Lehké fantastično ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Zeměplocha se řítí k nevyhnutelné srážce se škodolibou rudou hvězdou a zachránit ji může pouze jediný člověk – neschopný a zbabělý čaroděj Mrakoplaš, který byl naposledy spatřen v okamžiku, kdy přepadl přes okraj světa... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii!!!

https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285790/big_lehke-fantasticno-sOa-285790.jpg 4.42067
Série:

Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem 2.


Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy

Vydáno: (ekniha), Talpress
Originální název:

The Light Fantastic, 1986


více info...
Nahrávám...

Komentáře (172)

Kniha Lehké fantastično

adam5955
12. listopadu

Pratchett. Vtipne. Smyslne nesmyslne. Ujete. Ctive. Ani minutu nebudete premyslet, zda zacnete s tretim dilem. Kniha uzavrena, presto automaticky rukou sahnete po 3.dile

n.ezn.amy
09. září

Druhý díl dobrodružství neschopného čaroděje Mrakoplaše a turisty Dvoukvítka se svým nezbytným Zavazadlem. Je hlavně na nich, aby zabránili srážce rudé hvězdy se Zeměplochou. Humor TP prostě miluju a jeho parodie na vše možné, které prochází celou knihou. V této knize se navíc setkáme s dalšími zajímavými postavami, které se v jeho dalších knihách objeví. Za mě úplně nejvíc starý barbar Cohen.


aetos
25. srpna

Mnohem lepší než první díl. Zběsilá jízda od začátku do konce, která míří neúprosně ... přečtěte si sami. Ale není se čeho bát. Jak to vím? Když se Mrakoplaš nebojí, tak já taky ne, protože vím, že žádné nebezbečí nehrozí. Toto mě opravdu rozesmálo ... _)

Set123
23. srpna

Mrakoplaš je pro Zeměplochu neuvěřitelně významná a specifická postava. On je jediná postava, jejíž příběh kontinuálně pokračuje skrze několik knih. Samozřejmě, největší návaznost je mezi Barvou kouzel a Fantastičnem, jeho příběh však pokračuje. Dalším takovým by mohl být Elánius, ale ani zdaleka ne tak jako u Mrakoplaše.

Výjimečnost prvních dvou knih spočívá i v dalších věcech. Myslím, že se se mnou snad nikdo nebude přít, povím-li, že jsou jakýmsi prologem celé Zeměplochy. K tomu prologu však můžeme připojit ještě Čaroprávnost a Morta. To jsou matky otevíratelky celé Zeměplochy. A jak už to u prologů bývá, jsou většinou vtipné a skvoucí se, nejsou však to nejlepší. Pro Fantastično to platí jistě, možná méně než u Barvy, ale stále platí. A to prohlašuji i nyní, po druhém čtení knihy, konkrétně limitované edice, která je podle mne velice pěkná a říkejte si co chcete.

I Fantastično obsahuje mnoho údajů, které nejsou plně kompatibilní s budoucím světem a jak nás učí teorie fikčních světů, autor si může vytvořit jakákoliv fikční pravidla chce, hlavně se jimi později musí řídit. Na druhou stranu je toto nedostatek, který upřímně můžeme panu Pratchettovi sotva vyčítat. Prostě a jednoduše nemohl počítat s tím, že se jeho svět rozroste do velikosti jedenačtyřiceti románů, plus nějaké menší příběhy k tomu.

Grotesknost světa přetrvává, oproti první knize je však výrazně slabší. Barva byla a priori parodií na hrdinské příběhy, Fantastično se už snaží o svébytnou existenci a zakládá něco ohromného, dovoluji si říct. Stále však postrádá něco, co mají až Zeměplochy pozdnější. Nebyl jsem si až do dnešního dne jist, jak to něco pojmenovat, nebo popsat. Teď už mne to napadá. Fantastično, i Barva obsahují spousty hlášek, které si člověk zapamatuje, mnohem více, nežli pozdnější příběhy. Proč? Protože první knih mnohem více pracují s prvoplánovým humorem. Předvádějí se a snaží se o to, aby každý odstavec byla humoristická perla. A ono se jim to dost daří, jen co je pravda, ale přeci to postrádá jistou vyspělost kontextového humoru pozdějších Zeměploch, které mají atmosféru která vás nutí se usmívat a do toho se u některých konkrétních pasáží řehtat jak tupci. První Zeměplochy vás nutí se řehtat, nikoliv tolik usmívat.

Ale je prostě fakt, že některé pasáže člověk z hlavy nedostane. Člověk by snad v žádné knize nečekal dialektické zuby, čaroděje, kteří by vůbec neměli chodit spát, nebo takové explicitní odhalení toho nejlepšího v životě muže. A příkladů by bylo mnohem, ale mnohem víc. Prakticky 230 stran, jen co je pravda.

kaffa
20. srpna

no.... dobře - obdivovatelé toho světa, nečtěte :D pořád to byl docela dost slušný trip-výlet, ale už to nebylo tak hrozný jako první díl.... ale přesto si mě četba nedokázala upoutat, ani mě zaujmout, čtení mě prostě nebavilo (a to ani navzdory opěvovanému humoru, který prostě u mě nefunguje) a musela sem se opět do něj nutit.... chtěla sem zas nemilosrdně udělit nekompromisní 2 smutné hvězdičky....

jenže tu sou dvě ale - to první je, že sám příběh jako takový se mi líbil (jen mi prostě nesedí autorův styl) a i postavy si mě dokázaly koupit (nejen nejsuprovější postava zavazadla), prostě příběh to byl hezký a zajímavý....

to druhé ale se týká závěru - smutný, ale něžný, a nejhezčí dar ze všech, který mohl být dán :-) rozněžnilo by to i toho nejstaršího trolla vůbec :-)

Rony70
21. července

Skvělá kniha, pořád se v ní něco děje a není čas se nudit :-) Je o dost přehlednější, než první díl Barva kouzel.

ParallyShawy
28. června

Mrakoplaš, Dvoukvítek a jeho (to se ještě uvidí) zavazadlo, Bethan a Cohen.
Každý si snad vybere svého favorita a na každém z nich je něco co si oblíbíte.
To celé zabalené do příběhu, kde hvězda ohrožuje celou Zeměplochu a vy máte na výběr - zbláznit se nebo s tím něco udělat.

RoseJP
20. června

(+ SPOILER) Já se musím přiznat, že ač knihu a autora miluju, občas jsem se ztrácela, ale je možné, že je to proto, že jsem knížku četla zbytečně dlouho. Bylo mi líto, když se Mrakoplaš a Dvoukvítek na konci rozešli!

1 ...