Jméno růže

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti. Čtenář, fascinován srozumitelnou hloubkou Ecova pohledu, proniká po jeho boku do tajů teologie, filozofie i středověké politiky, do milostných vytržení, do víru hlubinných duchovních prozření i smyslné rozkoše, tajů Aristotelovy Knihy smíchu, středověkých léčivých herbářů i jedů, uhranutí mladého teologa mladičkou láskou, kterou – aniž zná alespoň její jméno – si nese životem až na dno svých dnů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30289/jmeno-ruze-30289.jpg 4.53248
Žánr:
Literatura světová, Historické romány

Vydáno: , Český klub
Originální název:

Il nome della rosa, 1980


více info...
Nahrávám...

Komentáře (414)

Kniha Jméno růže

Ahmose
12. října

K tejto knihe som pristupoval s veľkým rešpektom, až trochu strachom. Môžem potvrdiť, že skutočne sa nejedná o žiadne ľahké čítanie na dobrú noc. Detektívna zápletka knihy je výborná, hoci som vraha tipoval správne, nevedel som prísť na jeho motív. Celý dej sa nesie v tajomnej atmosfére. Meno ruže zároveň obsahuje veľké množstvo symbolov, odkazov na iné diela, veľa filozofických a teologických úvah. Niektoré pasáže boli skutočne náročné a nie vždy som im celkom rozumel. Pri čítaní tejto knihy budú mať výhodu tí z vás, ktorí máte vzdelanie v oblasti estetiky, histórie prípadne religionistiky alebo filozofie. Meno ruže sa právom radí medzi vyššiu literatúru a hoci som si celkom istý, že nesadne každému, odporúčam to aspoň skúsiť.

essterkaa
06. září

Temná, napínavá kniha, která mě vtáhla do děje hned od prvních stránek. Nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout a těšila se, jak společně s hlavními postavami pochopím tajuplnost knihovny a další záhady.


BaPe895
02. srpna

Super příběh,ale nemohu si pomoct,film se mi líbil mnohem víc. Kniha byla příliš rozvláčná a ztrácela na tempu.

Khamul1
09. července

Už dlouho na mě žádná kniha nezapůsobila tak jako Jméno růže, a to ve všech svých rovinách - filosofické, detektivní, historické, iniciační i milostné (kdo ví kolik dalších jich tam ale ještě bylo). Posledních sto padesát stran jsem se od textu nemohl odtrhnout a samotný závěr mě doslova rozklepal. Hluboce se skláním před géniem Umberta Eca.

"A možná, že úkolem toho, kdo miluje lidi, je přivést je k tomu, aby se smáli pravdě, přivést pravdu k tomu, aby se smála, protože jediná pravda je umět se osvobodit od chorobné vášně k pravdě."

fénix56
11. června

Zajímavý námět, napínavý děj. Ovšem v pasážích z filozofickým nebo teologickým zaměřením jsem se poněkud ztrácela. Takže se přiznám, že jsem je někdy přeskakovala. Neměla jsem trpělivost tuto filozofickou "vatu" číst.
Proto se mi víc líbil film se Seanem Connerym, ten měl větší spád, napětí a rozumnou míru úvah, kterých byla v knize přehršel....

puczmeloun
08. června

Tajemný labyrint knihovny se skrytými pastmi, klášter plný intrik, množství různorodého hřešení, které by vystačilo na průměrné městečko, a přibývající počet mrtvých. Sherlock Holmes s Watsonem se proto pouští do vyšetřování... Tedy, samozřejmě jde o 14. století a detektivem je zde proto Vilém z Baskervillu s žákem Adsonem z Melku. Styl hledání vraha, včetně logické indukce z detailů a aktivního pátrání "v terénu", je ale velmi podobný. Kromě snahy zjistit, kdo je vrahem (i když "je to vlastně jinak") a jaký je v tom všem plán (i tady je to "tak trochu jinak"), se ale kniha ubírá cestami vyprávění o literatuře, náboženských sporech, včetně relativně velké části věnované delegacím diskutujícím o podstatě církve, či ne/spravedlnosti lidského pokolení. Velmi výživné, zvláště vzhledem k použitému jazyku, míchání faktického s fiktivním a rozsahu knihy.

Pokud ale opustím skvělou atmosféru a velmi zajímavě rozvedený motiv labyrintu, tak je bohužel pro mě hlavní příběh poněkud nepřesvědčivý a výsledek je takový na sílu – rozumím však, že část toho pocitu je vyvolán schválně a je součástí jednoho z motivů. K tomu se navíc jména všemožných bratří střídají jako na běžícím páse, což pro mě ještě o trochu dění znepřehledňuje.

Gi-Gi
04. června

miluju ve všech možných zpracováních :-)))

slawa.cap
02. června

Poslouchal jsem jako auioknihu, tedy spíš dramatizaci. Což na jednu stranu byl obrovský bonus, protože tu pracovali takový lidé jako Soukup, Vydra, Táborský, Lábus... no musím říct, ne vždycky mi herci k postavám dokonale sedli. Na stranu druhou to bylo trochu matoucí, urychlené rozhovory a emoce vyjádřené jen díky umu herce, bez dalších "instrukcí" v textu. Ale snažím se aby to nemělo vyliv na mé hodnocení.
Příběh sám o sobě je velmi zajímavý a kulisy středověkého opatství i trochu exotické. Už první setkání s hlavním hrdinou dávají tušit, že se zde setkáváme s vyšetřovatelem neobvyklého formátu (kam se hrabe Poirot a jeho šedé buňky mozkové), ale to je i jeden z kamenů úrazu - Vilém je až neuvěřitelně chytrý a i když autory vše podrobně popisuje, s jeho vyšetřováním jsem měl problémy držet krok. I tak bych to chápal, prostě jen nejsem zvyklý na autorův styl.
Druhý problém jsem měl s duchovní stránkou, tedy ne s vírou, ale se všemi zvěrstvy, které se v rámci církve děly, smilstvo, sodomie, inkvizice... těch pár záhadných vražd je vlastně taková příjemná linka. Tato "charakteristika" opatství mi pořád nějak seděla za krkem a prožitek z příběhu mi dost ničila.
Kniha je výborná a nedivým se jejímu statusu, ale rozhodně bych našel několik knih, které bych navrhl do povinné četby místo ní.
PS: moje 300 kniha na databázi :-)

1 ...