Půl krále

4 06. října

Abercrombie sa ničím nezdržiava a jeho príbeh začne zhurta – Jarvi sa dozvedá, že sa z neho stal kráľ. A toto charakterizuje celú knihu. Autor sa nezaoberá dlhými úvahami, nepotrebuje zaťažovať svoj text siahodlhými opismi alebo hlbokými filozofickými úvahami. Miesto toho sa rozhodol spoľahnúť na svižnosť tempa a dynamickosť deja. Čo knihe rozhodne prospieva.

Text nezaťažený zbytočnosťami rýchlo napreduje. Objavuje sa niekoľko bojových sekvencií, rýchle úteky, tesné úniky, ale aj demoralizujúce putovanie. To všetko v pomerne rýchlom slede za sebou, takže postavy, rovnako ako čitateľ, nemajú dostatok času na poriadne nadýchnutie. Aj vďaka tomu sa kniha vyznačuje istou nástojčivosťou – postavy totiž tlačí čas, aby svoj cieľ dosiahli čím skôr. Najlepšie ešte predtým, ako sa ich niekto opäť pokúsi zabiť.

Ďalším dôležitým prvkom knihy sú postavy samotné. Jarvi si od prvej strany dokáže získať a hlavne udržať čitateľskú priazeň. Je svojský, no má zdravú dávku sebareflexie – ktorá sa hlavne v dialógoch prejavuje sklonmi k sebaironizácii. No aj ostatné Abercrombieho postavy sú vytvorené rovnako detailne. Ich motivácia je väčšinou jasná, ich konanie teda dáva zmysel a hoci všetko, čo robia, má mať vplyv hlavne na Jarviho, je zaujímavé čítať o nich.

Konečný výsledok je aj vďaka tomuto viac ako príjemný. Po dejovej stránke kniha nie je prehnane originálna. Vlastne ponúka takmer až tuctový príbeh o hľadaní svojho miesta vo svete. Tiež sa neštíti tém akými sú pomsta alebo moc a ďalšími inými. Tie sú však podriadené jedinému cieľu – sledovať Jarviho životnú cestu a jeho dospievanie. A tento zámer autor aj splnil.

Kniha Půl krále ponúka hlavne svižné dobrodružstvo a dej, ktorý sa nikde príliš nezdržiava. Abercrombieho postavy sú trojrozmerné a nedokonalé, je zaujímavé o nich čítať. Autor sa snaží prezentovať skôr ľahší príbeh. Vytvoril mu však pochmúrnu realistickú atmosféru a tiež položil veľmi jasne stanovené základy svojho sveta. Čo prispieva k atraktívnosti knihy a zvyšuje záujem o pokračovanie.

114 09. září

" Človek možná potřebuje dvě ruce, aby mohl s někým bojovat, ale stačí mu jedna, aby ho bodl do zad."

Príbeh jednorukého Jarviho, ktorý sa stáva nečakane kráľom, no sám po tom netúži. Sám sa nedokáže stať slávnym bojovníkom a preto sa viac venuje vzdelávaniu, aby sa mohol stať ministrom. Osud to chcel inak a sadá na trón, no len na chvíľu, lebo ho zrádza jeho rodina. Toto je len začiatok príbebu. Jarvi sa dostáva do otroctva, kde sa časom dostáva ako veslár na loď a tu stretáva svojich spoločníkov, ktorí mu majú pomocť z jeho pomstou.

Joe Abercrombie vytvoril ďaľší univerzálny svet, no bobužial na sériu Prvého zákona to nemá. Hlavne preto, lebo Moře střepů je skôr zamerané na mladšie publikum. Samozrejme aj v tomto príbehu som sa bavil, ale v knihe sa dalo viac predvídať čo sa stane, pričom v Prvom zákone to bolo takmer nemožné. Aj postavy mali určitú úlohu, ktorá sa celý príbeh nemenila a zanechávali si svoju tvár.

2 01. září

Poutavejsi nez jsem cekala. Kdyz jsem zacinala, myslela jsem, ze to bude tuctovy pribeh. Nakonec byl hlubsi a Jarvi mi byl stale sympatictejsi.

5 18. srpna

Série Moře střepů mě už lákala nějakou dobu. Když mi kniha dorazila domů, docela mě překvapilo, o jak malinkou knížečku se jedná. Z fantasy jsem spíš zvyklá na pořádné bichle, ale čas od času není na škodu dát si i něco svižnějšího.

A tohle vážně svižné bylo! Já od knihy neměla moc očekávání, jen jsem byla zvědavá, jaký dojem na mě Abercrombie udělá, protože tohle s ním byla moje první zkušenost. Nakonec to bylo vážně osvěžující čtení. Příběh mě chytl v podstatě od první strany a než jsem se nadála, byl konec.

Hlavní postava Jarvi je takové nedochůdče. Má od narození místo jedné ruky jen nevzhledný pahýl a nikdy neměl ambice stát se králem. Spíš ho bavilo učení a chtěl se stát ministrem. Jenže jak už to v podobných příbězích bývá, vše se nakonec semlelo úplně jinak, na Jarviho hlavě přistane koruna a má se posadit na trůn. Jenže to nejhorší ho čeká až poté, co jej zradí vlastní rodina a záhy o trůn přichází. Jarvi ale přísahal, že se zrádcům pomstí a jde si za svým. To však ještě netuší, co všechno na něj čeká a že si nejednou bude muset sáhnout na samotné dno.

Jarvi mi padl do oka, a přestože možná občas autor až příliš zmiňoval jeho pochroumanou ruku, líbilo se mi, jakým vývojem prošel. Všechny ty strasti ho zocelily, ale také měl příležitost využít i svou bystrou mysl a pozná přátele na místě, kde by to nečekal. Budete tak sledovat partu sympatických hrdinů, z nichž každý je jiný, ale dobře se doplňují a působí uvěřitelně. Občas se s nimi zasmějete, jindy zase postesknete.

V příběhu se vůbec neobjevuje magie, zato na vás dýchne vikingská atmosféra, což pro mě byla hrozně příjemná změna. Od této série určitě neočekávejte fantasy, které by bylo propracováno do každičkého nejmenšího detailu. To určitě není, protože na to v knize není ani dostatečný prostor. Ale pokud hledáte něco přímočařejšího, kde nebude nouzi o akci i pár zajímavých zvratů, tohle je rozhodně ta správná kniha.

Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.

Hodnocení: 80%

4 01. srpna

Je fajn, když narazíte na autora, který umí nechat hrdiny doopravdy vyvíjet a který umí poskládat dohromady překvapivé konce. A má smysl pro humor.

Četlo se to snadno a lehce, a přestože jsem měla tendenci to popohánět u popisu soubojů, knihu jako celek hodnotím jako dobrou. Pokud chcete lehčí čtení na dvě odpoledne, sáhněte po ní.

2 05. července

Tahle kniha byla opravdu čtivá ... příběh skoro ani nepustí ... a sedělo mi, že se jedná o příběh z historie ... těším se na další díl ...

4 24. července

Strašně dlouho jsem sledovala, jak tuto knihu každý čte, všude byly její fotky. Až jsem nakonec neodolala a taky si celou sérii pořídila.
Děj je poměrně jednoduchý, ničím nezatížený. Jde spíše o prosté vypravování, které plyne velice rychle. Někde o žádnou kroniku, kde by byly stovky stránek a autor musel všechno oklikou popisovat. Ne, tady dostanete naservírovaný příběh v té nejjednodušší formě a tak rozhodně není problém knihu přečíst mrknutím oka.
Je to opravdu čtivé a pohodové, takže mi to přesně padlo do noty. I když někdy bych asi ocenila větší hloubku, především co se týče postav. Jarvi mi sedl tak napůl. Ve své podstatě byl tak trošku arogantní a hodně lehkomyslný. Přestože se k němu lidé nechovali hezky ani díky jeho postavení, často působil jako někdo, před kým by se měl každý klanět. Nelíbily se mi jeho myšlenkové pochody, ani to, jak nepromýšlel své tahy, hlavně když to ovlivňovalo desítky lidí. A na konci už to byl fakt hustý intrikán...
Jako lehké čtení mi to moje předpoklady splnilo, krásně se to četlo, což jsem vážně potřebovala. Jen ty postavy nějak pokulhávaly... Jdu tedy na druhý díl a uvidím, jak mě bude bavit výměna postav.