rottovat komentáře u knih

Možná to bylo špatným načasováním, možná mi prostě nesedí tento typ žánru, ale konečný dojem z knihy je prostě slabý. Má to i velmi dobrá místa, některé pasáže mne hodně bavily, autor určitě s jazykem pracovat umí a číst to jako jednotlivé sloupky např. v novinách, bylo by to supr. Ale kniha jako taková mi přišla příliš rozvleklá a ke konci už mě to prostě vůbec nebavilo.

2 09.05.2018

Takhle má vypadat skvělá literatura. Ač se nejedná o žádnou detektivku či thriller, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Již autorčina předchozí Anežka byla velmi čtivá, ale jazykově mi přišla ještě taková nevyzrálá, jednodušší. V Houbařce však Hanišová ukázala, že ovládá nejen skvělý námět, ale propojuje ho i s vynikajícím jazykem. Z počátku se jasně nabízí podobnost s Annou Bolavou a její prvotinou Do tmy, jen byliny jsou nahrazeny houbami. Houbařka je ale mnohem méně lyrická, více dialogická, hlavní hrdinka, alespoň pro mne, více "živá" a uvěřitelná. Pasáže z dětství, které velmi nenuceně prolínají vyprávění ze současnosti, jsou pak napsané tak, že vás při čtení mrazí a dělá se vám až fyzicky zle z toho, co hrdinka musela prožít. Vše je napsáno v podstatě jen v náznacích, ale tak reálně a dobře, že vám před očima běží živý film. Po Mornštajnové Haně řadím Houbařku mezi nejlepší knihy posledních měsíců.

12 28.04.2018

Dávám 3,5 hvězdičky, ta půlka je za poměrně originální zobrazení nebe a pekla, to se mi líbilo. Jinak hlavní linie příběhu se četla zlehka, děj ani jazyk není nikterak komplikovaný, vše plyne svižně. Nevím, nakolik je příběh autobiografický (a zda vůbec), ale občas mi přišlo, že autorka až moc tlačí na pilu, co se týče humoru. Ironický až sarkastický tón je mi sice více než sympatický, ale místy už na mě bylo těch trefných slovních spojení až příliš. Ale jako prvotina, kterou si ukrátíte čas vlakem, případně relaxujete před spaním, to bylo dobré.

5 20.04.2018

Zatímco všechny předchozí díly série jsem zhltla na jeden zátah, Selfies mi neskutečně drhly. Snad poprvé mě čtení s Carlem Morckem nebavilo, pasáže s Rose jsem v podstatě přeskakovala, ty mne vadily asi nejvíce. Detektivní zápletka mi pak přišla tak podivně překombinovaná, nejednotná, hlavní postavy nevěrohodné. Co mi chybělo nejvíce, bylo napětí, takové to jak se nemůžete od knihy odtrhnout, protože vyšetřovatelé jsou pachateli na stopě a vy jste zvědaví, jak vše dopadne. Tak to se u Selfies bohužel překvapivě nestalo.

5 16.04.2018

Zatímco Hana ve mně zanechala hluboký zážitek, u Hotýlku jsem měla dojem, jak kdyby ho psal zcela jiný autor. Neříkám, že to bylo špatné, to vůbec ne, ale postrádalo to pro mne Haninu hloubku, procítěnost, sílu. Hotýlek mne prostě nestrhl, chvílemi mě až nudil, až jsem si říkala, hlavně ať už je konec. Na druhou stranu klobouk dolů za to, že se autorka rozhodla popsat cca padesát let historie jedné rodiny, ten záběr je široký a množství postav, které propojila, též skvělé.

2 08.04.2018

Jako oddychovka je to dobré, děj svižně plyne, i když je fakt, že mi trvalo cca sto stran, než jsem se pořádně začetla. Scenérie jsou působivé, při čtení vám automaticky běží v hlavě živý film. Ale v konečném výsledku mi to přišlo celé až příliš překombinované, zejména v závěru jsem měla pocit, že Minier jede na jakési droze a zakomponovává do příběhu vše, co ho zrovna napadlo. Stejně tak Servaz se v určitých momentech chová naprosto iracionálně a jeho chování spíše rozčiluje, než abyste mu fandili. Pasáže s Gustavem jsou pak poměrně srdceryvné, nemám ráda, když v příbězích malé děti trpí. Takže dávám sice čtyři hvězdičky, protože svůj účel (víkendový odpočinek) kniha splnila, ale na první dva díly této série to nemá.

1 01.04.2018

Od Petera Maye jsem kdysi četla Skálu, která mne naprosto učarovala. Bohužel následné díly trilogie mi už přišly slabé, stejně jako jeden román z čínských reálií, ten byl dokonce strašný. Takže jsem autora přestala vyhledávat a až nyní se ke mně náhodně dostala Umrlčí cesta. A světe div se, měla jsem pocit, jak kdybych se ocitla ve Skále. Nádherné prostředí a popisy krajiny, skvělý děj, ponurost, prostě May takový, jakého jsem si kdysi zamilovala. A jako bonus, skvělé hlavní téma. Žádná obyčejná vražda, žádný podivný vraždící šílenec, ale jev z oblasti vědy, který vás nutí zamyslet se nad tím, jak nyní žijeme a pleníme naši planetu. P.S: Nedávno jsem četla Historii včel a ani nevím, co bylo první, zda Umrlčí cesta nebo Historie, ale určité pasáže byly dosti podobné.

2 22.03.2018

Příjemné odlehčené čtení zejména pro rodiče malých dětí od ženy, která děti má a tak ví, o čem je řeč. Náměty jednotlivých fejetonů jsou místy ohrané, píše o nich kde kdo, ale Monika Valentová je povyšuje minimálně o příčku výš svým ironickým a všeobecně skvělým humorem. Ilustrace jsou pak již jen další třešničkou na dortu.

3 14.03.2018

Charlotte Link se drží osvědčených postupů a Podvedená tak zcela zapadá do jejích předchozích detektivek. Je to dobré, místy vynikající, ale tím, že mám od ní přečteno v podstatě vše předchozí, tak je děj celkem předvídatelný, pachatele lze odhadnout s poměrně velkým předstihem. Bohužel jako mnoho jiných detektivek i tato obsahuje několik klišé (např. sama policistka na odlehlém místě, nezavolání zavčas posil apod.), ale v celkovém součtu je to příjemné a napínavé čtení. Dala bych i čtyři hvězdičky, ale jednu strhávám za mizernou korekturu, počet překlepů byl na můj vkus příliš vysoký.

2 11.03.2018

Moc pěkné provedení, krásný papír a síla dobových materiálů. Skvělé doplnění k již známým informacím ohledně atentátu. Přesto si myslím, že je kniha určena pro ty, kteří už o dané události mají širší povědomí, pokud ji čte někdo, kdo neví zatím nic, může nabýt po přečtení pocitu zmatenosti, neúplnosti apod.

2 25.02.2018

POZOR SPOILER! Je to dobré, místy velmi dobré, ale bohužel na např. Dva proti říši nebo i na Binetovo HHhH to nedosáhne. A ač je závěrečné pojetí netradiční, je to právě ono pojetí, co mi na knize nejvíce vadilo. Gabčík s Kubišem jsou pro mne neskutečnými hrdiny a udělat ze závěrečných pasáží jednu velkou love story, v níž se z rozhodného parašutisty Gabčíka stává hormony zmítaný zamilovaný mladík, to mi prostě nějak vadilo. Stejně tak mi v tomto románu, na rozdíl od ostatních, přišlo chování některých parašutistů až příliš lehkovážné, např. "večírek na rozloučenou" před plánovaným odsunutím parašutistů z krypty na mne působil jak jakási rozlučka maturantů před tím, než se rozutečou po střední škole do světa.

3 22.02.2018

Jedním slovem skvělé. Výtečný jazyk a krátké kapitoly udržující čtenáře v napětí. Je to výjimečné a zároveň svým způsobem obyčejné, místy zvrhlé, smutné, neuvěřitelné. Rozhodně lepší než autorčina prvotina "Němci". V závěru jsem možná čekala výraznější propojení jednotlivých osudů, ale právě tím, jak autorka román zakončila, z něj udělala jedinečné dílo.

4 10.02.2018

Je úžasné, kolik skvělých prvotin od českých autorů v posledních letech vzniká. Anežka je velmi povedené, čtivé a bohužel i znepokojivé dílo. Při jejím čtení mě chvílemi dost mrazilo, nevím, zda sama autorka má děti, ale předpokládám, že ano, protože určité pasáže bezdětný člověk napsat nemohl. Ano, i tento román má pro mne pár vad na kráse, ale to je zcela v pořádku, nic není dokonalé. Nejvíce mi asi ze začátku vadilo místy až přílišné "černobílé" zobrazování - stereotypní popis, jak vypadá běžná žena na mateřské (internetová fóra plná zdrobnělin, obtloustlá v teplácích koukající na Sama doma, naproti tomu a lá dokonalá matka dodržující u dítěte správnou životosprávu, výchovu apod.) Ale tyto pasáže jsou opravdu jen zkraje a zejména prostřední část románu od Agnesiných školkových let až do její pubertu je napsána bravurně. Dala bych pět hvězdiček, ale jednu strhávám kvůli konci, ten by si možná zasloužil lepší propracování.

3 03.02.2018

Malinka je pro mne jedním z největších překvapení uplynulých měsíců. Půjčila jsem si ji z knihovny, před Vánoci přečetla cca 30 stran, pak knihu odložila a začala číst něco jiného. Naštěstí jsem se ke knize po třech týdnech vrátila a nemohla se už od ní odtrhnout. Je to neskutečně silný a čtivý příběh a hlavně je neskutečně dobře napsaný. Na to, že je to autorčina prvotina, klobouk dolů. Jediné, co mi přišlo možná až příliš zbytečné, byl Inčin nepříznivý konec, přála bych jí něco víc obyčejného, resp. uvěřitelného. Stejně tak pasáže s Bohem mi přišly trošku zbytečné, kniha by se bez nich obešla....Ale to jsou jen subjektivně viděné malé vady na kráse, jinak celou knihu hodnotím pěti hvězdičkami a jen víc takových románů!

2 17.01.2018

Mé hodnocení se netýká samotného děje, jelikož jsem přečetla pouhých 25 stran, z čehož se nedá příliš usuzovat. Jednu hvězdičku však dávám za mizernou korekturu, neboť najít na těch prvních 25 stranách již třetí gramatickou chybu hrubého kalibru, to je za mne neodpustitelné a bohužel mne to donutilo knihu odložit a nedočíst.

1 07.01.2018

Tak nevím. Knihu jsem si půjčila jen ze zvědavosti a zvládla ji projít během jednoho večera. Podle anotace jsem očekávala asi trošku něco jiného, vzhledem k filozofii autorek jsem myslela, že si počtu směs vtipných, ironických textů sem tam s nějakou praktickou radou, co se výchovy dětí týče. Ale bohužel se mi dostal do rukou pouze nezáživně napsaný text bez jakékoli invence, v podstatě mi to celé přišlo jako jakési knižní vydání časopisu Maminka (který nemusím). Pro někoho, kdo čeká své první dítě, tam asi pár užitečných informací je (ale zase mi to přišlo jak zkopírované tabulky a rady z maminkovských časopisů), ale pro někoho, kdo už děti má a knížku si půjčuje s cílem zrelaxovat se, je to ztráta času.

1 12.12.2017

Je to dobré, jednotlivé části samy o sobě vynikající, nejvíce mne asi zaujala část Josefky a Fany. Stejně tak vykreslení horské vesnice v době 1. a 2.světové války bylo vynikající. Jen bych čekala, že části budou více provázané, resp. na konci bych čekala nějakou větší pointu, která by celou knihu hezky spojila dohromady.

22.11.2017

Slibný námět, ale ve výsledku neskutečně nudné, plytké a jazykově i stylisticky nezajímavé. Celý příběh je již dávno ohraný, nepřináší nic nového, objevuje se v něm jedno klišé za druhým, ať už v samotné detektivní zápletce, tak v citovém životě hlavní hrdinky, která se často chová, jak kdyby jí bylo teprve sladkých "náct". Knihu jsem dočetla tak nějak z povinnosti, závěr byl předvídatelný, takže ani zde se napětí nekonalo, no prostě celkově hodnotím jako velmi slabé.

3 12.11.2017

Neskutečně silný, smutný a skvěle napsaný příběh. Navzdory tomu, že románů s podobnou tématikou i stylem vyprávění (prolínání různých časových rovin a osudů) vzniklo již spoustu a mohlo by se tak zdát že toto téma je již přežité, Aleně Mornštajnové se povedlo napsat příběh s takovou lehkostí, bez zbytečného patosu a přitom po jeho dočtení na vás dopadne tíha z toho, jak je možné, že něco takového se opravdu dělo. Nejsilněji na mě působil osud Hany, kterou potkáváme na začátku příběhu coby podivínskou ženu, u které zatím jen z náznaků lze tušit, čím vším asi prošla. Retrospektivní vyprávění z konce 30.let ji pak ukazuje jako mladou, krásnou dívku plnou života a o to složitější je pak číst, jak její osud pokračoval. Dávám pět hvězdiček, protože takhle má vypadat román, který nepustíte, dokud ho nedočtete, a když už na tu poslední stranu dojdete, je vám tak nějak těžko a smutno nejen z osudů hlavních hrdinů, ale zejména z toho, že víte, že nic tak dobře napsaného si jen tak hned zase nepřečtete.

19 04.11.2017

Za mne hodnotím jako průměr. Autorka psát umí, jednotlivé kapitoly se mi četly dobře, ale měla jsem pocit, jako by nevěděla, co vlastně chce. Spojení afrických reálií, mladé ženy utápějící se v tragické poporodní depresi a k tomu příběh z 2.světové války, nějak mi to k sobě nepasovalo a zejména ta válečná epizoda, ač byla napsána dobře, na mě v celém kontextu působila tak nějak uměle, navíc.

1 30.10.2017