Hyperion přehled

16.04.2025

Po počátečním nadšení z Terroru a naopak určitém zklamání z Ílionu jsem se pustil do zřejmě nejpopulárnějšího Simmonsova díla a musím říct, že i ve mně zanechalo silný dojem (pravda, druhý díl mě teprve čeká). Simmons psát umí a z jeho děl je znát obliba děl výborných autorů minulosti – Homéra, Shakespeara, zde Keatse anebo - na závěr - ne tak starého Johna Updika (viz dvojznačný název i obsah připojeného příběhu Kentaurova smrt). K plnému vychutnání jeho knih se všemi nuancemi a skrytými významy a souvislostmi by zřejmě člověk potřeboval přečíst knihy z jeho seznamu oblíbených děl. Ale i tak jsou jeho knihy velmi poutavě napsány, což platí obzvláště u tohoto románu. V rámci nepsaných pravidel žánru scifi se Simmons pohybuje dost volně, ale tady mi to nevadilo (na rozdíl třeba od Ílionu). Do druhého dílu se pustím, jakmile ho seženu.