Pražský hřbitov

od:

Pražský hřbitov

V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouz... celý text

V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.

Román Pražský hřbitov vynesl v srpnu 2011 také italskému spisovateli prestižní Paveseho cenu.


Dopis Umberta Eca čtenářům:

Devatenácté století překypovalo mnoha tajemnými a strašnými událostmi: nevyřešená a záhadná smrt Ippolita Nieva, Protokoly sionských mudrců, notoricky známý podvrh, který později inspiroval Hitlera k rozpoutání holocaustu, Dreyfusova aféra a četné intriky za účasti tajných služeb rozličných národů, zednářů, jezuitských spiknutí, stejně jako ostatní události, jejichž pravdivost nebyla nikdy prokázána, ale které poskytly bohatý materiál pro 150 let staré fejetony. Kniha Pražský hřbitov je příběh, ve kterém všechny postavy – s výjimkou té hlavní – skutečně existovaly, včetně hrdinova pradědečka, autora záhadného dopisu Abbému Barruelovi, jenž odstartoval vlnu moderního antisemitismu. Jediná fiktivní postava novely (která nicméně připomíná mnoho skutečných lidí, dokonce těch dnešních) se stává autorem rozličných výmyslů a spiknutí, a to vše na pozadí vyjímečného coups de théatre, podzemních stok plných mrtvol, lodí, které explodují v oblasti soptícího vulkánu, opatů ubodaných k smrti, notářů s falešnými vousy, hysterických satanistek, černých mší a podobně. Stejně jako starobylé fejetony i Pražský hřbitov je ilustrovaný. Ilustrace jsou navíc dobové, takže v některých čtenářích mohou vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách svého mládí. Očekávám nicméně i další dva druhy čtenářů. Ti první nemají ani zdání, že všechny tyhle věci se ve skutečnosti staly, nevědí nic o literatuře devatenáctého století, a jsou proto těmi, kteří berou vážně dokonce Dana Browna. Ti, se sadistickým potěšením, ocení děj knihy jako snůšku perverzních výmyslů, včetně hlavní postavy, kterou jsem se snažil vytvořit coby nejcyničtějšího a nejnepříjemnějšího hrdinu v historii literatury. Poslední skupina čtenářů ví, nebo přinejmenším cítí, že věci, které líčím, se skutečně staly. Tento čtenář možná ucítí, jak se mu zlehka potí čelo, bude se úzkostlivě ohlížet za sebe, zhasne všechna světla v bytě a pojme podezření, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď. A bude si myslet to, co bych rád, aby si myslel: „Jsou mezi námi...“

Umberto Eco méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/86803/prazsky-hrbitov-86803.jpg 3.9429
Originální název:

Il Cimitero Di Praga (2010)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Přidat komentář
cestovatelka13
15. července

Kniha u které se musí přemýšlet. ... a taky hodně jíst, ale to už tu někdo zmiňoval. Ne, teď vážně. Konspirační teorie minulosti, která by se možná dala přenést i do současnosti.

slyvuska
12. července

Ze začátku jsem byla hodně zmatená, ale nakonec jsem se do toho dostala a bylo to super. Jen když se člověk zamyslí nad obsahem, tak je to vlastně děsivé...

Iljaajli
16. května

Hezká historická exkurze po 19. století, bohužel hlavní postava je dost uměle zkonstruovaným pokusem o spojení událostí do jedné linie. Kapitán Simonini zkrátka nemá vlastní život, jeho pocity jsou okleštěny na nezbytné minimum a tak nedokáže přesvědčit čtenáře o tom, že je skutečně naživu, ani kdyby se rozkrájel, přesto že právě to s ním Eco udělal, aby ho alespoň ozvláštnil. V první části knihy se postava rozvíjí úspěšněji a čtenář se jí ještě občas chytá, později ustupuje do pozadí a v závěru je zcela pohlcena líčením historických událostí. Takže faktograficky velmi cenná a brilantně vymyšlená kniha, která nemá vlastní příběh a postavy skutečných lidí jsou zastupovány stíny, které vrhaly na světlo dějin. Na román je to skoro málo, na historickou práci skoro moc. Ale přečtení doporučím rozhodně.

habs
17. března

.... aneb jak neznámý falzifikátor může ovlivnit dějiny. Škoda že v románu je Praha jen jako konspirační místo a děj se v ní neodehrává.
Zajímavým způsobem vyprávěné, četlo se dobře. Akorát jsem po ruce měl wikipedii, abych se orientoval v jednotlivých postavách.

GreenMagritte
05. března

Umberto Eco vytvořil zábavný příběh po vzoru fejetonových románů, v němž vzdává hold dvěma oblíbeným autorům: Alexandru Dumasovi a Eugénu Sueovi. Příběh je prošpikovaný nenadálými zvraty, pomstami i vraždami. Simone Simoninimu není nic svaté a svých schopností falzifikátora využívá hlavně pro své obohacení. Jakmile se jedenkrát zapletl do tajných služeb, není schopen se z nich vymanit, naopak se z nich snaží vytěžit co nejvíc pro svůj osobní prospěch. S erudovanou pečlivostí nám Eco přibližuje Simoniniho chladnokrevnost a schopnost měnit kabát podle situace na pozadí místy zvířecích manýrů společnosti 19. století vyznávající satanské a okultní rituály. Neméně zajímavou kapitolou jsou praktiky tajné policie, která se nebrání sama zosnovat pouliční bouře, jen aby ve společnosti upevňovala bázeň. Zrod tajných služeb s jediným cílem: ovlivňovat a často i uměle vytvářet informace, které se mají dostat na veřejnost, jsou silnou paralelou k dnešnímu ovlivňování veřejného mínění. Pražský hřbitov byl vzrušujícím čtením, z velké části také proto, že tak jako i jindy stojí za tímto románem Ecova neuvěřitelně detailní znalost doby a literatury. Pozornost si zaslouží i osvěžení textu v podobě zajímavých ilustrací

zu_zuzulka
31. ledna

Veľmi som sa na ňu tešila, ale akosi mi nejde... už nejaký čas leží ladom, možno sa k nej vrátim, ale ešte ten čas nenastal...

TipsyChipsy
13. ledna

Cítím, že nemám právo vstupovat do této diskuze zralých čtenářů, ale také jsem si troufla knihu číst. Jako zástupce obyčejného čtenáře, který má trochu přehled o historii, jsem se bohužel nechytala. Knihu jsem četla snad pro atraktivní název a slávu autora. Ale vůbec mě nebavila. Je pravda, že byla nabitá historickými fakty, ale ty se týkaly hlavně historie Itálie (Garibaldi a spol.). Knihu jsem četla ob odstavec hala bala, čekala jsem, jestli se chytím, ale bohužel tohle už je vysoká škola čtenářská.

marketa8129
24.09.2016

Typický Eco, Pozor, tato kniha je pro zralé a zkušené čtenáře, lehce se vleče, může odradit.

AllyKumari
11.09.2016

Čtivost tak na 3 hvězdičky (ale za to si možná můžu sama, protože jsem si knížku vzala v angličtině, a Eco v angličtině je docela kláda), zajímavost na 5, takže kompromis je tady 4. Pražský hřbitov není kniha jen tak pro každého, což se nutně odrazí v její popularitě. Střídaní časových rovin, rozháraná volba vypravěčů a mnohé další faktory mohou být únavné, a pokud někdo usedá ke knize, aby si odpočinul, tuhle brzy odloží. Rovněž je nutné mít více než základní znalosti politické scény 19. století v Evropě, aby se čtenář neztratil ve spleti jmen, událostí a odkazů na ně.

MayB2
18.08.2016

Trochu jsem občas ztrácela přehled, kdo je kdo, ale ta faktická stránka knihy byla nesmírně zajímavá.

krnoha
17.07.2016

Dvacet let po jeho vstupu do beletrie jako by mistru Umbertovi došla fantazie, tak se holt na stará kolena vrátil ke svému původnímu povolání, k vědě. Kniha je fakt úplně vědeckou rekonstrukcí vzniku jednoho velmi známého pamfletu. Ten pamflet je na první pohled podvrh, ale asi ho dost lidí bere vážně, takže vyjmenování zdrojů ze kterých autoři vycházeli, je určitě docela záslužný čin. Pro blbce jako jsem já je těžké se ve všech těch faktech zorientovat, naštěstí je tam výborný shrnující a vysvětlující doslov od Jiřího Pelána. Je to moc zajímavé. Co se týká literárního stylu a konstrukce kostry románu, moc pěkně napsané, ale stejně je to jen rutina zkušeného spisovatele.

Evus
01.07.2016

Jde už o čtvrtého Eca v řadě a potvrzuje bohužel klesající úroveň jeho knih - či spíš to, že je stejná jako ty předchozí. A čtvrtých cca 500 stran na to samé plkání, předvádění autorových znalostí a otravné citace v cizích jazycích, které je potřeba pořád někde hledat už jsem prostě nedala.

Madlenka24
16.05.2016

Stejně jako u ostatních knih od Umberta Eca, není to nic jednoduchého ke čtení. Je to ale naprosto kouzelné dílo, které v sobě snoubí historická fakta se záhadnými psychologickými pochody. Obzvláště zajímavé je pak i zamyšlení se nad podřimujícími antisemitskými tendencemi v Evropě v 19. století. Knihu jsem doslova zhltla. Eco byl a pro mě navždy zůstane literárním géniem.

JanaBalunova
06.04.2016

Zatraceně zajímavá kniha. Je to opravdu složitější čtení, ale mě bavila :-)

Haen
13.03.2016

Dobrá kniha. Je nutno u čtení přemýšlet, analyzovat, doplňovat vědomosti, nic snadného ke čtení. Českému čtenáři je sympatický název, ale ne každému se podaří tento historický román dočíst. Jsem ráda, že napodruhé se mi to konečně povedlo.

sonihe
11.03.2016

K románu Pražský Hřbitov mám po přečtení ambivalentní postoj. Hlavní hrdina, jedna z mála fiktivních postav, si nezískal moje sympatie, což asi ani nebyl cíl. Po zhruba stovce stran jsem sáhla po historickém atlasu, wiki a začala jsem si dělat výpisky, protože historicko-kulturní prostředí 19.století je mi vzdáleno více, než jsem si myslela. Když jsem se dostala do fáze spikleneckých teorii, tak mi příběh přišel jako snůška nesmyslů, ale jen do té míry, než jsem zjistila, že většina postav, historických událostí, dokumentů není nesmyslem, ba naopak výtečně vykonstruovanou zápletkou, v níž se prolíná neuvěřitelné množství méně známých historických epizod. Nic naplat, témata politického pletichaření, tajných služeb, jezuitů, antisemitismu, tajných loží mě prostě nepohltilo, možná právě kvůli vnitřní nesympatii s hrdinovým postojem zaprodance, kdy historie je utvářena na zakázku mocných, pravda a čest pozbývá významu a fabulace tvoří dějiny. Asi děsivé, jak moc může být toto stále aktuální téma. Dávám bod za nápaditou konstrukci vyprávění, a nakonec nezbývá, než přání propracovat se k lepšímu porozumění románů Eca, které prostě nebyly a nejsou jednoduchým čtením.

trudoš
01.02.2016

Co Pražskému hřbitovu škodí nejvíc, je roztříštěná dějová linka. Stejně tak se dá úpět nad zmateností hrdiny, který trpí rozdvojením osobnosti, ale vy ani on netušíte proč a jak. Jenže to, co mě přinutilo všechny nešvary ignorovat, je autorův osobitý jazykový styl. Co bych jinému spisovateli omlátil o hlavu, tady jsem si vychutnával plnými doušky. Je to zvláštně vtipné, zvláštně archaické, zvláštně hravé, takže i když se třeba ve stostránkové pasáži nestane nic zásadního, užil jsem si ji do posledního písmene.
Jde o jakousi historickou fresku jedné epochy vyprávěnou fiktivní postavou poháněnou zcela skutečnými emocemi. Autorovo vypodobnění nenávisti k Židům či jezuitům je neuvěřitelně aktuální vzhledem k momentální celosvětové situaci, kdy za vším vidíme Araby nebo Američany. Některé věci se prostě nemění. Stačí si najít správného nepřítele a všechno na něj svalit.
P.S. Po dočtení vřele doporučuji k nahlédnutí komiks Spiknutí, který začíná takřka přesně tam, kde Pražský hřbitov končí.

angloumene
24.01.2016

Bohužel jsem skutečný historický přesah knihy objevila až po přečtení doslovu, což je určitě škoda. Pro neznalého čtenáře jako jsem já, tohle dílko sice nabízí zajímavý pohled na antisemitismus (tentokrát ne ze strany židů), ale tak nějak nedokáže vtáhnout do děje.

Jana_Z
30.11.2015

Moc mě bavilo, jak se střídaly zápisy v deníku kapitána Simoniniho a abbého Dalla Piccoly - jak se postupně rozmotávaly vzpomínky obou. Téma celého románu (manipulace se "zaručenými" zprávami) se mi zdá vystupňované ad absurdum, ale kdoví, jestli to právě takhle nechodí den co den? Rozhodně je to kniha k zamyšlení. Na autorovi - možná paradoxně - oceňuji fakt, že ne všechno znám a všemu rozumím. Nutí mě tak, abych si prohlubovala své vzdělání a rozhled, což se počítá.

bondula
25.11.2015

Furt tam žerú! Skutočne, keby sa vyškrtali všetky jedálne lístky reštaurácií, ktoré postavy navštívia, všetky recepty a všetky jedácke fantázie a reči, ktoré medzi sebou vedú, kniha by bola o štvrtinu tenšia. Nie že by mi to vadilo, ale moje časté návštevy chladničky počas čítania veľmi spomaľovali plynulosť a spád deja. Mimochodom, dosť mi to pripomínalo Stančíkov Mlýn na mumie (alebo naopak?).
Inak je Pražský cintorín vcelku krutým, miestami až veselým osobným útokom na každého pravoverného hltača konšpiračných teórií. Židia, slobodomurári, svetovláda, to teraz letí! Obávam sa však, že tí, ktorých sa táto satyra dotýka, môžu pochopiť Pražský cintorín iba ako ďalšie veľké odhalenie zamlčiavanej pravdy...

krabat
12.07.2015

Velmi tlusta kniha a velmi těžke čteni spousta jmen nazoru děju a postav pro naročneho čtenaře

Adelajda_4
08.07.2015

Umberto Eco je mým oblíbeným spisovatelem, mám na něm ráda jak s elegancí sobě vlastní zahltí čtenáře množstvím faktů, ale u této knihy toho bylo až moc. Některé pasáže jsem musela číst několikrát, k některým se zpětně vracet a kniha mě příliš nenadchla. Čekala jsem od ní něco jiného, něco trochu víc románového, přišla mi průměrná.

jaja1989
27.05.2015odpad!

Jméno růže miluju, ale co má být jako tohle?hned na začátku urazí všechny národy a i církev nechápu jak by tohle mohlo konkurovat Dumasovi, jak se píše v úvodu:(

alef
27.02.2015

Tahle kniha splňuje všechny předpoklady, proč dát 5*, je opravdu výjimečná ... pro mě především tím, kdo jí napsal ... autor s ohromným spektrem znalostí historie, faktů, souvislostí, ... filozof, vědec ... také autor s ohromující představivostí ... způsob, jakým skládá kaleidoskop všech těch historických událostí dohromady s fikcí je úžasný, výsledkem je příběh (o mystifikaci, moci, nenávisti, ...)

- tak a teď se dostávám k tomu, proč jsem z hodnocení jednu * odebrala -

... příběh vyprávěný asi jedinou fiktivní postavou (značně nesympatického, nenávistného falzifikátora Simoniniho), tahle kniha by měla být, jak jsem někde četla "brilantně vystavěným dobrodružným vyprávěním", tahle kniha je podle mě všechno možné, jen ne vyprávění, je daleko "temnější" - pouští se tak strašně hluboko, je tak složitá, že už to ani není vyprávění, ale literatura faktu? ... hlubiny autorova filozofického uvažování? ... zneklidňující příběh? ... o tom, jak je možné zneužít nenávist, jak je možné pomocí ideologie manipulovat s nevědomými (bohužel dost často i s těmi vědomými) ... jak je snadné? ... aby se něco stalo důkazem ... těch otazníků je tu strašně moc a čím víc o téhle knize přemýšlím, tím víc jich přibývá ... to množství informací, které na nás autor "vyklopí" mě bude zaměstnávat ještě dlouho ... a to je to, co mě na téhle knize popuzuje, ale i baví :-).

„Je to bezútěšné místo, ale pomohlo mi představit si pražský hřbitov, který jsem viděl jen na obrázcích. Byl jsem dobrý vypravěč a mohl by ze mne být umělec: z nemnoha stop jsem vystavěl magický prostor, temný, lunou zalitý střed všesvětového spiknutí. Proč jsem dal ten výtvor z ruky? Mohl bych tam toho zasadit ještě tolik…“

anonymous8
31.12.2014

Výborná kniha, která mě zaujala od začátku až do konce.

lazarus
30.12.2014

Zhruba do dvou třetin mě hřbitov opravdu bavil. Poté jsem pochopil, že se opravdu nedočkám ničeho zajímavějšího, než retrospektivního vyprávění až příliš překombinované části života jednoho dokonale nesympatického hrdiny. Eco se ze všech sil snaží tvářit intelektuálně vyspěleji, než většina spisovatelů, ale mě tím rozhodně nedostal. Fabulace Sionských protokolů mě přišla využitá velice jednoúčelově a přímočaře. Od tak vyhypovaného autora jsem čekal mnohem víc. Asi se budu opakovat, ale King, nebo Dick umí konspirovat a hlavně vyprávět mnohem zajímavěji. Od dobré knížky totiž očekávám hlavně bravurně zvládnuté podání příběhu a tady, ač jde prakticky o větší část hrdinova života, se mě jej nějak nedostává. Eco vás zahltí obrovským množstvím postav, které po dočtení okamžitě zapomenete. Pamatujete na Hyperion? I v něm jsou davy hrdinů a vedlejších figurek a většinu jejich příběhů si doteď pamatuji. Ze hřbitova se mě pár dní po dočtení nevybavuje pořádně ani jméno hlavního zlobra.

elcapitano
24.10.2014

Jsem rád, že jsem to četl, kniha je opravdu výjimečná. Propracovaná, vtipná a také poměrně náročná. Opět se setkáváme s Ecovou, řekl bych, exibicí (?) jeho znalostí, perfekcionalismu, manýry, .. a čtenář to zhltne jedním dechem.
Takto vtipně a s převahou dehonestovat veškerá spiknutí a konspirační teorie..bravo, tleskám.

Kapis
09.09.2014

Jedním slovem GENIÁLNÍ!! A už i chápu proč Ecovi Karlova univerzita zrušila avizované udělení čestného doktorátu:)

ilyavarne
31.08.2014

Velice chytlavá kniha.

Garik
08.05.2014

Táto kniha Umberta Eca, pravdaže, nie je o tom, ako vznikli tzv. Protokoly sionských mudrcov, ale – mimo iného – o tom, ako vzniknúť mohli. Eco však zostal verný svojej „mánii“ a tak spolu s majstrovsky vystavaným dejom na čitateľa čaká úžasná študijná vychádzka do druhej polovice 19. storočia, jedinečný náhľad do udalostí, charakteru aj myslenia tej doby, okorenený skvelým humorom umne vnášaným najmä skrze chladný až nenávistný cynizmus ústrednej postavy.
Skvelé dielo skvelého spisovateľa. A jedinečný preklad Stanislava Valla (Slovart 2012) činí tento román skutočnou lahôdkou!