Pražský hřbitov přehled

Pražský hřbitov
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86803/bmid_prazsky-hrbitov-OzM-86803.jpg 4 665 665

V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Il Cimitero Di Praga , 2010


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pražský hřbitov. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (124)

ondra295
30.05.2024 5 z 5

Pražský hřbitov je moje oblíbené Ecovo dílo, ač uznávám, že rozhodně není pro každého. Autor zde dostává své pověsti a opět nás zahlcuje fakty a dává na odiv své neskutečné znalosti z rozličných oborů. Kniha se tak kvůli tomu stává objemnou a nabízí mnoho odboček od hlavního děje, které nejsou vždy relevantní. Ovšem moc mě bavil celkový koncept - hlavní postava falzifikátora a hochštaplera Simoniniho je fascinující, protože nemá takřka žádné kladné vlastnosti, a přesto nás zajímá, jak dopadne. Eco zde rozjíždí neskutečný spletenec konspiračních teorií, na jejichž vytváření se podílí hlavní postava - dostaneme se tu od Garibaldiho tažení, přes Dreyfusovu aféru až po celosvětové spiknutí židovských zednářů, kterého se snaží zneužít tajné služby rozličných mocností. Ve středě všeho pak stojí naše hlavní postava, což je v zásadě bezcharakterní prospěchář, který prostě jenom nemá rád Židy a umí dobře falšovat dokumenty.

Šero
01.05.2024 5 z 5

„Komunisté rozšířili myšlenku, že náboženství je opium lidstva. Je to pravda, neboť pomáhá udržet na uzdě pokušení poddaných, a kdyby tu náboženství nebylo, na barikádách by bylo dvakrát tolik lidí. Takhle jich za dnů Komuny nebylo dost a mohli být bezodkladně postříleni. Ale poté, co jsem slyšel toho rakouského lékaře mluvit o kolumbijské droze, řekl bych, že náboženství je taky kokain lidstva, neboť podněcovalo a dosud podněcuje války, vraždění nevěřících, a tohle platí jak pro křesťany, tak pro musulmany i ostatní modloslužebníky. A jestliže se afričtí černoši dlouho omezovali na vzájemné masakry, misionáři je obrátili na víru a nadělali z nich koloniální oddíly, mimořádně vhodné k tomu, aby umírali v prvních liniích a po vstupu do města prznili bílé ženy. Lidé se nikdy nedopouštějí zla tak dokonale a s takovým nadšením, jako když to dělají z náboženského přesvědčení.
Nejhorší ze všech jsou nepochybně jezuiti. Mám nejasný dojem, že jsem jim provedl pár pěkných kousků, ale možná mi naopak ublížili oni, ještě si na to dobře nevzpomínám. Nebo to byli jejich pokrevní bratři, zednáři. Jsou jako jezuiti, jen trochu zmatenější. Jezutiti alespoň mají svou teologii a vědí, jak ji používat, zednáři
mají teologií na rozdávání a sami se v tom už nevyznají. O zednářích mi vyprávěl dědeček. Spolu se Židy usekli hlavu králi. A zplodili karbonáře, o něco hloupější sortu zednářů, protože se jednou dávali střílet a podruhé, když omylem vyrobili bombu, si zase dávali useknout hlavu, anebo se z nich stávali socialisti, komunisti a komunardi. Všechny ke zdi! Bravo, Thiersi!
Zednáři a jezuiti. Jezuiti jsou zednáři převlečení za ženské."


Zelený_Drak
24.01.2024 2 z 5

Kdysi jsem kvůli maturitě přečetla Jméno růže a byl to můj nejméně oblíbený maturitní kus. Od té doby příležitostně poslouchám o tom, jak je potřeba k Ecovi dozrát časem, tedy jsem si řekla, že po 30 už bych mohla být dozrálá na další pokus. No nelíbilo se mi to. Forma, námět, kulisy... dobré, nemám co vytknout. Nevadí mi ani, že hlavní hrdina je naprosto záporná osoba. Ale přesto mě to nedokázalo doopravdy zaujmout. Nesedí mi autorův styl. Tip top promyšlený děj je v jeho podání suchopárný jako brožura z výstavy v muzeu. Kdyby to nebyl Eco a nečetla bych knihu s nějakou zvědavostí na to, co na ni budu říkat, odložila bych ji zhruba po 100 stranách. Tím jsem s Ecem skončila a už k němu v budoucnu zrát nemíním.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Ocenění knihy (1)

2011 - Kniha roku Lidových novin


Kniha Pražský hřbitov v seznamech

v Právě čtených40x
v Přečtených952x
ve Čtenářské výzvě57x
v Doporučených39x
v Knihotéce494x
v Chystám se číst372x
v Chci si koupit53x
v dalších seznamech3x