Pražský hřbitov

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet. Román Pražský hřbitov vynesl v srpnu 2011 také italskému spisovateli prestižní Paveseho cenu. Dopis Umberta Eca čtenářům: Devatenácté století překypovalo mnoha tajemnými a strašnými událostmi: nevyřešená a záhadná smrt Ippolita Nieva, Protokoly sionských mudrců, notoricky známý podvrh, který později inspiroval Hitlera k rozpoutání holocaustu, Dreyfusova aféra a četné intriky za účasti tajných služeb rozličných národů, zednářů, jezuitských spiknutí, stejně jako ostatní události, jejichž pravdivost nebyla nikdy prokázána, ale které poskytly bohatý materiál pro 150 let staré fejetony. Kniha Pražský hřbitov je příběh, ve kterém všechny postavy – s výjimkou té hlavní – skutečně existovaly, včetně hrdinova pradědečka, autora záhadného dopisu Abbému Barruelovi, jenž odstartoval vlnu moderního antisemitismu. Jediná fiktivní postava novely (která nicméně připomíná mnoho skutečných lidí, dokonce těch dnešních) se stává autorem rozličných výmyslů a spiknutí, a to vše na pozadí vyjímečného coups de théatre, podzemních stok plných mrtvol, lodí, které explodují v oblasti soptícího vulkánu, opatů ubodaných k smrti, notářů s falešnými vousy, hysterických satanistek, černých mší a podobně. Stejně jako starobylé fejetony i Pražský hřbitov je ilustrovaný. Ilustrace jsou navíc dobové, takže v některých čtenářích mohou vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách svého mládí. Očekávám nicméně i další dva druhy čtenářů. Ti první nemají ani zdání, že všechny tyhle věci se ve skutečnosti staly, nevědí nic o literatuře devatenáctého století, a jsou proto těmi, kteří berou vážně dokonce Dana Browna. Ti, se sadistickým potěšením, ocení děj knihy jako snůšku perverzních výmyslů, včetně hlavní postavy, kterou jsem se snažil vytvořit coby nejcyničtějšího a nejnepříjemnějšího hrdinu v historii literatury. Poslední skupina čtenářů ví, nebo přinejmenším cítí, že věci, které líčím, se skutečně staly. Tento čtenář možná ucítí, jak se mu zlehka potí čelo, bude se úzkostlivě ohlížet za sebe, zhasne všechna světla v bytě a pojme podezření, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď. A bude si myslet to, co bych rád, aby si myslel: „Jsou mezi námi...“ Umberto Eco...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/86803/prazsky-hrbitov-86803.jpg 3.9524
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno · Argo
Orig. název

Il Cimitero Di Praga · 2010

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (100)

Kniha Pražský hřbitov

Přidat komentář
engelbert
10. října

Překvapilo mě, když jsem zjistil, že se vlastně jedná jen o rozpracovaný motiv z Foucaltova kyvadla. Přesto se mi to velmi líbilo. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

matej7838
25. července

Od Eca jsem četl jen Jméno růže, což byl "ten román". Přesto je obdivuhodné, kolik reálií o době Pražského hřbitova autor posbíral, byť nebyla předmětem jeho vědeckého zájmu. Každopádně jsou zde informace použity méně promyšleně, mnoho zůstává nevysvětleno a ztěžuje čtení. Kniha ale nebyla nezajímavá a rád si od Eca v bodoucnu zas něco přečtu.

Zaujala mě jedna maličkost. Byť Jméno růže a Pražský hřbitov od sebe dělí třicet let, postřehl jsem na jednom místě nenápadný, ale naprosto shodný motiv, kdy se nějaká z postav zamyslí nad tím, že to co se nám jeví jako krásný člověk, je ve skutečnosti jenom hromada střev a jiných nechutností v hezkém pytli z kůže. Snad to byl motiv pro autora fascinující, snad si ani nepomatoval, že už ho kdysi použil. A snad je to i jinak, ale udělalo mi radost, že jsem si toho všiml.

Finn69
24. června

Na tuhle knížku jsou hodně rozporuplné recenze, od nadšených po zklamané - já za sebe dám čtyři hvězdy, líbilo se mi to. Když porovnám Pražský hřbitov s dalšími Ecovými knihami, určitě se to četlo lépe, než třeba Ostrov včerejšího dne. A určitě je lepší než Nulté číslo. Na druhé straně, víc jsem si užil třeba Foucaultovo kyvadlo a samozřejmě Jméno růže.
Sledujete fascinující řetězec konspirací a spiknutí, táhnoucí se celým 19. stoletím. Zednáři, jezuité, satanisti, židé snažící se ovládnout svět. To se postupně dokládá řadou "zaručeně pravých" dokumentů, samozřejmě jde o podvrhy, falzifikáty, nebo spíš falzifikáty falzifikátů, jejichž tvůrcem je právě kapitán Simonini, hlavní postava a také hlavní zloduch. Bral jsem to celé spíš jako fikci, o to víc mě na závěr překvapilo, že kromě osoby hlavního (anti)hrdiny se všechno, o čem se v knize píše, opravdu stalo. Klobouk dolů za to, jak tu spoustu faktů, citací a historických reálií Eco dokáže spojit do fungujícího příběhu, v tomhle je nepřekonatelný. A ještě vám to okoření gastronomickým průvodcem (nejen) Paříží včetně nějakého toho dobového receptu :)

Ještě musím přidat svůj oblíbený citát z debaty v redakci antisemitského plátku:
"Árijskou chloubou je literatura, ta je teď ale v krizi. Zato hudba, senzitivní umění pro změkčilé a choré, triumfuje. Po krokodýlu je ze všech živočichů největším milovníkem hudby právě Žid."

mosem
29.12.2018

Ecovy romány nejsou nikdy jednoduché k přečtení. Čtenář, který nemá hlubší historické nebo filozofické vzdělání, musí mimo samotného románu nahlédnout do další literatury, jinak bude v dějových linkách a souvislostech poměrně snadno ztracen. To platí i pro Pražský hřbitov, ve kterém však propojení historických souvislostí působí v některých momentech až příliš uměle. I když čas věnovaný četbě románu je jistě příjemně a užitečně strávený (už pro získání znalostí z další literatury o historických souvislostech a době ve které se odehrává), osobně nepovažuji tento román za to nejlepší z Ecových děl.

Mirka2778
17.12.2018

Kniha se četla z většiny velmi dobře.
Tipuji, že v postavě Simoniniho autor zobrazuje tak trochu sebe. Při práci také prostuduje mnoho pramenů, nějaký detail či drb přidá, něco vynechá, ať to má spád. A z omšelého příběhu je bestseler. Že je to tak trochu povědomé nevadí...tím spíš je to uvěřitelné.
Příběh je naplněn skutečnými historickými postavami a to mu dodává na poutavosti i autentičnosti.
Z toho všeho by vyplynulo krásných 5*, jenže teď přidám co mě zklamalo.

Bohužel jsem se nachytala na titul a pochopila ho doslovně.
Nejdřív jsem čekala, kdy se děj přesune do Prahy. Když mi došlo, že se tak nestane, rozhodla jsem se knížku dočíst jen pro to, že po dalším Ecově románu nesáhnu.
Francouzská či Italská historie nejsou mou silnou stránkou a tak jsem si těžko mohla vychutnat propletence osob, událostí a špiónů.
Knihy nehodnotím jen podle kvality, ale i podle potěšení, které mi nabídly. Takže tady jsem spíše zklamaná.

Lieska
03.12.2018

Tri hviezdičky sú málo, viem. Moje hodnotenie je výlučne subjektívne. Hneď zo začiatku čítania mi bolo jasné, že som sa prerátala a sústo bude na mňa priveľké. Intelektuálna vybava autora je grandiózna, a hoci sa považujem za chytrého čitateľa, pamäť na historické súvislosti a osobnosti, nemám. Nemala som vo svojej hlave na čo až tak nadviazať, preto mi určite ušlo viac ako 30 % hodnoty obsahu... Každopádne autorovi klobúk dolu!

Nifredil
10.10.2018

Nedočetla jsem. Snad nebyl ten správný čas pro tuto knihu, asi to bude chtít zkusit jindy, ale nepovedlo se. Přitom jiné autorovy knihy jsem četla ráda a nebyl nikdy problém je dočíst. Je ale pravda, že i s Ostrovem včerejšího dne jsem měla podobný problém. Uvidíme, třeba to někdy zase zkusím a povede se s knihou potkat.

SilviaKovacikov
25.07.2018

Jedna z najťažších kníh, ktoré som doposiaľ čítala.