Illuminae

A budou se rozdávat medaile.
Tu první bych udělil ne za celkový koncept, ale za technologickou poetiku. Je brutálně obtížné napsat něco ze vzdálené budoucnosti tak, aby to nevypadalo naivně, nebo aby se to naopak neutopilo v přemíře rádobytechnického slovníku, jakési technologické masturbaci autora. Upřímně, znám jen 3 autory, kteří si s tím zatím poradili na jedničku a dvojice Kristoff/Kaufman je další. Samo za sebe už mluví to, že příběh se začal rodit v roce 2013. Jasně, Clarkeova Vesmírná odysea pracovala s obdobným rámcem (AI proti lidem) už v roce 1968. Jenže v osmdesátých letech, když jsem ji poprvé četl, už působila lehce zastarale. Illuminae je deset let po svém vydání dost možná ještě relevantnější a neztrácí nic ze svého kouzla, jen ho posiluje.
Druhá medaile souvisí s tou první. Převést to do češtiny a neztroskotat při tom musel být dost mazec. Richard Podaný to dokázal. Text je plynulý, neexistující slova mají rozumné a někdy hodně kreativní ekvivalenty, slovní zásoba je bohatá. Prostě to funguje a nemám tomu co vytknout.
No a poslední medaile jde samozřejmě za formát. Není to první kniha, co pracuje z grafikou v zájmu posílení narativu - napadá mě třeba sci-fi hororová House of Leaves (Mark Z. Danielewski) - ale není to samoúčelné a není to přehnané. Obohacuje to zážitek tak akorát. Možná bych jen seškrtal emailovou korespondenci obou teenagerů cirka o třetinu; prostřední stovka stran ztrácí tempo díky výměně sladkých srdíček

(SPOILER) Kdybych Illuminae četla jako mladší, myslím si, že bych z knihy byla mnohem odvařenější a mé závěrečné hodnocení by bylo daleko vyšší.

V prvé řadě si dovolím vyzdvihnout naprosto dokonalé a originální grafické zpracování této knihy. Dává vám pocit, že nedržíte v ruce velmi tlustou knihu, ale přísně tajný spis ukradený z mezigalaktického cloudu. Člověk si chvílemi připadá spíš jako hacker, který se naboural do systému, než jako běžný čtenář. Díky tomu se kniha poměrně rychle čte.

Nebudu však zastírat fakt, že kvůli tomuto zpracování mi trvalo dlouho pochopit, co se vlastně děje, kdo s kým bojuje a proč. Možná je to i důsledek toho, že nejsem kovaný sci-fi čtenář, nicméně opravdu mě mnohdy ještě v polovině knihy mátlo, o co přesně jde.

Pakliže navíc odložíme stranou ono brilantní grafické zpracování, zbude nám poněkud šablonovitý YA příběh. Navíc ona snaha o „cool jazyk teenagerů“ na mě místy působila dosti křečovitě a místy mě vyloženě tahala za oči. A nebudu zastírat, že mě zhruba uprostřed začala kniha nudit.

K hlavní hrdince Kady jsem si dlouho hledala cestu. Ostatní postavy mi nepřišly výrazné, čestnou výjimkou byl ale můj milovaný Byron. Ten kluk mě neuvěřitelně bavil! O to víc mě bolelo, jak to s ním dopadlo…

Naopak romance mezi ex-partnery Kady a Ezrou mě příliš neoslovila. Chybělo mi tam skutečné napětí a chemie. Ezra na mě navíc působil, že má až příliš silný „plot armor“ – měla jsem pocit, že ho autoři nenechají padnout za žádnou cenu, jen aby mohlo pokračovat to jejich vztahové drama… :)

To nejlepší ale přišlo v samotném závěru. Linka s umělou inteligencí SPIRO mě naprosto fascinovala. Není to jen tupý počítač, ale entita s až děsivým božským komplexem, která se snaží pochopit lidskost skrze chladnou logiku. Sledovat jeho postupné šílení, kdy se v jeho poškozených obvodech tluče brutální pragmatismus s něčím, co nebezpečně připomíná city, byl vrchol celé knihy.

SPIRO je nepředvídatelný, mrazivě vyšinutý a morálně naprosto šedý. Paradoxně měl s Kady mnohem hlubší a úžasnější chemii než Ezra – právě tohle podivné a mrazivé pouto mezi dívkou a strojem, které vzniklo v naprosté beznaději, mě udrželo u stránek ve chvíli, kdy jsem zvažovala, že s příběhem těsně před koncem seknu.

Protože jsem viděla, že tento díl by dle hodnocení měl být nejslabší z trilogie, jsem velmi zvědavá na ty další dva. Beru tedy tento díl jako rozjezdový a budu se těšit, co přinesou další díly.

3,5*/5*

V prvom rade motivácia citat tuto sériu - lebo môj obľúbený autor ;) niesom fanúšik sci-fi ale tato kniha ma bavila aj keď teda pripomínala skôr komix nez klasika knihu ale vlastne za mna originálne keď si človek zvykne ;) ale čert ber mne tam tie vulgarizmy chýbali (blba “cenzúra”:) :D teda človek si domysli kadečo keď je dosť kreatívny ale predsalen trosku sprostej a sarkastickej komunikácie neuškodí ;)

Zpracování knihy pomocí dobových dokumentů, které tady všichni vyzdvihují, mě spíše rušilo. Základem beletrie je, byl a bude hlavně PŘÍBĚH. Po tom jsem šel i tady. A ten mě zaujal představou, že někde hluboko ve vesmíru se pronásledují tři obrovské kosmické lodi a snaží se o vzájemnou likvidaci. Pěkné, ale jednou stačilo. Další díly si odpustím.

,,Žádný nahoře. Žádný dole. Žádný nebe. Žádná země. Jenom nekonečná tma, co ji propichujou maličkatý špendlíky světla, co jsou starší nejenom než ty, ale taky než všechny bytosti tvýho druhu od počátku do konce světa. Chceš si připadat jako trpaslík? Tak si na šedesát vteřin sedni do kokpitu Cyklonu, člověče. Podívej se na tu nicotu a užij si, jak se ona dívá na tebe. Pak přesně budeš vědět, za co stojíš."

Píše se rok 2575 a Kady s Ezrou, dva puberťaci, si myslí, že se jim nic horšího než rozchod nemůže stát. Což je ovšem naprostá blbost, která jim má již za pár vteřin dojít. Když se dvě megakorporace perou o moc, je jasné, že kolem budou létat třísky. Když se ale perou o planetku, na které žijí lidé, nelétají jen třísky, ale i končetiny nic netušících civilistů. A to je teprve jen začátek veškerého utrpení. Protože na přeživší čekají další, ještě horší, úskalí.

Jedná se o celkem ohrané YA sci-fi s prvky romantiky a nikterak originální zápletkou. Vlastně téměř celou knihu víte, kam se bude příběh ubírat a nic moc vás tak nepřekvapí. Jenže u téhle knihy mi to, světe div se, ani moc nevadilo.

Vše totiž vynahradilo její nádherné a naprosto originální zpracování.

Celý příběh je totiž vyprávěný zkrze kombinaci dokumentů, emailů, vojenských rozkazů, záznamů, výslechů či přepisů za sledovacích kamer.

Toto netradiční vyprávění je navíc okořeněno ještě skvělou grafickou úpravou.
SPOILER například při střelbě je text psaný v trajektorii střel atd.

No, zkrátka tohle jsem viděla poprvé. Díky tomu, jakým stylem je kniha psána, se čte velice dobře. Je to sice bichlička, ale ujišťuji vás, že se toho objemu bát vůbec nemusíte. Kdyby byla psána "normálně", neměla by více než 300 stran.

Co se mi ještě líbilo moc byla chemie mezi hlavními postavami. I přes smrtící nebezpečí si dokázali zachovat humor. A já se nejednou přistihla, jak se usmívam, a závidím jim, že i v takových těžkých časech dokáží jeden druhému na tváři vykouzlit úsměv. Jejich energie byla až nakažlivá. A možná proto si člověk ani nepřipouštěl, že by to nemohlo skončit happyendem. Jestli to tak ale skutečně nakonec bylo, to už je věc druhá.

Knihu jsem na úplném začátku málem zavrhla, jelikož se stavěla jen z dokumentů, čehož jsem si nevšimla, ovšem pak jsem se rozhodla dát jí znova šanci a DĚKUJI za to.
Příběh byl ohromující a vlastně jsem po celou dobu nevěděla, co se stane, jakmile otočím stránku. Musím teda varovat, že některé scény byly pro silnější žaludky, ale stejně si tato kniha vysloužila u mě velké ocenění za originalitu a neuvěřitelné vtažení do příběhu :)!

Knihu jsem si zamilovala od začátku až do konce. Bylo to zajímavé čtení. Byl to tedy reread, protože když jsem jí četla před x lety tak jsem si to absolutně nepamatovala a řekla bych že to je jak kdybych jí četlá poprvé.

Tohle bylo něco nového. Takový způsob vyprávění byl neotřelý. Bála jsem se že to bude chaotické a divné. Ale opak je pravdou. Bylo to suprový. Hltala jsem každou stránku a ikdyž každého odradí počet stránek, tak se to čte docela rychle. Doporučuji

„Některé psané materiály byly cenzurovány a museli je rekonstruovat naši komtechové, jen vulgarismy jsme podle vašich pokynů ponechali cenzurované. Jistě, příběh začíná smrtí tisíců lidí, ale bože chraň, aby v něm byly nadávky, co?“

Nechala jsem se totálně zinfluencovat Instagramem a vrhla se na tuhle vesmírnou jízdu

Příběh se odehrává v roce 2575, kdy těžařskou kolinii Kerenza napadne nepřátelská korporace BeiTech. Hlavní hrdinové Kady a Ezra se po útoku ocitají na rozdílných vesmírných lodích, zatímco je pronásleduje válečná loď. Na scénu přichází umělá inteligence SPIRO, biologická nákaza a začíná skutečná katastrofa

Kniha na první pohled zaujme svoji netradiční formou – příběh je vyprávěn prostřednictvím přepisu emailů, výslechů a lodních záznamů. Nikdy jsem nečetla originálněji vyprávěný příběh, kterém nechybí ani ironie a humor.

Dialogy hlavních hrdinů mají šmrnc a vrcholem knihy jsou vnitřní monology lehce šílené AI (nebo ne?). Skvělá kombinace akce, humoru, ale i dojemných situací a zvratů

Kniha má pár drobností, kvůli kterým nehodnotím plným počtem – nejsem fanda sci-fi, a i tady se ukázalo, že já a technický žargon budoucnosti nejsme úplně kámoši, občas jsem se ztrácela a nerozuměla, o čem je řeč A druhá věc je poměrně velký počet jmen a já musela párkrát listovat zpět, abych zjistila, na jaké lodi se kdo nachází a za čím stojí.

I tak jsem ale velmi příjemně překvapená a stává se ze mě fanda téhle sci-fi série, ve které určitě budu pokračovat

4,5*/5*

Knihu jsem četla podruhé. Poprvé to bylo před X lety a jen si pamatuji, že se mi moc nelíbila, přišla mi "přehypovaná" a nechtěla jsem v sérii pokračovat.

Nevím, čím to, ale teď jsem byla nadšená. Plno akce, originální způsob předání děje. Už se těším na druhý díl.

Forma, v jaké kniha vyšla, se mi strašně nelíbila a velice špatně četla. Navíc mi vadila nespisovná slova v komunikaci; i ta se mi špatně četla.
Přesto knize dávám 5 hvězdiček a dala bych i víc. Za příběh.
Je to prostě klasická sci-fi, přesně taková, kterou mám ráda a která se mi nikdy neomrzí.

Když vezmete klasické scifi a dáte tomu zcela originální grafické zpracování.
Kristoff je prostě majstr všech možných fuckupů a že jich tady bylo. Příběh jsem četla jedním dechem.
MILUJU TO!!!

Kniha je originální spíše svou formou než dějem. Ten mi přišel jako typické sci-fi s obvyklými náměty. Díky grafickému zpracování ve formě e-mailů, dokumentů a podobně se však kniha četla velmi rychle. Zážitek ze čtení byl příjemný a bavila jsem se, ale nenadchla mě natolik, abych pokračovala v dalších dílech.

Proč jsem tu knihu objevila až teď . To bylo geniální, jak příběh tak to grafické zpracování.
Ano vystoupila jsem z vlastní komfortní zóny ale nelituji.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě to tak nadchne, zrovna tento žánr knihy.
Určitě si přečtu zbývající díly .

Základní myšlenka a děj knihy už tu byl ve spoustě případů takže to není nic extra očekávaného. Co, ale mne neskutečně bavilo je ten styl jak je kniha podána. Není to klasika, ale jako by jste pročítali ohromnou složku se spoustou zpráv, obrázků, výtahů, kompilací. A právě to z nějakého záhadného důvodu neskutečně dobře funguje, že mne to po pár stránkách pohltilo a neskutečně bavilo číst. Další díly mám ve čtečce a je naprosto jasné, že až zase budu otevírat čtečku a přemýšlet co z toho seznamu číst tak druhý díl bude jasnou volbou.

Trochu mne ze začátku děsila ta tloušťka knihy, ale když jsem nakoukla dovnitř, pochopila jsem důvod toho množství stránek. Originální designová sci-fi podívaná, sestavené chaty a různá hlášení. Není to klasická kniha, kde vám stránky pomalu ubíhají. Tady se to děje nebývalou rychlostí. A je to také díky napínavému ději, který mne hnal dopředu a donutil přetáhnout večerku, abych se dostala na konec.

Místy to bylo trochu surovější, takže bych byla u mladší mládeže opatrnější. Občas jsem si říkala, že jsou některé grafické stránky zbytečné - např. několikastránkový seznam zesnulých a fotek. To bylo snad dobrých 10 stran nebo i víc. Nebo 1 slovo na stránce. Že bez toho by mohla být kniha o něco méně těžká. Nicméně druhý díl už mám doma nachystaný a třetí už sháním. :)

Kniha je napsána velmi zvláštně, velmi zajímavě, hlavně ve formě chatů, záznamů z kamer a podobně.
Odehrává se v budoucnosti, přesněji v roce 2575 na vesmírné lodi.
Od začátku až do konce mě to moc bavilo a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Doporučuji všem, kdo mají rádi young adult a sci-fi. Tohle si jistě zamilujete.

Fajn kniha s originální literární formou, kdy je příběh vyprávěn pomocí písemných elektronických komunikací, hlášení, popisu kamerových záznamů nebo datových záznamů umělé inteligence. Přestože to je plnohodnotné vesmírné sci-fi, tak to není složité a může se to líbit i těm, kteří jinak sci-fi moc nemusí. Velký důraz je zde totiž věnován vztahům mezi lidmi a hlavně romantickému vztahu dvou středoškoláků - jejich konverzace ve kterých řeší svůj vztah mě osobně ale moc nezaujaly.

Celý příběh má dost silnou atmosféru literatury pro mládež. Je to ale napínavé a hezky zpracované. Kdyby kniha skončila o 20 stran dřív, tak bych byla rozhodně spokojenější. Jenže se nějak musela připravit půda a nalákat čtenáře na další díl… Mě to ale bohužel nenalákalo. Ačkoliv se mi kniha docela líbila, tak pokračovat v sérii už nebudu, protože v rámci žánru vesmírného sci-fi to vlastně není zas až takové wow.

Tahle kniha je naprosto neskutečná, hlavně díky své formě, která přebíjí úplně vše. Najdete v ní nákresy, úryvky textů, přepisy korespondence, zachycené rozhovory i záběry z lodních kamer. Několikastránkový seznam jmen uhynulých pasažérů s jejich fotkami? Ano, i to tam je. Na dobré čtvrtině stran není papír bílý, ale černý. Dokonce slyšíme i myšlenky lodní AI. Někdo si s tím opravdu vyhrál, a český nakladatel zaslouží obdiv za skvělou práci s tímto neobvyklým formátem.

Dějově je to sice čistý vesmírný young adult (po předchozím Hyperionu jsem v tomto ohledu zůstal krutě neuspokojen), ale originální provedení knihy a podařený závěr přidaly k hodnocení jednu hvězdu navíc.