slaska77 komentáře u knih

Překvapivě velmi čtivá výpověď o znovuzrození pražské zoo na konci 90. let a ještě jednou po povodních v roce 2002. Napínavý příběh obnovy zoo, budování týmu, konceptu a úžasného přístupu jak ke zvířatům, tak lidem, knihu mohu jen doporučit, osobně v ní jen postrádám svědectví jiných lidí pro větší objektivitu. Jako spisovatelský počin opravdu zdařilé. A strana 100: "Celé své funkční období jsem měl na talíři jednu věc. Že snaha o zvýšení návštěvnosti seriózní ochranářské instituci neprospívá. Že svádí ke komerci a tím i zanedbávání zvířat."

73 12.03.2022

Tak mohla bych počet hvězdiček zdůvodnit blízkostí regionu mého dětství, ale to by nestačilo. Seversky mrazivé prostředí beskydské osady, kde každý může být vrahem či s vrahem žít... prostředí ostravské kriminálky, kde každý detektiv je svým způsobem svůj... a k tomu vypravěčský talent mladého autora, jak má být! Skvělé a doporučení vhodné! A strana 100: "Tohle je šílenost, napadlo ho těsně předtím, než pomocí deštníku otočil zrcadlo před ženinu tvář."

83 03.03.2022

Povídkové knížky obecně moc nemusím, vadí mi množství postav, když už si někoho oblíbím, nerada se s postavou loučím. I když se zde řada postav opakuje přirozeně, jak na sebe v malém městečku narážejí, některé příběhy bych ráda slyšela dovyprávět. Knížka má největší přednost v tom, že se hodně zabývá tématem osamělosti, stáří a že žádná z postav není černobílá, proto dávám zcela zaslouženě 4 *. A strana 100: Ve dveřích obývacího pokoje stála Olive Kitteridgeová, zabírala skoro celý jejich prostor. "Ale koukejte, čajový dýchánek. Ahoj Harmone." Pak se obrátila k dívce: "A kdo jste vy?"

67 19.02.2022

Knihu jsem četla naštěstí jen z profesních důvodů, protože si chci přiblížit, jak se nejen pacienti, ale i jejich rodiny cítí. Pro ty, kdo se s tématem vážné nemoci v rodině setkávají poprvé, je bezesporu skvělým průvodcem a jsem velmi ráda, že psychologové našli čas i sílu toto i pro ně vyčerpávající téma uchopit, popsat a pojmout. Sice na mě místy kniha působila trochu neuspořádaně, ale neumím pro její závažnost a pravdivost dát ani o cípek hvězdičky méně, než plný počet. Doporučuji. Pro tento rok tady mám novou osobní výzvu - citát ze strany 100, jak symbolické, na straně 100 této knihy je obrázek odkvetlé pampelišky, jejíž semínka míří do vzduchu, znak péče a naděje.

68 09.02.2022

O holocaustu, zase trochu jinak, dalo by se říci. Někdy mnohem menší dotací stránek dokáže autor říci mnohem více, a to je případ této knížky. To nejdůležitější je vždy mezi řádky. Myslím, že tato knížka má své kouzlo a mohla by fungovat jako takový vstup do problematiky pro nečtenáře. Je tak poutavá, tak svižná, tak úsporná ve svém vyprávění, přitom přináší tak mnoho emocí, že si to zaslouží opravdu veliké doporučení. Ostatně, asi ne náhodou se dočkala zfilmování. Citace ze str. 100: "Díval se doprava, kam až dohlédl, a zdálo se mu, že v tom prudkém slunečním světle ten vysokánský plot ubíhá až do nekonečna, a to se mu moc zamlouvalo."

83 07.02.2022

(SPOILER) Musím říct, že na více než 150 let staré dílo je stále velmi aktuální. Nečte se úplně lehce, protože autor nabízí přehled postav, které jsou téměř všechny charakterově závadné. SPOILER Charles - slepě milující a zcela naivní, Rudolphe - prototyp sukničkáře, kterému jde jen o vlastní prospěch, vypočítaví lékárník nebo lichvář říkající si obchodník. León je snad jediný jakž takž normální. No a titulní postava? Sice chytrá, ale zcela sobecká, zhyralá a bez jakýchkoliv zábran, bez špetky mateřské péče, prostě husa. Děj ubíhal hezky, některé popisné pasáže jsem přelétávala očima. Za mě doporučuji dospělému čtenáři, ale podobně jako u Zločinu a trestu mi přijde přehnané chtít, aby tohle četly 16leté děti, pro mladou duši naprosto nevhodné. Citace ze str. 100: "Mladý muž proklouzl za záclonou - byl vždycky stejně oblečen a nikdy neotočil hlavu."

77 05.02.2022

Zápletka knihy se dá poměrně rychle odhalit, takže přes 3/4 knihy člověk jen čeká, jestli si to myslí správně a trochu doufá, že ne, i když s každou kapitolou ho autorka okatě přesvědčuje o tom, že až tak jednoduché to bude. A ta okatost mi asi vadila nejvíce. Manželka mi tak trochu lezla na nervy, tím, jak řešila více sebe než své dospívající děti, jak odešla z domu, i když jí přijela návštěva, nebo jak jí byla ukradená práce, ale druhá půlka knihy je výrazně lepší, dá se říct, že se trošku polepšila, no zvažovala jsem 4 hvězdičky, tak kvůli nezvyklému konceptu je nakonec dávám, protože mě to nakonec i bavilo. Jen si budu muset od americké kultury trochu oddychnout-)

70 26.01.2022

Díky čtenářské výzvě jsem se zase vrátila k Čapkovi. Byl to génius, což dokazuje každou svou knihou. Ač 85 let staré drama, pořád tak aktuální. Co je více, válka nebo mír, nemoc nebo uzdravení? Budeme soucítit s nemocnými, nebo je zavřeme za ostnatý drát? Čapek je jedním z největších humanistů, jen mi je líto, že tu Nobelovku nestihl. Skvělá divadelní hra. Protože str. 100 není, tentokrát citát ze str. 50: "Matka: Když on prý léčí jen ty nejchudší!"

99 23.01.2022

Ač může název evokovat nepříjemný vztah snachy či zetě a jejich tchyně, knížka je zcela jiná. Pro mě příjemné překvapení, krimi thriller pro ženy, který hezky odhaluje vztahy k dětem i mužům, tajemství z minulosti a lidskost. Tak akorát od všeho, doporučuji.

77 22.01.2022

Kniha se mi opravdu hodně líbila. Hanna přivítá svoji pravnučku Melanii, která si na její venkovské sídlo přijíždí oddechnout ve stresové situaci, kdy je její snoubenec v kómatu. Útěchu a mnoho životní filosofie nachází v příběhu své prababičky, kterým přenáší Melanii i čtenáře do dalekého exotického Saigonu, ale i do Berlína 20. let 20. století či předválečné Paříže. Příběh silných žen na pozadí skutečných historických událostí je velmi poutavý a nutí člověka zamyslet se nad tím, kolik trápení si dokážeme i třeba přinést sami svými špatnými rozhodnutími. Jako tomu bylo u Hanny nespočetněkrát. V neposlední řadě barvitě vykresluje různé vztahy zejména mezi ženami, mnohdy složitý vztah sestře, matky a dcery, nebo tchýně a snachy a propastí generací prověřený vztah babičky či prababičky k vnučce. Vyprávění má svoji hloubku i barvitost, přitom spád a napínavost, takže za mě mohu určitě doporučit. Jen ženám ovšem:-)

73 16.01.2022

Tak předně, celkové téma o četbě, knihách a jejich vztahu k lidem, to je prostě úžasné. Mnoho hlubokých a obecně pravdivých myšlenek, takové pohlazení na duši. Na druhou stranu, forma povídek mi moc neseděla, knížka neměla ani moc velkou dynamiku, nebo vnitřní vývoj. Myšlenka tedy za 5, zpracování za 3, takže z toho mi vychází příjemné 4 hvězdičky.

74 08.01.2022

Knížku jsem náhodně našla v knihovně a protože mám Aňu moc ráda, s chutí jsem si ji přečetla. Koncept knížky hodnotím na 3 hvězdičky, asi je přirozené, že když knížku psala tak dlouho, nedokázala se vyhnout určitým opakováním a klišé.... Ale knížka je taková optimistická a příjemná, místy vtipná, místy nutící k zamyšlení, za to jsou 4 hvězdičky určitě přiměřené.... a ilustrace, ty jsou prostě nádherné, Lela je neuvěřitelně šikovná, jako by člově Aňu přímo viděl. Sečteno a podtrženo za 4 hvězdičky a kéž by každý uměl na svůj život nahlížet s lehkostí, značnou mírou sebereflexe a humorem. Děkuji Aňo.

77 27.12.2021

Upřímně jsem čekala trochu víc. Nebo možná míň zbytečných pasáží o akvaristice, míň hluchých míst, míň totálně absurdních pomst od padouchů. A bohužel český překlad je totální propadák. Chápu, že přímá řeč se píše hovorovou češtinou, ale proč pražštinou, proč každé "jí" nebo "ní" je dlouhé a každé "myslím" s krátkým "i", proč tak moc překlepů? Za češtinu bych dala 3 hvězdy, ale za to autor nemůže a snad si příště vybere někoho profesionálnějšího, prosím. Nebo to dám opět v originále-) takže za 4 s odřenýma ušima.

69 12.12.2021

Zajímavý příběh zasazený do Maďarska, Británie i Itálie, odhalující čtenářům tak neznámé věci, jako je byssové hedvábí, nebo staré římské hrobky. Čtenáři jsou nabídnuty dvě časové roviny, babičky Rachel a vnučky Sophie, rodinné peripetie i tajemství. I když fiktivní příběh, zasazen do reálií a napsán tak krásně, že 450 stránek uteklo jako nic. Hezký se četlo a rozhodně nešlo o nějakou červenou knihovnu. Román pro ženy, jak má být.

77 28.11.2021

(SPOILER) Zajímavá kniha, ale tak nějak mi nesedla. Nevěřím tomu, že by oba rodiče byli natolik odcizení dítěti, které je navíc geniální fyzik, příběh mi přišel naprosto nadsazený a v podstatě mě ani ten konec moc nenadchnul. Někdo to tady porovnával s českou Vránou, já to vidím úplně obráceně, Vrána mě zasáhla mnohem více tím, že její příběh byl úplně normální a úplně uvěřitelný, stejně jako Vránin konec, zatímco tady mi to přišlo jen jako pokus o skandální knihu. Dá se přečíst za jeden den, ale nevím, jestli doporučit, působí na mě hrozně bulvárně a povrchně, necitelně. Oproti anotaci mi ani hlavní hrdinka nepřišla tak sympatická a její neúcta k matce mi rvala srdce.

65 21.11.2021

Velmi slušně napsaný příběh malé zarostlé vesnice, kde každý každého zná a některé křivdy se táhnou přes generace. Liv žije s otcem Vajnarem a synem Simonem v jednom z domů, naprosto samotářským životem. Jednoho dne se Vajnar nevrátí z lesa, jeho tělo je nalezeno náhodou v zarostlé studni, rozjíždí se kolo pátrání po pachateli. Co s tím mají společného bratři Liam a Gabriel, překupníci drog, sousedé nebo nejbližší? Kdo je otcem Simona a podaří se Liv najít klid? Zdařilý psychotriller, vystačí si s komorním prostředím a pár postavami, o to mrazivěji působí. Velmi čtivé.

68 20.11.2021

Začátek se trochu táhl, ale na krimi žánr zdařilé. Erika se tentokrát vydává po stopách vraha, který rozřezává těla a hází je do Temže. Jelikož čtenář velmi záhy vidí svět i z pohledu vraha, není jeho dopadení zas takové překvapení. Odpočinkové čtení, ale celkem fajn.

90 16.11.2021

(SPOILER) Zvláštní knížka, s jejíž ohodnocením mám tak trochu problém. Asi proto, že jsem v poslední době četla tolik knih o odcizených dětech, které byly na podkladě skutečných událostí, zatímco tato byla naprosto nereálnou fikcí. Příliš mnoho motivů najednou, příliš náhod, než aby to znělo uvěřitelně, na druhou stranu dobře zpracované téma zločinu, viny a trestu, svědomí a pokání.
SPOILER (celý odstavec): Noelle je porodní asistentka, která od dětství ví, že je adoptovaná, zcela náhodou potká během studií svou nevlastní sestru Emerson a její kamarádku Taru, své tajemství svěří jen Tařině příteli Samovi, se kterým jí pojí bláznivá leč oboustranná láska, která vyvrcholí jedné noci na pláži, načež při cestě zpět má Noelle autonehodu a do konce života bojuje se závislostí na silných lécích proti bolesti. Obě přítelkyně čekají brzo holčičky a jejich porody začnou v jeden den. Zatímco Tara porodí doma za pomoci Noelle, Emerson císařským řezem v nemocnici. Noelle jedno z miminek nechtěně zabila kvůli své závislosti a čirou náhodou je zrovna na porodním oddělení identická holčička, u které se navíc zdá, že přijde brzo o svou matku Annu, která leží v kómatu. Zmizení kojence nikdo nevyšetřil a obě matky o tom ani neví? Po 16 letech spáchala Noelle sebevraždu. Spouštěčem je článek v novinách o Anně, která svou dceru stále hledá a navíc pro mladší Hailey nutně potřebuje dárce kostní dřeně.
Šílený příběh, dvě hvězdičky, hloubka a vnitřní svět Noelle za pět hvězd.

67 31.10.2021

Jak už to tak bývá u této knižní edice, čtenáře vždy čeká zajímavý zážitek, ať už na jednu či druhou stranu.... A jedno je jisté, nikdy to není ploché.... Ani u Vegetariánky nebylo. Knížka se mi celkem líbila, ve třetí části jsem si trochu zaspekulovala, zda vše není jinak a sestra Jonghje není ve skutečnosti její druhé schizofrenní já, ale to by bylo asi příliš evropské rozuzlení knihy. Takže nakonec celkem příjemné překvapení. Líbily se mi všechny tři části, ve kterých jsme se zajímavým způsobem dozvěděli o hlavní hrdince možná více, než pokud by příběh vyprávěla sama. Doporučuji těm, co si chtějí přečíst něco netradičního. Více jsem v tom viděla příběh jedné ženy, než obžalobu patriarchální korejské společnosti, jak se píše v doslovu.

77 28.10.2021

Kniha se krásně čte, děj rychle ubíhá a čtenář prochází střádavě do dvou časových rovin. Smutný příběh založený na skutečných událostech 70 .- 80. let, které se odehrávaly v demokratickém státě - Austrálii. Je dobré si to připomínat, abychom "v zájmu dítěte" již nikdy nic takového jako lidstvo legálně nedělali. Sabině je 38 let, když se dozví od svých rodičů, že je adoptovaná. Začíná pátrání po biologických rodičích. Lilly je 16-letá slečna, kterou táta násilím zatáhl do azylového domu pro mladé těhotné, podaří se jí uchránit své dítě před státní mašinérií? A jak do toho zapadá příběh bezdětné Megan, která již naději na vlastní dítě vzdala? Nádherný příběh nejen o mateřské, ale i otcovské lásce. To je vlastně ta jediná vada na kráse, čekala jsem, že motivy otců, minimálně vztahy Sabiny a jejího táty Grae, budou trochu více rozebrány.... ale ani to mi nezabrání k tomu hodnotit knihu plným počtem, neboť jak jsem psala na začátku, musíme si takové příběhy připomínat, kdykoliv to bude možné. Citlivě napsaný psychologický román o mateřství, upřímnosti, tajemstvích a nakonec i odpuštění..... nedá se než doporučit. PS. zdá se že i česká historie je plná příběhů zdánlivě zemřelých kojenců a následného obchodování s nimi, a také to není středověk, ale 20. století (touto tématikou se právě zabývá Josef Klíma)

74 25.10.2021