Hrobka
Howard Phillips Lovecraft
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58059/bmid_hrobka-yOX-58059.jpg
4
754
754
Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta série
1. díl >
Příběhy a vize z let 1917 - 1920 Za svého života byl Lovecraft znám jen úzkému okruhu přátel a milovníků originální strašidelné fantastiky. Dnes je považován za mistra strašidelné literatury ve všech jejích odstínech a za vizionáře literatury „kosmického děsu“, která odkrývá netušená tajemství naší mysli i minulosti, v níž dlí zlovolní démoni a nepochopitelné bytosti z hlubin času. Lovecraft svým dílem poskytl onen základní tvůrčí impulz, který provází desítky autorů a filmových tvůrců dodnes, jeho dílo se stalo kultem.... celý text
Přidat komentář
Některé povídky slabší, ke konci knihy jsou lepší a lepší. Bylo to moje první setkání s autorem, musela jsem si pár prvních povídek zvykat, pak se některé staly poněkud předvídatelnými. Ve většině posledních příběhů se Lovecraftovi daří budovat atmosféru, takže mi zdlouhavé popisy ani nevadily. Mám chuť si přečíst jeho progres v dalších dílech spisů, přijde mi, že v autorovi je mnoho schopností, jen je musí ještě pořádně probudit :D
Lovecraftovy rané povídky z let 1917–1920 jsou skvělou ukázkou jeho postupně se formujícího stylu. Pro milovníky jeho tvorby naprostá povinnost! Luxusní náhled do počátků vesmírné hrůzy, která později ovládla celý jeho literární svět. Navíc krásně zpracované vydání dělá z této sbírky skutečný klenot.
Sbírka starších Lovecraftovských povídek má určitě co do sebe, ale je to ještě hodně neotesané.
Jsou zde povídky, které ukazují stále jasnou inspiraci i pro moderní horor, je tu ale i pár kousků, které jsou tak trochu plýtvání papírem.
Milovník hororu si to do jisté míry užije, pokud vás zajímá C'thulu mytos, tuhle kapitolku můžete přeskočit.
Mé první Lovecraftovo počtení, které mne ničím zásadním neohromilo, ale ani neodradilo. Povídky jsou kvalitou jak na vážkách, dohromady těžko hodnotitelné. Čtenář je nucen si spíš užít malé povedené fragmenty autorova stylu, protože kniha jako taková není zrovna intenzivní zážitek.
Případnému čtenáři bych tedy doporučil se předem seznámit s tím, jak autor k své práci v ranné fázi přistupoval, kým byl ovlivněn, a trochu slevit z přehnaných očekávání, jaké jméno Lovecraft v žánru dnes vzbuzuje již samo o sobě.
Řadu raných povídek (Bílá loď, Celephais) spojuje hledání krásy – jako by ji Lovecraft nemohl najít v realitě, a tak ji nachází mimo náš smyslový svět. I když je to krása starobylých civilizací, která nejspíš nikdy neexistovala, nebo taková, která vznikne právě díky tomu, že si ji někdo vysnil… A zároveň se už v jiných povídkách rodí mýtus Cthulhu – mimo náš viditelný svět existují i nevýslovné hrůzy.
Vedle vynikajících příběhů, jako je Dagon, jsou tu i docela bláboly (Ulice, Starý poděs). Skvělá je pronikavá a nepřezíravá esej o Lovecraftovi od Josefa Škvoreckého. I díky ní dávám ****
Ach, tato sbírka byla fantastická. Lovecraft začíná jako obvykle jasně předpovězeným špatným koncem pro postavu. Tentokrát se mi nejvic libila o líném hrobníkovi, jehož lenost ho nakonec kousne do zadku, když se omylem zamkne v trezoru plném rakví, jejichž pohřbívání odkládal. Musí doufat, že se mu podaří probít ven a že mu ta těla nebudou mít za zlé jeho lenost! Opravdu jsem cítila atmosféru toho temného trezoru plného mrtvol. Skvělý konec, Lovecraft vždycky končí s razancí, která celý příběh pozvedne. Temně komické a karmicky laděné.
Od legendárního HP Lovecrafta jsem si sliboval hodně. Je to přecijen legendární jméno plné Ctulhu. Povídky mě ale vesměs nebavili. Někdy jsem si i říkal "O čem to sakra je?!". Ke konci se to pravda zlepšovalo, i tak to stačí s přimhouřením obou Dagoních očí na tři hvězdy.
Asi najdôležitejšou informáciou je, že vydavateľ Lovecraftove poviedky v tejto knihe (nasledujú ďalšie štyri) nezoradil podľa roku, v ktorom boli zverejnené, ale podľa roku, v ktorom boli napísané. Čiže sa naskytá jedinečná príležitosť vidieť vývoj tvorby divného pána z Providence (napr. v Obrázku v domě sa historicky prvý raz stretávame s mestom Arkham a údolím Miskatonic). Samozrejme, raná tvorba väčšiny spisovateľov je.... raná. Takže to (česť výnimkám) ešte nie je ono. Autor si hľadá svoj štýl, polohu, ktorá mu najviac vyhovuje. Lovecraft nebol výnimkou, takže ja som sa väčšinu času nudil. Určite je to subjektívne (ako ostatne všetko v umení), ale za seba hovorím: väčšina textov v Hrobke je nie priemerná, ale podpriemerná. Skrátka to ešte nie je ono. Smutným plusom je, že sa na priestore cca 190 strán (zvyšok z celkového počtu 224 strán tvoria ilustrácie, životopis, komentáre a vysvetlivky) nachádza viac ako 20 textov, z čoho logicky vyplýva, že väčšina je krátka, takže utrpenie netrvá dlho. Jediné poviedky, ktoré sa mi vyložene páčili, boli Dagon, Hrůzný stařec a Obrázek v domě - a ani ony neboli žiadne enormné pecky. Najlepší je napokon životopis od skúseného Josefa Švoreckého, ktorý na rovinu pomenúva veci (Lovecraft bol blbý rasista a „nácek“, hoc paradoxne z jeho textov to podľa mňa poznať nie je), ale zároveň je istým spôsobom láskavý a zmierlivý, keďže z jeho slov vyplýva, že u Lovecrafta sa tieto divné neduhy týkali skôr jeho mladých liet a neskôr nielenže pochopil, že to bola hovadina, ale si dokonca za ženu vzal Židovku a viacerí jeho priatelia boli Židia. Hoc trochu ma pri Švoreckého slovách zarazila zmienka, že HPL z rôznych dôvodov nemal čas na vlastnú tvorbu. Mne osobne cca 160 poviedok a básní ako málo nepripadá, ale možno som len dačo nepochopil.
Lovecraftovy povídky v této sbírce mě příliš neoslovily. Nejlepší byla asi titulní hrobka, kde mi přišlo asi nejjednodušší sledovat děj. Dobrých povídek tam ale bylo víc. Bohužel se našlo i dost nezáživných, které s hororem (který jsem čekal) neměly vlastně nic společného nebo příliš krátkých na to, abych se do nich dokázal vžít. Občas jsem měl pocit, že čtu jen neurčité útržky Lovecraftových snů a vizí. Určitě dám šanci i další knize v pořadí a uvidím, jestli bude převažovat typ povídek, který mě zaujal, ten nudný, nebo ten nesmyslně chaotický.
Seč jsem chtěl dát více, musím hodnotit třemi. První spisy obsahují kvalitní povídky, ale také mnoho "zvláštních pokusů". Z krátkých povídek se mi líbila paradoxně ta nejkratší: 'Paměť'. Z té zamrazilo.
To nejlepší dle mého názoru představují povídky: Za stěnou spánku, Proměna Juana Romera, Strom, Z neznámého světa a Nyarlathotep. Totiž, když Lovecraftova atmosféra na čtenáře zapůsobí, pak opravdu funguje.
I přes tři hvězdy se těším na spisy 2! Předpokládám vzestupnou kvalitu.
Přestože Lovecrafta nelze zařadit mezi autory nejvyššího kalibru, nelze mu upřít jeho vliv na popkulturu a založení celého mýtu Prastarých. Mě osobně autorsky vlastně i vyhovuje a kromě toho, že navazuje na Poea, nebál bych se jej srovnat s naším Kafkou nebo Meyrinkem. Lovecraft i Kafka oba zpracovávali podobná témata... byť každý jinak. Navíc jde vidět, že oba silně kulturu týkající se neznáma a podivna ovlivnili, protože ne po každém autorovi vzniká přídavné jméno (kafkovské, lovecraftovské).
Lovecraft. Cthulhu. Tajemné ulice města Arkham.
To vše povrchně znám. Objevuje se to tu a tam v různých narážkách, všelijakých variantách a zpracováních. Od deskových her, přes narážky ve filmech a jiných knihách, až po PC hry, tam všude můžeme dílo tohoto autora narazit.
Lovecraft je prostě klasika a takříkajíc otec těchto temných děsů a běsů.
Ale já zůstanu jen u těch různých děl, které jsou z jeho tvorby odvozené. Originál asi není pro mě. U mnoha povídek jsem se nehorázně nudil, z jiných mi bylo až trapně. Pár jich bylo skutečně dobrých, ale opravdu to stálo za přečtení celé knihy?
Je vidět, že se jedná o autorovy začátky. Mýtus je neustálený, snové říše vystupují jako nezřetelné letmé záblesky čehosi většího, zápletky (pokud už máte něco načteno) jsou celkem repetitivní a styl ještě není vybroušený. Většina příběhů vyloženě neurazí, ale pořád jim něco chybí. A do toho prosakuje (ne-vždy-tak-moc) latentní rasismus a xenofobie, kterými je Lovecraft pověstný.
Nejvíce se mi líbily povídky Celephais, Chrám a Ultharské kočky.
Několik povídek od Lovecrafta jsem už před časem četl, ale byly to kousky, které jsou všeobecně považovány za kultovní / nejlepší / nejznámější.
Rozhodl jsem se, že si přečtu jeho dílo chronologicky.
První díl kompletních spisů je docela slabota. Je tu znát, že je to jeho ranné dílo, ale na druhou stranu, každý nějak začínal. Každopádně i zde se najde pár zajímavých povídek. Hrobka obsahuje povídky z let 1917-1920 a je hodně znát, že se tu Lovecraft tak nějak ještě hledal.
Hodnocení: 5,5/10
Je to velmi zajímavé čtení. Čekal jsem, že to bude strašidelné, ale spíše to budí mysteriózní představy. Některé povídky jsou nudné až skoro o ničem. Přitom to má své kouzlo a některé jsem si opravdu užil. Jsem zvědav na další díly.
Moje TOP 3 povídky:
1. Chrám
2. Hrůzný stařec
3. Ultharské kočky (kdo miluje kočky, pochopí :))
Začínám číst Lovecraftův Komplet sebraných spisů postupně, Hrobka byla pro mě "seznamovací". Některé povídky mi nesedly vůbec. Musím se přiznat, že na Lovecrafta musím mít opravdový klid na čtení, nečte se úplně snadno. Nicméně věnovat některým jeho povídkám čas a 100% pozornosti se nepochybně vyplatí.
Část díla
 |
Bílá loď 1919 |
 |
Celephais 1922 |
 |
Chrám 1925 |
|
Dagon 1917 |
|
Fakta ohledně zesnulého Arthura Jermyna a jeho rodiny / Arthur Jermyn 1921 |
Autorovy další knížky
| 2011 | Volání Cthulhu 1 |
| 2010 | Hrobka |
| 2014 | H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů |
| 2011 | Měsíční močál |
| 1990 | Volání Cthulhu |
Howarda Phillipse Lovecrafta mám dlouhodobě mezi svými oblíbenými autory, takže by se dalo oprávněně očekávat, že tento svazek v hodnocení jednoznačně opětkuji, na mě ale jeho rané povídky působí podobně jako obě úvodní knihy Pratchettovy Zeměplochy. Z povídek je znát, že autor teprve hledá svůj pozdější typický styl, takže jim k tomu, abych je vnímal jako dokonalé, přece jen ještě dost chybí. K pozorování autorova vývoje jako spisovatele jde ovšem o titul nezbytný.