Malinka

Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezenec Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa svého života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, jenž po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižn a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/343391/malinka-1hc-343391.jpg 4.3117
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (58)

Přidat komentář
Jolina
předevčírem

Kniha se mi líbila. Ano, chvilku jsem se musela začítat. Ano, pasáže s Bohem se mi tam moc nehodili. Ano, nemám ráda epilog jako "několik let poté", přijdou mi jako náhražka. Na druhou stranu kniha otevírá téma adopce, a to z mnoha stran, nabízí prozkoumání lidských vztahů do morku kostí, do jejich hloubky, která se často všedním žitím vytrácí (vztah Iny a Jaromíra). Ano, přečetla bych si ji klidně ještě jednou. Díky!

LucieZ17
10. května

Další skvost současné české literatury! Nejdřív jsem měla trochu problém se do knížky začíst, ale po pár stránkách se mi to povedlo a nešlo ji odložit. Zajímalo mě, jak se to všechno vyvine, postavy byly neskutečně uvěřitelné a ten jejich příběh jsem prožívala s nimi. Už teď se moc těším na další.

kackacstef
08. května

Kniha mě velmi příjemně překvapila, zajímavé, nevšední téma. Hezky se četla, doporučuji.

Gooverka
01. května

Knížka s tématem, které jsem snad ještě nikdy v životě nečetla - adopcí. Autorka umí nádherně psát, tak, že vám při některých scénách buší srdce. Všechny postavy byly uvěřitelné, každá měla svá pozitiva i negativa. Příběh mě na konci možná trochu zklamal, ale přesto dávám plné 4 hvězdy.

asterixka
01. dubna

Skvělá autorčina prvotina, psychologický román o tom, že nic není černobílé a život je někdy hodně těžký ... Dočteno ve 2 hodiny ráno, což se mi často nestává, ale Malka mi nedala spát :)

HanaMalina
20. března

Kniha Malinka mě zaujala, ale pasáže s Bohem se opravdu moc do knihy nehodí a narušovali mi čtení. Některé části se četli lehce a jiné zase o trochu hůře, ale celkový dojem byl dobrý. Určitě doporučuji přečíst :-)

Marčullkas
18. března

Sonda do rodiny, která si adoptovala dceru s prolínajícím se osudem tří žen. Pro mě byla knížka překvapivým objevem.

Odehnalka
11. března

Tak mám knihu konečně z krku! Už dlouho se mi nestalo, že bych se musela v polovině knihy přemlouvat, abych knihu dočetla. Knihu jsem nakonec neodložila nedočtenou a nějak jsem to překousala.
Pro mě velké zklamání, na knihu jsem se těšila, zaujala mě anotace a také dobré recenze. Ale zklamání, ze začátku velmi zajímavé, ale pak velké střídání postav a také forem tomu velmi uškodilo. Navíc hlavní hrdinka velmi nesympatická! Jediný, kdo mě bavil, byla Ina a její synové.
Kniha mohla být klidně o pár kapitol kratší, velmi roztahané.

J.x
06. března

Za mě bohužel trošku zklamání. Možná jsem čekala víc, vzhledem k některým komentářům. Přeskakovala jsem stránky, abych už byla na konci. Nebyla to ta knížka, na kterou bych se těšila, až se k ní zase vrátím a budu číst dál.

Kif
06. března

Hodně silná káva.
Anotace mě původně trochu odrazovala popiskem "...vtipně vyprávěný příběh...", se kterým asi ani nemůžu moc souhlasit. Ano, pár vtipných pasáží se tam najde, avšak jinak se jedná o dost smutný, depresivní, místy až tragický příběh. Ač se to nezdá a chvílemi už jsem v průběhu pochybovala o pointě a o tom, jak se celá kniha uzavře, tak závěr mi víceméně vyrazil dech. Aneb jak je důležitá komunikace, hlavně v rodině. Protože jinak se lidé navzájem ani pochopit nemůžou.
Plusem je určitě ohromná čtivost, nemohla jsem se odtrhnout a nebýt povinností, tak to možná přečtu i rychleji.
Ve finále to bylo mnohem, mnohem silnější, než jsem čekala. Ale skvělé. Takové silné příběhy já totiž opravdu můžu, i když mě to často rozcupuje na tisíc kousků. Ale ulpí to, a tenhle příběh mi v hlavě, myslím si, zůstane ještě pěkně dlouho.

vekune
06. března

Já jsem se na Malinku moc těšila, vzhledem k recenzím všude možně, ale byla jsem zklamaná. Ze začátku mi byla i sympatická, ale ten její projev Její jazyk rozhodně neseděl k dvacetileté kočce, spíš šlo odoktorandku filozofie. Nikdo jí to snad nemohl věřit. Strašně šroubované věty, někdy jsem to musela číst i několikrát, abych to pochopila. V průběhu se to zlepšilo, ale zase příběh se stal děsně rozvláčný. POZOR, budu spoilerovat. Řešit celou dobu těhotenství, budu s tím, anebo s tím, anebo sama, no nevím. V polovině knihy se autorka rozhodla, že se k tomu všemu Malka ještě bude sebepoškozovat. Super. A taky si v polovině knihy autorka přečetla Jana Němce, Dějiny světla, že se rozhodla přejít k druhému pádu? Jako ten druhej pád je super, ale tady do tohoto příběhu, kdy do děje vstupuje několik postav se svým vyprávěním a jen část je v druhé osobě, tak sem to nesedí.

porcelainswan
05. března

Kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou, o to větší bylo následně mé překvapení! Prvotina autorky, která rozhodně nezapadne v českém literárním rybníčku. Zajímavé téma adopce z pohledu více postav, to mě vlastně na tom bavilo nejvíc. Velmi čtivě napsáno, na to, že má román přes 400 stran, přečtete ho za chvíli, nedá se odtrhnout.

Sorrow
03. března

Extrémně mnohovrstevný román vypovídající o těch nejlidštějších, nejniternějších tématech z pohledu všech zúčastněných. Mateřství, adopce, poruchy attachementu, vztahy v rodině, nevěra, láska - to a mnohem víc tam je. Pro mě byla ale Malinka ze všeho nejvíc asi o míjení, o neschopnosti lidí komunikovat a jednat jeden s druhým na rovinu. Domnívám se, že to způsobuje 90% problémů vzniknuvších v rodinách...
Táborská je ovšem nejen neuvěřitelná vypravěčka, ale hlavně výjimečně talentovaná spisovatelka. Její lehké přechody mezi hned třemi formami (ich, er a du) mě naprosto okouzlily a dokázaly pohltit. Je taky jednou z mála spisovatelek (i když v Čechách určitě ne jedinou), která nedělá ze svého čtenáře blbce a nepotřebuje být za každou cenu doslovná. Mnohokrát mi dokázala vyrazit dech a už se nemůžu dočkat její další knihy, která má vyjít začátkem června.
Mimochodem - na živo je hrozně sympatická a bylo mi ctí s ní osobně debatovat v rámci Book Clubu :)

elenai
02. března

Nakladatelství Host má čich na kvalitní české debutanty. Dita Táborská nám ve své prvotině představuje několik ženských (anti)hrdinek, které jsou nějakým způsobem spojeny s adopcí. Adoptovaná dcera Malka, adoptivní matka Ina a adeptka na adopci Alice - osudy těchto tří žen a jejich blízkých se nemile protnou a zanechá to na nich velmi hluboké následky.

Mně osobně byla nejméně sympatická Alice, ale možná to bude tím, že jí autorka nedala tolik prostoru jako dalším dvěma. U Malky jsem měla pocity jako na houpačce - v jednu chvíli jsem ji chápala, v další jí opovrhovala a v kapitole cele věnované pouze jí a jejímu fyzickému a psychickému rozpoložení jsem ji pro změnu obdivovala, i když její jednání bylo v mnoha ohledech iracionální. Ina je jednoznačně postavou nejtragičtější, určitě si nezasloužila to, co se jí stalo, ale rovněž nebyla bez chyb.

Když jsem dočetla poslední stránku, nevěřícně jsem zírala a říkala si: "To je jako všechno? Chci víc!" Přestože jsem pro mě osobně pár chybek objevila, a to především v jednání postav a vyšumění některých dějových linií, někdy nastavovaný text (co to jako mělo být s tím Bohem? - i když rozhovor Petr/Bůh mi v rámci možností přišel celkem vtipný), nemůžu se dočkat, až Táborská vydá další knihu.

kerstyn
23. února

Neskutečně silný příběh. Vyhrocená životní dramata mě v beletrii baví a v té české obzvlášť. Jakožto prvotina spisovatelky je to hodně hodně vydařené. Spoustu lidí tu píše, jak jim Malka byla nesympatická, což svědčí o nepochopení jejich emocí a toho, co vnitřně musela prožívat. Dělala spoustu ošklivých věcí, ubližovala okolí, ale podle mě to prostě nebyl přímý záměr. Viděla to z jiného úhlu pohledu, neměla to tak nastavené. Každopádně kniha se četla jedním dechem, posledních 150 stránek jsem dala za večer, protože jsem to prostě musela dočíst. Konec mě překvapil, rozesmutnil. Tahle kniha rozhodně stojí za to!

m.valova
21. února

Kniha byla velmi čtivá a určitě jedno z velmi zajímavých témat,převládají ve mně smíšené pocity a nutí opravdu k zamyšlení.Jediné co mi jaksi nějak vadilo bylo pojetí a popis Boha a to hlavně v ženské osobě.Každopádně další velmi zajímavá česká autorka.

Janis97
16. února

Tak toto byl zážitek! Kvalitně napsaná kniha. Četla se jedním dechem. Postupem knihy mě Malka rozčilovala čím dál víc,každou stránkou mě překvapovala,že jsem si říkala čeho se od ní mohu ještě dočkat. Krásně zpracované téma ☺

douchová
31. ledna

Naprostý souhlas s komentářem L.Helena.

Marta13
19. ledna

Moc pěkný příběh, i když hlavní hrdinka byla neuvěřitelně nezodpovědná. Nicméně kniha se mi četla hezky a určitě si přečtu další knihy od autorky.

rottovat
17. ledna

Malinka je pro mne jedním z největších překvapení uplynulých měsíců. Půjčila jsem si ji z knihovny, před Vánoci přečetla cca 30 stran, pak knihu odložila a začala číst něco jiného. Naštěstí jsem se ke knize po třech týdnech vrátila a nemohla se už od ní odtrhnout. Je to neskutečně silný a čtivý příběh a hlavně je neskutečně dobře napsaný. Na to, že je to autorčina prvotina, klobouk dolů. Jediné, co mi přišlo možná až příliš zbytečné, byl Inčin nepříznivý konec, přála bych jí něco víc obyčejného, resp. uvěřitelného. Stejně tak pasáže s Bohem mi přišly trošku zbytečné, kniha by se bez nich obešla....Ale to jsou jen subjektivně viděné malé vady na kráse, jinak celou knihu hodnotím pěti hvězdičkami a jen víc takových románů!

knihovnička007
16. ledna

Uuuuf, kniha dočtená. Zaujalo mne zdejší dobré hodnocení knihy, ale...
Dala mi docela zabrat, protože tenhle žánr opravdu nemusím, ale byla jsem zvědavá. Jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila z knihovny a nekoupila jsem si ji. Sprostá slova v knize považuji za zbytečná, odpuzují mne a tady to nebylo výjimkou.
Malka mi byla neskutečně nesympatická. Ničeho a nikoho si nevážila, byla na všechny zlá. Nechápala jsem, jak dokázala všechno překroutit ve svůj prospěch. Všichni se jí věnovali, milovali a ona se jim takto odvděčila...
Bylo mi líto Iny, to jsem opravdu nečekala, stejně jako Petra.
Hodně smutná kniha, místy jsem byla kapku mimo (rozhovory s Bohem). Celkově chování osob mne neoslovilo. Úplně by stačila polovina stránek... Téměř se mi chce napsat škoda času...

Irsaf
14. ledna

Dalo se to číst.

nikola2817
08. ledna

Opravdu povedená kniha! Klobouk dolů před autorčinou prvotinou, obzvlášť s takovým těžkým tématem. Nikdy jsem podobnou knihu s takovým tématem nečetla. Bylo zde nastíněno mateřství z několika pohledů - z pohledu adoptovaného dítěte, které hledá svou identitu, matky, která dítě adoptovala, ženy zoufale toužící po dítěti a ženy, která očekává dítě, po němž nikterak netouží. Moc se mi líbil i pohled sourozenců a tatínka Jaromíra. Kniha ukazuje, kolik pohledů může mít láska a rozpitvává mezilidské vztahy opravdu na dřeň. Malka mi byla silně nesympatická. Nedokázala jsem se do ní vcítit, vadilo mi, jak se chová k Ince, jak je sobecká, sebestředná, ubližuje a lže. Naopak Inky, které se snažila dát Malce vše a ještě mnohem víc, mi bylo opravdu líto.
Tenhle psychologický román mě opravdu bavil. Poukázal na to, že některé osudy nejsou opravdu jednoduché. A je jen na nás, jak se ke všemu postavíme a jak silné jsme osobnosti. Kniha je syrová, věcná, a vše podstatné je v ní řečeno.
I přes to, jak moc se mi kniha líbila, nakonec dávám jen 4 hvězdičky, jelikož pasáže s Bohem mi přišly zbytečné, nebavily mě a přeskakovala jsem je.

marketa6511
07. ledna

Mimořádná kniha... chytla a nepustila. Nejsilněji v ní zaznívá problematika adopce a potřeby znát svůj původ, ať byl jakýkoli, ale zdaleka není jen o tom. Je v ní krásně vidět, jak vztahy jsou vždycky komplikované a jak si je sami ještě více komplikujeme tím, že neumíme nebo nechceme mluvit upřímně... a že neumíme nebo nechceme naslouchat druhým s otevřeným srdcem, bez předsudků a domněnek. Za mě rozhodně stojí za přečtení.

L.Helena
06. ledna

Nedá mi to nereagovat na příspěvek čtenářky adriane9:
Celá kniha není o genech, ale o zásadnějších otázkách souvisejících s problematikou náhradní rodinné péče a tou jsou zejména 1) porucha attachmentu, 2) hledání vlastní identity.
add 1) porucha attechmentu, nebo také raná citová deprivace, v zásadě se jedná o nemožnost vytvořit si citovou vazbu na mateřskou osobu v raném dětství. V knize se jedná o důsledek toho, že Malka strávila první měsíce života v ústavním zařízení a neměla konkrétní osobu, na kterou by si mohla vytvořit citovou vazbu. Toto vede k citové deprivaci, čili k nemožnosti uspokojování citových potřeb dítěte. Obecně - pokud dítě v prvních měsících života nemá možnost vytvořit si citovou vazbu na konkrétní dospělou osobu (v běžném životě je to matka), pak to ovlivňuje celý jeho další život, hlavně má později problémy s navazováním a udržením vztahů a spoustu dalších problémů (kdo má zájem, může si vygooglit)
add 2) hledání vlastní identity - dítě v biologické rodině ví, jak vypadají jeho rodiče, jakou mají povahu, má možnost sledovat jejich chování a jednání ( a v ideálním případě jejich jednání také rozumí) a víceméně to neřeší. Dítě v náhradní rodině dříve nebo později toto řešit začne, klade si otázky Kdo jsem?, Kdo jsou mí biologičtí rodiče? spolu se základní otázkou Proč mě moje biologická matka nechtěla? nebo si to vezme ještě osobněji Co je na mně špatného, že mě moje biologická matka opustila?
Veškeré tyto skutečnosti vedou k tomu, že dítě v náhradní rodině se chová a jedná odlišně než dítě biologické a genetika v tom hraje podružnou roli.
Je mi jasné, že člověk, který s problematikou náhradní rodinné péče nepřišel do bližšího kontaktu, toto všechno neví (a proč taky, každý máme svých starostí dost) a proto má tendence veškeré problémy s osvojenými dětmi svádět pouze na geny.
Omlouvám se za tento svůj příspěvek, který by asi měl patřit do jiné diskuze, ale měla jsem potřebu vysvětlit, že (dle mého názoru) záměr autorky byl poukázat na celou šíři problematiky náhradní rodinné péče.
Ostatně, moc by mne potěšilo, pokud paní Dita Táborská sleduje tyto stránky, zda by k tomu mohla připojit také pár svých vlastních slov.

adriane9
06. ledna

Mámou může být kdekdo, ale samotným porodem se jí nestaneš ne? Vtipná kniha to krom pár vulgarit teda není, každopadně při svém počtu stran plynula svižně, kapitoly skvěle oddělené. Je mi ale smutno, protože i když žádná matka není dokonalá, měla by být aspoň rozumná ne? Jenže geny se prostě fakt neskryjí, dřív nebo později se probudí a ukažou vaši povahu. Spousta lidí, spousta příběhů, které mrazí a na české poměry rozhodně výborný promyšlený kousek./edit. Samozřejmě kniha není jen o genech, osobně jsem ale zde geny považovala jako nejsilnější problém, další věc je jaký má dítě start, který jeho povahu velmi ovlivňuje.

L.Helena
05. ledna

Podle mě nejlepší česká kniha roku 2017. Autorka určitě ví, o čem píše. Myslím, že pro lidi, kteří nemají zkušenosti s problematikou náhradní rodinné péče je sebedestruktivní chování hlavní hrdinky nepochopitelné. I když s některými skutečnostmi bych polemizovala (možný spoiler):
- nezdá se mi, že by se psychoterapeut takovým způsobem zamiloval do klientky, kterou má v péči od narození
- přijde mi nepravděpodobné, že by bylo miminko svěřeno do osvojení rodině, která má již dvě malé děti, z nichž jedno je rovněž miminko a to jen o pět měsíců starší než osvojované dítě.
I přes to se ale jedná o velmi kvalitní a pravdivé dílo, těším se na autorčinu avizovanou druhou knihu, která má být zaměřena na osudy biologické rodiny Malky.
Je škoda, že autorka (jak sama avizuje v mnohých diskusních pořadech v médiích) se nepovažuje za spisovatelku a po těchto dvou knihách neplánuje pokračovat v psaní. Její literární tvorba je velmi kvalitní. Třeba ale ve svém životě narazí na další témata, z nich bude mít potřebu "se vypsat" a vzniknou i další knihy. Moc bych se za to přimlouvala.

Sobotikova
30.12.2017

Do půlky knihy jsem byla nadšená, ale pak mi sebedestruktivní chování hlavní hrdinky začalo hodně vadit a osudy ostatních postav mi také moc psychické pohody nedodalo. Pasáže s Bohem (ženského rodu?) jsem nepochopila a raději jsem je přeskočila. Každopádně nepochybně skvěle napsaná kniha... po jejím dočtení si mám ale chuť dát panáka.

sabca
30.12.2017

Krásná kniha o adoptované dceři a adoptivní rodině. Kdo to asi nezažije nepochopí. Hvězdičku strhávám za rozpravy s Bohem. Jinak můžu doporučit.

intelektuálka
29.12.2017

Hrdinkou této povedené prvotiny je adoptovaná dvacetiletá dívka, která hledá svou identitu.
"Ode dne, kdy dítě pochopí, že se narodilo jiné matce nad tím přemýšlí každý den
svého života. Věnuje bezbřehou duševní energii tomu, aby pochopilo samo sebe".

Kniha odkrývá otázku mateřství u mámy, která adoptovala, u ženy, která zoufale touží po mateřství a u dívky, která se teprve hledá.
"Najednou naprosto jasně víš, že to, co dělá mámu mámou je jen a pouze to,
že ona svoje dítě nikdy neopustí".
Konec knihy je trochu otevřený, ale já věřím, že Malinka splní své mateřské poslání. A doporučím.



Štítky

rodičovství adopce adoptované děti prvotina

Autor a jeho další knihy

Dita Táborská

Dita Táborská
česká, 1981

  • Malinka (2017)
  • Běsa (2018)

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených4x
v Přečtených142x
v Čtenářské výzvě13x
v Doporučených22x
v Knihotéce71x
v Chystám se číst229x
v Chci si koupit45x
v dalších seznamech1x