sachista

Příspěvky

Nejlepší pro všechnyNejlepší pro všechnyPetra Soukupová

Ze všech knih od Petry Soukupové, které jsem dosud četl, jsem se do téhle nemohl hodně dlouho začíst. Šlo mi to ztěžka a sám nevím proč. Taky jsem knihu několikrát odložil, až jsem se k ní vrátil letos na podzim a už jsem se na ni správně napojil a dočetl ji. Stejně jako u ostatních knih v ní vyniká mistrovství Petry Soukupové ve vylíčení světa očima dětské postavy, myšlenkové toky, pocity, emoce, v tomto je opravdu dokonalá a výjimečná. Potěšilo mě propojení s paralelním románem pro děti Kdo zabil Snížka?, kterou jsem četl již dříve. Ježíškovi jsem napsal, aby mi pod stromeček nadělil její nový román.

09.12.2020


O létajících objektechO létajících objektechE. Hakl (pseudonym)

Emil Hakl mě opět potěšil. Po depresivním čtení prvotiny Michela Houllebecqa jsem se rovněž ponuřil do existencialistických úvah, nicméně s úsměvem na tváři. Některé povídky a situace v nich popisované byly extratřída. Podobně jako v případě Uminy verze mě pozitivní dojem umocnila i vizuální stránka, tentokrát v podobě jedné fotopovídky. Pokud bych měl být alespoň trochu kritický, asi jediná povídka, jež se mi nelíbila, byla zrovna ta nejdelší - možná k tomu ta ironie patří...

22.11.2020


Rozšíření bitevního poleRozšíření bitevního poleMichel Houellebecq

Poprvé jsem se dostal k četbě románu slavného a pravděpodobně i značně kontroverzního francouzského spisovatele. Jedná se o depresivní čtení, nicméně prokazující vysoký intelekt, přehled a bolestné zkušenosti autora. Když jsem si přečetl, čím si prošel, není se čemu divit. Jedná se o volně plynoucí proud myšlenek a nudného, nezáživného a monotónního života jedince, jenž rezignoval na životní rozkoše. Každý intelektuál se v té knize musí aspoň trochu najít, protože když se zamyslí nad bytím, existencí a realitou dneška, má v mnohém Houllebecq pravdu. Na druhou stranu rezignace nemusí být jediným řešením. Poznámka na závěr - mrzelo mě jeho až odporné líčení Rouenu - v mém srdci zůstává zachována krásná vzpomínka na historické a zajímavé město spojené s Johankou z Arku a kachními specialitami.

17.11.2020


MichaelaMichaelaMiloš Urban

Stěží hodnotit. Dokážu pochopit, že takový počin vyšel pod pseudonymem a taky si myslím, že může jít jen o takové lehké psaní pro zábavu anebo o pokus o kombinaci hororu a erotické literatury. Mně osobně to atmosférou nejvíce připomínalo Oklamaného.

15.11.2020


Nenech to býtNenech to býtHarlan Coben

Viděl jsem jeden film a dva seriály natočené podle knih Harlana Cobena, takže "Nenech to být" pro mě představuje premiéru v knižní podobě. Jsem nadšený, kniha má dynamiku, napětí a nenechá čtenáře vydechnout, dokud se na posledních stránkách nedozví, jak se vlastně všechno seběhlo. Z toho vyvozuji, že minimálně oba seriály byly úspěšně realizovány, protože ty se odvíjely úplně stejně.

08.11.2020


Půlnoční gangPůlnoční gangDavid Walliams

Walliams píše pořád podle stejné šablony, která neustále funguje na dětské i dospělé čtenáře. Já osobně ale musím opět vyzdvihnout, že pro mě je nepřekonatelné první kvarteto knih, jež vyšlo v ČR. Ty další počiny se mi už tolik nelíbily a nechytly mě za srdce tak výrazně, avšak po po Walliamsových románech nadále kdykoli rád sáhnu.

31.10.2020


Paganiniho smlouvaPaganiniho smlouvaLars Kepler

Asi mi intuice správně napovídala, proč mám celou sérii začít až třetím dílem. S Paganiniho smlouvou jsem hodně dlouho bojoval, až se mi konečně podařilo zdárně dočíst do konce. Bylo to děsivé, místy zajímavé, ale celkově mě to nedokázalo tak strhnout jako ostatní díly.

27.10.2020


Stará tajemstvíStará tajemstvíPatricia Gibney

Moji čtenářskou krizi jsem částečně potlačil na krátké dovolené u moře, kde jsem musel sáhnout po detektivce. A tuhle jsem četl všude, kde se dalo a nemohl jsem přestat, dokud jsem nedospěl k rozuzlení celého komplikovaného a zamotaného případu. Patricia Gibney si mě získala a musím se vrátit na začátek série.

30.09.2020


Byt v PařížiByt v PařížiGuillaume Musso

Já jsem nesmírně dlouho čekal, co se stane, kdy se zápletka nějak zamotá anebo rozvine, zkomplikuje a ono nic... Možná až v samotném závěru, posledních cca sto stran mě trochu více při cestě letadlem strhlo, že jsem se tradičně neuchýlil k mariáši. Ale jsem dost zklamaný u románů Guillauma Mussa většinou ani nedýchám a otírám si čelo z jednoho zvratu za druhým, tady nám jich sice také pár naservíroval, ale celý román je v podstatě děsně nudný a nezajímavý, takže tři hvězdičky jsou ještě krásným hodnocením.

06.02.2020


HanaHanaAlena Mornštajnová

Po vleklé osobní čtenářské krizi, jež se se mnou táhla několik měsíců, kdy mě žádná kniha nedokázala dostatečně oslovit a zaujmout, se to konečně podařilo mému nejoblíbenějšímu nakladatelství Host a spisovatelce Aleně Mornštajnové. Hanu považuji za naprosto strhující román, ačkoli neskutečně bolestný a plný utrpení, nesmírně čtivý, nedá čtenáři vydechnout až dokud jej nedočte do konce. Stísněný pocit, sevřené srdce i žaludek jsem naposledy měl při čtení knih Petry Soukupové. V případě Hany vnitřní bolest dosahovala největšího extrému v první a třetí části. Rozhodně jeden z nejlepších českých románů posledních let. A raději nechci myslet ani to, že je inspirován skutečnými událostmi...

20.01.2020


Batman: Kameňák a další příběhyBatman: Kameňák a další příběhyAlan Moore

Zásadní kniha kvůli Jokerově původu. Joker je ztělesněním chaosu, iracionálního zla a zkázy, proto jej já osobně považuji za nejtěžšího a nejrafinovanějšího Batmanova soupeře. Každý příběh, v němž vystupuje, tak dostává úplně jinou dimenzi. Druhý příběh se mi líbil ale o hodně více než ten první.

29.07.2019


Případ Ewy MorenovéPřípad Ewy MorenovéHåkan Nesser

Je to tak trochu nemastná-neslaná detektivka. Nemohl jsem se do ní úplně začíst. Příběh s tajemstvím z minulosti je sice zajímavý, ale nabídnutý potenciál se úplně nevyužil. Rozuzlení mě úplně nenapadlo, díky čemuž dávám hvězdičku nahoru navíc. Asi budu muset vyzkoušet ještě nějaký jiný román od Hakana Nessera, abych si udělal komplexnější názor.

20.07.2019


Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku KostkaAristokratka a vlna zločinnosti na zámku KostkaEvžen Boček

Velký propad kvality, už to zkrátka není ono. Začátek ještě jakžtakž, ale pak už se nezadržitelně jede dolů a já jsem si přál konec už v půlce knihy. Mám pocit, že se pan Boček vyčerpal. Ideální by bylo nalézt inspiraci pro 5. díl a tím tuto sérii nějak důstojně uzavřít, bylo by škoda končit tímhle nepovedeným čtvrtým počinem.

30.06.2019


Tichá modlitbaTichá modlitbaAngela Marsons

Nedočetl jsem druhý díl série s Kim Stone, jelikož odmítám číst krimi, kde chybí základní zápletka-oběť-napínavé vyšetřování-vrah neznámý až do konce. Navzdory tomu jsem dal šanci dalšímu dílu série, protože Němý křik mě strhnul. Tichá modlitba mě emocionálně silně zasáhla, udivuje mě, že ji napsala žena, protože některé pasáže jsou mimořádně kruté a nemilosrdné. Zpočátku jsem byl zase téměř zklamaný, že jsou čtenáři dost poodkryty karty, naštěstí však ne úplně všechny a napětí je strhující až do samotného závěru. Po slabé dvojce tedy velmi silná trojka a již pokukuji po dalším díle. Výborný čtenářský zážitek, byť citlivější čtenáři mohou být dost otřeseni.

12.05.2019


Stalo se prvního záříStalo se prvního záříPavol Rankov

Román, který při čtení připomene řadu jiných románů. Mě osobně nejvíce strhl v půlce a už nepustil. Možná proto, že až tehdy jsem nabyl dojmu, že jde primárně o vztah tří mužů a jedné ženy a nikoli všechny historické události kolem. Forma je vhodně zvolená a na závěr mi ukápla i slza. Pěkný čtenářský zážitek.

30.04.2019


Smrtící tajnostiSmrtící tajnostiRobert Bryndza

Mám pocit, že si z nás Robert Bryndza už střílí?! Sice nám konečně vraha nenaservíroval hned na začátku, ale to rozuzlení mi připadá natolik nereálné a padlé na hlavu, že to autor snad opravdu nemůže myslet vážně. Jsem opět zklamaný a začínám se ptát, zda sérii s Erikou Fosterovou ještě dám šanci. Nikterak ale nechci upřít základní aspekt Bryndzových knih a tou je čtivost navzdory laciným a předčasným odhalením.

17.04.2019


Z hovna bičZ hovna bičC.D. Payne

Od začátku jsem měl dojem, jako bych četl nějakou poctu Ch. Bukowskému anebo nějakou parafrázi jeho děl. A nahlas jsem se smál, což se mi u knihy už dlouho nestalo. A později jsem nabýval ještě jiných dojmů - jako bych četl Mládí v hajzlu pro dospělé. Zasáhla mě silná vlna nostalgie a nesčetněkrát jsem si vybavil, jak jsem v dospívání tuto kultovní záležitost hltal. Z hovna bič si mě naprosto získal a patří mezi mé nejlepší literární zážitky posledních měsíců - samozřejmě, že jde o ty odlehčenější.

13.04.2019


ChladnokrevněChladnokrevněRobert Bryndza

Už potřetí mám tentýž problém - v polovině knihy ztrácí detektivní náboj kouzlo, autor nám nabídne pouze jedno překvapení, a pak už je to jen napínavý thriller s řešením mezilidských vztahů, ale není to vyprávěno tak poutavě a přirozeně jako v románech Camilly Lackberg. Doufám, že se od Bryndzy dočkám aspoň ještě jednou klasické detektivky s otálením identity vraha do posledních stránek.

28.03.2019


OsmOsmRadka Třeštíková

Spíše než detektivka se jedná o lehce mrazivý thriller s detektivním nádechem. Mrazivý ve smyslu pravdivý, jak to v mezilidských vztazích v životě často chodí. Dynamika postav, postupné odkrývání jejich vzájemných propletenců mně bavila úplně nejvíc, byl jsem celou dobu napjatý, co se mezi nimi všemi vlastně stalo a proč se události vyvinuly tak, jak se vyvinuly. Závěrečných padesát stran mi přišlo lehce slabších, nicméně celkový dojem výborný, moc pěkný čtenářský zážitek. Navíc spisovatelku ze stejného města přece nemohu nechválit :-)

10.03.2019


Na západní frontě klidNa západní frontě klidErich Maria Remarque

Ne nadarmo se jedná o jeden ze zásadních válečných románů a nejznámějších knih 20. století. Některé pasáže byly natolik nadčasové a úderné, že jsem si je vypsal. Utrpení mladých vojáků zvláště v druhé půli války je nesnesitelné, v knize vystiženo zcela věrně a věrohodně.

27.02.2019


Na co Alice zapomnělaNa co Alice zapomnělaLiane Moriarty

Námět mi neskutečně padl do nálady. Když jsem se zamyslel nad sebou, že bych zapomenul deset let svého života, asi bych byl podobně šokován, konsternován a překvapen, kde jsem se ocitl, proč někteří lidé z mého života zmizeli a kdo jsou naopak lidé v mém okolí, které vůbec neznám. Způsobem vyprávění je román blízký Manželovu tajemství, přiznám se, že linie s Elisabeth mi úplně neseděla, přestože se v ní pojednávalo o velmi závažném a bolestném tématu. Pasáže Frannie naopak přinesly vždy jakési vtipné odlehčení se špetkou černého humoru.

23.02.2019


LazarLazarLars Kepler

Dvojice Lars Kepler spustila v Lazarovi od začátku vražedné šílenství, z něhož mám děs a hrůzu ještě teď. A jakmile jsou karty rozdány spustí psychologickou válku, která má za následek další krutosti vyvolávající ve čtenáři lítost, smutek, depresi a zoufalství. Posledních sto stran opět až příliš akčních a závěr nás má pravděpodobně nalákat na osmý díl série, nicméně já bych se nezlobil za návrat do klidnějších více detektivnějších vod.

11.02.2019


Nejlepší víkendNejlepší víkendPatrik Hartl

Další hořkosladká záležitost od Patrika Hartla. V mém současném rozpoložení jsem nedokázal číst na jeden, dva zátahy, ale natáhl jsem to na několik týdnů. Posledních dvě stě stran jsem ovšem zhltnul poměrně rychle. Ačkoli se i čtvrtá Hartlova moc líbila, musím subjektivně poznamenat, že poprvé se mi zdá, že Hartl nepřináší nic nového a Nejlepší víkend je kombinací toho předchozí. Ale nevadí.

02.02.2019


MarcoMarcoJussi Adler-Olsen

Bezkonkurenčně nejslabší a nejzbytečnější díl série. Nedokážu odhalit smysl tohoto dílu - vůbec nejde o krimi, mám až absurdní dojem, že se jsem byl jako čtenář svědkem nějaké bizarní počítačové hry, o tom, jak malý, snědý zloděj nejasného původu a etnika uniká gangsterům z celé Evropy a Afriky a bojuje za spravedlnost. Druhé housle mu k tomu hrají rozervaný Carl a naprosto nevýrazní Assad s Rose. Nuda, nuda, nuda, záblesk akce, napětí, nuda, nuda, nuda. Jestli série pokračuje tímhle směrem a tímhle tempem, tak jde o největší propad v severské krimi, co znám.

18.07.2018


Nejhorší děti na světě 2Nejhorší děti na světě 2David Walliams

Druhý díl se mi líbil o hodně více než díl první, ustoupila nechutnost, do popředí se dostala absurdnost, vtip a mravní ponaučení nejen pro děti. A potvrdil se mi můj překvapivý závěr, že nejlepší knihy Davida Walliamse jsou ty, v nichž vystupuje trafikant Rádž, usměvné, leč pravdivé.

18.07.2018


Muž a ženaMuž a ženaMichal Viewegh

První povídku hodnotím jako průměr až slabší průměr s několika zábavnými vstupy, druhou povídku hodnotím vyloženě kladně, protože jsem se náramně bavil, zasmál se a tematicky zavzpomínal na Nápady svaté Kláry.

23.06.2018


ZmizetZmizetPetra Soukupová

Knihy Petry Soukupové jsou jedna lepší než druhá, ale opakovaně budu psát, že rovněž jedna smutnější než druhá. S trochou nadsázky bych si troufl konstatovat, že by mělo být na obalu napsáno, že její knihy se nedoporučují slabším, labilním jedincům se sklony k depresím, protože si nedovedu představit, že i s tím nejpohodovějším sangvinikem či flegmatikem alespoň trochu neotřásne nějaký lidský osud zobrazený v některé z jejích knih. Zmizet obdrželo zaslouženě Magnesii Literu. Je obdivuhodné, jak dokáže autorka vystihnou dětskou psychiku a pocity a tak umně zobrazit všechnu "nespravedlnost světa" dětskýma očima. Nezapomenutelný čtenářský zážitek, u nějž ale zabolí u srdce.

06.05.2018


Do posledního dechuDo posledního dechuRobert Bryndza

Jako čtivý klasický thriller dobré, velmi dobré. Jako klasický detektivní román neuspokojivé. Já zkrátka nemám rád, když je hlavní pointa prozrazena předčasně a už vůbec nemám rád, když téměř na začátku knihy. Neupírám této knize kvality, i přes prozrazení pointy se opravdu velmi dobře čte a je napínavá, ale pro mě hlavní kouzlo vyprchává. O to víc mě to mrzí proti předchozímu dílu Temné hlubiny, který si nechával pointu až pěkně na konec.

19.04.2018


Pravidla směšného chováníPravidla směšného chováníE. Hakl (pseudonym)

Velké zklamání. Dosud nejslabší literární počin Emila Hakla, s nímž jsem se setkal. První část mi připadala bezdějová a hlavně psána mně nevyhovujícím jazykem, druhá část obsahovala nejvíce klasické Haklovy záblesky vtipu, humoru, ironie, nadhledu a zábavného čtení, třetí část už zase spadla dolů. Vyvozuji z toho závěr, že Haklovou nejlepší a nedostižnou knihou pro mě nejspíš zůstane Umina verze a je nepravděpodobné, že se na tom ještě něco změní.

15.04.2018


Temné hlubinyTemné hlubinyRobert Bryndza

Famózní, dosud nejlepší díl, za mě osobně velká spokojenost. Od začátku strhující, napínavé, neustále jsem si lámal hlavu nad tím, kdo mohl ublížit malé holčičce a přitom případ vypadá celou dobu naprosto beznadějně. Jsem doslova natěšený na další případ Eriky Fosterové.

12.04.2018


1 ...