Pustiny

"Všechny věci slouží Paprsku."

Třetí díl Temné věže s názvem Pustiny, který vyšel v roce 1991, navazuje na příběh o několik týdnů později. Společenství ka-tet, které pistolník Roland navázal s Eddiem a Susannah, svými vyvolenými z předchozího dílu, putuje od břehů Západního moře směrem do vnitrozemí. Objevují jeden z dvanácti portálů do jiných světů, které jsou propojeny šesti paprsky, neviditelnou silou držící tento svět pohromadě. Vydávají se po ose paprsku, jelikož ve středu všech paprsků leží Temná věž. Susannah se mezitím učí střílet, Eddie se učí vyřezávat a Rolanda dohánějí k šílenství vzpomínky na chlapce Jakea, kterého při svém předchozím putování potkal a zároveň nepotkal. V naší realitě má podobné pocity i malý Jake, kterému podvědomí našeptává, že žije a zároveň je mrtvý, a jediným řešením by bylo vrátit se zpátky do světa záhadného pistolníka...
V předmluvě k prvnímu dílu Stephen King zmiňuje, že k napsání této série ho inspiroval úspěch Tolkienova Pána prstenů. A právě v tomto díle příběh poprvé získává nádech té správné fantasy ságy - hlavní hrdinové putují po podivuhodném světě, potkávají přátele i protivníky a překonávají různé překážky a nástrahy. King do svého univerza navíc přidává i prvky sci-fi, steampunku či hororu. Celá kniha by se dala rozdělit na dva samostatné oddíly - v první části se soustředíme na příběh Jakea, v druhé části pak ka-tet pokračuje na své cestě přes město Lud a hledá vlak jménem Blaine, který by je odvezl přes zničené Pustiny. Děj příjemně ubíhá a čte se krásně plynule. Vše však završuje otevřený konec, jako by King nevěděl, kdy a jak to celé nejlépe uzavřít. Čtenáři si pak na pokračování museli počkat dalších šest let, ale já se do něj naštěstí můžu pustit hned!
V doporučení už bych se opakovala, ale můžu říct, že tady začíná ta správná fantaskní jízda!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

King je spisovatel, který ví, jak dělat svoje řemeslo. Umí uvést rámec děje, propojení postav i světů. A na konci nás schválně (i když tvrdí, že ne) nechá v napětí, abychom se těšili na další díl ságy.

Jsem rozporuplná. První půlka se mi nelíbila, nudila mě. Nechápala jsem, že čtu Kinga. Ale od dvousté stránky se to rozjelo a já se nemohla odtrhnout. Moje nejlepší hádanka z knížky: Co je horšího než přejet Pepíčka?

V Pustatinách, treťom diele série Temná veža, pokračuje Roland a jeho ka-tet (skupina ľudí spojená osudom) v ceste k Temnej veži. Na svojej púti prechádzajú post-apokalyptickým svetom, ktorý sa v mnohom podobá nášmu, no zároveň je vyprahnutý, tajomný a plný nebezpečenstva. Kniha ponúka skvelú zmes žánrov, od dobrodružstva po sci-fi a horor, pričom sa sústreďuje na postavy, ich vývin a vzťahy. Akčné pasáže sa striedajú s tými pomalšími, ktoré sa zameriavajú na hlbší pohľad na postavy.

Tretí diel ma úplne pohltil a donútil ma premýšľať o postavách počas čítania. Záver je napínavý a jednoznačne vás nasmeruje na ďalší diel, Čarodejník a sklo, keďže stále zostáva veľa otázok nezodpovedaných. Ak vás predchádzajúce diely nezaujali, tento rozhodne získa vašu pozornosť. A pre tých, ktorí majú dlhšiu pauzu, je v úvode knihy zhrnutie predchádzajúcich dielov, ktoré vám uľahčí návrat do deja.

Viac v recenzii.

"Nemá plíce, přece dýchá,
studená a věčně tichá,
věčně pije na své zdraví,
v brnění, co nerezaví."

Pustiny, ohh, Pustiny.
Co o nich říci? Já nad tím přemýšlím už pár dní.
K poutníkům Rolandovi, Eddiemu a Susanach se přidávají další na cestě k Temné věži. Nejvíce se mi líbil Ochu.
A já i po třetím díle pořád žiji v hádance, a to jich tady bylo moc a i nezodpovězených, co je ta Temná věž zač a co je tam čeká. Někdy to není snadné čtení, jistě znáte mysl a tvorbu autora, ale já to nevzdám. Já chci zažít a poznat, co se za tajemstvím Temné věže skrývá. A já doufám, že to bude jedno velké překvapení, jedno velké wau. Že to nebude jen cesta, která je tím cílem, jak již bylo mnohokrát řečeno, ale že ta cesta bude mít ten cíl.
Obálka i ta část s vlakem byla úžasná. Avšak pro mou romantickou duši byla nejkrásnější pasáž u ohně právě se spoustou hádanek.
Tak zase příště na cestě o krok blíže...

Třetí díl, který konečně dává sérii pořádný náboj :)

Normálně do recenzí citáty nezařazuji, ale tentokrát udělám výjimku…

"Nezastaví se, dokud ho nerozbijete." A v našem podání? "Nezastavíte, dokud to nedočtete!" A partou lidiček, kteří se do toho pustili se mnou, to nešlo odložit!

V polorozpadlém městě Lud, které kdysi zažívalo svůj vrchol a dnes je na samém dně, se cesty našich poutníků rozdělí. Nebo je naopak ještě více spojí? Lud je temný, nebezpečný a minout ho nelze....

Připoutejte se, protože hádankový souboj právě začíná! Blaine je rychlý, chytrý a smrtící. Doveze Rolanda a jeho ka-tet ke kýženému cíli, nebo je místo toho zavede do pekla, kde život ztrácí svou hodnotu?

Mezitím ale Jake cítí, jak se jeho realita tříští jako rozbité puzzle. A nezbývá mu nic jiného než se vrátit – zpět do Středosvěta, kde na něj čeká osud, kterému neunikne…

Myslím, že v tomto díle mi asi poprvé úplně nevadila ta Kingovská rozevláčnost :) a docela se těším na další díl!

Za mě je to zatím nejlepší díl co jsem četla. Pořádně napínavé a čtivé. Líbí se mi tahle série

Dej pôsobí rozťahano a mierne chaoticky. Pocit nedokončenosti a absencia jasnej línie príbehu znižuje celkový dojem. Zdá sa, akoby autor improvizoval a nemal jasnú predstavu o smerovaní deja. Napriek zaujímavým momentom stráca kniha na dynamike a čitateľ sa môže cítiť zmätený.
Stratil som záujem o ďalšie pokračovanie.

Ničemu nepodobná směsice žánrů, která se díl po díle neúprosně zarývá pod čtenářovu kůži.

Dobrodružná výprava se smysluplným navázáním minulých událostí, hádanky kořenící příběh a postupně dávkované napětí, jež se do čtenářova těla dostává s medikační přesností. Díky tomu všemu se z Temné věže tímto dílem nadobro stává výpravný epos, který už nelze nedočíst.

Svět se pohnul a nutno dodat, že až teď, po třetím díle, jsem nucen krotit silnou touhu po tom pokračovat hned dílem dalším... ale netřeba tlačit na pilu, malá pauza, dle zkušenosti, nemůže uškodit.

Pustiny majú po Troch vyvolených pomalší rozjazd, no zvoľnenie tempa má svoj účel. V predchádzajúcej knihe som očakával, že traja vyvolení znamenajú Roland + tri ďalšie osoby, no napokon to boli tri osoby vrátane Rolanda. A Pustiny ma vyviedli z omylu. Takže až v tejto knižke je družina kompletná. Naše postavy nezaháľajú ani chvíľu. Pokračujú v putovaní nebezpečnou krajinou, ktorá už okrem prírody konečne odhaľuje svoje temné zákutia. Kniha v druhej polovici naberie obrátky a vyvrcholí v polorozpadnutom meste, kde sa družina rozdelí, len aby sa neskôr znovu spojila a posunula sa opäť o niečo bližšie k Veži. Postavy sú zase vynikajúco vykreslené, každá so svojimi osobitosťami a problémami. Dokonca aj vlak má osobnosť, ktorá je komplexnejšia než mnohoktoré iné literárne postavy. Moja jediná výčitka je spojená s osudovosťou – niektoré dôležité skutočnosti sú postavám odhalené len tak mimochodom, či už v sne alebo v intuícii. A čítanie myšlienok ma tiež príliš nepresvedčilo. Na druhú stranu chápem, že je to v súlade s Ka, no miestami možno ľahko nadobudnúť dojem, že ide o lenivé riešenia, ku ktorým by sa inak autor nevedel logicky dopracovať. Dej tak niekedy pôsobí až rozprávkovo, čo v kombinácii s ostatnými žánrami v tejto knihe nie úplne ladí. V konečnom dôsledku je to však zábava a riadky sa mi premietajú pred očami ako film. Napätie je v správnej miere a aj pomer záhadnosti a odpovedí je dobre nastavený, aby čitateľa zaujal, no niečo mu aj vysvetlil. Nech žijú hádanky!
A Veža je zase o niečo bližšie...

Dobrodružná cesta pokračuje...
Jde se dál a tempo knihy, a ani příběhu, nezpomaluje, ale naopak se rozprostírá a rozjíždí do dálky, a budoucího pokračování, až snad dorazí k cíli a nakonec i k Věži. Těším se na další díl.

Celkově o něco zábavnější čtení, než Tři vyvolení, ale ne o moc. Celkem mě bavil začátek se Šardikem a Lud s Blainem. Co mě naopak drásalo byly sekvence v New Yorku s Jakem, které byly velmi roztahané, nezajímavé a drtivá většina postav měla čistě epizodní roli. Poslední část knihy v Ludu byla velmi akční jízda, která chuť trochu napravila, ale asi to přišlo až příliš pozdě.

Svět se pohnul. I ve své hlavě. Rolandovo Ka-Tet je na silně psychedelickém tripu. A na cokoliv narazí, to je šílené. Kromě tempa. To je pomalé pozvolné, odpovídající pěšímu postupu hrdinů knihy. Což nevadí. Naopak, King si dává záležet na opět velmi ponurých popisech. A mimochodem, Poklopec na sucháč je v angličtině Velcro Fly :) - najít tu písničku mi trvalo asi týden :)

Tohoto dobrodružství se může zúčastnit téměř každý.
Nepotřebujete znát pravidla. Předpokládá se , čtenář již znalý předchozích dílů netřeba nic vysvětlovat. Vzhůru na rampu - kloboučku hop !
S kloboučkem můžete být v klidu , pustiny jsou tu , stačí se jich dotknout.
Nemám problém s prvním ani s druhým dílem.Směs žánrů to se musí nechat, čtivé jakbysmet, vtahující ostošest.
Spíše se moc nekamarádím s fantasy žánrem ap. Elfové,obři,mluvící fauna, znáte to.Právě to byl ten důvod proč jsem se temné věži jako takové zpočátku vyhýbal.
V pustinách se začíná právě tento žánr a jeho prvky více objevovat.Naštěstí to zatím není nic tak pro mě rušivého ba právě naopak je to pohlcující a hezky to do sebe zapadá.Tento svět a ačkoliv není zrovna přívětivý určitě to je sama radost ho obývat.
Kniha je rozdělena na dva vcelku samotné díly.První je Kingovsky typicky rozvláčný.Což v tomto případě není na škodu.Jednoduše by se dalo říci jde o dost to nejlepší z Kinga :) Je to v podstatě rozjezd pro gradující část druhou.Žánry se střídají,napětí střídá smršt emociální.Vypravěč si Vás vodí za ručičku, prostě mu zobete z ruky. Fandíte té partě a čím dál víc jsou sympatičtější poté co již jste společně prožili. Samotný děj si Vás ochočí.Nemá tudíž cenu cokoliv prozrazovat a o zápletce se zminovat. V rámci série a jak tvrdí série již znalý.Zde se jedná prý o díl průlomový. Mě se třeba líbí jak je každý doposavad jiný a navzájem se celkově liší. Nejenom mixem žánrů ,ale jako celkově u Stephena. Co mě u něj kolikrát vadí, tady ho skoro nepoznávám :) Uvidíme , našlápnuto má parádně. Ted před dalším dílem a ten třetí je tak mimořádně otevřený ,to se jen těžko odolá. A to se pustil do pokračování po hodně letech.
Co naplat : kloboučku hop !

Pustatiny, pustatiny ... pusté ste, ako literárne, tak aj obsahovo. Ak má toto byť podľa komentárov najlepší diel, tak už teraz ma mrazí z toho, čo príde a nie je to vôbec dobrý pocit. Nedokázal som sa začítať a subjektívne mi to prišlo horšie ako Osudová trojka. Aby som čítal päťstostránkovú knihu od Kinga osem dní, no to ma podrž, to sa mi ešte nestalo, jedinou výnimkou je nepodarok Spiace krásavice. Celú dobu som čakal, kedy príde niečo, čo má byť ten "vow" efekt tejto série a ono nič. Prúser je taktiež, že na Kingove litánie sa teším, hoci sú niekedy fakt dlhé (a mnohých čitateľov dokonca odrádzajúce), no tu som bol rád, že mám Pustatiny za sebou - celé Štefanove rozprávanie bolo bez šťavy a akéhokoľvek napätia, skrátka mi bolo fuk, čo bude s postavami, teda okrem Jaka, a môžem smelo napísať, že aj samotný Pištoľník mi je ľahostajný, hoci všetko sa točí okolo neho. Ak si všetko zhrniem, tak prvé tri diely Temnej veže sú pomerne (vlastne takmer úplne) dosť o ničom. Ak by prvé tri diely vyšli skrátené do jednej knihy, takmer zoškrtané až na dreň, bola by to pravdepodobne knižná fantasy bomba. Takto je celý príbeh rozriedený, ako sviečková vodou, na smotanu sa nedostalo.

Díly postupně trochu bobtnají. Tento třetí byl na rozdíl od prvního dílu docela srozumitelný. Děj se přeléval od popisu putování přes hádankářskou soutěž po horor. Nakonec docela čtivé, jsem zvědavý na další díl, asi budu pokračovat snad až do konce.

Putování začíná dostávat trochu smysl, kaa tet je kompletní a Roland se svými souputníky pokračuje na cestě k Temné věži. Užila jsem si Jakea a jeho vyzvednutí a samozřejmě děsivý Lud a Blaine Mono. Zamilovala jsem si Ochu a Jakea, ale i Roland změkl a polidštil se, takže samotný příběh je teď chytlavý (i když hádanky jsou občas nad moje chápání). Jednotlivé postavy opravdu nemají vadu, King je skutečný mistr popisů a moc povedená je i obálka. Všechno do sebe pomalu zapadá a souvisí se vším. Autor evidentně čerpá z vlastní drogové minulosti a na scénu přivádí psychedelii prošpikovanou spoustou snových pasáží.
Dle Wikipedie "Psychedelie je stav mysli charakterizovaný velmi příjemným omámením smyslů, estetickým vytržením a tvůrčími impulsy, který je vyvolán některými drogami" a já si po dočtení připadám jako bych si spolu s autorem šlehla.

Jedním slovem - mindfuck. Měl jsem trochu obavy, aby po celkem rozjetém druhém dílu King nespadl zpět k rozvláčnosti Pistolníka. Ovšem takovou jízdu, jakou jsou Pustiny, jsem opravdu nečekal. Prozatím je Temná věž jednoznačným kandidátem na jednu z nejlepších sérií ever, jen prosím, ať jsou takové i následující díly.

Dobrý čtení nenechá vás v klidu přímo před očima to vidíte jako film