Terka1975 komentáře u knih
Já jsem z knihy trochu rozpačitá, vzbuzuje emoce, lítost, čekala jsem, jak se protnou osudy Marka, Alyson a Evie, potažmo i Layly a Connera a Nicole. Četla se dobře, ale vyústění a závěr příliš neuvěřitelný. Je ale ale pravda, že to panu Mussovi pěkně “žeru” a pak se jen nestačím divit.
Neměla jsem z nějakého důvodu žádná velká očekávání, ale kniha měla velmi zajímavý námět, záměnu dětí v porodnici, což víme, se může stát, ovšem vždy je to emocionální peklo a to pro všechny zúčastněné. Nejinak tomu bylo i v této knize, kdyby to nebyl psychothriller, ale jen příběh dvou rodin, stačilo by to. Ale ten příběh byl povýšen do dalšího levlu mnohem děsivějšího ( a znovu koloběh právní byrokracie ) kdy mě to hnalo dál číst, jak tato kauza dopadne. Myslím si, že z ní autor vykřesal maximum. A mě to příjemně překvapilo.
Velmi syrový psychothriller, já opět skoro do konce mimo kdo je vrah. Ale to nebylo asi to nejdůležitější, obě hlavni postavy byly protivně na facku, zvlášť jak se chovaly k dětem. Kniha se četla dobře, ale na závěr je třeba mít silný žaludek a to si myslím, ze už jsem přečetla vše možné. Překvapila mě bezcitnost vraha. A víc než jeho odhalení.
Příběh holčičky Helenky a jejího dětství na konci války a jejích nejbližších. Příběh, který chytí za srdce. A aniž jsem to tušila, načasovala jsem si čtení na zrání třešní na Švédských šancích, kde se odehrál masakr právě v noci z 18. na 19. června 1945. Zapomenutá historie… Ještě jsem shlédla filmový dokument. Dočítala jsem se slzami v očích. Krásný lidsky napsaný příběh. Proč se válčí, když si všichni přejí mír?
Trošku jiná detektivka, trošku ztřeštěná Alice, policistka, nevíme, zda utíká před minulostí nebo vyšetřuje vraždu nebo obojí a Gabriel - naprosto nevyzpytatelný muž, jehož totožnost není zřejmá, vypadá to jako krimi, trochu jako sci-fi, trochu jako psycho. Takže taková všehochuť, která baví a dobře se čte.
Já jsem si příjemně oddychla od těžších témat a tato kniha mě vtáhla rychle do děje a líbilo se mi, jak hlavní hrdinka o všech přemýšlela jako o možných pachatelích. Vlastně me tak zmátla, ze jsem ho jako vždy neodhadla a konec byl dramatický.
Moc se mi líbily vykreslené postavy, dozvěděli jsme se o každé dost na to, zda jsou sympatické či ne, zda jsou oběti nebo vrazi. Moc jsem si přála sympatizovat alespoň s jedním dvojčetem a to se mi nepovedlo. Naivita paní Donovanové byla hodně přes čáru, ale jinak se pořad něco dělo a nebyly to hezké věci. Vraha jsem na rozdíl od jiných neodhadla. Chyběla mi rekonstrukce,, co se přesně stalo u jezera a to si myslím, ze by si to čtenář zasloužil. Proto o jednu hvězdičku méně.
Nečtu takové knihy, co mě to napadlo.. Opravdu dlouhý čas jsem strávila s Claire a Jamiem a dlouhé historické popisy krajiny a událostí se mi táhly jak skotská Vysočina. Ale jak se vám tyto dva dostanou pod kůži, je člověk ztracený a to doslova. Propadne tomu kouzlu a jede na vlně středověku. A proč je tak čtivá? Mně tedy vadily neustálé rvačky a boje o život, vulgární mluva a chování a sexuální praktiky. Ale dnes je to vlastně stejné. Proto tomu rozumíme. Měla jsem možnost shlédnout i par seriálových dílů a je to návykové. Ale potřebovala bych tak několik měsíců prázdnin, abych četla další díly.
Moje první seznámení s touto autorkou a příjemné překvapení, ale je je to díky vám milé čtenářky a vašim recenzím, že jsem po ní sáhla a ráda sáhnu i po další. Pravda, ta milostná linka by nemusela být až tak...., ale příběh to nerušilo a fakt jsem nadšená, jak to dopadlo. Zajímala mě pointa asi víc, než celý příběh a dočkala jsem se překvapení, takže jsem spokojená.
Co v mládí uděláš, ve stáří jako když najdeš... Ale co když Eve udělá rozhodnutí, které jí pronásleduje celý život? Kniha je napsaná tak, že s Eve i Cory člověk soucítí, i přes nelehký úděl se snaží žít dobrý život. Když se měla Eve rozhodnout, zda pravda je lepší než způsobená bolest, tak nevíte, jak jí poradit. Je to těžké téma, ale čte se s lehkostí, a to je na knihách paní Chamberlainové obdivuhodné, náročným tématem se lehce prokouše a ve čtenáři zanechá stopy.
Příběh o životě paní Dity je zpovědí ženy, která je velká bojovnice se svou psychickou poruchou. Dá se přečíst během chvíle, ale její příběh vydá na víc, než mnoho příruček, doporučuji všem, kdo mají v blízkosti člověka s hraniční poruchou osobnosti, aby si tento příběh přečetli, protože porozumí aspoň trochu jeho myšlenkám a pocitům. Mně se to jako mámy takto označené dcery velmi dotklo a po dočtení jsem byla paralyzována úzkostí. Ale moc mi to pomohlo pochopit, že tito lidé schválně na druhé nejsou zlí a nechtějí ubližovat a o to víc lásky potřebují.
Takový příběh jedné rodiny; syrové emoce a pocity přímočaře řečené a bez příkras. Určitě by se oba rodiče mohli domluvit a šťastně spolu žít, kdyby své představy nestavěli na piedestal a žili reálný život. Představy pochopitelně natloukli i do svých dětí. A neděláme to my rodiče také? Ne neodsuzuji rodinu, takových rodin je dnes hodně a je to o porozumění a komunikaci a mohlo vše být jinak…. Ale happy endy nejsou bez práce na vztazích.
Přečetla jsem Modrou jedním dechem…. Jako stíny nad zálivem, mořemořemoře, moře všeho - moře tajemstvi, moře psycho, moře vztahů, moře otevřených minulostí. Vtáhne vás to na loď a zapomenete na problémy všedního dne…. problémy tu má někdo jiný a zase moře až do konce. A nakonec se ptáte, to už je konec?
U všech knížek s Kate je o čtivost postaráno, to že zde zemřely děti, mě dostalo. Možná jsem teď na to v této době citlivější, ale Kate to zase pěkné rozmotá a vyjde z toho jako superžena, ovšem na druhou stranu vidíme i její slabosti a stinná zákoutí její povahy. Jinak by byla příliš dokonalá.
Detektivní román ze staré Prahy se sympatickou aktérkou všeho dění Emily a jejího akurátního komorníka, který si bravurně a s humorem sobě vlastním hraje na detektiva Scotland Yardu. Vlastně jen poslouchá a plní příkazy Emily. Nejdříve mi to přišlo bez šťávy, ale druhá polovina knihy byla už v jiném napětí. Souhlasím s tím, že je to trošku překombinované, ale až do poslední věty je na co se těšit. Dopouručuji k přečtení a nenechám si ujít další případ Emily a komorníka.
Na tuto knihu jsem se moc těšila, neřekla bych že to byl thriller, ale napínavé to bylo. Příběh Claire mi byl sympatický a uvěřitelný, ale příběh Evy mi něčím neseděl, ale nedokážu napsat proč. A nakonec mi jí bylo líto. Celkově se to četlo dobře, bylo to jiné téma útěků, ale úplně nadšená nejsem.
Taková neobyčejná svatba na neobyčejném místě vyprávěná různými lidmi, nevěstou, družičkou, svědkem, organizátorkou a přítelkyní a postupně se odkrývají motivy, proč můžeme čekat, že se stane něco zlého. Kniha má spád a nutí vás číst pořád dál, abyste se dozvěděli, kdo vlastně je obětí a kdo ne. Napětí je gradováno až do konce, ale není to žádné krvavé drama, ale vyústění prožitků vyprávějících postav.
Kniha o životě hraběnky Sternbergové, plná popisů rodinných a přátelských vztahů. Není to chyba knihy, ale nedokázala mě vtáhnout do děje a vzdala jsem to. Pro mě špatný výběr pro tuto dobu.
DBT terapie v kostce, pro mě nakouknuti pod pokličku psychoterapie, která pomáhá lidem s poruchou osobnosti např. u emočně nestabilní poruchy. Užitečná pro ty, kdo se s touto terapií chtějí blíže seznámit.
Znovu se setkáváme se všemi sestrami, které se chystají vyplout k uctění památky táty Soli. Mezitím se všechny sestry zapojí do hledání ztracené sestry Merope, jejíž kořeny sahají do Irska. V průběhu děje se dozvídáme tajemstvi, které není dořešeno…. Tajemství, které si sebou odnesl táta Sůl. Ale je zaznamenáno v deníku, který nám odkryje další kniha. Alespoň je přislíbená. Tato kniha je trošku jiná než předešlé, více komplexnejší a udává směr i budoucnosti sester.