Malinka

Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezenec Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa svého života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, jenž po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižn a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/343391/malinka-1hc-343391.jpg 4.381
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (43)

Přidat komentář
m.valova
včera

Kniha byla velmi čtivá a určitě jedno z velmi zajímavých témat,převládají ve mně smíšené pocity a nutí opravdu k zamyšlení.Jediné co mi jaksi nějak vadilo bylo pojetí a popis Boha a to hlavně v ženské osobě.Každopádně další velmi zajímavá česká autorka.

Janis97
16. února

Tak toto byl zážitek! Kvalitně napsaná kniha. Četla se jedním dechem. Postupem knihy mě Malka rozčilovala čím dál víc,každou stránkou mě překvapovala,že jsem si říkala čeho se od ní mohu ještě dočkat. Krásně zpracované téma ☺

douchová
31. ledna

Naprostý souhlas s komentářem L.Helena.

Marta13
19. ledna

Moc pěkný příběh, i když hlavní hrdinka byla neuvěřitelně nezodpovědná. Nicméně kniha se mi četla hezky a určitě si přečtu další knihy od autorky.

rottovat
17. ledna

Malinka je pro mne jedním z největších překvapení uplynulých měsíců. Půjčila jsem si ji z knihovny, před Vánoci přečetla cca 30 stran, pak knihu odložila a začala číst něco jiného. Naštěstí jsem se ke knize po třech týdnech vrátila a nemohla se už od ní odtrhnout. Je to neskutečně silný a čtivý příběh a hlavně je neskutečně dobře napsaný. Na to, že je to autorčina prvotina, klobouk dolů. Jediné, co mi přišlo možná až příliš zbytečné, byl Inčin nepříznivý konec, přála bych jí něco víc obyčejného, resp. uvěřitelného. Stejně tak pasáže s Bohem mi přišly trošku zbytečné, kniha by se bez nich obešla....Ale to jsou jen subjektivně viděné malé vady na kráse, jinak celou knihu hodnotím pěti hvězdičkami a jen víc takových románů!

knihovnička007
16. ledna

Uuuuf, kniha dočtená. Zaujalo mne zdejší dobré hodnocení knihy, ale...
Dala mi docela zabrat, protože tenhle žánr opravdu nemusím, ale byla jsem zvědavá. Jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila z knihovny a nekoupila jsem si ji. Sprostá slova v knize považuji za zbytečná, odpuzují mne a tady to nebylo výjimkou.
Malka mi byla neskutečně nesympatická. Ničeho a nikoho si nevážila, byla na všechny zlá. Nechápala jsem, jak dokázala všechno překroutit ve svůj prospěch. Všichni se jí věnovali, milovali a ona se jim takto odvděčila...
Bylo mi líto Iny, to jsem opravdu nečekala, stejně jako Petra.
Hodně smutná kniha, místy jsem byla kapku mimo (rozhovory s Bohem). Celkově chování osob mne neoslovilo. Úplně by stačila polovina stránek... Téměř se mi chce napsat škoda času...

Irsaf
14. ledna

Dalo se to číst.

nikola2817
08. ledna

Opravdu povedená kniha! Klobouk dolů před autorčinou prvotinou, obzvlášť s takovým těžkým tématem. Nikdy jsem podobnou knihu s takovým tématem nečetla. Bylo zde nastíněno mateřství z několika pohledů - z pohledu adoptovaného dítěte, které hledá svou identitu, matky, která dítě adoptovala, ženy zoufale toužící po dítěti a ženy, která očekává dítě, po němž nikterak netouží. Moc se mi líbil i pohled sourozenců a tatínka Jaromíra. Kniha ukazuje, kolik pohledů může mít láska a rozpitvává mezilidské vztahy opravdu na dřeň. Malka mi byla silně nesympatická. Nedokázala jsem se do ní vcítit, vadilo mi, jak se chová k Ince, jak je sobecká, sebestředná, ubližuje a lže. Naopak Inky, které se snažila dát Malce vše a ještě mnohem víc, mi bylo opravdu líto.
Tenhle psychologický román mě opravdu bavil. Poukázal na to, že některé osudy nejsou opravdu jednoduché. A je jen na nás, jak se ke všemu postavíme a jak silné jsme osobnosti. Kniha je syrová, věcná, a vše podstatné je v ní řečeno.
I přes to, jak moc se mi kniha líbila, nakonec dávám jen 4 hvězdičky, jelikož pasáže s Bohem mi přišly zbytečné, nebavily mě a přeskakovala jsem je.

marketa6511
07. ledna

Mimořádná kniha... chytla a nepustila. Nejsilněji v ní zaznívá problematika adopce a potřeby znát svůj původ, ať byl jakýkoli, ale zdaleka není jen o tom. Je v ní krásně vidět, jak vztahy jsou vždycky komplikované a jak si je sami ještě více komplikujeme tím, že neumíme nebo nechceme mluvit upřímně... a že neumíme nebo nechceme naslouchat druhým s otevřeným srdcem, bez předsudků a domněnek. Za mě rozhodně stojí za přečtení.

L.Helena
06. ledna

Nedá mi to nereagovat na příspěvek čtenářky adriane9:
Celá kniha není o genech, ale o zásadnějších otázkách souvisejících s problematikou náhradní rodinné péče a tou jsou zejména 1) porucha attachmentu, 2) hledání vlastní identity.
add 1) porucha attechmentu, nebo také raná citová deprivace, v zásadě se jedná o nemožnost vytvořit si citovou vazbu na mateřskou osobu v raném dětství. V knize se jedná o důsledek toho, že Malka strávila první měsíce života v ústavním zařízení a neměla konkrétní osobu, na kterou by si mohla vytvořit citovou vazbu. Toto vede k citové deprivaci, čili k nemožnosti uspokojování citových potřeb dítěte. Obecně - pokud dítě v prvních měsících života nemá možnost vytvořit si citovou vazbu na konkrétní dospělou osobu (v běžném životě je to matka), pak to ovlivňuje celý jeho další život, hlavně má později problémy s navazováním a udržením vztahů a spoustu dalších problémů (kdo má zájem, může si vygooglit)
add 2) hledání vlastní identity - dítě v biologické rodině ví, jak vypadají jeho rodiče, jakou mají povahu, má možnost sledovat jejich chování a jednání ( a v ideálním případě jejich jednání také rozumí) a víceméně to neřeší. Dítě v náhradní rodině dříve nebo později toto řešit začne, klade si otázky Kdo jsem?, Kdo jsou mí biologičtí rodiče? spolu se základní otázkou Proč mě moje biologická matka nechtěla? nebo si to vezme ještě osobněji Co je na mně špatného, že mě moje biologická matka opustila?
Veškeré tyto skutečnosti vedou k tomu, že dítě v náhradní rodině se chová a jedná odlišně než dítě biologické a genetika v tom hraje podružnou roli.
Je mi jasné, že člověk, který s problematikou náhradní rodinné péče nepřišel do bližšího kontaktu, toto všechno neví (a proč taky, každý máme svých starostí dost) a proto má tendence veškeré problémy s osvojenými dětmi svádět pouze na geny.
Omlouvám se za tento svůj příspěvek, který by asi měl patřit do jiné diskuze, ale měla jsem potřebu vysvětlit, že (dle mého názoru) záměr autorky byl poukázat na celou šíři problematiky náhradní rodinné péče.
Ostatně, moc by mne potěšilo, pokud paní Dita Táborská sleduje tyto stránky, zda by k tomu mohla připojit také pár svých vlastních slov.

adriane9
06. ledna

Mámou může být kdekdo, ale samotným porodem se jí nestaneš ne? Vtipná kniha to krom pár vulgarit teda není, každopadně při svém počtu stran plynula svižně, kapitoly skvěle oddělené. Je mi ale smutno, protože i když žádná matka není dokonalá, měla by být aspoň rozumná ne? Jenže geny se prostě fakt neskryjí, dřív nebo později se probudí a ukažou vaši povahu. Spousta lidí, spousta příběhů, které mrazí a na české poměry rozhodně výborný promyšlený kousek./edit. Samozřejmě kniha není jen o genech, osobně jsem ale zde geny považovala jako nejsilnější problém, další věc je jaký má dítě start, který jeho povahu velmi ovlivňuje.

L.Helena
05. ledna

Podle mě nejlepší česká kniha roku 2017. Autorka určitě ví, o čem píše. Myslím, že pro lidi, kteří nemají zkušenosti s problematikou náhradní rodinné péče je sebedestruktivní chování hlavní hrdinky nepochopitelné. I když s některými skutečnostmi bych polemizovala (možný spoiler):
- nezdá se mi, že by se psychoterapeut takovým způsobem zamiloval do klientky, kterou má v péči od narození
- přijde mi nepravděpodobné, že by bylo miminko svěřeno do osvojení rodině, která má již dvě malé děti, z nichž jedno je rovněž miminko a to jen o pět měsíců starší než osvojované dítě.
I přes to se ale jedná o velmi kvalitní a pravdivé dílo, těším se na autorčinu avizovanou druhou knihu, která má být zaměřena na osudy biologické rodiny Malky.
Je škoda, že autorka (jak sama avizuje v mnohých diskusních pořadech v médiích) se nepovažuje za spisovatelku a po těchto dvou knihách neplánuje pokračovat v psaní. Její literární tvorba je velmi kvalitní. Třeba ale ve svém životě narazí na další témata, z nich bude mít potřebu "se vypsat" a vzniknou i další knihy. Moc bych se za to přimlouvala.

Sobotikova
30.12.2017

Do půlky knihy jsem byla nadšená, ale pak mi sebedestruktivní chování hlavní hrdinky začalo hodně vadit a osudy ostatních postav mi také moc psychické pohody nedodalo. Pasáže s Bohem (ženského rodu?) jsem nepochopila a raději jsem je přeskočila. Každopádně nepochybně skvěle napsaná kniha... po jejím dočtení si mám ale chuť dát panáka.

sabca
30.12.2017

Krásná kniha o adoptované dceři a adoptivní rodině. Kdo to asi nezažije nepochopí. Hvězdičku strhávám za rozpravy s Bohem. Jinak můžu doporučit.

intelektuálka
29.12.2017

Hrdinkou této povedené prvotiny je adoptovaná dvacetiletá dívka, která hledá svou identitu.
"Ode dne, kdy dítě pochopí, že se narodilo jiné matce nad tím přemýšlí každý den
svého života. Věnuje bezbřehou duševní energii tomu, aby pochopilo samo sebe".

Kniha odkrývá otázku mateřství u mámy, která adoptovala, u ženy, která zoufale touží po mateřství a u dívky, která se teprve hledá.
"Najednou naprosto jasně víš, že to, co dělá mámu mámou je jen a pouze to,
že ona svoje dítě nikdy neopustí".
Konec knihy je trochu otevřený, ale já věřím, že Malinka splní své mateřské poslání. A doporučím.

Rapunzel
26.12.2017

Prvotina české autorky mě nezklamala. Chvíli mi sice trvalo se začíst, ale pak už jsem zvědavě dočítala a čekala, jak příběh dopadne. A konec byl poměrně nečekaný. Výtku bych měla snad jen k některým pasážím uprostřed, které byly z mého pohledu trochu zbytečné a do knihy mi neseděly (rozmlouvání boha). Jinak nemůžu než doporučit, vzhledem k tématu to nicméně není uplně oddechové čtení.

josska
24.12.2017

Na knížku jsem se těšila a nezklamala,české autory vyhledávám víc a víc a Host to fakt umí,záruka kvalitního čtení.Jinak ke knize, načínala jsem na dvakrát a pak už to šlo samo,pěkně napsané a zajímavé a ty konce z pohledu osob super.

koudelu
20.12.2017

Jednoduše skvělé čtení. Knihu jsem nemohla odložit. Moc zajímavé pro mě byly úvahy o náhradním rodičovství a kojeneckých ústavech.

Pistácie
15.12.2017

I tohle mě opět utvrdilo, jak moc mě baví psychologické romány. Daleko víc, než jasně nalajnované zamilované příběhy se šťastnými konci. Protože taková realita běžně nebývá. Nic není jen růžové, veselé a barevné. Životní příběhy jsou mnohdy spíš složité, někdy černobílé, a nehezky končící. A tak to je. A takové knihy mě osloví, a ihned vtáhnou do děje. A taková, realisticky pojatá je i tahle kniha. Která líčí jednotlivé příběhy postav, které do sebe krásně zapadají. Jsou logické a přirozené, na nic si nehrají, nic neskrývají, a ukazují, jaký dokáže být život.

ritz
13.12.2017

Velmi pěkně napsaný psychologický příběh, určitě stojí za přečtení.

JanaDor
05.12.2017

Tento román je skvělé napsaný, skvěle je vypracována hlavní psychologie postav a skvěle je vystavěn děj, který nemá o překvapení nouze. Chtěla jsem jiný závěr, ale autorka ho vygradovala v střízlivou realitu. Vlastně potvrdila to, co si myslím, že postavy se nezmění mávnutím proutku, ale je to velmi pomalý proces. Knihu doporučují těm, kteří se zamýšlejí nad dějem vážnějšího charakteru odehrávajícího se v Česku, a vnímají různé podoby rodičovství.

zdehan
05.12.2017

Kniha se mi líbila stojí za přečtení.

Jupijow
03.12.2017

Asi mě ukamenujete, ale mě se ta kniha nelibila. Taková přehlídka citových mrzáků se málo kdy vidí...jediná postava, která se zdála být relativně kladná a sympatická, skončila jako lidská troska. A co se týče formy, střídání vyprávění z pohledu různých postav mě obvykle baví, ale probůh alespoň v jednotném sklonovaní. 50%

marara
03.12.2017

Kniha se mi krásně četla. Dotýká se nevšedních témat, jako je adopce, citová zranění dětí, které jejich matky z různých důvodů opustily, téma citové deprivace vznikající v kojeneckých ústavech, rodičovské lásky k dětem vlastním i adoptovaným, limitů, které výchova má. Prostě myšlenkově nabitá knihal. Malka byla svéráz. Promiskuitní, životem jede na plný plyn, ale věřící v Boha a stále hledající. Ztracená ve svých pocitech a ve svém složitém životním příběhu. Třešničkou na dortu byla postava Boha - ženy s opravdu ženskými vlastnostmi.

Danka1975
26.11.2017

Rozhodně zase kniha, která je "jiná, individuální" a tím i více pro mě zapamatovatelná. Najdeme zde pohledy z různých úhlů: matky, otce, dcery, milenky, milence, tchýně, apod. .. . Jak různou pobobu může mít láska, jak si jí každý vykladáme po svém, jak velkou roli zde hrají maličkosti a nedorozumění. Ty pak vedou k pocitu nenaplněnosti, nemilovanosti a nešťastným koncům.
Je to dle mě knížka o hledání sebe sama, kde se postavy "rozpitvají" doslova na dřeň a popíší nám i své nejtajnější nitro. To, že je to popisováno tak naturálně,neučesaně je dalším plusem knihy.
SPOILER:
Jen popisovaný porod Malky byl na mě delší, než jsem sama unesla (asi je to i tím, že jsem si vše představovala v reálných barvách :-(((( ), stejné to bylo s umíráním Petra a uváděním Boha, tam mi to nějak drhlo, nevím :-(.. . . . . Pak tři roky pauza v ději a bum!!!!! Tak trochu řecká tragédie a konec moc rychlý a prostě je mi z toho smutno, takže asi tak :-(
Rozhodně stojí za přečtení a jsem hrdá, že tohle sepsala česká autorka. Hold umí!!!!

kalinkacz
14.11.2017

Jo, česká próza je kvalitní... Přesvědčuju se o tom u každé knihy od českého autora, kterou vydá nakladatelství Host... Malinka rozhodně nebyla výjimkou... Je to kniha silná a bolestivá.. Odráží aktuální témata, ze kterých vám nebude moc dobře, ale zároveň vám otevřou oči... Já byla opět mile překvapená, jak skvěle autorka napsala svůj debutový román... Určitě stojí za to!

Jana283
31.10.2017

Zvláštní knížka a určitě stojí za přečtení. Nikdy mne nepřestane udivovovat křehkost mezilidských vztahů. A tady se nám jich dostává přehršel - láska partnerská, sourozenecká, rodičovská, milenecká ... Hledání vztahu k dětem vlastním i "nevlastním", dětí k rodičům, touze po pochopení a lásce. Jak snadno mohou být naše dobré úmysly, láska a péče tím druhým vnímány zcela jinak než zamýšlíme. A tady nás autorka tak trochu nechává nahlednout "do hlavy těch druhých" a chvílemi běhá mráz po zádech. Chci pohladit a ten druhý to cítí jako políček...Cítím se milována a ono je to všechno jiné jen ne láska. Chceme se, potřebujeme se, milujeme se, míjíme se....Zase mám o čem přemýšlet.

mone
29.10.2017

Komu by se tato knížka mohla líbit?
1) Tomu, kdo je připravený vzít si dovolenou, když to nestihne přečíst za víkend. Od Malinky se totiž nedá odlepit. Vím, o čem mluvím.
2) Tomu, kdo začal nenávidět thrillery a je vděčný za jakýkoliv jiný rozumný žánr. Protože číst pořád dokola díla s názvy Dívka ve vlaku, Dívka v ledu, Dívka v pavoučí síti, Dívka kdekoliv a v čemkoliv je už trošku monotematické.
3) Tomu, kdo má rád propracované psychologické romány a dokáže ocenit mnohaletou práci české autorky. Malinka je pro mě aspirant na literární cenu.
4) Tomu, koho baví znát jeden příběh z mnoha různých perspektiv.
5) A taky tomu, kdo je žena, chytrá žena, protože těm se knížka bude líbit víc než dost!

Ronny
25.10.2017

Tak to byla opravdu zdařilá prvotina! Přečetla jsem ji jedním dechem a můžu jen
doporučit. Věrohodně napsaný propletený příběh jedné rodiny. Jak je život, vztahy v rodině a zvláště pokud se do rodiny dostane adoptované dítě, složitý.
Všechna čest lidem, kteří takové riziko podstupují, v případě, že už vlastní biologické potomky mají. Protože tím ovlivňují životy i svých vlastních dětí, může vzniknout rivalita mezi nevlastními sourozenci atd. Moc jsem za sebe nechápala, proč Ina adoptovala Malku ač měla své dvě děti, dokonce jedno v batolecím věku. Odměnou jí bylo trápení.

bosorka
24.10.2017

V krátké době po sobě jsem četla dvě knihy dotýkající se adoptovaných dětí. Jedna byla výpovědí reálnou, kde spisovatelka řešila svoje předky a nakonec i sebe samou. Malinka, ač postava románová, mi Jennifer Teege v mnohém připomněla. Ten neustálý boj, který se v nich svářel, ač věděly, že život u adoptivních rodičů byl vlastně veskrze dobrý (a pravděpodobně lepší, než by byl u rodičů biologických), nedokázaly se s jim přisouzeným bytím dokonale smířit, neustále je něco hnalo tam, kde by se mohly dozvědět pravdu. A dokonce i tušily, že ta pravda jim lahodit nebude. Kořeny, i když vyrvané, se neustále žíznivě snažily přimknout zpátky k vysušené zemi. Obě tyto ženy, reálná i románová, se se svým osudem praly různě. Jennifer bojovala s depresemi, Malka se prala divoce a nespoutaně, ubližovala tak nejen svým blízkým, ale i sobě, i když ve skutečnosti o to nejspíš vůbec nestála. Malinka je o věčném boji, s genetickým předurčením, s vlastními a cizími geny, o mlácení kolem sebe, ale i o snaze potlačovat ty údery, mírnit je (jak adoptovaná, tak ti, co adoptovali). Knížka je hodně o nepochopení, o neschopnosti komunikovat, protože kdyby Malka víc mluvila a víc dala najevo sebe (jinak než kopáním na všechny strany), možná by to fungovalo lépe. Jenže to by nebyla ona, nezkrotná, a to by možná ani nevznikla tak naléhavá kniha. 90 %