Slezadav přečtené 409

Nové Mušlenčiny léčivé pohádky pro dětskou duši 2024, Romana Suchá

Moc pěkné příběhy pro děti. Každý příběh má v sobě nějakou situaci z běžného života, která děti může trápit nebo děsit. Prostřednictvím víly Mušlenky je podáno vysvětlení, proč se věci mají, jak jsou a proč není potřeba se jich bát nebo se trápit. Děti si z každého příběhu odnášejí jak pozitivní pocity, tak poruzumění potenciállně nepříjemným situacím včetně návodu, jak se v dané situaci zachovat. Na konci každého příběhu na pro děti několik otázek k diskuzi. Jak dcerce, tak mě jako rodiči se tahle kniha moc líbila a určitě pro předškoláky a mladší školáky moc doporučuji a dávám 5/5... celý text

Amanda 2020, Kristýna Sněgoňová

Druhý díl Legie mírně překvapil tím, jak moc se mi místy nelíbil. Ačkoliv hodnocení je 3/5 stejně jako u prvního dílu, tady to bylo na rozdíl od Operace Thümmel blíže ke dvoum, než ke čtyřem. Chápu, že je potřeba tenhle subžánr brát s nadsázkou, ale demence hlavních pistav je tady do nebe volající. Jestli v prvním díle měl Moravec trapné chvilky, ale celkově fungoval, tady byl fakt na úrovni retarda. A nejen on. Rámcový děj se příliš nehnul, šlo tady spíš o takovou odbočku. Spousta akčních scén, které působily hodně jednotvárně. Vo se mi líbilo byly zejména nové postavy a rasa Slepiců. Byly tam i dobré scény, ne že ne. Některé hlášky a vtipy taky fungovaly. Oceňuji, že snaha o humor nepůsobila toporně a nebyla příliš přehnaná. Doufám, že další díly budou méně odbočkovité a dojde k nějakému výraznému posunu v rámcové dějové linii. Je možné, že už jsem braku trochu přejezený, ale Amanda mi prostě příliš nesedla. V Legii určitě budu pokračovat, ale jestliže první díl budil rozpaky jen trochu, tak druhý jich přináší opravdu hodně.... celý text

Operace Thümmel 2020, František Kotleta (p)

Operace Thümmel nebyla vyloženě zklamání, ale laťku očekávání se také nepovedlo překonat. Kotletovy knížky mám rád, ale tuhle řadím mezi nimi spíš k podprůměru. Jakoby se autor snažil psát trochu vážněji, než obvykle a ono to příliš nefungovalo. Byla tu strašná spousta různých mimozemšťanů, ve kterých jsem se ztrácel a všichni mi tak nějak splývali dohromady. Jako obvykle šílené množství akce bez přestávky, ale bylo by občas fajn trochu zvolnit a napsat něco o světě, kde se příběh odehrává. Na druhou stranu hrdinové příběhu jsou neznalí úplně stejně jako čtenář. Moravec je přesně ze šablony Kotletových hrdinů, nicméně k důstojníkovi tajné služby mi moc nesedí. Ale rozhodně to nebyl propadák. Zábavné a čtivé to rozhodně je. Zejména Aga je opravdu skvělá postava, která ač se postupně mírnila, zůstala skvěle exotickým přídavkem. Celkový rámec příběhu mě dokázal zaujmout natolik, abych v sérii pokračoval, ale vyloženě unešený zatím nejsem. Mám pocit, že Kotleta píše pořád stejně a po přečtení určitého počtu jeho knih už nemá co překvapit. 3/5... celý text

Sharpův tygr 2006, Bernard Cornwell

Po dlouhé době jsem se pustil do historicko dobrodružné knihy. A byl jsem velice spokojený. Při čtení na mě zavanula nostalgie, když jsem vzpomněl, jak jsem jako kluk hltal televizního Sharpa s Seanem Beanem. Tahle kniha měla prostě všechno, co bych jen od takového válečného dobrodružství z přelomu 18. a 19. století čekal. Děla, muškety, statečný hlavní hrdina, který má i své stinné stránky. Mírný nádech romantiky, exotické reálie i nelítostní protivníci a záporáci. Postavy nejsou prokreslené bůhví jak hluboce, ale na podobný román to s přehledem stačí. Historická přesvědčivost je tu také na hodně vysoké úrovni Je ovšem pár věcí, kterých má kniha až moc. Zejména akční závěr je jednak dost natáhnutý, ale hlavně se v něm ze Sharpa stává celkem superman. A přitom úplně zbytečně, protože by se příběh dal odvyprávět i více při zemi. To by ještě posílilo vynikajicí historickou realističnost. Také zejména v první půli byly pasáže, které měly mírný problém s tempem. Našlo by se i pár scén, kde některá z postav jednala zcela nelogicky v zájmu zromantizování situace nebo děje. Celkově hodnotím 4/5 a určitě to pro mě byla lepší "čtyřka". Jsem moc zvědavý na další díly. Je to moc příjemná změna od mých obvyklých žánrů.... celý text

Rudá moře pod rudými nebesy 2011, Scott Lynch

Důstojné pokračování Lží Lockeho Lamory, které se četlo velmi dobře a užil jsem si ho skoro tolik, jako první díl. Rozhodně kladně hodnotím práci s postavami. To, že je perfektně zpracovaný ústřední pár zlodějů beru jako samozřejmost. Tady ovšem i postavy druhého sledu jsou velmi originální a dobře napsané. Zejména Zamira a Ezri byly moc fajn. Líbilo se mi i to, jak hlavní postavy nejsou nijak neomylné a při vytrhnutí ze svého prostředí jsou zmatené, jak lesní včely. Humorné vložky byly dávkované s citem a přesně v té frekvenci, aby bavily, ale nelezli na nervy. Světotvorba není špatná, celé prostředí je uvěřitelné, nicméně je dost minimalistická. To ale také není na škodu. Samotný příběh má grády a jde dost dobře vstříc očekávání. Opět je zde plno lží, podvodů a nečekaných zvratů. Co mi trošku vadilo a to zejména v první polovině knihy byly různé skoky v čase a prostoru, které byly mírně matoucí. A tím nemyslím části se Vzpomínáním, které byly zakomponované dobře, stejně jako ve Lžích. V některých chvílích mi tempo knihy, ač celkově dobré, připadlo nekonzistentní a přechod do velkého finále trošku unáhlený. Také role kapitána Rodanova byla trochu pochybná a bylo velmi předvídatelné jaký výsledek bude jeho zásah pro hlavní aktéry mít. Celkově jsem s Rudými moři velmi spokojen. Kniha se četla moc dobře, děj i postavy mě bavily. Několik málo výtek a celkové hodnocení naprosto zaslouženými čtyřmi.... celý text

Tři hříšná tajemství 2023, Nikki Sloane

Hodně slabá kniha. Samozřejmě, nejsem znalec žánru a možnosti porovnání mám značně omezené. Ale i v porovnání s předchozími díly série to bylo prostě meh. Hlavní hrdinka, která se tváří drsně a dominantně, je členkou FBI a kdoví co ještě. Ve skutečnosti je ovšem pravým opakem všeho tohoto. Dokáže myslet jen genitálem a nechá se zcela libovolně manipulovat týpkem, který má břišáky, že jí skoro popadá orgasmus, jen se na ně podívá. Škoda, že nebyla více rozvedená linka vyšetřování FBI. Dělalo to dojem, jakože cílem celé jejich operace je chytit někoho v bordelu jen kvůli tomu, aby ho mohli očernit. Tahle část knihy byla totálně odbytá. Hlavní mužská postava mi byla totálně nesympatická, až odporná a ani ty sexuální scény nebyly podle mého nic moc. Celkově u tohoto typu knih očekávám nějaké jiskření mezi postavami, ale tady jsem měl pocit, že moc nefungovalo, nebo alespoň působilo dost jednostranně. Asi zatím nejslabší díl série.... celý text

Den nula 2023, C. Robert Cargill

Den nula byl jedno velké zklamání. Zejména podle mého názoru knize škodí to, že se snaží být hned několika dost protikladnými věcmi zároveň. Pro koho je kniha určena? Jestli pro dospělé, je neuvěřitelně naivní a psaná velice jednoduchým, až dětským stylem. Jestli pro děti, je v ní až příliš krve a brutality. Možná v pubertálním věku si ji asi dokáže člověk vychutnat nejvíc. Chce se zaměřit na těžká témata typu sebeuvědomění robotů a lidské společnosti v přítomnosti AI nebo chce raději prezentovat akční přestřelky s plazmovou puškou? Dělá totiž obojí a ani jedno dostatečně dobře. Je potřeba přiznat, že se čte velice dobře, má prakticky celou dobu vysoké tempo a stránky se otáčejí skoro samy. Na druhou stranu mám pocit, že po dočtení ve mně z ní nich nezůstane. Všechny zajímavé myšlenky ať už ohledně psychiky robotů, etiky nebo sociálního uspořádání světa v robotické éře jsem už četl jinde a prakticky všude víc do hloubky a lépe zpracované. Akční části mi připadaly přinejlepším průměrné a k postavám jsem si nevybudoval větší emoční vztah. Spousta technických detailů je zcela nesmyslných, spousta předložených věcí není nikdy pořádně vysvětleno a jen se očekává, že budou přijaty. Podle toho, jestli je čtenáři bližší intelektuálnější nebo akčnější aspekt bych doporučil buď rovnou Asimova nebo na druhé straně spektra Robokata. Tohle je velmi rozpačitý mix obojího. Vypadá to, že Moře rzi by teoreticky mělo být lepší, tak mu asi šanci ještě dám, ale očekávání nejsou moc vysoko. Rozhodoval jsem se mezi 2-3, ale jako fanouškovi SF žánru mi tahle kniha nenabídla vubec nic nového a ve finále ani příliš zábavného.... celý text

Přístav u řeky Styx 2023, Pavel Fritz

Hezké SF, u kterého jsem byl hodně dlouho přesvědčený, že dosáhne na plné hodnocení, ale závěr to pro mě bohužel odpálil. Neskutečně mě bavilo spolu s posádkou výzkumné stanice objevovat Európu a přemýšlet nad jejími záhadami. Naprosto výborná atmosféra a velmi dobře zpracované postavy, které jsou sice dost minimalisticky provedené, ale na podobný příběh je to víc, než dostatečné. Postupně se příběh přehoupnul trochu do hororovější a survivalové polohy, což mu u mě ještě přidalo. Úplně jsem si představoval, jak by se takový příběh skvěle vyjímal ve filmové adaptaci. Byl jsem úplně nadšený. A pak přišla poslední kapitola. Ne, že by autor vyloženě zahodil, co do té doby fungovalo skvěle, ale přešel na úplně jiné noty. Z hard sci-fi survivalu se stalo něco hodně soft a naprosto přepáleného. Osobně mi toto vyústění vůbec k příběhu nesedělo. Přitom karty byly rozdané k epickému závěru parádně. Stačilo se držet trochu při zemi. Věčná škoda, ale i tak si budu z knihy pamatovat spíše to skvělé, což bylo zhruba prvních 90% knihy.... celý text

Syndikát 2024, Leoš Kyša

Velice solidní akčně napsaný sci-fi thriller. Moje první setkání s Kyšou bez pseudonymu dopadlo dost dobře. Je to taková Kotletovka s trošku pevnějšími mantinely, která se snaží tvářit realisticky. Je to napínavé, je to akční a moc čtivé. Super tempo a k příběhu naprosto adekvátní délka knihy. Již tradiční doménou autora jsou popkulturní odkazy a hlášky. Ty mě sice neberou už tolik jako dřív, ale pořád baví. Sympatické a uvěřitelné postavy, ač poměrně dost archetypální. Kostra příběhu je taky typicky Kotletovská. Základní myšlenka knihy je super, ale připadalo mi, že ve finále je až příliš vyhrocená do globálního měřítka. Ještě o něco víc mi ale vadí spousta tlaku ve stylu "není to sci-fi, to se už děje". Jako celek to samozřejmě funguje, ale spousta detailů je přitažená a přikrášlená pro potřeby děje. Celkově velice solidní 4* pro knihu, která velmi příjemně překvapila. Kotletu miluju a ani Kyšovi se nebudu vyhýbat. Čekal jsem, že to bude jiné, ale jsem dost spokojen.... celý text

Jako sama smrt 2022, Jakub Hoza

Velice solidní temný fantasy příběh, který rozhodně bavil o chlup víc, než jsem čekal. Moc se mi líbily postavy, zejména banda uprchlíků. Většina z nich byla představena velice slušně na to, jak málo stránek stačilo. Skupina Vyhnanců, která utečence pronásleduje už byla o dost povrchnější. Nejvíc zaujal Osrik, je dost těžké napsat uvěřitelného hajzla, ale tady se to povedlo. Stefan mi přišel od určitého bodu dost průhledný, Isa překvapila. Oceňuji hororově stylizované pasáže inspirované Lovecraftovým dílem. I tempo knihy bylo moc fajn. Mírně nepříjemné pro mě bylo příliš rychlé střídání POV postav, kdy be všichni byli tak rozdílně psaní, aby šlo ihned poznat o kom zrovna čtu. Provázání jednotlivých částí příběhu bylo také trochu zvláštní a zavánělo náhodou, jako např. nečekané objevení Nepohřbených. Většinou to mám naopak, ale tady bych ocenil více světotvorby a detailů klidně za cenu toho, že by kniha byla delší. Celkově je to naturalistické, temné, dynamické. Tím, jak jsou jednotlivé části trochu uměle napojené působí kniha trochu dojmem jako tři navazující povídky. Kniha bavila a určitě si někdy přečtu další z tohoto světa, protože potenciál to má.... celý text

Údolí vykoupení 2025, Alastair Reynolds

Strašná škoda, že tahle série po výborném začátku a prvním spin offu šla dalšími díly dost dolů. Už Archa mi připadala dost průměrná a všechny problémy, které měla jsou tady ještě znatelnější. Stále platí, že dějiště, tedy chladný a temný vesmír plný divných mrtvých věci, je skvělé. Celkový dojem, kterým tady univerzum působí je skvělý. Ať už jednotlivé planety, soustavy nebo loď Nostalgie po nekonečnu. Bavilo mě, jak uvěřitelně působí technologie, i když je to trochu divočejší, než v předchozích dílech. Postavy by byly dobré, pokud by nešlo o třetí díl série. A právě to je má hlavní výtka. Proč autor přes několik dílů rozvíjí pár hlavních postav, jen aby je tady sebral a nahradil novými ? Mělo to být jejich vykoupení? U některých to tak možná částečně dokážu vnímat, ale u většiny ne. Jako kdyby se Reynolds rozhodl, že ho protagonisté už nebaví a je třeba něco nového. Spoustu dialogů a málo akce často působí neblaze na tempo, což je u takto dlouhé knihy problém. Spousta zásadních věcí se děje mimo záběr a rozhodně nejsem spokojen se závěrem knihy, kde mi plot twist přišel nucený a velmi málo připravený. Jako by autor najednou dostal pocit, že původní myšlenka není dobrá a na rychlo vymyslel nové rozuzlení. Celkové závěrečné drama s nejasným výsledkem mírně odhalil epilog, ale jako finále dlouhého románu tohle u mě neobstálo. Stejně jako smrt antagonistů, která byla tak antiklimatická, jak jen to to šlo. Zatimco Archa byly solidní 3*, tady to budou sice také 3, ale spíše mírně podprůměrné. Autor má dobré nápady, které ale často překombinuje, přidá pár podivných rozhodnutí a výsledek je pak dost rozpačitý. Reynoldse rozhodně nezatracuju, ale asi to u něj budu mít hodně hit or miss.... celý text

Archa 2024, Alastair Reynolds

Archa se odehrává ve stejném univerzu jako Odhalený vesmír, na který navazuje. Potkáme i některé známé ze stand alonu Kaldera. Pořád se mi moc líbí tohle univerzum, které budoucnost lidstva vykresluje v poměrně temném a realistickém stylu. Žádní bezchybní hrdinové, žádní čistokrevní padouši. Všechny postavy jsou zcela organicky formovány událostmi a konflikty, kterými prošly nevo procházejí. Skvělé hard sci-fi prvky kombinované chvílemi až s gotickou atmosférou jsou super. Výborné jsou technologické vize, které jdou daleko za rámec běžné představivosti. Stejně tak souboje a menévry lodí v hlubokém vesmíru. Zmarové jsou moc hezky vymyšlená ultimátní krize pro celé lidstvo a nejen pro něj. Bohužel v mých očích tuhle knihu s velkým potenciálem mnoho věcí sráží. Za prvé naprosto neúměrně dlouhá fáze expozice. Trvalo téměř do poloviny knihy, než se mě povedlo seznámit se všemi reáliemi, než jsem pochopil, kde jsou všechny návaznosti na předchozí knihy a jak jednotlivé dějové linie souvisejí. V některých místech měla kniha velké problémy s tempem, kdy i několik dlouhých po sobě následujících kapitol přinášelo jen velmi malý posun příběhu nebo objasnění velmi málo skutečností. A přestože postavy byly řemeslně dobře napsané, hluboce zpracované a živé (což u SF rozhodně není standard), tak jsem se na nikoho nedokázal emocionálně napojit a na žádné postavě mi moc nezáleželo. Možná s malou výjimkou u Clavaina. Předchozí související knihy, byly podle mého o malinko lepší. Odhalený vesmír byl parádním představením univerza s explozivním závěrem a mnoha myšlenkami. Kaldera byla velmi atmosférická space punková záležitost. Archa podle mě trochu trpí syndromem prostředního dílu. Ačkoliv je jako příběh relativně dost uzavřená, působí dost překlenovacím dojmem. Určitě se těším na pokračování a jsem zvědavý na osud tohoto vesmíru (a částečně i některých postav). Rozhodoval jsem mezi 3 a 4, ale předchozím dílům jsem dal 4 a tohle bylo slabší. Takže za mě takový lepší průměr 3/5.... celý text

Lev, čarodějnice a skříň 2005, C. S. Lewis (p)

Po spoustě let jsem se opět dostal k této krásné dětské knize. Samozřejmě tam teď spatřuji daleko více symbolismu, než tenkrát jako dítě. Myslím, že pro děti je naprostý skvost. Moc krásný příběh, který má dostatečně nekomplikovaný děj, jednoduchou prózu a pro menší děti i dostatečně děsivé záporáky a dostatečně ušlechtilé kalďase. Mohlo to být trochu delší a nějaké věci a situace více rozvádět. Nicméně možná by to pak nebylo tak přitažlivé právě pro děti, které neudrží pozornost dlouho. Možná mě mírně dráždilo stále se opakující oslovení jako "synu Adamův' apod. I bez toho jsou paralely bijící do očí. Celkově se dcerce Lev, čarodějnice a skříň moc libila a i já jsem byl spokojený. Pravděpodobně budeme pokračovat i dalším dílem. Dávám 5/5 s ohledem na cílovou skupinu díla, protože jako pohádka je tahle kniha opravdu excelentní.... celý text

Přísně tajný spolek svérázných čarodějek 2024, Sangu Mandanna

Přečteno do výzvy jako "Sweet & spicy" kniha. No nevím, jestli tam pasuje, každopádně přestože podobné knihy běžně nečtu a byl jsem připraven hodnotit mírněji jsem dost zklamán. Předně se mi nelíbilo, že v knize není žádný drive na nějaký cíl, snad kromě posledních 10%. Čas plyne, žádná postava nemá žádné cíle a touhy, které by chtěla naplňovat. Prakticky všichni jen přežívají, ale měl jsem být přesvědčen, jak jsou spokojení, že mohou být spolu. Atmosféra tu nefungovala. Veškeré postavy byly totálně kartonové, možná s menší výjimkou Miky. S žádnou postavou jsem se nesžil, nezáleželo mi na nikom. Děti, ze kterých si všichni sedali na zadek byly nerozlišitelné jedna od druhé, neměly žádnou scénu, která by utkvěla. Dospělí se chovali dost dětinsky a celý příběh byl ukrutně naivní. Celou dobu jsem si říkal, kdy se už objeví nějaký antagonista, který rozčeří nudu a dost mě zklamalo, že hlavní záporák byl někdo, kdo de facto jen dělal svou práci a to dobře a svědomitě. A klaďasové jsou ti, kteří v zájmu "vyššího dobra" dle svých představ berou pravo do svých rukou. V závěrečné konfrontaci, jsem prakticky fandil Edwardovi. A to ponechám stranou narážky na to, že byl špatný částečně proto, že byl typický bílý hetero muž a zjevně nerozuměl idylce rozmanitosti. Ani jedna z uvedených věcí by mi nikterak nevadila, pokud by zbytek byl dobrý. Přestože se mi kniha nelíbila, byl jsem přesvědčený, že jí dám alespoň 3, protože jsem už dopředu věděl, že tahle knoha nebude pro mě. Ale závěr příběhu mi připadal tak pitomý a špatný, že nemůžu dát víc, než 2, přestože to bylo asi lepší, než jiné "dvojky", co jsem četl.... celý text

Staré pověsti české 1992, Alois Jirásek

Známá školní klasika povinné četby. Začal jsem číst se synem, ale vydržel jen zhruba první třetinu, zbytek už jsem dočítal sám. K Jiráskovi jsem měl odpor už od školních let a znovupřečtení pověstí mě v něm jen utvrdilo. Začnu tím pozitivním a to jsou klasické pohanské pověsti z nejstarších dob. O Čechovi, Krokovi a jeho dcerách. Přestože z drtivé většiny zřejmě smyšlené, příběhy jsou to pěkné. Horší už je to s pozdějšími pověstmi z období křesťanství. Většinou ne tolik zajímavé, silně adorující vybrané postavy historii, zejména Karla IV. Nejhorší je ovšem archaický a velmi nepřístupný styl prózy. To je hlavní důvod proč tahle kniha spoustě dětí jen znechucuje literaturu. Pokud je cílem seznámit mladší čtenáře s českými pověstmi, doporučil bych nějaké převyprávění do srozumitelnější podoby. Tohle dílo je z literárního hlediska zajímavé možná tak náhledem do obrozeneckých nálad a silného nacionalismu konce 19. století. Pro základní školy podle mého názoru silně nevhodné. I jako dospělému čtenáři se mi Staré pověsti české četly velice špatně. Spousta z nich byla napsána zcela nekriticky k historickým postavám. Spousta z nich zcela účelově vyzvihuje český národ a to až tolik, že je čtení nepříjemné. Svým stylem tohle dílo patří už jednoznačně minulosti. Dávám 2*.... celý text

Vykoupení Černé vlaštovky 2022, Martin Fišer

Vždycky je mi trochu nepříjemné dávat knize špatné hodnocení a komentář, ale tady nemohu jinak. Možná moje chyba, že jsem si nezjistil víc, možná chyba nakladatele, že knihu nezařadil do jiné kolonky, možná autorova, že to takhle chtěl. Kdo ví. Přemýšlím, co na knize ocenit, ale věru toho moc není. Hezká obálka, faktická správnost alespoň některých věcí. Tempo je poměrně solidní celou dobu. To je bohužel asi vše. U Vykoupení Černé vlaštovky jsem měl problém skoro se vším. Postavy prakticky 0 dimenzionální, zcela bez charakteru dělají rozhodnutí jen na základě současné situace a ne svých vlastností. Všechny postavy v knize se chovají prakticky stejně. Pirát nebo armádní důstojník, kdyby se nejmenovali různě, nelze z charakteristiky poznat který je který. Samotný děj je plný logických děr. Záporák je tajemný zejména proto, že o něm nevíme prostě nic. Žádný bavkground, žádná motivace, nic. Prostě se objeví a snaží se překazit ostatním plány. Nejhorší ovšem je kombinace do nebe volající naivity příběhu a velmi jednoduché, až dětské prózy. Tohle podle mého názoru rozhodně není kniha pro dospělé. Ačkoliv od dobrodružné literatury čekám snadnou dostupnost pro mladší čtenáře, toto bylo moc. Bohužel nakladatel, autor ani prodejce nikde neuvádí, že by se jednalo o dětskou knihu. Určitě bych cílil na ještě mladší skupinu, než Verneovky. Moje desetileté já by si tuhle knihu asi užilo a za to dávám druhou hvězdu.... celý text

Program apokalypsy 2022, Vilma Kadlečková

Úplnému zakončení dám podobné jako předchozí knize, se kterou tvoří téměř ve všem jeden celek. Naplno se tu rozbalují všechny filozofické a metafyzické myšlenky, které autorka do série vložila. Rozhodně obdivuju celý koncept Hvězdovlády a Sgenů. Jednoznačně za pozitivum považuji skvěle zvládnutý konec, který není ani přepálený ani přeslazený. Je tu bohužel spoustu ale.. Jednak nekonečné sebe pochyby, myšlenky točící se v kruhu. Jednotlivá odhalení postupně naservírována u více postav, samozřejmě s příslušným myšlenkovým průjmem. Psychotronika fungující jako soft magie s možností téměř libovolného ohýbání pravidel. Organizace a rasy, které hrály v první půli ságy velkou roli jsou opuštěné a události se jich netýkají. Vytknout se toho dá pro mě spousta. Stejně jako Zakázané směry je tahle kniha pro mne dost na pomezí 3 a 4. Za výborný závěr to posouvám na 4. Celkově Mycelium považuji za slušný počin, který by ale potřeboval hlavně rázně proškrtat a nasměrovat více směrem ke sci-fi a méně k rodinnému dramatu. Mycelium bych jako komplet hodnotil spíše 3/5, ale blíž nahoru, než dolů.... celý text

Kluci bez srdce 2024, Alexander Gordon Smith

Už předchozí díl mě úplně nepřesvědčil a bohužel i tady se podle mého jednalo o ústup z kvality, kterou tahle série pro mě dřív měla. Asi o trošku lepší než Zajíci utíkej, ale ne o moc. Co se mi pořád líbí je dynamika vyšetřovacího týmu. Kupodivu vůbec nevadilo, že tentokrát byl Kett na střídačce. Alespoň se to z větší části obešlo bez otravných dětí. Vyhovují mi tady kraťoučké kapitolky odpovídající jednotlivým scénám jako u televizních kriminálek. Hlavní zápletka je podobně jako v předchozím díle dost přitažená za vlasy. Ke spoustě odhalení se vyšetřovatelé dostanou nějakou nepravděpodobnou náhodou nebo záhadnou intuicí. Náhodné stopy, které čtenáře mají mást jsou de facto ignorovány. Závěr byl příliš rychlý a překotný. Kniha to není určitě špatná, ale ničím zvlášť nevyniká. Jde o velmi krátkou jednohubku, která svůj účel splní, ale po přečtení po ní nic nezbyde.... celý text

Zakázané směry 2022, Vilma Kadlečková

Zatímco u předchozího dílu mě série přestávala bavit a pokračoval jsem jen proto, že to nevzdám takhle před koncem, tady převládají sice těsně, ale přeci jen pozitivní pocity. Líbí se mi, že jsou Zakázané směry o dost akčnější, než předchozí díly série. Líbí se mi progres některých postav a líbí se mi alespoň nějaké mantinely, které byly nastaveny psychotronice. Naopak hrůzu mám z toho, jak autorka některé příběhové linie a postavy prakticky ignoruje. Skoro jako staré hračky, které už nebaví. Jsem proto zvědavý, jak poslední díl naloží s Pinky a se Sofií. Už jsem s nimi strávil tolik času, že by bylo škoda, kdyby vyšuměly, jako tady. Rozhodně trvá můj pocit, že Mycelium potřebuje naprosto zásadně proškrtat. Velmi repetitivní tréninky, rozhovory, myšlenky. Naštěstí se to tady střídá s akčnějšími a dějivějšími pasážemi, přesto tempo hodně trpí. Moc nekvituji také ukončení uprostřed slova. Chápu záměr, že poslední dva díly jsou vlastně jedna část příběhu, ale toto je fakt moc. Hodně slabé, ale přece jen 4/5, protože musím přiznat, že jsem zvědavý, jak celá série skončí.... celý text

Alenka v kraji divů… a za zrcadlem 2007, Lewis Carroll (p)

Kdybych tuhle knihu četl sám a ne s dcerou, tak hodnocení dopadne ještě hůř. Jediným kladným bodem může být samotná Alenka, která je svým způsobem odvážná, odporuje autoritám a je schopna se vypořádat s nečekanými nástrahami, myslím, že dcerka se v ní celkem našla. Nicméně upřímně nechápu, proč je zrovna tahle kniha slavnou klasikou. Asi to bude souviset s mojí nelibostí vůči absurditám, ale tohle nebylo nic než snůška absurdit. Scény se střídaly bez jakékoliv logické návaznosti. Říkanky byly tupé a nudné. Kniha byla celkově velmi zmatená a postrádala nějaký ucelenější děj. Pokud se tohle někomu líbí, tak v tom musí být buď extrémní dávka nostalgie z dětství nebo je to někdo, kdo má rád absurdno. Fakt nevím, proč je zrovna tohle tak uznávaná kniha a proč v 19. století mohla tolika lidem učarovat.... celý text