Doba temna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Skončíš v nenáviděné práci v ofisu, začneš chápat, že podobnou přítrž by si zasloužilo i tvé manželství, konečně se odvážíš vnímat sama sebe a své potřeby a bum! Zjistíš, že jsi zase těhotná. Tak by se dal shrnout začátek takzvaného období temna mého života. Zatemnění mysli, temnoty duše i občasné řízené zatemňování mozku. Cesta ven byla složitá, ale přinesla spoustu zkušeností. Především jednu: Get up, stand up, stand up for your life! Po přečtení už mě neuvidíte jako dřív. Pokud si chcete uchovat představu drsné a nesmlouvavé bitch, raději knihu ani neotvírejte....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453914/big_doba-temna-wA6-453914.jpg 3.9138
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Doba temna

gabriela3565
29. dubna

Knížku jsem přečetla během jednoho dne – musím říct, že jsem příběh prožívala intenzivně. Nicméně. Ráda bych znala i vyjádření pana bývalého manžela. Úskalí těchto životopisů je ten, že se nám nabízí pohled pouze jedné strany. Knížka jakožto jednosměrná komunikace je v tomhletom ohledu strašně nefér. Jinak paní Adéla umí mluvit i psát, příběh odsýpal, byl nahuštěný, a přitom dával čtenáři možnost si všechno prožít.

Alma-Nacida
27. března

Kladně hodnotím hlavně přímost a otevřenost, autorka se rozhodne nešetří, a pokud bych chtěla namítat, že si největší problémy způsobila sama, tak to nemohu, protože ona to v knize zmíní hned několikrát.
Osobně bych se obešla bez těch "tvl, díky a srdíčko, wtf" a to bude nejspíš těmi dvanácti lety rozdílu mezi námi dvěma.
Knihu jsem si pořídila poté, co jsem viděla díl "Protivných, sprostých matek" s Adélou a řekla jsem si, že jestli kupodivu existuje kromě mě ještě někdo, kdo tak dovedně skrývá, že ryje držkou v zemi, tak si to fakt chci přečíst.
Souhrnně je to terapie knihou, rozhodně pro autorku, a je to znát. Hvězdy jsem ubrala, protože její východiska nemůžu přijmout za svá. Zas mi je jednou líto, že nejde dát tři a půl hvězdy.


cori
17. března

Autorka pravděpodobně sepsala příběh svého manželství a dětství bez otce, aby se od toho oprostila a udělala za vším tlustou černou čáru, jak doporučují terapeuti. Rady pro dcery do života na konci knihy, by se měly dívkám rozdávat spolu s občankou. Adéla má můj obdiv, že dokázala vystudovat VŠ, pracovat, starat se o děti a táhnout domácnost a ještě koncertovat. Netušila jsem, že si na Erasma může studentka vzít s sebou dítě. Vše skončí happyendem - Adéla vykoná očistnou pouť do Santiaga de Compostela.

kob
25. února

Jako kdybych četla střídavě o sobě a o své mladší dceři. Zřejmě to bude tím, že je autorka věkem uprostřed mezi námi. Mimo stand up vystoupení všechno neuvěřitelně souhlasí - včetně míst. Asi bychom si rozuměly :)

SynD
17. února

stand-upový jazyk mi přišel nejdříve zu moc, postupně ho ale autorka buď lehce desaturovala, nebo jsem si na něj zvykla.

životní příběh A.E. mě začal zajímat až zhruba od maturity, dětství v 90. jsem zažila a není to pro mě nijakatraktivní období. naopak bych uvítala prodloužení knihy, nebo spíš rozšíření posledních kapitol; oproti dosti podrobnému popisu technikálií (studia či prací), jsou náhle až příliš stručné, přitom popisují velmi zajímavý čas osobní transformace.

4. hvězdu dávám za otevřenost, s níž autorka sdílí léta v nekompatibilním vztahu a problémů s tím souvisejících. každé takové upřímné vyprávění si vyslouží mnoho posudků a odsudků od chytrých lidí, kterým by se nic takového rozhodně stát nemohlo. mohlo, stává, jen třeba v docela jiné oblasti. každý z nás někdy zažívá těžké časy a pokud se odnaučíme se za to stydět či odsuzovat druhé, bude se nám hnedle lepší žít. a to jak na individuální úrovni, tak i v rámci celé naší společnosti.

ps: vyprávění výmluvně ilustruje partnerskou dynamiku "overfunctioner vs. underfunctioner"- a to, jak se přehnaná aktivnost / zodpovědnost jednoho partnera potencuje neschopnost partnera druhého.

Shari
14. února

Pro mne inspirativní - Adéla je moje vrstevnice a nacházela jsem s ní spoustu podobného. Její příběh mne oslovil, mám rada její humor, vlastně si na knihu docela často vzpomenu. Navzdory tomu, že to není literatura, která by se měla stát povinnou četbou.

xbone
05. února

Jako vrstevnice jsem se se začátkem knihy dost ztotožňovala. První půlka knihy za mě fajn, zajímavé, svižné tempo. Občas jsem si teda říkala, že svojí mámě ji nepůjčím, nerozuměla by půlce věcí, což mě trochu mrzelo, že je kiha až tak moc generační, ale jinak některé přirovnání byly zajímavé. V druhé půlce knihy už mě omývané, "je to na nic asi milion let", už dost ubíjelo. Nevím, jestli mě tím autorka chtěla vtáhnout do pocitů nikdy nekončící trýzně, v každém případě jsem přestávala skutečně chápat čemu se jako objetovala a proč řešila spíš sebe než děti. Asi by mi přišlo logičtější, sehnat peníze na nový podnájem než na plno večírků, abych nebyla doma. Nesoudím, jen tím chci říct, že druhá část knihy mě absolutně minula.
Přes to všechno knihu vidím spíš kladně. 3+

xxtom
06. ledna

Kniha mě hodně překvapila. Nečekal jsem takhle poutavé čtení vesměs o nehezkých věcech. Kniha se mi dobře četla a paní Elbel mě dokázala upoutat. Určitě doporučuji.

1