Knihkupectví na Bylinkovém náměstí

Takové filosofické zamýšlení nad životem prostřednictvím knížek.

Taková hodně ukecaná a rozvětvená pohodovka. Četla jsem s papírem, kam jsem si psala tipy na další knihy, které hlavní hrdinka četla nebo se k nim vyjadřovala. Hitovka pro knihomoly :-). Pár momentů na zamyšlení se našlo, tak hodnotím celkově jako vhodného společníka na cesty vlakem, v letadle...

Velmi milá kniha. Bavilo mě Natáliino knihkupectví i její zákazníci. Často jsem si vyhledávala knížky, které jim Natálie doporučovala. Nad touto knihou muselo srdce každého milovníka knihkupectví zaplesat. Samozřejmě krásnou kulisou bylo městečko na jihu Francie. Takové knihkupectví i s majitelkou bych u nás na vsi brala všemi deseti.

Řádky s poselstvím! O knihách, o životě, o cestách osudu... Našly si cestu do mého srdce, připomněly mi, co je v životě krásné a důležité, daly mi námět k mnoha knihám, které neznám, ale i těm, k nimž bych se chtěla vrátit... Oživily mi vzpomínky na zážitky z cest. Řádky této knihy budou zkrátka patřit k těm, k nimž se budu ráda a opakovaně vracet.

Myslela jsem, že si u knihy odpočinu. Tak to tedy v žádném případě. Ani nevím, kam ji vlastně žánrově zařadit. Takový lepší průvodce francouzskou literaturou a zároveň pár celkem depresivních příběhů. V knize opět hodně chyb a překlepů...

Knihu mám v merku již dlouho. Přitahovala mě svou obálkou. Moc se mi na ní líbí, že každá kapitola v sobě ukrývá příběh jednoho člověka, takže z ní trochu máte pocit, že čtete povídky a můžete si ji i podle nich rozdělit. Zároveň je to stále román, takže se všemi kapitolami line příběh Natálie, majitelky knihkupectví. Vše se odehrává v klidném městečku ve Francii. Atmosféra knihy vás přenese do teplých slunečných dnů maloměsta, kde se lidé zajímají o své sousedy a když je potřeba, vždy neváhají a pomohou si navzájem.
Každý příběh má v sobě dojemnou stránku, ale nese s sebou i poučení a nějaký ten trefný citát (ať už od autora nebo z jiné knihy).
Kniha se mi moc líbila, byla pro mne pohlazením po duši. Opravdu jsem se díky ní zastavila a přenesla se do ciziny. Navíc je v ní spoustu odkazů na jiné knihy a jiné autory a autorky. Avšak především francouzské. Tituly si navíc nemusíte ani vypisovat, protože jsou na konci knihy vypsány a dokonce jsou rozděleny i podle jednotlivých kapitol, ve kterých se o nich mluvilo.
Bohužel za občasné chyby, překlepy a místy trochu neobratné věty musím ubrat hvězdu. Myslím ale, že to nebude chyba autora, ale spíše konečných úprav knihy. Každopádně jsem zastáncem toho, že by v knihách být chyby neměly.
Knihu rozhodně doporučuji, pokud vám nevadí, že budete mít občas tvář smáčenou od slz.
Z edice 7lásky to byla má první kniha, ale už mi v knihovně stojí další a moc se na ni těším.

Ale mě se kniha líbila. Souhlasím s ostatními komentáři, že zpočátku jsem čekala spíše odpočinkové čtení, ale kniha měla pár myšlenek, které pro zajímavost napíšu níže a které je dobré někdy slyšet..

Ocenit to, co člověk má, neoplakávat to, co ztratil a nesnít o tom, co ještě nemá.

Co jsem potřeboval najít, jsem našel, až když jsem to už nehledal.

Ty, které milujeme, činíme nesmrtelnými a opravdovou smrt může způsobit pouze zapomnění.

Člověk, který pláče, je člověk živý, stejně jako ten, který se směje.

Někdy můžeme ztratit svého partnera ne proto, že by se změnil, ale právě proto, že se nezměnil, zatímco jsme se změnili my.

Trvalo mi dlouho, než jsem se naučila žít přítomností. A přitom jiný čas k životu než přítomnost nemáme. Minulost zmizela a budoucnost tady ještě není. Pokud nežijeme přítomností, žijeme jenom vzpomínkami, nebo očekáváním budoucnosti.

Štěstí poznáme podle hluku, který působí při svém odchodu.

Když se odnaučíš doufat, naučím tě chtít.

(SPOILER) Anotace mi připadala odpočinková, ve zdejších komentářích jsem četla také, že jde o odpočinkové čtení, ale po pravdě... V čem to bylo tak odpočinkové? Naopak mě to přišlo šíleně filozofické, odborné, spíše jak průvodce světem literatury (a to pouze té klasické, které neholduji). Jaké si příběhy, které si autor vymyslel tam sice byli, spíše v té druhé půlce knihy, ale že by šlo o odpočinkové příběhy? Nenašla jsem tam jediný, který by nebyl depresivní! Nemoci, Afganistán, složité rodinné vztahy...u čeho si mám odpočinout? Za mě opravdu ne! Nalákalo mě to francouzské prostředí, ale opravdu tady nefunguje nic, jak by mělo. A nebo jsem prostě čekala úplně jiný příběh. Radši dám přednost napjaté kriminálce, než bych si měla přečíst další takto "odpočinkový" příběh. U té si odpočinu víc.

Majitelka knihkupectví Natálie mi byla moc sympatická tím, jak přívětivě a empaticky jednala s každým ze zákazníků. Co klient, to zajímavý osobitý příběh. Navíc jsem dostala inspiraci dalších knih ke čtení, v mém případě je to číslo 42.
Příjemně strávené chvíle.

Moc krásná knížka, člověk by tam chtěl žít, nebo mít aspoň Natálii za kamarádku.

Původně jsem si chtěla přečíst nějakou slaďárnu, ale nejsem zvyklá číst takové knihy. Tak jsem kamarádce řekla vyber mi knihu a já jí přečtu. Podmínkou bylo něco hezkého až blbého, prostě oddech od náročnější literatury. Až na to, že tato kniha není slaďárna je moc hezky napsaná, takové pohodové čtení. Občas trochu smutné, ale po dlouhé době příjemné, bezstarostné čtivo u kterého si odpočinete. Doporučuji každému kdo má problém se soustředit nebo má starosti + najdete tam inspiraci pro další knihy.

Mně se kniha velice líbila, taková klidná,pěkná oddechovka, která pohladí na duši a dokonce i vás nechá,aby se čtenář zamyslel, na přítomnost a ne se neustále otáčel,co bylo nebo bude, ale aby žil tady a teď a to v dnešní době je,si myslím, velice potřeba a že to my vlastně neumíme....

Tohle mě opravdu nebavilo. Nereálné příběhy, otravná hlavní hrdinka a neustálé filozofování o ničem. Přehlídka ztraceného času v líbivém balení.

Na tuto knihu jsem zaznamenala řadu pozitivních ohlasů a tak jsem se do ní pustila také. No, hodnocení dávám nakonec průměrné.
Co se mi na knize hodně líbilo, bylo prostředí knihkupectví, ve kterém jsem se cítila prostě dobře. Také se mi moc líbila myšlenka toho, že o člověku hodně vypovídá, co v životě přečetl za knihy. Řekni, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi. To je mottem této knihy a mne to prostě baví. Taky mi to přišlo jako skvělá poklona knihkupcům jako lidem na svém místě, když takový člověk nejen že ví, co ve svém obchodě prodává, ale i vám umí dobře poradit. Víc takových lidí! Celkově je to taková nenáročná jednohubka, co se dobře čte. A navíc v ní najdete odkazy na různé knihy o různých tématech.
Co mi naopak moc nesedlo, byla snaha o hluboké myšlenky, které se autor prostřednictvím postav snaží předat čtenářům. Za mne to bylo občas dost patetické, občas trochu na sílu a místy některé pasáže působily trochu vyprázdněně. Chápu, že někoho by to mohlo oslovit, zaujmout a tak, ale na mne to moc přesvědčivý dojem bohužel neudělalo. Taky mi přišlo, že ten čas tady plyne dost neukotveně. Některé události se dějí v řadu hodin či dnů a pak najednou zjistíte, že jste se ve vyprávění posunuli o několik týdnů a ani nevíte jak. To mi přišlo trochu rušivé.
Nakonec tedy 3 hvězdy z 5. Není to nutně špatná kniha, to ne, ale asi to není z těch titulů, ke kterým bych se chtěla vracet nebo na které budu dlouho vzpomínat...

Kniha mě zaujala svým názvem a tématem, docela jsem se na ni těšila. Bohužel to bylo jediné, co mě zaujalo. Začátek vypadal docela slibně, ale postupně jsem se do čtení musela neskutečně nutit a některé části jsem přeskakovala, až jsem to nakonec vzdala. Nejsem na stejné vlně s hlavní postavou, nebavilo mě její neustálé filozofování a tlachání o ničem. Čekala jsem od knihy něco úplně jiného a jsem dost zklamaná. Navíc děj je podle mě opravdu hodně pohádkový a nereálný, hlavní postava má zřejmě nadpřirozené schopnosti, jak každého zákazníka hned zná na základě jeho výběru knih a jak dokáže každému vybrat knihu přesně na míru. Už se těším, až se teď pustím do četby jiné knihy, která za to stojí a bude mě bavit.

Pekná oddychovka. Hlavne som pri nej spomalila. Viac som vnímala text. Občas mi autorka svojimi myšlienkami, takmer až mottami pripomínala Coelha.
"Slova knih jsou jako vlny zrozené na druhém konci světa, které zasáhnou naše životy a tříští se o naše útesy nebo hladce kloužou po pláži plné jemného písku. Tím, že zavřeme knihu, která je nám nepříjemná, ony útesy nezmizí."
"Usmála jsem se na dívku a říkala si, že někdy stačí málo a k tomu pár knih, aby život získal opět barvy, které předtím ztratil."
"Knihy jsou jako koření, zvýrazňují naše dny, nepřipomínají nám naši všednost, ale umožňují nám zřetelně si uvědomit, kolik prostoru k radosti, lásce,pokoji, či dobrodružství může každý ve svém životě najít."
"Možná jednoho dne vymyslíme slovo, kterým vyjádříme, že život a smrt jsou dvě části jednoho příběhu. Příběhu, který jde vpřed, ale současne se v kruhu vrací, a jedno i druhé spolu v tom věčném kruhu rozmlouvá."

Po zajímavém začátku nakonec bych řekl spíš zklamání. Bude to moc záležet na každém čtenáři zvlášť.

Milá oddychová knižka. Celá v pozitívnom duchu, všetko sa vyrieši kladne. Opis mestečka je tiež zaujímavý. A našla som v nej aj inšpiráciu na ďalšie knihy do zoznamu chystám sa prečítať

Krásna kniha. Jemná, citlivá s pekným spracovaním a určitou hĺbkou aj medzi riadkami ja som si užila každý opis, každý príbeh a aj prostredie, v ktorom sa dej odohráva.