Slezadav Slezadav komentáře u knih

☰ menu

Soudné sestry Soudné sestry Terry Pratchett

V chronologickém pořadí šestá kniha Zeměplochy je pro mě tou první, která mě doopravdy bavila. Doufám, že se bude jednat o trvalý zvrat a k siru Pratchettovy si konečně najdu cestu.
Líbilo se mi tu více věcí. Příběh je konzistetní, lehce pochopitelný a přesto moc krásně a do hloubky rozebírá témata jako sílu příběhů, pomluv a veřejného mínění. Velmi oceňuji, že na rozdíl od předchozích knih tu není žádné extrémní cestování pomocí jakéhokoli deus ex machina. I humorná složka mi přišla daleko uhlazenější a přirozenější, než v předchozích knihách. Tam to bylo často na sílu. Chválím i interpretace audioknihy, zejména čarodějky byly namluvené fakt super.
Pořád to samozřejmě nebylo úplně perfektní. Co mi zatím vadilo ve všech knihách Zeměplochy jsou používáná přirovnání k reálnému světu, která mi brání se ponořit do fiktivní Zeměplochy. Prostě mi nesedí, když v příběhu, kde vystupují králové, čarodějky apod. jsou věty typu "jako rugbyový tým v telefonní budce". Strašně mě to vytrhává z kontextu.
Každopádně knihy Zeměplochy u mě se Soudnými sestrami zase o kousek stoupli. Solidní 4/5 pro Soudné sestry a jsem zvědavý, jestli Pyramidy udrží nastavenou laťku.

26.05.2024 4 z 5


Sherlock Holmes a Shadwellské stíny Sherlock Holmes a Shadwellské stíny James Lovegrove

Přečteno v rámci společného čtení. Už při čtení anotace jsem pochyboval, že crossover Holmese a mythosu Cthulhu nedopadne moc dobře. Bohužel jsem se příliš nemýlil.
Hned ze začátku mi moc neseděl způsob, jakým jsou univerza propojeny. Ve zkratce se dá říct, že Watson popře některé části Holmesovského kánonu jako lži s tím, že vše bylo trochu jinak. Ač Watsonovi je v příběhu 28 let, jeho zatrpklý cynismus a náhled na svět by seděl spíše na člověka o 20 let staršího. Myslím, že trochu zbytečně a hodně na sílu byl do příběhu zapojen klasický Holmesův protivník. Originální antagonista by byl uvěřitelnější a nevyžadoval by další překrucování kánonu.
Přestože se mi přístup k Sherlockovu univerzu moc nelíbil, neznám ho zase tolik, aby mě to vytrhlo. Lovecraftovská část příběhu byla bohužel o to větším zklamáním. Autor si vypůjčil některé entity, skutečnosti a koncepty, ale měl jsem pocit, že k jejich zasazení přistoupil v přímém protikladu k tomu, jak působí Lovecroftovo dílo. Místo abstraktního kosmického hororu a hlavního hrdiny zpochybňujícího svou příčetnost tady dostáváme hrdinu, který k prastarým entitám přistupuje ihned jako k realitě a to, co Lovecraft ukazuje v děsivých náznacích se v příběhu přelévá prakticky do fantasy, kde hrají roli kouzelné artefakty a magické lektvary.
Dávám 2* se závěrečným komentářem, že jako odpočinkový kříženec detektivky s nadpřirozenou zápletkou se to číst dá bezproblémů. Ve čtenáři, který nezná Lovecrafta to může budit dojem, že jejo mythos je o magicky ovládaných příšerách útočících na lidi, což je velmi mylné a zavádějící. Chápu, že autor je zřejmě fanouškem Holmese i Cthulhu, ale propojit tyto světy tak, aby to dávalo smysl a zároveň vzdal poctu jejich stvořitelům se mu rozhodně nepovedlo.

24.05.2024 2 z 5


Kaldera Kaldera Alastair Reynolds

Kaldera je román z univerza Odhaleného vesmíru. Publikována až po prvním dílu, chronologicky mu předchází a prakticky jde o naprostý standalone.
Žánrově jde samozřejmě o hard sci-fi, ale subžánrů se tu míchá mnoho, space-opera, cyberpunk, detektivka, prostě od všeho trochu.
Co je na Kaldeře naprosto parádní je celkový temný a beznadějný tón. Ať už jde o město (ona Kaldera) samotné nebo prakticky všechny postavy. Všechno je zkažené, prolezlé, bezútěšné a bez přílišných naději na zlepšení. Hodně mi sedl hlavní hrdina (převážně vystupující pod jménem Tanner) jako cynický člověk, který se neštítí jakýchkoliv podrazů, násilí nebo hajzlovin. Prostě skvělý antihrdina. Oceňuji, že ačkoliv autor rozjíždí tři časové a dějové linie najednou, jsou přechody mezi nimi dobře zvládnuté a každá je něčím zajímavá. Ani jednou jsem neměl pocit, že by si Reynolds ukousnul příliš. Krásně a hluboce zpracovaná jsou témata sociální nerovnosti, paměti a vlastní identity.
Co by se dalo trošku vytknout jsou některé vedlejší postavy, které ač jsou poměrně unikátní a dobře rozlišitelné, tak jsou také dost jednovrstevné. Jejich motivace je často dost pochybně poplatná příběhu. Možná v některých chvílích jsem měl pocit, že má děj až moc odboček a jakýchsi "vedlejších úkolů".Konec byl celkově dobrý, ale také obsahoval motivační otočku hlavního hrdiny, která mi nebyla úplně zřejmá. Proč chtěl najednou ochránit Rejviče, kterého se prakticky celou knihu snažil zlikvidovat ?
V závěru se i tak povedlo samozřejmě všechny linie uspokojivě propojit a dovyjasnit to, co mohlo z předchozích náznaků čtenářovi ještě uniknout. Protože jistá míra předvídatelnosti tu také byla. Doporučuji každému, kdo má rád vesmírné dobrodružství s akčním příběhem a nevadí mu, když se vyskytuje i pořádný mind fuck skoro Dickova levelu. Dávám solidní 4/5 a univerzum Odhaleného vesmíru se mi po Kaldeře zamlouvá víc, než před ní.

22.05.2024 4 z 5


Pád domu Usherů a jiné povídky Pád domu Usherů a jiné povídky Edgar Allan Poe

Obecně povídky nejsou úplně forma, kterou preferuji, ale přesto jsem tuto knihu zkusil. Spokojen jsem byl tak napůl.
Co se týče hororového žánru, je jasně vidět, že Poe byl mistr. Ponurá gotická atmosféra na čtenáře nejen dýchne, ale dokáže plně pohltit. Titulní Pád domu Usherů a několik dalších seriózně míněných hororově laděných kouskou hodnotím velmi kladně a bylo mi líto, že nebyly delší.
Bohužel ne vše v knize je tohoto druhu. Měl jsem pocit, že většinu knihy tvoří různé satiry a humorné statě, různé experimenty a podobenství. Rozhodně ne vše bylo špatné, ale tahle poloha podle mého autorovi tolik nesedí. Bylo spoustu povídek, které mě nebavily nebo byly přinejlepším průměrné. Tudíž tahle kniha trpí klasickým nešvarem různých povídkových antologií, kterým je velmi kolísavá kvalita.
Je škoda, že Poe nenapsal více plnohodnotných románů. Jeho styl se mi velmi líbí, což ovšem neznamená, že bych musel číst úplně vše, co z jeho pera vyšlo. A mám pocit, že plánovaná třídílná série těchto knih bude něco takového. Alespoň u mě platí, že tento autor napsal spousta perel, ale ještě větší hromadu "hnoje", který má dnes už máloco nabídnout. Jelikož kniha obsahuje trochu pd obojího, dávám průměrné 3*.

14.05.2024 3 z 5


Němé duše Němé duše Jitka Ládrová

Wow, tak tahle mimo jsem při výběru čtení už hodně dlouho nemířil. Čekal jsem, no asi úplně nevím co přesně, ale toto rozhodně ne. Můj názor Němé duše bude možná nepopulární, zato upřímný.
Tady bylo špatně snad úplně všechno. Fantasy, kde nejsou nadpřirození tvorové a prakticky ani magie prostě musí vytěžit maximum ze světotvorby a světa, kde se odehrává. Svět musí být něčím přitažlivý a zajímavý. Tady jsou dvě města, o kterých se nedozvíme nic a působí zcela stejně. V říši, o které se nedozvíme prakticky nic.
Člověk by si mohl říct, že to třeba zachrání dobré tempo knihy, zajímavý děj, napínavé drama. Ne, opět nic, Žádná akce, pomalý děj, nekonečné rozhovory. Intriky tak plytké, přímočaré a naivní, že by se za ně školáci styděli. Zápletka s detektivním nádechem z prvního města zcela opuštěna vyústila do ztracena.
Tak ještě by to mohly zachránit famózní postavy, které si čtenář zamiluje. Bohužel ani tady to nevyšlo. Všechny postavy působí velmi podobně, jak podle jedné šablony. Nikdo není zvlášť unikátní. Nikdo neprojde opravdovým vývojem, ač konfliktů a tragédií je na to dostatek. Postavy se nechovají přiměřeně ani svému věku, ani společenskému postavení a jejich jednání často není uvěřitelné. Všichni jsou velmi hodní, tahle kniha by potřebovala nějaké ty hajzly a zaporáky jako sůl. Několik kapitol, kde zaporáky dělá šáhez fakt nestačí, zvlášť, když celá tahle eskapáda Namii jako postavu téměř neovlivní.
Ač je kniha určena dospělému publiku, má v sobě jakýsi ya nádech v podobě (minimálně mentálně) nedospělých hrdinů, kteří v první půli řeší konflikty s rodiči a ve druhé převážně kdo s kým. Hodně se řeší sňatky, hodně se řeší láska a společenské postavení. Když to vypadá na zajímavý problém nebo morální dilema, vyřeší se během pár odstavců a jede se dál. Členění na kapitoly až takhle krátké taky nepovažuji úplně za šťastné.
Opravdu musím hodně pátrat, abych našel něco pozitivního. Tím malým drobečkem, který převážil hodnocení ke 2* místo k jedné byl závěr, který nebyl nikterak přeslazený. Přesto jsou to velmi slabé dvě.
Je mi belmi líto psát takto negativní komentář, ale chci být upřímný a tahle kniha mě opravdu překvapila tím, jak moc mě nebavila a jak mi připadala špatná.

11.05.2024 2 z 5


Odkaz Protektorů Odkaz Protektorů Jan Kotouč

Parádní zakončení série Centrálního impéria. Takhle nějak si představuji téměř perfektní závěr jakékoliv série, přestože pár drobných detailů bych si našel.
Kniha má skvělé tempo a nejen, že autor parádně drží čtenáře v napětí, ale daří se mu ho i správně gradovat. Jak už je v této sérii zvykem intriky, bitvy, akce, vše je zastoupeno a vše je napsáno skvěle. Je potřeba zmínit i velmi dobré postavy, které se pěkně vyvíjí a občas nejsou ani černobílé. Na předchozích dílech mi nejvíc vadily občas trapné a nerealistické dialogy. Ty se tu naštěstí už také příliš nevyskytují.
Vytknout tady lze podle mě opravdu máloco. Stále mám pocit, že zaporáci mohli být zpracováni o chlup lépe a být více v morální šedi, než stoprocentní zlosynové. Asi bych ocenil příběh i trošku temnější, kde nevyjde úplně vše a i oblíbenci budou mít citelné ztráty.
Každopádně negativa jsou jen detaily a tenhle závěr je pro mě za 5*. Příběh byl dostatečně uzavřen, přesto zbylo spoustu prostoru na případné pokračování, pokid by se autor rozhodl. Kéž by každá série ve svém průběhu na kvalitě stoupala jako tato.

07.05.2024 5 z 5


Magický prazdroj Magický prazdroj Terry Pratchett

Chronologicky pátá kniha Zeměplochy mě stále nepřiměla pochopit, proč je tato série tak populární. Nebyla sice nejhorší, ale ani nejlepší z té hrstky, co jsem ze Zeměplochy četl.
Je ovšem pravda, že na třetí pokus se mi povedlo celkem si oblíbit Mrakoplaše, což jsem nečekal, že by mohlo někdy nastat. Druhé velké pozitivum bylo provedení audioknihy, kdy zejména zvuky knihovníka byly úplně geniální.
Jako příběh na mě ovšem Magický prazdroj příliš nefungoval. Občas byla snaha o srandu až příliš na sílu. Stále se mi také u Zeměplochy nepovedlo se do světa vžít. Je prostě tak absurdní a náhodný, že na něm nefunguje žádný eskapismus. Vyloženě mě iritovaly naprosto náhodné způsoby cestování. Je pro mě těžké knize věřit, když je možné prakticky cokoliv bez jakýchkoliv pravidel. Ač jsem se někdy i zasmál, na některé vtipy jsem od Pratchetta narazil během toho mála knih i po několikáté.
Magický prazdroj pro mě představuje zatím jakýsi průměr v této sérii. Fanoušci Pratchetta tady asi budou spokojení, nějaká sranda maskující vážná témata tu je. Nicméně já se fanouškem stále nestal.

05.05.2024 3 z 5


Půl války Půl války Joe Abercrombie

Pro mě osobně asi nejslabší díl série, což je u toho závěrečného obzvlášť škoda. Ne, že by byl nějak razantně horší, než předchozí, ale už se to začalo pomalu zajídat.
Ke kladným bodům téhle knihy se dá připsat jednoznačně to, že autor skvěle drží napětí i tempo a hluchá místa jsou výjimečná. Pořád baví i vikinská tématika a líbil se mi i vývoj některých postav.
Na druhé straně jsou hlavní protagonisté, kteří byli tady podle mého názoru ze všech tří knih nejslabší. Poněkud rozpačitý závěr, který mohl být daleko údernější a odhalení, které mělo šokovat, ale bylo viditelné stovky stran dopředu. Zatímco v půli světa mě Abercrombie trochu nachytal, tak tady se mu to nepovedlo. Rozhodně mi nesedli ani více poodhalení tajemní "elfové". Jestli to měla být nějaká narážka na post apo, tak nechápu důvod proč..
Každopádně i závěrečný díl Moře střepů se četl velmi dobře. Jen prostě nebavil až tolik jako předchůdci, což je škoda. Ale žádný propadák to rozhodně není. Téhle knize dávám lepší 3/5 a sérii jako celek hodnotím slabšími čtyřmi. Bavila dost, ale znovu bych ji číst už nechtěl, třeba na rozdíl od autorových dospělejších sérií.

04.05.2024 3 z 5


Obránci civilizace Obránci civilizace Jan Kotouč

Obránci civilizace nezklamali, ale ani nikterak nepřekvapili. Po předchozích dílech už jsem celkem přesně věděl, co čekat a přesně to jsem i dostal.
Opět chválím výborné tempo, kdy kniha nemá prakticky žádná hluchá místa. Líbí se mi i vystavený vesmír, technologie a do jisté míry i mimozemské rasy. Velmi dobré jsou i akční scény a celkově vojenské prostředí. Celkově to prostě má ten správný space opera šmrnc.
Za mírný nedostatek považuji až příliš časté opakování již řečených skutečností. Stále mi také vadil způsob, kterým jsou čtenáři předkládána fakta o světě. Tyto dialogy mezi postavami působí velmi nereálně a občas až absurdně.
Celkově jde o velmi dobrý díl velmi dobré série, ale k naprosté spokojenosti stále malý kousek chybí. Jo a taky začíná být trochu jednotvárné, jak Danielovi vždycky všechno vyjde. Doufám, že závěrečný díl v tomto směru trochu překvapí, ale nemyslím si.

01.05.2024 4 z 5


Půl světa Půl světa Joe Abercrombie

Půl světa jede v hodně podobných notách jako Půl krále. Problém je, že minimálně pro mne po druhé stejný recept nefunguje už tak dobře.
Je pravda, že postavy jsou tady napsané opravdu dobře. Jak Trnka, tak Brand jsou výrazně osobití, konzistetní a uveřitelní. Líbilo se mi i pár zvratů, které jsem upřímně nečekal. Jiné sice byly průhledné jak sklo, ale když se člověk nechá párkrát nachytat, začne zpochybňovat i to, co se zdá jasné.
Atmosféru vikinských výprav se povedlo zachytit skvěle, jen si stále kladu otázku, jestli tohle muselo být nutně fantasy. Daly by se použít reálné historické události, místopis apod. Vše bylo tak podobné reálným cestám Varjagů, že veškeré fantasy bylo vlastně jen o změně názvů míst (a jednom kouzlu). Neutrálně hodnotím i přesun hlavních postav z předchozího dílu do role postav vedlejších.
Bohužel přetrvávají všechny pro mne slabiny z prvního dílu. Nejhorší je velmi černobílé vidění světa a nepříliš složitá morální dilemata postav. Osobně mě neoslovila ani romantická linka, ale těžko to knize vyčítat, to je spíš můj problém.
Půl světa by se dalo číst i samostatně, ačkoli má čtenář lepší kontext a hlubší porozumění, pokud má za sebou první díl. Zatímco první díl mě nadchnul, druhý u mě zapadl daleko více do průměru. Pořád věřím, že pro mladší čtenáře jde o top sérii, ale ode mne Půl světa dostane 3/5.

25.04.2024 3 z 5


Císař v exilu Císař v exilu Jan Kotouč

Hodně dobré, ještě o kousek lepší, než první díl. Mám moc rád, když má pro mne série vzestupnou tendenci.
Naprosto top jsou tady všechny zvraty, vztahy mezi postavami. Hlavně boží je ale dynamika příběhu. Pořád se něco děje a není jednoduché knihu odložit. Co se týče tempa, tak jsem už hodně dlouho nečetl lepší knihu.
Záporem je jednoznačně způsob, jakým se čtenář dozvídá o světě. Většinou tak, že se spolu baví dva důstojníci, ale obsahově to vypadá, jakoby to pro postavy muselo být na úrovni základní školy. Bohužel to působilo velmi nerealisticky a hloupě. A stejně jako v prvním díle přetrvává pocit, že zaporáci by mohli být lepší.
Buď jak buď tohle je velmi dobrá space opera a nechybí úplně mnoho, abych dal nejvyšší hodnocení. Zatím stále za 4*, ale četlo se to opravdu parádně.

22.04.2024 4 z 5


Půl krále Půl krále Joe Abercrombie

Jednoduché, úderné, zábavné. Někdy se říká, že v jednoduchosti je krása, ale tady je to tak trochu dvousečné.
Příběh odsýpá skutečně velmi rychle, velmi lineárně, poměrně předvídatelně. Přesto je velmi dobře napsaný, zábavný a má výborné postavy. Nedosahují sice kvalit postav z Prvního zákona, přesto na rozsah knihy velmi dobré, stejně jako funkčně minimalistická světotvorba, která funguje výborně.
Druhou stranou jednoduchosti je fakt, že mně trochu chyběla hloubka a to prakticky ve všech aspektech, ať jsou to postavy, příběh nebo myšlenky. V některých pasážích mi děj i jednání postav připadalo skoro naivní.
Každopádně ač negativa jsou, není jich moc a kladné stránky převládají. Půl krále mě opravdu bavilo a zbytek série mě nemine. Číst tohle v době, kdy jsem byl mladší, tak bych knihu asi vynášel do nebes. Doporučil bych někomu, kdo má rád YA a chtěl by zkusit dospělou fantasy, protože tohle bylo něco tak akorát přesně mezi.

18.04.2024 4 z 5


Mort Mort Terry Pratchett

Tak trochu jsem doufal, že Mort konečně prolomí moji neschopnost naladit se na Pratchettovu vlnu, ale bohužel se nestalo a zůstal stejně jako Čaroprávnost těsně pod čtvrtou hvězdou.
Postavy byly zajímavé a příběh měl jistou dynamiku, nicméně pořád u mě převládá pocit, že se vsází až příliš na občasné vtipné hlody a samotná zápletka, světotvorba a celková uvěřitelnost příběhu zůstávají silně v pozadí. Stále mi vadí mnoho narážek na reálný svět a někdy i pocit humoru zbytečně tlačeného na sílu. Silná předvídatelnost a deus ex machina konec také nepřidávají.
Je pravda, že téma smrti, osudu a nevyhnutelnosti je zpracované moc hezky a bylo spousta pasáží, které mě upřímně bavily, ale jako celek je to pro mě prostě málo. Jednoduše bych asi potřeboval větší zaměření i na nehumorné elementy knihy. Stále ve mně přetrvává pocit, že Pratchett je silně přeceňován.

16.04.2024 3 z 5


Hranice impéria Hranice impéria Jan Kotouč

Hranice impéria určitě minimálně splnila očekávání, se kterými jsem do knihy šel. Jde o velmi dobrou space operu od českého autora.
Ovšem je pravda, že v první polovině knihy to pro mě bylo trošku méně záživné, než bych si byl býval přál. Občasné info dumpy a větší množství postav v různých důstojnických hodnostech to trochu srážely. Stejně tak jsem se nějak nemohl srovnat s některými technologiemi, zejména brány z organické neurální hmoty mi připadaly až příliš prostřelené.
Naštěstí zhruba od poloviny knihy se to zlomilo. Info dumpy už nebyly třeba, na množství důstojníků jsem si trochu zvyknul a zbylé zápory se mi dařilo ignorovat. V tu chvíli vykrystalizoval velmi dobře napsaný příběh s fantastickými akčními pasážemi a velmi sympatickými hrdiny. Zaporáci byli podle mne spíše průměrní, ale holt nemůže být vše dokonalé.
První půle by byla za lepší 3, druhá za lepší 4, nadprůměrné hodnocení si tato kniha určitě zaslouží a v sérii budu určitě pokračovat.

15.04.2024 4 z 5


Vzpomínka na světlo Vzpomínka na světlo Robert Jordan (p)

Naprosto epické zakončení grandiózní série Kola času. Byl jsem si jistý, že Sanderson nezklame a finiš bude stát za to.
Skoro celá tato kniha navozuje dojem závěrečné kapitoly. A že není zrovna krátká. Oceňuji zvlášť kapitolu samotné bitvy a pochybuji, že ještě někdy budu číst epičteji popsabý střet dvou armád. Ne, že by bitva byla vylíčena zcela perfektně, ale její rozsah je sám o sobě neuvěřitelný.
Je potřeba zmínit i fakt, že všechny hlavní postavy série naprosto důstojně zakončily jak svůj vývoj, tak uzavřely veškeré postranní dějové linie (přestože třeba Padan Fain byl poněkud křečovitý a z rychlíku). Samozřejmě je spousta věcí, které jsou ponechány minimálně napůl otevřené, ale přesně jen tolik, aby mi to sedlo do noty. Opravdu hodně plusových bodů si autor připisuje i za ukončení, které je velmi uspokojivé a zároveň není přeslazený happy end. Já bych byl ještě trochu tvrdší, ale uznávám, že tady byla odvedena po čertech dobrá práce.
Samozřejmě si najdu i pár věcí, které vytknu. Stejně jako v předchozí knize mi moc neseděla linka Perrina,vlků a Zabíječe. Také se najde pár věcí, které působily až zbytečně příhodně a poplatně autorovým potřebám. Také některé na poslední chvíli představené postavy nebyly úplně stoprocentní.
V nějakém vakuu bych se rozhodoval, jestli hodnocení 4,5 zaokrouhlit nahoru nebo dolů. Ale Vzpomínka na světlo neuvěřitelně těží z prakticky všech předchozích dílů mamutí ságy. Dílky tu jako puzzle zapadají na svá místa a díky tomu kniha přinášela neobvykle silný pocit uspokojení. Tedy dávám jasných 5* a je dost pravděpodobné, že až příběh Kola času trochu pozapomenu, zkusím tuhle horu textu zdolat znovu. Určitě je to jedna z mých oblíbených sérií.

12.04.2024 5 z 5


Čaroprávnost Čaroprávnost Terry Pratchett

Pratchettovy knihy pro mě mají určitě stoupající tendenci. Čaroprávnost sice na 4* tak úplně nedosáhla, ale už nebyla moc daleko.
Bábi Zlopočasná je úžasná postava, která mě moc bavila. Stejně tak jako celkové téma genderové rovnoprávnosti podané skvěle ztřeštěnou fantasy formou. Určitě bylo fajn i to, že příběh už je tady docela konzistetní a skoro bez nesmyslných prostorových skoků.
Neustále mě ovšem ze světa Zeměplochy vytrhávaly příměry používající současnou popkulturu nebo reálný svět. Tohle nemám rád. Ani poslední cca čtvrtina a závěr se snovým cestováním, kosmologií a pod mě moc nepřesvědčily.
Zeměplocha má mírně vzestupnou tendenci a jsem zvědavý, jestli tento trend bude pokračovat. Po Barvě kouzel a Lehkém fantastičnu tojle bylo něco co mě přesvědčilo Zeměplochu nevzdat, třeba se časem i mě začnou tyto knihy líbit.

11.04.2024 3 z 5


Hlad Hlad Alma Katsu

Hlad je kniha, která u nás vyšla jako horor pod Fobosem. Pokud bych jí měl hodnotit čistě jako horor, tak dám slabé dvě, protože jako horor je neskutečně naivní a nefungující (minimálně tedy ona mysteriózní část). Pokud na ní ovšem nahlédnu jako na historickou fikci, už to tak jednoznačné není.
S Donnerovou výpravou jsem před přečtením této knihy nebyl nijak obeznámen a musím říct, že atmosféru karavany krytých vozů putujících na západ přes téměř neobydlené planiny a hory vykreslila autorka znamenitě. Rozhodně se povedlo předat emoce a poselství o tom, jak chamtivost a rozdíly mezi jednotlivci mohou i slibný projekt dovést k naprosté katastrofě. Velmi oceňuji i to, že autorka měla odvahu nenechat všechny klaďase přežít.
Rozhodně ovšem nejsem nadšen z hororových prvků a rádoby záhad. Vždyť ta kniha mohla fungovat i bez toho, dokonce lépe. Kladu si otázku proč bylo nutné přidávat k již tak dost tragické výpravě i démony ve stínech. Když na kouknu jako na historické drama, tak jsem si už během čtení říkal, že mi vztahy bělochů a indiánů připadají až moc pěkné a romantické. V doslovu jsem našel důvod, de facto ono "upravené pro moderní publikum". Ach jo, třeba i tohle mohl být jeden z bodů, který mohl vzbuzovat velký diskomfort lépe, než hladoví démoni.
Na jednu stranu považuji průměrné hodnocení třemi za spravedlivé, ale je pravda, že se mi kniha četla dobře a i přes veškerá negativa se mi trefila do nálady. Takže to pro mě budou 3,5 a zaokrouhlím nahoru.

07.04.2024 4 z 5


Lehké fantastično Lehké fantastično Terry Pratchett

Lehké fantastično navazuje tam, kde Barva kouzel končí. Bylo to podle mého o malinko lepší.
Na rozdíl od Barvy kouzel je tady příběh spojitější a ucelenější, což je jednoznačně dobře. Bavil mě barbar Cohen a do mé přízně se povedlo vetřít i Mrakoplašovi. Některé hlody mě opravdu pobavily a provedení audioknihy bylo super.
Co mi v průběhu stále vadilo bylo přesouvání postav po Zeměploše, jak se zrovna hodí s libovolně absurdním vysvětlením.Nevím proč, ale připadá mi otravné i cokoliv, co se týká A'Tuin, sice toho znatelně ubylo, ale i tak.
Hodnotím výš, než Barvu kouzel, ale k něčemu, co bych si opravdu užíval i Lehké fantastično má daleko. Zatím jsem neodhalil důvod masové popularity Pratchettových knih. Tady byly náznaky skvělosti, které pokud by tvořily větší část knihy by z toho mohly udělat opravdu dobré čtení. Zatím nevidím víc, než ničím nevyčnívající, ač dost specifickou knihu. Určitě dám Zeměploše ještě šanci, ale zatím nepřesvědčila.

07.04.2024 3 z 5


Tři (s)prostá pravidla Tři (s)prostá pravidla Nikki Sloane

Čekal jsem erotikou nabitý román, ale vyklubalo se z toho porno. Možná je to daň za malou zkušenost s tímto žánrem. Příště budu asi rovnou počítat s něčím podobným.
Nemám moc s čím porovnat, ale oproti tomu, co jsem z erotické literatury četl mi tady připadalo, že sexuální scény nebyly tolik perverzní, jako jinde a vlastně mi pripadaly celkem solidní - alespoň většina z nich. Druhým plusem je, že kniha byla čtivá a rychle odsýpala.
Co ovšem vnímám jako problém je jejich počet. Daleko víc by se mi líbilo, kdyby kniha měla víc příběhu a víc propracované postavy s občasnou erotikou. Bohužel tady jen porno s průměrným příběhem v pozadí a naprosto nezajímavými papírovými postavami.
Beru to tak, že si z této knihy do budoucna nic neodnesu, ale přečíst se dala, což je v této kategorii u mě docela úspěch. Od experimentování s tímto žánrem mě to úplně neodradilo, ale zároveň ani nepovzbudilo. Hodnoceno hodně pokroucenou optikou za 3*

05.04.2024 3 z 5


Ztráta spojení Ztráta spojení Martha Wells

Další z řady Robokatových dobrodružství. Trošku zklamání, že po plnotučném Střetu myslí přichází zase jen kraťounká novela.
Jednoznačně pozitivně hodnotím úbytek sledování seriálů a dalších podobných věcí, které se v předchozích dílech opakovaly až otravně často. Oceňuji, že i postava jako je Robokat se dokáže vyvíjet a posouvat. Líbilo se mi i celkové tempo knihy, kdy prakticky neexistovala hluchá místa.
Za zklamání ovšem považuji, že se nikterak neposunul rámcový děj série. Nedozvídáme se nic dalšího o Šerosvitu a ač se Robokat posunul jako postava, tak jeho příběh ne. V mnoha ohledech tento díl působil spíše jako spin off, než jako součást hlavní série. Celkově mi detektivní zápletka nepřipadala příliš propracovaná, ale spíše průměrná a akční scény, které bývaly ozdobou série tady byly dost tragické.
Po dočtení převládá pocit, že autorka nemá zájem sérii posouvat, ale spíše dojit a hlavně se moc nenadřít. Konceptuálně tady nic nového nepřináší a zpracování je také průměrné. Myšlenky, které v prvních dílech byly originální a svěží už po několikáté recyklaci své kouzlo ztratily. Hodnotím průměrnými 3* a tak trochu doufám, že příští díl přinese epické zakončení série. Bylo by to lepší, než postupný úpadek.

05.04.2024 3 z 5