Bílá nemoc

1 17. srpna

Silná myšlenka, silný konec. S každým dalším Čapkovým dílem roste můj úžas nad tím, co tu pro nás zanechal. Jeho myšlenky budou aktuální stále a dokud si všichni lidé nepřečtou Čapkova díla, tak budou i nadále.

06. srpna

Knížku jsem si vybrala k maturitě a nelituji. Měla jsem ji přečtenou během 2 a půl hodin. Skvěle vtáhne do děje a ještě dlouho nad ní budete přemýšlet. A ten konec je skvostný!

1 29. července

Nikdy mě nepřestane udivovat genialita Čapkových her :-). To jsem ji pouze četla, neumím si ani představit, jak by vyzněla v podání kvalitních herců na prknech, které znamenají svět :-). Karel i Josef Čapkovi patří k elitě národa a můžeme být na ně náležitě hrdí :-).

1 29. července

Jedna z lepších knih povinné četby. Přečetla jsem jedním dechem a dokonce si potom půjčila další divadelní hru tohoto autora. Poutavý příběh s naprosto jedinečnou a velmi hlubokou myšlenkou.

1 27. července

Velice zvláštní,je to podle mého názoru založeno i dost na psychice.Jsou zde velmi dobře popsány všeobecně charaktery lidí.Mám z toho dosti rozporu plné pocity,které nemohu nijak vyjádřit.Rozhodně je to velmi zajímavá kniha,která je i velmi poučná

1 24. července

Geniální dílo. Víc psát netřeba.

16. července

Od této knihy jsem moc neočekávala, ale velice mě překvapila. Do děje jsem se vtrhla hned a knihu přečetla jedním dechem. Dílo u kterého se člověk určitě i zamyslí.

10. července

Číst divadelní hry je pro mě utrpení, ale tohle mě bavilo. A má to dobrou myšlenku.

1 04. července

Můj nejoblíbenější Čapek. Opojení mocí a zbabělost, která je fatální nevinné lidi. Alegorie, která se vždy nějak přizpůsobí soudobému světu a zobrazí jej. A to je na tom to nejsmutnější.

04. července

I když myšlenka Bílé nemoci se mi velmi zamlouvá, provedení mě bohužel velmi zklamalo a kniha mě vůbec, ale vůbec nebavila, ačkoliv Čapka mám moc ráda.

Skvělá ukázka toho, že kdo chce moc (zde myšleno jako vojenský termín) často nemívá nic. A že zdraví je opravdu to enjcennější, co člověk má.
Kniha ubíhala rychle. Až mě mrzí, že neměla více stran a nebyla psána více jako próza. Koncept divadelní hry asi ne každému sedne.
A geniální je ten konec - prostě naráz, šlus, hotovo, definitivní. Jako smrt.

03. května

Skvělé..... svižné.....

27. dubna

Kniha mě příjemně překvapila. Myslela jsem si, že příběh bude nudný, ale opak byl pravdou. Jediné, co mi na ní trochu vadilo byl autorův zvláštní styl psaní, otevřený konec a to, že byla napsána formou divadelní hry. Rozhodně je ale jednou z nejlepších, co jsem četla jako povinnou četbu ve škole.

26. dubna

Krásně napsaný, četlo se to svižně a člověk se neztrácel v množství postav. Smysl toho příběhu byl taky skvělý, jediný co mě trochu vyvedlo z mého opojení nad četbou byl konec, který byl nečekaný, moc rychlý a vůbec jsem nechtěla aby to takhle dopadlo.

20. dubna

Klasika, kterou asi dříve nebo později přečte každý. Má myšlenku a to se cení.

4 09. dubna

Co říct? Snad jen to, že je to výborně napsaný příběh, který kritizuje lidskou touhu po moci, válce a penězích. Ukázka společnosti, která zavrhne inteligentního a vysoce morálního doktora je smutná o to víc, že v dnešní době je to pořád stejné. Karel Čapek napsal úžasné drama, které má světu co říct i dnes. Jen škoda, že v době svého vzniku nakonec nepomohlo odvrátit hrůzy druhé světové války. Kéž by se alespoň dnes lidé poučili.

4 09. dubna

Pro mě určitě nejzajímavější Čapkova hra (nepočítám teď Ze života hmyzu, společné bratrské dílo) s nejsympatičtější Čapkovou postavou - doktorem Galénem. Možná ještě více než u jiných Čapkových her a románů je zde přesah do dnešních dní - až z toho mrazí, jak stále dokola děláme stále stejné chyby. Jak jsme pořád stejně náchylní k tomu, dělit svět na My - Oni (přičemž My jsme vždy ti dobří a Oni ti zlí). Jak je stále snadné v nás vyvolat nenávist. Jak málo pro nás znamená lidský život, pokud to není život náš. A jak snadno by se i dnes mohlo stát to, co se stalo doktoru Galénovi, tedy že když nám chce někdo pomoct, tak ho nejdřív budeme nenávidět a potom ... .

08. dubna

Povinná četba. Těžko se mi to četlo.

06. dubna

Velmi silný, ale dost naivní příběh. Bohužel však nesmírně pravdivý.

1 29. března

Krásné dílo, které mě ihned od začátku uchvátilo... hrozně jsem se četby bála, poněvadž jsem slyšela několik názorů, ale nakonec jsem velmi ráda, že jsem si k dílu našla cestu... Opravdu vřele doporučuji

18. března

Skvělé nadčasové dílo s velmi důležitou hlavní myšlenkou.

3 17. února

Kaji se, že jsem se k Bílé nemoci dostala až teď. Je až děsivé, jak je její příběh stále aktuální.

13. února

Velmi povedené dílo, jen mě na tom všem mrzí, že to je napsané jako divadelní hra a ne próza.

11. února

Když jsem to četla po prvé, přišlo mi to velmi odporné.. Odpadávání masa od kosti. Později jsem po knize sáhla znovu a paráda.

1 08. února

Opět geniální dílo z Čapkovy tvorby. Čtyři hvězdy dávám jen proto, že Bílá nemoc je divadelní hra, která podle mě už z principu nedokáže naplno využít svůj potenciál. Chyběla mi tam ona věrohodnost, které mistr dosáhl ve Válce s Mloky. Jako román by se mi Bílá nemoc nepochybně líbila daleko víc.

2 05. února

Skvělá kniha, jen žalostně krátká. Přečteno za hodinku a četla bych dál. I přes malý počet stran však příběh říká naprosto všechno. Po dokončení jsem chvilku jen tak seděla a bylo mi smutno. Kniha je taková krásně naivní a rozuzlení tam přichází až příliš jednoduše. Je nepříjemné, když si na to člověk při čtení zvykne a potom je vypuštěn zpátky do reality, kde je takové řešení problémů nemožné.

Určitě doporučuji, nevidím jediný důvod, proč by tuhle knihu někdo neměl přečíst.

3 31. ledna

Po od naivní Makropulos se Čapek dostal do reálné utopie živého pre-orwellovského typu. Nevyčerpatelné téma se silným symbolismem antitotalitarismu a antimilitarismu. Poutavý jazyk, zajímavé postavy, skvělé scény. Nemohu se dočkat až uvidím nějakou inscenaci, Čapkovských je bohužel v ČR málo.

29. ledna

Zatím nejlepší Čapek. Oceňuji jeho smysl pro megalomanství, kdy stejně jako u mloků a R.U.R., příběh zahrnuje celej svět a jeho možnou zkázu bílou nemocí a válkou. Bohužel mezi bílou nemocí a válkou není nebo, a tim pádem si to Čapek zase Mirko-Dušínovsky šněruje tam, kam by to čekal i slepej.

Tentokrát se nekoná happy end, když už to vypadá, že jo, tak to Čapek utne. Jako Řecko naše tažení na Euru 2004. 8/10, protože je to přeci jen zbytečně černobílý.

1 26. ledna

Nejsem zvyklá číst divadelní hry, takže zvyknou si na tento styl pro mě bylo trošičku náročnější. Čapek krásně vystihl pomíjivost všeho a dokonale vepsal hlavní poselství mezi řádky