sachista
přečtené 517
prosinec 2021 - srpen 2022

Žízeň
2017,
Jo Nesbø
Podařilo se mi v půli knihy odhalit pointu, ale Nesbo si mě zase povodil za nos tak, že jsem na svůj nápad rezignoval a říkal si, že jsem blbec, abych ke konci zíral, že je to nakonec pravda :-) Po dlouhé čtenářské pauze z důvodu pracovních povinností příjemný krimi zážitek na jedno deštivé odpoledne a večer. A jelikož pořád pršelo a pršelo, hned jsem sáhl po Noži, abych měl návaznost.... celý text
? - duben 2022

Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
2022,
Karla Kubíková
Jak aktuální téma a silný příběh ženy, jež ve svém mladém věku zakusila nesmírnou bolest a četná příkoří. Není to zrovna velikonoční čtení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Povedený román s překrásnou obálkou přesně vystihující atmosféru celého díla.... celý text
02. duben 2022

Nebezpečná hra
2021,
Camilla Läckberg
Příjemná jednohubka od autorky, kterou mám spojenu pouze s napínavými detektivkami s Erikou a Patrickem. Svižně napsáno, gradující děj, jedno tajemství za druhým spějící k neodvratné katarzi, řekl bych, typicky severské...... celý text
srpen 2021 - březen 2022

Lvíče
1996,
Josef Škvorecký
Krásný zážitek. Takový žánrový obrat s překvapením jsem asi neměl dosud čest objevit. Pár střípků k minulosti slečny Stříbrné jsem posbíral, ale nespojil jsem si je tak, jak se nejspíše od čtenáře očekávalo. Vyzdvihnout musím rovněž vytříbený jazyk autora, to je doslova radost hltat jeho krásnou a bohatou češtinu.... celý text
leden - březen 2022

Nevítaný host
2019,
Shari Lapena
Shari Lapena si trochu hraje na Agathu Christie a částečně se jí to daří. Vytvořila další čtivou záležitost na jeden, dva, tři zimní večery a podařilo se jí mě vodit za nos. Pointu jsem neuhodl, což je pro mě základ spokojenosti při četbě krimi, detektivky nebo thrilleru.... celý text
prosinec 2021 - leden 2022

Konec světa
2001,
Emil Hakl (p)
Emil Hakl mě potěšil dalším výběrem povídek, jenž se pyšní humorem, neuvěřitelnými historkami a někdy tragikomickou realitou. Za nejvtipnější považuji povídku "První cizinci v Praze".... celý text
leden 2022 (18.-23.)

Biomanželka
2010,
Michal Viewegh
Zpočátku jsem si říkal, že už mě asi knihy Michala Viewegha bavit nebudou, ale pak mě přece jen dokázal vtáhnout do děje k tématu, které i po dvanácti letech zůstává aktuálním. A pokud má mít další dvě pokračování, asi je přečtu obě.... celý text
leden 2022 (15.-21.)

Jáma
2019,
C. J. Tudor
Děsivý thriller, jenž mě okouzlil dokonale vykreslenou temnou atmosférou. Městečko Arnhill jsem si dokázal živě vybavit a lehké mrazení mi probíhalo po zádech. To platí zejména pro první dvě třetiny, kam se ubírala poslední třetina, se mi naopak nelíbilo už vůbec. Vnímám to jako strmý pád kvality směrem dolů. Přirovnal bych to k mému nejoblíbenějšímu zákusku - punčovému dortu - nádherně vypadá, nádherně voní, celý natěšený se do něj zakousnu, ale postupně mi zhořkne v ústech, která mi zaplaví pachuť. Ve výsledku jsem zklamán, stejně jako při této četbě - moje čtyři hvězdičky jsou se zavřením obou očí.... celý text
prosinec 2021 - leden 2022

Její konec
2021,
Shari Lapena
U třetí knihy začínám nalézat klíč k rozuzlení Shari Lapeny, ale není to ještě stoprocentní. Pointu jsem v celém důsledku neodhalil, ale byl jsem velmi blízko. Tradičně čtivé, napínavé, zamotané a konfrontační ve stylu kdo lže a kdo říká pravdu...... celý text
prosinec 2021 - leden 2022

Marta v roce vetřelce
2011,
Petra Soukupová
Už mi těch nepřečtených knih od Petry Soukupové moc nezbývá a snažím se je šetřit. Další excelentní záležitost a nadstandardní čtenářský zážitek. Domníval jsem se, že nebudu úplně cílovou skupinou, přesto mě román dokázal strhnout a nedočkavě jsem uháněl stránkami Martina deníku. Je obdivuhodné, jak dokázala autorka vystihnout jazyk mladé tápající studentky a opětovně neskutečně zachytit její nitro ojedinělou deníkovou formou. Nezbývá mi opět nic jiného, než smeknout před literárním umem Petry Soukupové.... celý text
prosinec 2021 (23.-28.)

Někdo cizí v domě
2018,
Shari Lapena
Skvostný thriller s ďábelským koncem. Obdivuji um autorky, že dokáže rozehrát tak napínavou hru pouze se třemi hlavními postavami a jednou mrtvolou a stejně se čtenář nenudí. Právě naopak, já jsem napětím ani nedýchal a musel číst a číst, až jsem se konečně na posledních pěti stránkách dozvěděl celou pravdu a smekám, jak geniální rozuzlení mi bylo naservírováno. Jsem tak natěšen, že asi zítra poběžím pro další knihu od téže spisovatelky.... celý text
? - prosinec 2021

Seznam mých přání
2013,
Grégoire Delacourt
Hořkosladká francouzská jednohubka, která pobaví, rozesměje, rozesmutní i potěší. Každý z nás by naložil s pohádkovou výhrou po svém a zcela jistě by každý nedosáhl štěstí a blaženého pocitu. Velmi dobře napsáno na malém prostoru.... celý text
srpen - prosinec 2021

Výsek
2018,
Emil Hakl (p)
Emil Hakl nezklamal ani tentokrát. Potěšil mě, pobavil mě, rozesmál a přinutil k zamyšlení.
září - prosinec 2021

Mizející dívky
2020,
Lisa Regan
Úvod je zdlouhavější, následně nabere celý děj rychlý spád a hned je konec hlavní záhady s následnou akcí a dovysvětlováním. Osobně preferuji spíše dlouhé čekání na rozuzlení, nicméně poslední třetina knihy nenudila a neztratila tempo z prostřední části. Druhý díl z této série moji knihovnu pravděpodobně rozšíří.... celý text
květen - prosinec 2021

Zmizení Stephanie Mailerové
2020,
Joël Dicker
Pravdu o případu Harryho Queberta mám dodnes uloženu jako knihu představující mimořádný literární zážitek. Stejně jako tehdy jsem Zmizení Stephanie Mailerové hltal a obdivoval se vyprávěčskému stylu Joela Dickera. Dokáže rozvinout bohatou zápletku s mnoha postavami vzájemně provázanými a přitom se čtenář orientuje. Stejně tak si láme hlavu nad tím, proč k té vraždě došlo a kdo měl zatraceně tak silný motiv. A tápe stejně jako vyšetřující policisté v pavučině vztahů jednoho malého městečka. Mně bohužel celkovou radost zkazila myšlenka, která mě přivedla k vrahovi. Jeho pohnutku a další rozuzlení jsem však neodhalil. I tak jsem navýsost spokojen a doufám, že Argo brzy vydá nejnovější román od Joela Dickera.... celý text
srpen 2021 (13.-24.)

Zloději zelených koní
2015,
Jiří Hájíček
Čtivá novela s netradičním tématem. Nevybavuji si, že bych narazil na literární dílo či film byť i vzdáleně laděnou. Jiří Hájíček umí velmi barvitě popsat krásu jižních Čech, kam se vždy tuze rád vracím. Stojí za to jeho tvorbu sledovat, protože "venkovských autorů" Česká republika nechrlí po tuctech, přestože historická tradice existuje. Rád se podívám na filmové zpracování.... celý text
červenec - srpen 2021

Platforma
2008,
Michel Houellebecq
Elementární částice jsem viděl ve filmové podobě, proto jsem je přeskočil a po Rozšíření bitevního pole jsem sáhl po Platformě. Od prvních stránek mi přišla dynamičtější a naprosto rozumím tomu, proč právě s tímto románem autor celosvětově prorazil. A také chápu, že si tím získal oddané příznivce, jakož i nesmiřitelné odpůrce. Já jsem se přidal k příznivcům jeho myšlenek o mezilidských vztazích a o tom, jak nás fyzično dokáže ovládat. Ostatní jeho názory můžeme přičíst dětství, dospívání - když se seznámíme s jeho životopisem, nelze se ničemu divit.... celý text
srpen 2021 (03.-13.)

Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Další mimořádný zážitek od Aleny Mornštajnové. Společně s Petrou Soukupovou jsem je pojmenoval coby královny českého literárního smutku. Stejně jako v Haně prostupuje celým románem smutek, bolest a trápení, čtenář musí být spokojen se čtivostí, kvalitou a reálností obou příběhů, které jsou významně provázány, líbilo se mi propojení obou dějových linií konec a úvodem kapitoly. Nestačí mi slova, jak moc se mi Tiché roky líbily.... celý text
červen - červenec 2021

Fáma
2020,
Lesley Kara
Rozehráno jasně a rychle, na nic se zbytečně nečeká, karty jsou rozdány ihned. A děj plyne, zápletka se rozvíjí, čte se to celkem dobře, ale stejně jsem postrádal to správné tempo. Rozuzlení mě částečně zklamalo, neboť mě pointa napadla, nicméně úplně poslední stránka tomu dala opravdu korunu v pozitivním slova smyslu. Slušný průměr ke čtení na letní dovolené u moře.... celý text
listopad 2020 - březen 2021

Selfies
2018,
Jussi Adler-Olsen
Poslední tři knihy ze série mi přišly nevyvážené a Selfies to dokládají. Hlavní vyšetřovací linie se ztrácí v té vedlejší, byť s ní propojené, a do toho je ještě zamotán příběh Rose. Vedlejší linie mi připadne hodně přitažená za vlasy a dost nereálná, měl jsem pocit jako u nějakého béčkového amerického thrilleru. Jussi Adler-Olsen na mě působí, jako by se s touto sérií už vyčerpával tematicky a kreativitou, poslední díly se vůbec nedají srovnat např. se Zabijáky nebo Vzkazem v láhvi.... celý text
květen 2019 - prosinec 2020

Nejlepší pro všechny
2017,
Petra Soukupová
Ze všech knih od Petry Soukupové, které jsem dosud četl, jsem se do téhle nemohl hodně dlouho začíst. Šlo mi to ztěžka a sám nevím proč. Taky jsem knihu několikrát odložil, až jsem se k ní vrátil letos na podzim a už jsem se na ni správně napojil a dočetl ji. Stejně jako u ostatních knih v ní vyniká mistrovství Petry Soukupové ve vylíčení světa očima dětské postavy, myšlenkové toky, pocity, emoce, v tomto je opravdu dokonalá a výjimečná. Potěšilo mě propojení s paralelním románem pro děti Kdo zabil Snížka?, kterou jsem četl již dříve. Ježíškovi jsem napsal, aby mi pod stromeček nadělil její nový román.... celý text
listopad 2020 (21.-22.)

O létajících objektech
2004,
Emil Hakl (p)
Emil Hakl mě opět potěšil. Po depresivním čtení prvotiny Michela Houllebecqa jsem se rovněž ponuřil do existencialistických úvah, nicméně s úsměvem na tváři. Některé povídky a situace v nich popisované byly extratřída. Podobně jako v případě Uminy verze mě pozitivní dojem umocnila i vizuální stránka, tentokrát v podobě jedné fotopovídky. Pokud bych měl být alespoň trochu kritický, asi jediná povídka, jež se mi nelíbila, byla zrovna ta nejdelší - možná k tomu ta ironie patří...... celý text
listopad 2020 (15.-17.)

Rozšíření bitevního pole
2004,
Michel Houellebecq
Poprvé jsem se dostal k četbě románu slavného a pravděpodobně i značně kontroverzního francouzského spisovatele. Jedná se o depresivní čtení, nicméně prokazující vysoký intelekt, přehled a bolestné zkušenosti autora. Když jsem si přečetl, čím si prošel, není se čemu divit. Jedná se o volně plynoucí proud myšlenek a nudného, nezáživného a monotónního života jedince, jenž rezignoval na životní rozkoše. Každý intelektuál se v té knize musí aspoň trochu najít, protože když se zamyslí nad bytím, existencí a realitou dneška, má v mnohém Houllebecq pravdu. Na druhou stranu rezignace nemusí být jediným řešením. Poznámka na závěr - mrzelo mě jeho až odporné líčení Rouenu - v mém srdci zůstává zachována krásná vzpomínka na historické a zajímavé město spojené s Johankou z Arku a kachními specialitami.... celý text
listopad 2020 (08.-15.)

Michaela
2011,
Miloš Urban
Stěží hodnotit. Dokážu pochopit, že takový počin vyšel pod pseudonymem a taky si myslím, že může jít jen o takové lehké psaní pro zábavu anebo o pokus o kombinaci hororu a erotické literatury. Mně osobně to atmosférou nejvíce připomínalo Oklamaného.... celý text
říjen - listopad 2020

Nenech to být
2018,
Harlan Coben
Viděl jsem jeden film a dva seriály natočené podle knih Harlana Cobena, takže "Nenech to být" pro mě představuje premiéru v knižní podobě. Jsem nadšený, kniha má dynamiku, napětí a nenechá čtenáře vydechnout, dokud se na posledních stránkách nedozví, jak se vlastně všechno seběhlo. Z toho vyvozuji, že minimálně oba seriály byly úspěšně realizovány, protože ty se odvíjely úplně stejně.... celý text
duben - říjen 2020

Půlnoční gang
2017,
David Walliams
Walliams píše pořád podle stejné šablony, která neustále funguje na dětské i dospělé čtenáře. Já osobně ale musím opět vyzdvihnout, že pro mě je nepřekonatelné první kvarteto knih, jež vyšlo v ČR. Ty další počiny se mi už tolik nelíbily a nechytly mě za srdce tak výrazně, avšak po po Walliamsových románech nadále kdykoli rád sáhnu.... celý text
únor 2019 - říjen 2020

Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
Asi mi intuice správně napovídala, proč mám celou sérii začít až třetím dílem. S Paganiniho smlouvou jsem hodně dlouho bojoval, až se mi konečně podařilo zdárně dočíst do konce. Bylo to děsivé, místy zajímavé, ale celkově mě to nedokázalo tak strhnout jako ostatní díly.... celý text
září 2020 (06.-30.)

Stará tajemství
2020,
Patricia Gibney
Moji čtenářskou krizi jsem částečně potlačil na krátké dovolené u moře, kde jsem musel sáhnout po detektivce. A tuhle jsem četl všude, kde se dalo a nemohl jsem přestat, dokud jsem nedospěl k rozuzlení celého komplikovaného a zamotaného případu. Patricia Gibney si mě získala a musím se vrátit na začátek série.... celý text
listopad 2019 - únor 2020

Byt v Paříži
2019,
Guillaume Musso
Já jsem nesmírně dlouho čekal, co se stane, kdy se zápletka nějak zamotá anebo rozvine, zkomplikuje a ono nic... Možná až v samotném závěru, posledních cca sto stran mě trochu více při cestě letadlem strhlo, že jsem se tradičně neuchýlil k mariáši. Ale jsem dost zklamaný u románů Guillauma Mussa většinou ani nedýchám a otírám si čelo z jednoho zvratu za druhým, tady nám jich sice také pár naservíroval, ale celý román je v podstatě děsně nudný a nezajímavý, takže tři hvězdičky jsou ještě krásným hodnocením.... celý text
leden 2020 (09.-20.)

Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Po vleklé osobní čtenářské krizi, jež se se mnou táhla několik měsíců, kdy mě žádná kniha nedokázala dostatečně oslovit a zaujmout, se to konečně podařilo mému nejoblíbenějšímu nakladatelství Host a spisovatelce Aleně Mornštajnové. Hanu považuji za naprosto strhující román, ačkoli neskutečně bolestný a plný utrpení, nesmírně čtivý, nedá čtenáři vydechnout až dokud jej nedočte do konce. Stísněný pocit, sevřené srdce i žaludek jsem naposledy měl při čtení knih Petry Soukupové. V případě Hany vnitřní bolest dosahovala největšího extrému v první a třetí části. Rozhodně jeden z nejlepších českých románů posledních let. A raději nechci myslet ani to, že je inspirován skutečnými událostmi...... celý text
červenec 2019 (22.-29.)

Batman: Kameňák a další příběhy
2013,
Alan Moore
Zásadní kniha kvůli Jokerově původu. Joker je ztělesněním chaosu, iracionálního zla a zkázy, proto jej já osobně považuji za nejtěžšího a nejrafinovanějšího Batmanova soupeře. Každý příběh, v němž vystupuje, tak dostává úplně jinou dimenzi. Druhý příběh se mi líbil ale o hodně více než ten první.... celý text
květen - červenec 2019

Případ Ewy Morenové
2017,
Håkan Nesser
Je to tak trochu nemastná-neslaná detektivka. Nemohl jsem se do ní úplně začíst. Příběh s tajemstvím z minulosti je sice zajímavý, ale nabídnutý potenciál se úplně nevyužil. Rozuzlení mě úplně nenapadlo, díky čemuž dávám hvězdičku nahoru navíc. Asi budu muset vyzkoušet ještě nějaký jiný román od Hakana Nessera, abych si udělal komplexnější názor.... celý text