slaska77 komentáře u knih

Opravdu hezky napsaná novela, zajímavá a tak moc aktuální, bohužel i dnes jsou celé národy obětí zlovůle a vydírání jiných, bohužel se zlem se vyjednávat nedá a to pan Lustig přesně a dokonale popsal, opravdu výborně popsáno, a tak mohu jen a jen doporučit. A citace: "...je třeba okamžitě obrátit, protože zatímco tu spolu hovoříme, vlak ujíždí k přístavu a celé se to protahuje."

83 05.09.2022

Backmanovy knihy, to je už jistota. Babička, která se omlouvá, ale chytne za srdce, zaručeně. A vnučka Elsa, která omluvy předává, je jak z jiného světa, takové děti najdete všude. Prostě zase skvělé vtažení čtenáře do děje, úžasný snový svět! Dnes citace ze str. 374: "Podle babičky spočívá vtip v tom, že nikdo na světě není úplný blbec,a není nikdo, kdo by blbcem nebyl aspoň trošku. A člověk by se měl snažit žít tak, aby se na téhle pomyslné stupnici co nejvíce přiblížil k pólu neblbců."

85 04.09.2022

Taková Remarquovská klasika, sympatické postavy, obyčejní lidé, na pozadí dějinných událostí. Jak bolestně podobné se situací některých lidí v současnosti, jak smutně aktuální. Četla jsem v rámci tématu čtenářské výzvy, knihy autora mého dětství a musím říct, že mě to opravdu zase zasáhlo, stejně jako v dětství. Díky moc. A str. 101: "Tápali tmou. Měsíc ještě nevyšel. Tráva byla mokrá a dotýkala se jejich bot neviditelná a cizí."

79 26.08.2022

Audiokniha dobře načtena českým rozhlasem, bavilo mě ji poslouchat. Čtenář či posluchač si musí řadu věcí domyslet, příběh jednoho muže, kterému prochází životem hned čtyři ženy, každá zcela jiná, leč tak typizovaná, najdete zde Silvii - spořádanou manželku a matku, Eriku - prototyp mladé milenky, která pálí mosty a chce víc, Lily - femme fatale a Marii - typ kamarádky. Je to všechno zamotané, ale zajímavě pojaté. Audio nahrávka udělala knížce velkou službu, úžasná.

69 02.08.2022

Milé překvapení, mladičká autorka svým debutem bezesporu ukazuje na obrovský talent. Člověk nemůže v tomto žánru řešit, nakolik je co možné, nebo logické, spíš se vrací do let mladí a nechává se unést příběhem. Jako fantasy tedy velmi zdařilá věc a paní Katce opravdu fandím. Str. 100: "Roztřesenou rukou naťukala odpověď. Kdo jsi? Při čekání ani nedýchala."

69 30.07.2022

Jak to dopadá, pokud si rodič neuvědomuje, že každý člověk má jiný životní cíl a přístup, že svět očima jejich dětí může být zcela něco jiného, jak se může vyvinout bezbřehé uctívání jednoho z dětí na úkor sourozenců a jak těžké muže žít život v rasově ještě ne zcela tolerantní společnosti, to vše si můžete přečíst v této útlé knížečce. Přináší zamyšlení nejen rodičům, i když především jim. Strana 100: "Lydia byla velice šťastná. Milovala školu. Mohla se stát, čím by chtěla. Nikdy by do té pramice nevlezla sama."

82 20.07.2022

Knížka je velmi čtivá, autorka musela mít opravdu asi udělaný nějaký farplan, protože mě fascinovalo, jak do sebe kombinuje časové linky, ale i témata a postupně tak odhaluje rodinná dramata, běžně mi příliš rovin spíš vadí, ale zde tedy excelentní a klobouček. Řemeslně dokonalé, postavy uvěřitelné (až na Violet, ta mi přišla jako karikatura - jakým způsobem se chová ke svému téměř dospělému synovi a jak chrání dva menší syny, nějak neuvěřitelné), přemýšlela jsem dlouho, co mi brání u knihy dat plný počet hvězd, něco nehmatatelného to je, možná moc ženský pohled, možná určitá banálnost, nevím. A citace str. 100: "Bylo to hezké, až na tu skutečnost, že jí v břiše roste dítě někoho jiného."

69 19.07.2022

Myslím, že druhý díl "Medvědína" čtou opravdu jen ti, kterým se první díl líbil, i já mezi ně patřím. Třetí Frederikova kniha a potřetí plný počet. Přestože tato je nejvíce ponurá, autor má opravdu talent, jak čtenáře vtáhnout a nepustit, jak nadávkovat přesnou kombinaci napětí, humoru, vážných i úsměvných témat, takže v mnoha místech se až tají dech. Knížka je prostě dojemná, přemýšlivá i humorná zároveň. A postavy, tak uvěřitelně se chovají, jakoby život každé z nich autor sám prožil, natrénoval tisíce hodin na stadionu, uběhal tisíce kilometrů nebo načepoval hektolitry piv. Kniha je také o extrémismu nebo o politickém vlivu a opět, jako byste ty členy Skupiny viděli, jako byste vy sami tahali za politické nitky. Abych nebyla jen přehnaně pozitivní, stalo se mi někde kolem půlky knihy, že to na mě nějak bylo až moc ponuré, ale naštěstí jsem se z toho dostala, protože druhá půlka je opravdu skvělá. Takže doporučuji a citace bude tentokrát ze strany 124: "Sune se podrbe na břiše. Odjakživa říká, že si jen namlouváme, že hokej je složitý, protože vlastně není. Když si odmyslíme všechny ty sračky kolem, je to jednoduchá hra: Hokejky. Dvě branky. Dva týmy. My proti vám."

89 15.07.2022

V podstatě Adel splnila mé očekávání - sebeironie, řekla bych že možná až moc humoru. Dozvěděla jsem se plno zajímavého z jejího života, těžké dětství a neuvěřitelný zápřah i tvrdohlavost ve studiu, enormní zátěž na člověka a pak logicky vyhoření, a to mi tak nějak zapadlo jako dílek do skládačky. Oceňuji odvahu, že známá osobnost se dokáže takhle otevřít a jasně, že to není objektivní hodnocení sebe sama, ale o to tady vůbec nešlo. Pokud bych měla něco málo vytknout, čtenáři či čtenářky asi stejně jako já trochu přetrpěli začátek knihy, ten by se dal i zkrátit a knížka by byla čtivější, ale zas tak nepřekonatelný problém to určitě nebyl. Skvělé Adel.

61 29.06.2022

Opět problém, vysoké očekávání, nižší realita, asi tak bych to shrnula. Ano, člověk se místy zasměje hodně, místy méně, ale tak nějak mi to nesedlo. Kniha negraduje, popisuje život rodiny aristokratů od situace k situaci, stejné byť vtipné reakce pro jednotlivé situace, žádný vývoj, gradaci nečekejte. Možná tady ten díl má být jen úvod a zápletka a další části budou obsahovat to zbylé? Nevím, pokusím se někdy zjistit. No, na odpočinek dobré. A str. 100: "Bylo to ovšem mnohem horší. Josef seděl u kamen zabalený v dece a jeho pomačkaný obličej jasně vypovídal o velmi neklidné noci."

79 24.06.2022

Snad je to jen tím, že jsem nečetla předchozí díly série, snad tím, že detektivky obzvláště s brutálními sériovými vrahy nemusím, nebo mi to jen nesedlo, těžko říct. Četla jsem spíš z donucení, že to chci dočíst, ale tak nějak jsem jen klouzala po povrchu. Nemůžu říct, že by mě něco iritovalo, snad jen v určitý moment ta bezvýchodnost situace Carol, pořád jsem přemýšlela, jestli to opravdu musí být tak brutální. A str. 100: "Byt byl ovšem čistší a uklizenější, než Paula čekala. Vzbuzoval dojem místnosti vybavené dvěma dětmi, které si hrají na vedení domácnosti."

59 12.06.2022

Budu se asi zase opakovat, knížky paní Aleny jsou skvělé prostě všechny, akorát u některých mi hvězdiček i chybí, zatímco jiné jsou pro mě takové vlažnější, zatím tedy Tiché roky a Hotýlek do této kategorie řadím, ale Listopád a Slepá mapa to naprosto mimořádně vyvažují a Hana - to už je dnes klasická literatura! Takže ano, skvělé a věřím, že paní Alena to unese, že někdy se to se vkusem čtenáře nepotká, i když doporučuji všechny její knihy kudy chodím. A jasně, krásně řemeslně zpracované, vím, že právě na to si paní Alena potrpí:-) A obligátní citace ze strany 100: "Byl úplně jiný než Oldřich. Rodina zbytečně čekala, že vojna Oldřicha naučí řádu a pořádku. Jestliže byl nejstarší syna rodiny Hasilovy před vojnou divoký a svéhlavý, po návratu z vojny byl ještě horší."

98 26.05.2022

Pohlazení na duši to je, milé příběhy budhistického mnicha, jeho vlastní nebo odposlechnuté, zdroj moudrosti a životního štěstí. Obecně tyto knihy typu "jak dosáhnout štěstí" nemusím, ale tahle není prvoplánovitě rádce, je to o tom, co si čtenář vezme a chce vzít pro sebe a pro svůj život, a to je jen na čtenáři. A str. 100: "Řekl nám, že musíme být jako popelnice, ale děravá! Máme přijmout všechno to haraburdí, ale nenechávat si ho v sobě."

63 15.05.2022

Přečetla jsem většinu knihy, kterou mám doma už tři roky od babičky z její knihovny, velmi mne zaujalo, napsáno krásnou formou, je vidět, že autor jako historik se celému tématu velmi věnuje, je úžasné se přenést do období, kde mocenské boje mezi církví a císařem převládaly ve jménu dobra a ušlechtilosti, zatímco ve skutečnosti šlo o majetek a vliv. Krásné. Zbylou část jsem postupně poslechla z Četby na pokračování, která byla úžasná, šlo o 7 hod dlouhou audio adaptaci knihy. Perfektní způsob, jak skloubit příjemnost četby s užitečností práce v zahradě či na domě. Žít a nechat žít, číst a nechat číst.

90 24.04.2022

Za mě spíš zklamání. Četla jsem před pár lety autorčinu knihu o cizincích, ta byla fajn. Tady jsem nějak postrádala smysl, pointu nebo děj. Jednu hvězdičku dávám za povedený začátek s aha efektem, druhou za hravou práci s jazykem. Nic více mě nezaujalo, tak snad příště. Ani citace tentokrát nebude.

55 24.04.2022

Musím říct, že kniha mě velmi mile překvapila. S autorem jsem se už setkala při "Úzkostech a jejich lidech" (btw. doporučuji maximálně) a zde jsem čekala opět něco odlehčenějšího, což tedy nakonec vůbec nebylo. Těžké téma, samotnou mě zajímalo, jak z toho autor vybruslí.... a zvládnul to skvěle. Jako rodiče kluka, který tráví víkendy na florbalových turnajích, kde se vše dělá pro sport, protože florbal - to je oddíl, ne kroužek, ve mně hodně témat bude rezonovat ještě hodně dlouho. Mimochodem, skvěle zpracovaná i hokejová problematika sama o sobě, psychologie malého města dokonalá a typy rodičů..... dokonalé... Místy velmi vtipná, místy mrazivě ledová, ale prostě skvělá. Doporučuji. Dnes 2 citace, str. 112 "Když se člověk stane rodičem, už se pak napořád cítí jako moc malá peřina. Ať se snaží přikrýt všechny sebelíp, vždycky je někomu zima." a druhá 229: "Nedokážeme ochránit svoje děti."

91 19.04.2022

Knížku z mikroregionu mého dětství jsem nemohla minout. Stejně jako autorka si pamatuji školní exkurzi v Životickém památníku plnou plamenné propagandy 80. let. Nevycházím z údivu, jak rozporuplný region Těšínsko bylo. Moji prarodiče zažili tyto časy ve vesničce Stonava, o které pojednává série Šikmý kostel, poté se přestěhovali kvůli důlním vlivům do Albrechtic, kde dodnes moji rodiče žijí. Životice máme přes les, naše osudy ale byly zcela jiné. Je úžasné, že tato kniha vznikla, protože jak bohužel teď všichni zažíváme, svoboda a mír nejsou automatické, a to je potřeba si připomínat každý den. Děkuji opět paní Karin i jejím dětem. A věřím, že čestné občanství je to nejmenší, co byste měla získat. Za mě dávám 10 hvězdiček. A str. 100: Josef odmítl: "Co bych někam jezdil, vždyť jsem nic neudělal."

93 15.04.2022

Fiona je novinářka v americkém Vermontu, ze sna ji budí tragédie vraždy její sestry, která se stala před 20 lety. Místo, kde Deb našli, je stará dívčí internátní škola. Postupně rozplétá nejen sestřinu vraždu, ale vše zlé, co se na místě za poslední desítky let stalo. Podaří se jí spolu se svým přítelem policistou Jamiem odhalit stará tajemství? Najdou duše zemřelých konečně svůj klid? Pěkně se to četlo, tak snad jen přílišná náhodnost dějů mi jednu hvězdičku ubírá, ale doporucuji. A str. 100: "Tam to nikdo neměl rád," řekla stará paní zdrceným hlasem.

73 03.04.2022

Krásný příběh plný porozumění, lásky, přírody a harmonie. Kaya je dítětem bažiny, bažinou živená, bažině oddaná. Tepe je kluk, kterého uchvátila bažina stejně, i s Kyou. Jedinou výhradu mám ke kriminální zápletce, která mi přišla dost navíc, ale nakonec mě její krutost zaskočila, i když pak jsem to pochopila, proč to tak bylo. Krásné, opravdu. A strana 100: "Nevěděla jsem, že slova toho v sobě dokážou mít tak moc. "

93 26.03.2022

Sara je sympatická psycholožka, které jednoho dne zmizí manžel. Něco se děje v Sářině domě, straší tam duch manžela, někdo na ni útočí nebo je to celé jen výplod její fantazie? Poslouchala jsem jako četbu na pokračování a musím říci, že to bylo natočeno prostě krásně, napínavě. Jsem ráda, že se také někdy SPOILER čtenář nedozví, že hlavní hrdinka je sama pachatelkou všeho zlého (jako bylo v Dívce ve vlaku, Ženě za oknem či v dalších). Pravidelná rubrika str. 100 v případě poslechu odpadá, ale tak aspoň citace: "Protože zeptat se znamená riskovat, že dostanu nebezpečnou odpověď, odpověď, se kterou od té chvíle budeme muset žít navždycky."

62 25.03.2022