Nebe).

(A ta obálka je vlastně taky pecková a krásná. :)) Mě se prostě kniha fakt moc líbila - i když jsem pár věcí z příběhu předvídala - a nevím jestli je to proto, že jsem dlouho pořádně nečetla knížky a nebo pro to, že mi prostě nějakým zvláštním způsobem sedla.

7 20.08.2018

Za mě rozhodně peckové dílo. Opravdu mě čtení bavilo. Uznávám, že mě trochu odradila předehra, kde mi přišlo, že se nic moc nedělo, ale od prvního dějství mě to chytlo a já nemohla přestat číst.
Hodně věcí mě při tom praštilo do očí. Hlavně ty, které se točí kolem lidí - války, nenávist, lenost, ... Smutné na tom je, že většina a možná i všechno z toho, co se tam o lidech psalo, je pravda. Je důležité si to uvědomit, což je někdy i těžké. Podobná pocit jsem měla i u Bílé nemoci, která se taky točila okolo války a lidí, nenávisti a ješitnosti.

6 14.08.2018

Wow, opravdu krásný příběh. Obálka je zajímavá, ilustrace uvnitř knihu ozvláštňují a dokonale doplňují. Olly je nejchytřejší kluk, kterého jsem "poznala" a Maddy zas nejzajímavější holka, kterou jsem "poznala". :D Knize ani nemám, co vytknout. Nebyla přeslazená, nebyla nudná, nebyla jednotvárná, nebyla neoriginální, nebyla dlouhá, nebyla krátká, byla prostě akorát ode všeho. Tahle kniha má prostě všechno, úplně všechno.

6 05.09.2017

Krásný příběh. Vlastně ani nevím, odkud Malého prince znám. Sem tam sem o něm nejspíš slyšela a pak jsem zjistila, že je i k maturitě. Knížku jsem četla poprvé, čte se sama - nebude to tím, že má málo stran. Každopádně se mi potvrdilo to, co se o ní říká a nelituji, že jsem ji četla. Možná, že se čte dobře, protože je to pohádka. Mě osobně se zatím četla nejlépe z povinné četby a můžu říct, že mě i nejvíc bavila. Znám pár lidí, kteří to četli jako malí a řekli mi, že tehdy se jim to zdálo smutný a nelíbilo se jim to. A když to četli teď, tak je to bavilo a říkali, že to jako malí nechápali. Pak je teda otázkou, jestli to opravdu každé dítě pochopí, nebo to vidí jenom jako pohádku, která se jim nelíbí. Asi záleží na věku.

6 22.06.2017

Za mě rozhodně super. Už od začátku knížky to bylo zajímavé a snad nikdy jsem se při ní nenudila. Tate mi přišla sympatická hned od začátku. Miles... O něm až do poslední chvíle víte jen pár věcí, ale hned mi bylo jasné při první scénce, že je to on a to se ani nepředstavil (jak by taky mohl? :D).
Za mě prostě naprosto parádní, jsem ráda, že jsem se dokopala k tomu to přečíst. Kniha mě bavila na tolik, že jsem během jednoho dne přečetla přes 150 stránek s nezájmem, že mám tunu věcí, které bych měla dělat spíš, protože pak si budu nadávat, jak jsem blbá, že jsem je měla udělat, když byl čas a klid. :D Prostě luxus. Možná, že mě dostala i z mého čtenářského bloku. :)

6 22.01.2017

Naprosto nádherná knížka. Příběh mě neskutečně bavil a to jsem si myslela, že nebude. Už chápu ty lidi, co říkají, že Romeo a Julie je krásná kniha. Opravdu, Shakespear to umí. Nikdy bych neřekla, že bude kniha, kterou si chci znovu přečíst., ale ona se nakonec objevila. I přes smutný konec jsem se dokázala u knížky i párkrát zasmát. Strašně se mi líbil příběh, některé slovní hry a obraty, které se vyskytují i u Zkrocení zlé ženy, jak jsem se dozvěděla. Předpokládám, že asi i u všech jeho díl se tohle najde. No prostě nádhera. Rozhodně nelituji, že jsem tohle četla. Asi snad první kniha z povinné četby, která mě bavila tak moc, že si ji chci přečíst znovu. Nebýt povinné četby, ani neví, zda bych se k ní dostala. Ale teď jsem za to opravdu ráda. Určitě doporučuji přečíst. Za prvé: je to klasika a za druhé: je to fakt krásný a smutný příběh. I když se nemůžu zbavit myšlenky, že vlastně umřeli zbytečně. Náhoda. Kvůli jedné věci - kdyby se stala jinak, možná by žili. Ale i tak, je to dokonalost.

5 27.07.2017

Opravdu krásná kniha. Vlastně za přečtení vděčím povinné četbě, protože jinak bych ji asi ani nikdy číst nezačala. A taky kamarádce. Knížka byla čtivá a konec byl smutný. Ono, co se taky dá očekávat od názvu? A od příběhu, který je zasazen do takové doby. Ale i tak jsem si čtení užila a kniha mě bavila. Jediné, co mi v ní vadilo byly myšlenkové pochody často dlouhé na stránku a víc, ale bez toho by to nebylo ono.

5 06.06.2017

Kniha byla super. Jsem asi jediná, co ji čte tak opozdile? Snad ne.. :D Užila jsem si ji celkem čtyři dny a nemůžu se dočkat, až si přečtu další díl. ;)

5 19.06.2016

Skvělá knížka. Na stejný princip je napsána i kniha Solitaire. Kniha je plná záhad. Je vtipná - není divu, že jsem ji přečetla do dvou dnů.

Heather je dobrá a milující sestra, která má silnou vůli, když jde do tuhého.
Dodge je svým způsobem skvělí bratr, který má sva tajemství.
Nat je dost upřímná kamarádka, až to někdy škodí. :D
Bishop byl jasnej od začátku, alespoň pro mě. Je to takový ten typ kluka, který vás vytáhne ze smutku a deprese už jenom tím, že se usmívá.

Celkově se mi knížka líbila a lituji, že ji mam jen vypůjčenou z knihovny.
Dávám 5 hvězd.
Za mě pecka! Naprosto skvělý. :)

5 14.06.2016

Za mě snad asi první kniha z povinné četby, o které bych dokázala něco říct, a kterou jsem pochopila a rozuměla jí. Dokonce mě i bavila a to asi ze všeho nejvíc. A konec mě rozhodně hodně překvapil.

4 24.03.2018

Tady se přesně hodí věta: "Nesuď knihu podle obalu (nebo minimálně anotace)."
Tyhle dvě věci mě nepříliš přesvědčily, abych si to přečetla, ale nakonec - na kamarádčino doporučení - jsem si ji přeci jen nejistě vypůjčila z knihovny. A nelituji!
Rozhodně ne!

Ze začátku mi přišlo, že si sama podkopávala nohy (což taky dělala). Nechápala jsem jak někomu, koho zná 10 let nemůže věřit. Jenže po polovině knihy jsem usoudila, že v její situaci ji chápu. Protože mi kolikrát přišlo, že by ji možná Claire opravu nevěřila. A Jules mě pěkně sejřila, ale bez ní by to nemělo cenu psát. Postavy jsou sympatické, ale na začátku bylo vidět, že je Gia trošku sebestředná. Hodně byl vidět vývoj její postavy. Dokonalá rodina, která není tak úplně dokonalá. Bratr, se kterým nemá super výjimečně dobrý vztah, které v realitě prostě nejsou, vždycky se najde malinka hádka jednou za čas. Ale i tak je to podle mě super brácha, protože to časem pochopil - víme co...
Někdo, kdo ji podržel i v nejhorším čase (i když to před tím pěkně podělal :D)
Někdo, kdo ji přijal za kamarádku, i když to nevypadalo dvakrát nadějně.
A dost oceňuju, že to zvládla s nadhledem. Nesložila se tak, jako bych to udělala já v její situaci.

Ačkoliv mě ze začátku nepřišla ta kniha nijak výjimečná - a ona vlastně možná ani nebyla. I tak mám takový pocit, že pro mě něčím výjimečná byla. Ať už od uvědoměním si problémů, které řeší každý a ne jenom já, až po útěk z mé reality - na chvíli řešit problémy někoho jiného, ale přitom ne reálného člověka (to je ztráta času, ale v knihách je to povoleno :) :D).

Doufám, že od autorky vyjde více knih... takhle skvělých jako je tahle kniha nebo její druhá knížka (Po tvém boku).

4 10.01.2018

Druhý díl téhle série je opravdu zajímavý, ale musím říct, že mi nepřišel o nic víc lepší něž předchozí díl. Pomsta holek nebyla horší, ale alespoň to nebylo něco nereálného. Od autorky mám o dost radši trilogii Všem klukům, které jsem milovala. Chápu, že porovnávat tyhle dvě knihy není úplně nejlepší, vzhledem k tomu, že tahle kniha vyšla dřív než první díl dopisové série a taky ji píšou dvě autorky. Ale to, co mi vrtá hlavou, je Mary. Ta holka je prostě zvláštní. Lilia mě chvílemi dokáže pořádně naštvat. Kat je moje favoritka a přeju jí to nejlepší! Myslím, že už si zažila v minulosti dost. Ono vlastně i Mary na tom nebyla nějak skvěle. Ale pořád si stejně říkám, že Mary je schizofrenička nebo něco takového. :D Doufám, že se to nějak reálně vysvětlí. Mám pocit, že okolo Mary není nic jasné a jisté i po konci tohohle dílu. A pak tam je Rennie - a stejně mi jí není líto (sice není nejhlavnější postavou, ale myslím, že zmínku si po tomhle díle zaslouží).

Knížka se jinak celkem rychle četla. Jediné, co se mi vždy táhlo, byly kapitoly z pohledu Mary. Nevím proč, ale nesedla mi od začátku série a ani mě nebaví číst o tom, jak divnou má tetku nebo třeba to, že by nejradši Reeva zabila (ehm, ehm...).

4 14.11.2017

Na začátek říkám, že knihu jsem nedočetla a dočítat nehodlám. Nevidím důvod, proč bych ztrácela čas u něčeho, co mě nebaví, když mám další desítky knih, které chci číst.
Dočetla jsem zhruba do strany 80. Co první musím podotknout: námět. Jelikož je ze všech dystopií nejreálnější, vážně mě kniha zaujala už jen pro to. Druhý důvod byla obálka. Sice není nijak moc úžasná, ale špatná taky není.
Ale u toho jsem asi skončila. Jo, námět byl super. Ale zbytek mě nepřesvědčil, abych to dál četla.
Co mi fakt vadilo, byl pohled tří postav, které ještě k tomu byly milostný trojúhelník. A pozor, byl i čtyřúhelník, akorát ten celkem rychle skončil. Ano, další věc, která mi vadila. Klasika, milostné trojúhelníky. Klasické. Nic zvláštního, nebylo to nijak složité, prostě to bylo tak, jak to napsala. Obyčejné.
Další věc bylo to, že se absolutně nic nestalo během těchto stran než to, že někam došli. Ale žádná akce nic. Upřímně? Litovala jsem tak trochu Beu, protože dělala to, co dělala pro Quinna, který měl pohled nalepený na Alinině zadku (v jednu chvíli doslova :D).
To jsou asi hlavní důvody, proč nepokračuji. Kniha má i druhý díl, který podle zdejšího hodnocení nevypadá o nic moc lépe, takže nemám ani důvod se snažit to dočíst. Nic, co by mě motivovalo.
Samozřejmě, knihu nehodlám hodnotit hvězdami, jelikož jsem jí nedočetla do konce.

Pane jo, nemám slov. Na tuhle knihu jsem čekala půl roku a k tomu ještě dva měsíce, než ji měli v knihovně. Hned po prvních kapitolách jsem zjistila, že mi autorčin styl psaní a její humor fakt chyběl. Vlastně to nebylo to jediné, co mi chybělo. Celý ten svět mi neuvěřitelně scházel. Protože autorka sama musí být velký snílek (já bych snad nic takového nevymyslela).
Ve zkratce: první kapitola a dostala jsem záchvat smíchu, celá kniha je čtivá, originální, vtipná, obsahuje nespočet jedinečných a úžasných vět, které, když si na ně vzpomenu, mě vždycky rozesmějí.
K obalu té knihy se snad ani vyjadřovat nemusím. Je nádherný a konečně k tomu všemu - je sladěný i s názvem "Třetí stříbrná kniha snů". Protože teď je reálně stříbrná.
Kdo nečetl poděkovaní, měl by. Protože je to asi jedno z nejlépe napsaných děkování, co jsem kdy četla a se vším, co tam napsala naprostou souhlasím.
Na konci je seznam postav, který jsem ráda, že je i v téhle knize, protože vám postavy připomene, pokud se neorientujete, což se mi stalo - přeci jenom, půl rok je půl rok, kdo to ale četl naráz po sobě, má výhodu.
Vývoj postav (hlavně Anabel) byl taky celkem zajímaví (a neříkejte, že ne :D).
A Secrecy? Wow, to jsem fakt nečekala (i když jsem z jedné třetiny uhodla správně, kdo to byl :D).
Taky jsem došla k závěru, že vlastně není vyřešená jedna důležitá otázka motající se okolo snového světa - což je ale na konci knihy podotknuto, takže je to nejspíš naschvál a v tom případě nemám co vytýkat, pokud to byl autorčin záměr.
Jedné, co mě na celé sérii mrzí je, že je tak strašně krátká, protože já nechci konec!
Na závěr chci jen říct, že kdo to nečetl, podle mě o trochu (možná i víc) přišel.

4 31.05.2017

Čekala jsem trošku něco jiného, ale... Řekněme, že tohle bylo lepší než moje představa. Ze začátku se mi příčil pohled Poutnice - Wandy - duše. Ale pak jsem si ji oblíbila. Film je oproti knížce slabej. :D Ale to je většina... Obálka sice mohla byt lepší, ale to je maličkost. Samotný příběh mě bavil a jen tak na něj určitě nezapomenu.

4 04.06.2016

Krása. I když se docela dost hádali. Chvílemi mi připomněli manželství po 50 letech, pak to dorazilo to, že šla tam, kde věděla, že umře. No a když měla umřít, tak jí došlo, že chce vlastně žít. Bravo! :D

4 24.05.2016

Někdy jsem se smála. Někdy zase brečela. Je to úžasná knížka plná emocí. A hlavně je to podle reality. Protože to, o čem se tam píše, je život. Nějakou dobu je náš život skvělí, a nějakou dobu na nic. A přesně o tom je z části tahle knížka. Aneb jak bylo řečeno: "Život je jako horská dráha." :)

4 24.05.2016

Knížku mi doporučila kamarádka. Četla jsem jí jako druhou a musím říct, že už jen ten obal mě uchvátil. To je asi první plus té knížky. Další taky pak, že má dost stran, což já ráda. :D Děj? Mě se líbil. Nevím proč. Je možné, že se mi líbil díky tomu, že to byla jedna z mých prvních knížek. Každopádně něco, jako bych už někde četla, nebo viděla. Ale u něčeho jsem se zasmála a dost mě to překvapilo (ano, všichni mají obočí Mio). :D Podle mě je to v celku slušná knížka.

4 24.05.2016