Bílá nemoc

Kniha chytne za srdce, ale zároveň vám ho zkusí vycpat a pořádně promísit s pořádnou dávkou ironie a nadsázky, která neurazí ani ty, co rádi koukají na svět trochu s nadhledem. Návod na to, jak skloubit vážné věci s humorem, tady dostává nový rozměr a po přečtení se budete usmívat, i když by bylo slušné být poněkud zamyšlení. Každá věta je jako dobře načasovaný úder do solaru, který vás probudí, ale neodpálí, což je zázrak, když mluvíme o tématech, která by jinak hned zamrzla pod vrstvou klišé. Nečekejte cukrovou vatru, ale přemýšlivý poprašek, který vás donutí se podívat na svět jako na divadlo plné paradoxů a trochu zvláštního humoru. Po všech těch vážných záležitostech to je přesně ta záchranná brzda, která neklouže, ale krásně zastaví a ještě vás nechá zasmát se nad absurditou. Stačí pár stránek a zjistíte, že existuje něco jako vážná legrace, kterou dokáže ocenit jen ten, kdo se nebojí zůstat lidský. Taková jízda bez zbytečného moralizování, kterou si ženy s trochou ironie rozhodně oblíbí.

Asi mě nikdy nepřestane udivovat, že Čapkova díla jsou stále tak moc aktuální.
Bílá nemoc je napsaná srozumitelným a velmi čtivým jazykem, takže se rozhodně objeví na mém maturitním seznamu. Hra poukazuje na to, co se může skrývat za patriotismem a hlavně skvěle reflektuje atmosféru doby, ve které vzniká. Zakončení mě překvapilo, dodalo celému dílu ještě větší hloubku.

S každou další knihou od Čapka se do jeho tvorby víc a víc zamilovávám. Je neskutečné, co ten člověk měl v té době v hlavě a jak moc nadčasová jeho tvorba je. Skvělé a moc doporučuji. A pokud náhodou tento komentář čte někdo, koho teprve čeká maturita a zrovna moc se mu nechce do povinné četby, tak rovnou říkám, že Čapek je něco, co rozhodně stojí za přečtení a vůbec není třeba se jeho knih obávat. :)

Tohle je kniha která podle mě nikdy nezestárne. Jedna z mých nejoblíbenějších divadelních her. Ten konec??! Ten jsem vůbec nečekala. Hotové umělecké dílo

(SPOILER) Nevím jak může někdo tuhle knihu považovat za zastaralou nebo poplatnou jen době svého vzniku. Bílá nemoc je zrcadlem, obrazem Doruana Greye děsivou upomínkou na naše zkažené duše, které schováváme za šlechetné ideály jako je patriotismus, nebo hrdinství. Dá se za hrdinskou pokládat vítězná válka, která za sebou nechá tisíce mrtvých? Proč a pro koho vlastně bojujeme? Chceme bojovat o kus půdy navíc, která bude doslova prolitá krví těch co jsme zabili? Dá se z takové půdy nebo na ní, vůbec něco postavit? Asi ano, ovšem plevel který z ní vyraší nás bude dusit připomínkou našeho špatného svědomí. Ovšem jak ukazují dějiny, čas umí být milosrdný a dovolí nám nějaké věci zapomenout nebo vytěsnat, například to, že co se týká války a lidské humanity jsme stále schopní opakovat ty samé chyby. A právě v tom je ta nadčasovost... stále tu budeme nacházet doktory Galeny, na každého z nich případnou desítky radních, maršálů nebo odpudivých asistentů.

Bolest, hrůza a zápach. Tak vypadá svět, který sužuje bílá nemoc. Malá bílá skvrnka je předzvěstí kruté smrti v podobě rozkladu. Nikomu se ještě nepodařilo nalézt lék.. až doteď. Doktor Galén přišel na způsob, jak nemocné zachránit. Avšak cena je vysoká.
Upřímně jsem si žádnou z postav příliš neoblíbila. Každý si hraje na svém písečku a jde jim hlavně o profit. Galén možná působí jako hrdina, ale jeho naivita mé sympatie udržela na bodu mrazu. Chápu, že měl ušlechtilý nápad, ale šel na to nešťastnou cestou. Na druhou stranu je to jenom doktor a žádný politik. Navždy si ho budu spojovat se slovy "To by nešlo. To já nemohu.", což mě chvilkami už iritovalo. :D
Děj se odehrává na různých místech v podobě rozhovorů. Původně jsem myslela, že knížka bude hrát více na hororovou strunu a odkrývat nám, jak se cítí malomocní, které nemoc zaživa rozežírá. To je však shrnuto na začátku a dále už sledujeme, jak se lidé staví k počínání Galéna a jak strach dokáže jejich jednání ovlivnit.
Myšlenka příběhu je v dnešní době stále nadčasová a vede člověka k zamyšlení. Věřím, že si své místo mezi povinnou četbou zaslouží. Je to krátké dílo, které poukazuje na špatné lidské vlastnosti a dokazuje, jak jeden k druhému může být krutý.
Příběh jsem poslouchala jako audioknihu a musím vyzdvihnout, jak výborně je namluvená. Překvapilo mě, když mi do každého ucha mluvil jiný člověk nebo bylo znát, že hovořící chodí po místnosti. Jedná se o mou první audioknihu a rozhodně ne poslední.

Karel Čapek není moje krevní skupina. Knihu jsem četla k maturitě a nelíbil se mi styl psaní. Téma knihy dobré, ale mně to prostě nesedlo.

Bílou nemoc jsem četla ušima respektive jako audioknihu k maturitě. Ještě nikdy jsem knížky neposlouchala, ale nejspíše více začnu, je to moc fajn (mimochodem tip: na spotify je spousta zadarmo včetně této). Ale ke knize!
Čapek byl špička ve svém oboru, na tom se snad shodneme všichni. Přijde mi, že na mě z bílé nemoci přímo dýchala ta úzkostná meziválečná atmosféra, ve které dílo také vznikalo. Někdy jsem měla trochu i pocit, že na čtenáře promlouvá sám Čapek skrze doktora Galéma ("Válku ne!"). A konec? Celkem šílený. Ale ten nechám na vašem posouzení, každý si musí udělat názor sám. Za mě knihu doporučuji, nutí člověka k zamyšlení.

Hru jsem četla kvůli maturitě a je jednou z těch, které mě opravdu zaujaly. Podle mě jedna z nejlepších, co jsem měla v seznamu. Nejen že se dobře četla, ale i myšlenka samotná je naprosto skvělá.
Pokud váháte, jestli číst či nečíst nebo jestli si ji dát do seznamu k maturitě, za mě určitě ano! :)

Zajimavá, dobrá. Začátek trochu unuděný ale pokračování skvělé. Jak mnozí říkají- stará dobrá klasika- a ono tomu tak je. Patřím mezi mladé (15) a musím říct, že mě to opravdu bavilo. Konec? Velmi nečekaný. Doporučuju!

V hodnocení této knihy možná budu trochu kontroverzní, ovšem slibuji, že za tím není pouze snaha vybočit z řady.

Bílá nemoc je dnes už dílo naprosto klasické, které nelze nijak zpochybnit. Jistě má své přednosti, ovšem ve srovnání s jinými Čapkovými díly je prostě slabší. Domnívám se, že pokud jste četli jiná díla autora, například RUR, Krakatit, či Válku s mloky, tak shledáte, že toto dílo je s nimi poněkud neprávem srovnáváno jenom proto, že má stejného autora. Nápady v Bílé nemoci jsou poněkud nedotažené (například není jasné, proč nemoc zabíjí jen lidi 40+ - snad snaha o alegorii na to, že vládnou starci?) a zejména postava Galéna je vlastně zvláštní, čím více nad ní přemýšlíte. (Jde v podstatě o fanatika, který nepřímo způsobuje smrt lidí, aby prosadil svůj světonázor).
Rozhodně bych tedy u Čapka začal jiným dílem.

Historický kontext je nicméně u tohoto díla zásadní a jako soudobé varování je pochopitelně efektivní. Čapek je mistr svého oboru a své místo na výsluní má právem.

Audiokniha. Našla jsem na internetu rozhlasovou hru, která supluje audioknihu, protože přesně odpovídá psanému dílu. A byla to nádhera! Tak mě to nadchlo, že jsem si našla jiné nastudování a poslechla si to ještě podruhé. Ještě si najdu film a podívám se na něj, tolik se mi to líbilo.
Nadčasová záležitost!

Konečně dokáži docenit Čapka a jeho dílo. Chvíli mi to trvalo než jsem se začetl, ale pak už to jen svištělo a bavilo mě to jak Matka. Každá postava k nám nějak promlouvá, za dějem máme vojenské agitace, srovnání s nacistickým Německem, tupotu masy, jejich snadného ovlivňování a člověk tady může cítit jakousi nadčasovost. I třeba ten covid, nebo jakákoliv jiná nákaza, nám ukázala (stejně jako Čapek), že zkrátka věřme erudovaným vědcům a odborníkům, než politikům. Politici samotní mají vést nějakou diplomacii, aby právě k nějakému mocenskému sváru nedošlo - bohužel máme zde více hodnostářů a právě "osvícených" Maršálů s mesiášským komplexem, kteří nic moc praktickýho neumí, ale jsou přesvědčeni o své mimořádnosti a velikosti, kterou poté přesouvají směrem k slepému nacionalismu. Čapek si musel hrát s hodně dobrýma myšlenkama a díky bohu uměl použít správný jazyk, aby je přenesl i nám takřka o sto let dopředu - (ne)moc se nezměnilo. (Konec útrapný, ale na jedničku)

"Každý má právo na život."

Drama z roku 1937, které varuje před nástupem nacismu.
Čapek byl vizionář a jeho dílo mě vrátilo pár let zpět do období pandemie. Podobná nemoc, podobná panika a úmrtnost. Střed mocných a nemocných. Existuje spravedlnost? Má opravdu každý právo žít? A jsme to my, kdo má ve svých rukou svůj život? A jakou cenu má? A jak velkou cenu mají peníze, moc, úspěch?
Opět jsem si poslechla toto dílo z povinné četby. Na střední škole mě její četba zaujala, Čapkova díla bezesporu patří ke klasice a svou kvalitou a přesahem dokáží získat i čtenáře dnešní generace.

No tak tady bych snad řekl, že Čapek předpověděl Covid?! Nevím, strašně zvrácená myšlenka, úplně mě to teď děsí.
Dílo samozřejmě výborné.
Další ze série "jestli jsi to nečetl, vyhoď OP".

Skvělé dílo. Zvláštní, že oproti filmu, kde Dr. Galéna naprosto skvěle ztvárnil Hugo Haas, se to liší v několika poměrně zásadních věcech.

Moc pěkná divadelní hra. Dost zvláštní. Trošku mi přišlo, že předvídá budoucnost a zároveň mluví o minulosti.

Až doteď to ve mě zrálo ..... Virus z Číny? Čapek byl prorok? Asi jo. Ohromující. Tečka.

Krátké dílko o tom, jak mocní trvají na válce ve jménu slávy svého národa, bez ohledu na životy lidí tohoto národa.
Některá klasická díla jsou dneska už špatně čitelná, tohle je ale aktuální a srozumitelné pořád.