Slezadav komentáře u knih

Hyperion jsem poprvé četl ještě na střední škole a už tenkrát mě uchvátil. Teď po letech je zážitek ještě silnější. Většinu věcí jsem si už nepamatoval a jsem si jistý, že mi jich při prvním čtení uniklo faleko víc, než teď.
Hyperion je unikátní svou formou příběhu přiloženého dalšími příběhy, které se skládají hezky dohromady jako skládačka, která do sebe zapadá. Ačkoliv jednotlivé postavy nejsou nijak extra propracované, příběh každé z nich stačil k tomu, abych si s nimi vytvořil určité pout. Až na kněze, jehož příběh se mi líbil nejvíc, ačkoliv v něm on sám figuruje minimálně.
Každý z příběhů je podán jiným stylem a rozhodně není možné se zavděčit vším všem. Jsou tu prvky hororu, detektivy, military, cyberpunku...Opravdu rozmanité a bohaté. Některé příběhy mi nesedly úplně stoprocentně, ale žádný nebyl špatný. Trochu škoda, že Hyperion končí v takovém cliffhangeru. Je potřeba ho spíše považovat za první část příběhu, než samostatný román. Co mě příliš neuchvátilo byla přidaná povídka Kentaurova smrt, která byla velmi kraťoučká a podle mého ne úplně zajímavá.
Celkově jsem si tuhle knihu fantasticky užil a ihned začínám pokračování. Je to fantasticky napsaná space opera, která se i díky střídání stylů velmi dobře čte a pokud někomu nějaká část nesedne, má ji relativně rychle za sebou. Nejlepší části jsou podle mne příběh kněze a celkové rámcové vyprávění. Oceňuji i Štíra jako skvělého a mysteriózního antagonistu.

5 04.03.2024

Tenhle román jsem začal číst jako takovou vsuvku v sérii Temné Věže před Vlky z Cally. Neměl jsem příliš vysoká očekávání, nicméně jsem byl příjemně překvapen. Sice trochu pomalejší a strnulejší začátek, ale o to napínavější a divoký závěr. Rozhodně nelituju, že jsem si dal na chvilku od Rolanda pauzu a navštívil Lot. Pomalu ale jistě se King začíná řadit k mým oblíbeným autorům.

4 04.03.2024

Opět po Čaroději takový Rolandův flashback, který plynule přešel do roviny příběhu v příběhu, který je v příběhu :-). Mezi Čaroděje a Vlky jsem kromě tohoto vložil ještě Prokletí Salemu a rozhodně nelituji ani jednoho. Osobně se mi více líbila část s mladým Rolandem, než vložený příběh (možná trochu příliš pohádkový). Celkově je to pro mě první Kingovo dílo s top hodnocením.Nicméně tuhle recenzi píšu až polovinu dočtení Vlků z Cally, kteří dosáhli stejné mety.

2 04.03.2024

Moje první zkušenost s Kingem, pokud počítám pouze knihy. Těžko tuto knihu hodnotit ve chvíli, kdy mě zbytek série teprve čeká. Pokud to vezmu jako úvod do ságy o Temné Věži, pak to funguje velmi dobře.
Kniha je čtivá a nabízí spoustu náhledů do Rolandova dětství a dospívání a umožňuje čtenáři dobře poznat jak hlavního hrdinu, tak jisté zákonitosti světa, kde se děj odehrává. Je pravda, že si myslím, že méně zkušený čtenář může u Pistolníka mít trochu pocit chaosu a bude mu vadit, že spoustě věcem nerozumí a mluví se o postavách, které mu nebyly představeny. Ten, kdo má zkušenost např. s Malazskou knihou padlých nebo obdobnou ságou, bude mít pocit, že příběh je krásně lineární, přehledný a svět jednoduchý.
Momentálně se celkem těším na další díly. Přestože Pistolník není dokonalou knihou, milovníka žánru rozhodně potěší.

2 04.03.2024

Tři vyvolení jsou pro mě velmi problematická kniha ke zhodnocení. Některé pasáže byly napínavé a strhující, jiné jsem četl zcela bez zájmu a jen čekal, až budou za mnou. Stále nevím, jak se postavit k události na začátku knihy, která mě šokovala a mírně vzala vítr z plachet. Celý zbytek knihy tím pocitem pak byl ovlivněn. Pro spoustu lidí jeden z nejlepších dílů série, pro mě však patřil k nejslabším. I tak se ovšem jedná o dobré čtení, které mě neurazilo a jsem přesvědčen o tom, že až budu číst Temnou Věž po druhé, tak si Tři Vyvolené vychutnám daleko více, než při prvním čtení.

Celkově o něco zábavnější čtení, než Tři vyvolení, ale ne o moc. Celkem mě bavil začátek se Šardikem a Lud s Blainem. Co mě naopak drásalo byly sekvence v New Yorku s Jakem, které byly velmi roztahané, nezajímavé a drtivá většina postav měla čistě epizodní roli. Poslední část knihy v Ludu byla velmi akční jízda, která chuť trochu napravila, ale asi to přišlo až příliš pozdě.

04.03.2024

Spousta lidí nemá tenhle díl příliš v oblibě, protože hlavní dějová linie se téměř nikam neposune a jde prakticky jen o Rolandovo vzpomínání na události, které se udály v jeho mládí. Z mého pohledu o mnoho lepší, než Tři Vyvolení nebo Pustiny. Více westernové tématiky mi bylo po chuti. Co mě odradilo od udělení maximální ho hodnocení (o kterém jsem vážně přemýšlel) byl velmi pomalý rozjezd (to začínám skoro považovat za jeden z Kingových rysů) a přespříliš referencí na Čaroděje ze země Oz.

2 04.03.2024

Jo ! Tahle série má pro mě rozhodně stoupající tendenci. Pistolník byl celkem fajn, Tři Vyvolení ani Pustiny mě příliš nezaujaly. Nicméně u čtvrtého dílu jsem se už rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdičkami. Tenkrát jsem dal čtyři. Teď jsem měl stejné dilema, ale nyní jsem se rozhodl pro pět. Zatím nejlepší román z Temné Věže a s chutí se vrhám na Zpěv Sussanah.

2 04.03.2024

Jednoznačně nejslabší část série Temné Věže. 370 stránek, které děj vlastně příliš neposouvají a myslím, že by se daly scvrknout na nějakých 50 a zařadit na konec Vlků z Cally. Nejsem příliš fanoušek toho, že autor do příběhu zapsal sám sebe a použil se jako Deus ex machina. Jako autor na to má samozřejmě plné právo, ale mě to prostě bylo proti srsti a úplně to zabilo linku Rolanda a Eddieho. Linka Susannah/Mii mi přišla velmi roztahaná, zbytečná a místy až přehnaně filozofická. Kromě její poslední části s hororovým nádechem, která byla rozhodně nejlepší pasáží v knize. Kapitola Jaka a Callahana vedla vysloveně od nikud nikam, ale jsem trochu zvědavý, jak bude pokračovat. Nemám zdání proč poslední kapitola byly útržky z deníku autora. Má to zdůrazňovat proces, jakým TV vznikala ? Proč je součástí předposledního dílu? Nechápu. Každopádně doufám, že poslední díl se vrátí do kolejí, kudy jely Vlci z Cally. Nebýt deníkové části, asi bych dal 3 hvězdy, protože alespoň závěr byl skvělý, ale takto nemůžu víc, než 2.

2 04.03.2024

Parádní závěr celé série. Po Zpěvu Susannah, který vyloženě zklamal jsem byl tentokrát nadšen. Ano, některé postavy měly konec vyloženě antiklimatický (a v důsledku toho vypadaly mírně zbytečně). Ano, pořád mám výhrady k tomu, že King napsal do románu sám sebe a pořád mě sekvence odehrávající se v Americe nedokáží stoprocentně vtáhnout, ale drtivá většina této knihy byla naprosto parádní jízda od které jsem se nemohl odtrhnout. Líbilo by se mi to ještě víc, kdyby si autor odpustil jeden z epilogů a nechal konec jisté postavy záhadný. Naopak závěr Rolanda byl naprosto famózní. Je velmi pravděpodobné, že si celou sérii přečtu v budoucnu znovu.

04.03.2024

Velmi dobrá kompilace krátkých příběhů, které výborně doplní trilogii Prachmistrů. Některé napínavé a geniální, některé trochu slabší, ale celkově asi solidní čtyři hvězdičky. Jednoznačně za mě nejlepší byl duch Tristanské pánve. Nejslabší byla jako i v trilogii část s inspektorem Adamatem, který mi k sedci příliš nepřirostl.

1 04.03.2024

Třetí díl si za mě vysloužil 4 hvězdy, stejně jako druhý. Celkově je to čtivé, děj hezky ubíhá, čas od času nastane i nějaká celkem překvapivá událost. Mírně zklamán jsem byl z poslední čtvrtiny knihy, kdy mi připadalo, že je to trošku uspěchané a autor původně zamýšlel rozsáhlejší finále, ale nechtěl/nemohl knihu už dále natahovat. Dost nepříjemně na mě působila postava Nily, která z nějakého nevysvětleného důvodu dokáže porušovat zavedená pravidla. Trochu působí dojmem, že autor podléhal tlaku mít nějakou výraznou ženskou postavu. Bohužel tahle postava není ani pro příběh nijak zásadní a jediné, čím to autor zachraňuje je dobré vykreslení změn jejího charakteru. Na rozdíl od předchozích dílů mě daleko více bavila Adamatova linie. Nicméně až na mírně uspěchaný konec a Nilu šlo o skvělé čtivo, které již tradičně kombinuje fantasy/military/detektivku, možná trošku škoda, že ani v jednom z daných žánrů vyloženě nevyniká. Kombinace je to ovšem skvělá.

2 04.03.2024

Velmi dobře napsaný román. Za mě asi nejlepší části byly s Tamásem za nepřátelskou linií. Trochu na nervy mi lezlo neustálé míchání bohů do příběhu. Myslím, že by kniha mohla velmi pěkně fungovat i bez nich. Celkově nemám moc rád v příbězích jakékoli entity, které svou mocí vysoce převyšují skoro vše ostatní. I tak jde o velmi napínavé čtení, které mi častokrát nedovolilo knihu odložit.

1 04.03.2024

Dobrý úvod do série. Seznámíme se s hlavními postavami, které nás budou provázet celou trilogií. Některé z nich jsem si absolutně zamiloval. Jiné postavy a linky mě příliš nezaujaly (Adamat a Rickard) Intriky a systém prachové magie/ privilegovaných je vyveden velmi dobře a nezaslouží nic, než chválu. Oproti pozdějším dílům a další trilogii je tohle přeci jen slabší, ale i tak velmi dobrý rozjezd a věřte mi, série půjde jen nahoru.

2 04.03.2024

Naprosto strhující kniha, ve které nám McClellan ukazuje, jaký je mistr pera a jak od první trilogie Prachmistrů vyrostl. Na mě rozhodně fungovala délka jednotlivých kapitolek i jejich pravidelné zakončení na ostří nože. Hříchy říše mi rozhodně připravily velmi mnoho okamžiků typu "jen jednu další kapitolu a jdu spát"

1 04.03.2024

Velmi důstojné zakončení série, které jen pokračuje ve skvělých rovinách z předchozích dílů. Přesto jsem se u závěrečného dílu rozhodl dát pouze čtyři z pěti. Je to z podobných důvodů, které se mi nelíbily už v zakončení předchozí trilogie. Poslední čtvrtina knihy mi připadá mírně uspěchaná, jako by autor zjistil, že už je příběh moc dlouhý a potřeboval nějak zakončit. Některé scény posouvaly děj a příliš dopředu a některé byly zase prakticky zbytečné a "o ničem". I tak ve mě Krev říše zanechala dobrý pocit a doufám, že se autor v budoucnu do světa Prachmistrů ještě vrátí.

1 04.03.2024

Nemám co vytknout, všechny klady, které jsem zmiňoval v recenzi předchozího dílu (ideální délka kapitol zakončených vždy napětím) jsou stále na svém místě. Akční děj se čte prakticky sám. Před začátkem téhle série bych podle anotací nikdy neřekl, že mou oblíbenou postavou by mohl být Michel, ale stalo se. (Nicméně Styke příliš nezaostává)

1 04.03.2024

Velmi slabá pohádka o loupežnících, kteří chtěli na práci tmu a unesli Měsíc. Plno hloupostí a nesmyslů jako např. pití inkoustu apod. Kladné postavy vesměs kouří fajfky. Ani ilustrace se příliš nepovedly. Ani mě, ani děti kniha nezaujala, dočetli jsme jen díky tomu, že byla dost krátká.

04.03.2024

Lovecraftovy povídky v této sbírce mě příliš neoslovily. Nejlepší byla asi titulní hrobka, kde mi přišlo asi nejjednodušší sledovat děj. Dobrých povídek tam ale bylo víc. Bohužel se našlo i dost nezáživných, které s hororem (který jsem čekal) neměly vlastně nic společného nebo příliš krátkých na to, abych se do nich dokázal vžít. Občas jsem měl pocit, že čtu jen neurčité útržky Lovecraftových snů a vizí. Určitě dám šanci i další knize v pořadí a uvidím, jestli bude převažovat typ povídek, který mě zaujal, ten nudný, nebo ten nesmyslně chaotický.

04.03.2024

Skladba povídek se oproti první knize změnila. Jednoznačně k lepšímu. Daleko méně chaotických a surrealistických snů a vizí a daleko více hrůz a děsu. V této fázi své tvorby se Lovecraft začíná přibližovat tomu, co jsem očekával, když jsem s tímto autorem začínal. Pokud bych měl vypíchnout několik povídek, které stojí za pozornost, tak zmíním Bezejmenné město,Hudbu Ericha Zanna, Slídiče, Krysy ve zdech a Děs redhookské čtvrti.

2 04.03.2024