• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 41 knih

Nové komentáře u knih Umberto Eco

Jméno růže

„Jedna z mála knih, u kterých jsem si dělala poznámky, protože kniha je rozsáhlá a táhlá. Text obsahuje hodně latiny, takže jsem hodně listovala na konec knihy pro překlady. Nevím, zda knihu brát jako detektivku, historický román nebo naučnou literaturu. Kniha je vlastně vším. Musím přiznat, že naučné části jsem četla dosti těžko, protože obsahovaly hodně latiny a jmen. Některé stránky byly nekonečné popisy zbožných nebo ďábelských postav a dalších různých vyobrazení. I když jsem jako první viděla film, tak byla kniha dost napínavá. Je tajemná, hlavně díky labyrintu, zakázaná a plná různých intrik. Co se týče teologie, tak jsem dost ztrácela. Musím ale uznat, že zde bylo i mnoho vtipných částí o křesťanství. Je zde také velké téma smíchu, který se nesmí dostat dál než mezi chudé, to mi přišlo také velice zajímavé, protože smích by údajně mohl vše zničit a začít nový svět. V celém příběhu je úžasná dvojice, která se podělí se čtenářem o všechny své myšlenky. Knihu doporučuji, jen se připravte na dlouhé pasáže, občas sem u některých usínala. Když se však jednalo o řešení případu, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Zaujalo mě hned několik útržků, například o kráse "Tři věci společně totiž vytvářejí krásu: především úplnost či dokonalost, a proto považujeme za ošklivé věci neúplné, pak náležitá proporčnost neboli soulad a nakonec jas a světlo, proto máme za krásné to, co má jasné barvy." Pak úryvek, kde je zajímavé, jak se vše dá určitým způsobem přizpůsobit, když je potřeba. "Články regule, v nichž svatý zakladatel našeho řádu poznamenal, že víno určitě není pro mnichy vhodné, ale jelikož není v dnešní době možné přesvědčit je, aby se ho zřekli, ať pijí aspoň s mírou." Láska a sex jsou také velkým tématem této knihy, i když je celé toto téma zakázané. "Neváhal bych nazvat blaženým každého, komu bylo umožněno zkusit něco podobného, i kdyby to bylo jen jednou v životě a velice krátce, v rozměru pouhého okamžiku." "Omne animal triste post coitum." - Každý živočich je po souloži smutný. Láska a sex z druhého pohledu, kdy je vlastně žena jen nevěstka Babylonská a nepotřebná věc. "Pomyslíš-li, co má v chřípí, v hrdle a v břiše, jaký odporný sliz, zmocní se tě hnus. A jestliže se ti oškliví dotknout se třeba jen prstem chrchle či lejna, jak můžeš chtít obejmout měch, v němž jsou lejno a sliz uloženy?" Humorný a dosti ponižující mi přišel popis pozemšťanů. "Bylo by dobře považovat za lid všechny pozemšťany, je však třeba zahrnout mezi ně i děti, tupce, darebáky a ženy…" A závěrem "Ve skriptoriu je zima, otlačený palec mě bolí. To co jsem napsal, zanechávám nevím komu, nevím už k čemu: stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus." - Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci.“... celý text
— Monika_cz

---

Jméno růže

„Uff, tohle byla příjemná detektivka, s tajemnou knihovnou, ale četba to byla celkem těžší. Naštěstí obličej Seana se mi zjevoval spolu s hlavní postavou neustále, takže to bylo příjemné i přes temnou stránku děje. Kdybych si měla vybrat knihu ve které bych se ocitla, tak tahle by to určitě nebyla. Nicméně dílo patří mezi klasiky s motivem knihovny a knih a ještě s detektivní zápletkou načichlou historií, takže to rozhodně nelze vynechat.“... celý text
— annes

---

Jméno růže

„To bylo krásné počtení. Nádherně zpracované vyšetřování smrti mnichů na pozadí fungování mnichů a kláštera v roce 1327, kdy ve velkém řádila inkvizice. I na nějaký ten soud tam dojde. Klasika, která za to stojí.“... celý text
— Jara.v

---

---

Dějiny ošklivosti

„Pouze prohlédnuto. Text byl pro mé vnímání příliš náročný.“
— tonysojka

---

Jméno růže

„Vše kolem knihovny , labyrintu, vyšetřování záhadných úmrtí je naprosto skvělé. Přiznám se ale, že dlouhé diskuze o tom, kdo je nebo není kacíř nebo o nevhodnosti smíchu mě nijak zvlášť neoslovily.“... celý text
— Netae