Malinka
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343391/bmid_malinka-1hc-343391.jpg
4
772
230
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezenec. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa svého života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, jenž po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty. (Dotisk r. 2018)... celý text
Přidat komentář
K mé smůle jsem před pár měsíci jako první přečetla Běsu, takže hodnocení není tak jednoduché.
Bylo to skvělé drama plné složitých vztahů, lásky, rodinných pout, nepochopení, nespravedlnosti/spravedlnosti a dobrých/špatných charakterů.
Ditu Táborskou mám ráda. Kniha byla skvělá. Jen o trošku méně skvělá než Běsa.
(SPOILER)
Kdybych nečetla hned po této knize Běsu, zřejmě by moje hodnocení bylo nejvyšší...
Šokoval mě vulgární styl psaní a od knihy se v podstatě nešlo moc odtrhnout. Co mě zklamalo, byl úplný závěr, klidně bych ho vypustila a nechala vše otevřené, neboť mi to přišlo dost na sílu. Trochu mě rušily i některé příliš vyhrocené scény (opilá Malka na pohřbu, Alice s Malkou na víně atd...)
Rodinné drama plné nepochopení, nebo snahy o pochopení, která se míjí účinkem. Bylo to vlastně hodně drsné, člověku se chtělo některými postavami zacloumat a vysvětlit jim situaci. Ale takhle to holt v životě chodí.. hodně dobré to bylo, i když mi vlastně žádná postava nepřirostla k srdci, což běžné nesnáším, ale tady to k tomu asi patřilo.
Malinka mi pripomenula Anežku od Viktorie Hanišovej, kde absentovala materská láska. V prípade Malinky táto láska nechýbala, ale ostala neopetovaná a nepochopená...
K tomu si pripočítajte ešte prekrútené vzťahy s psychickou labilitou hlavnej postavy a dostanete úplne inú " rodinnú drámu" plnú napätia, konfliktov a emócií.
Adopcia dieťaťa sa dá poňať naozaj širokospektrálne, a ako vidieť je aj vďačnou témou k napísaniu knihy.
Autorka sa jej zhostila svojský a jej jazykový štýl mi sadol. Nepáčilo sa mi však to, že niektoré situácie vyhrotila až do krajnosti a odradili ma hlavne scény, ktoré zbytočne dehonestovali vzťah k Bohu a viere k nemu. Toto mi tam naozaj nesadlo a pokazilo môj celkový dojem.
(SPOILER) Wow, tak to byla drsná sonda do života adoptované holky. Z popisu porodu doma jsem fakt měla husí kůži a pak jsem čekala na rozuzlení, kdo byla biologická matka Malky, ale bohužel to se nikdy nedozvíme, viz. kniha.
Uf, tohle bylo něco, příběh s koncem, za který jsem byla ráda. Ne, že by se mi ten konec líbil, ale byla jsem ráda za tu surovost, ryzost a opravdovost.
Jako první jsem přečetla Běsu, to byla taky soda.
Napsané skvěle, autorka je velmi vypsaná, píše s lehkostí. Moc mě to bavilo.
Díky!
Tento román "slupnete" jako malinu, ale zato hodně hořkou.
Malka, Anežka, Milena, Zoja...a přesto stále jen jedna nešťastná žena, uzavřena ve své vnitřní pevnosti, ačkoli se k ní snaží proniknout spoustu lidí a ukázat jí, že ji mají rádi - především její adoptivní rodiče.
Dívka, přezdívaná Malinka, která má celý svůj život pocit, že ji nikdo nechápe a nemiluje, že je všem na obtíž, že nikomu nemůže svěřit své nejhrůznější zážitky a že instantním řešením by bylo najít její biologickou matku, se ke konci knihy sama stává matkou a nahlíží tak na mateřství z nového úhlu pohledu.
Zatímco několik prvních desítek stran knihy na mě zapůsobilo jako "svěží vítr" v prostředí knih od českých autorek a autorů (ve smyslu stylu psaní, představení postav a nastínění děje...), ke konci knihy už jsem se ocitla v bouři emocí a několikrát jsem musela knihu na chvíli odložit a "rozdýchat", co všechno ještě osud Malce postavil do cesty a popřemýšlet, za co z toho je odpovědná opravdu ona sama. Autorka Dita Táborská se však v knize dotýká i spousty jiných témat a to například: alkoholismus, nevěra, užívání drog, hranice ve vztahu psychoterapeut - klientka, nedůvěra v sama sebe, sebevražda, život po úrazu způsobeném ublížením na zdraví, snaha o samostatnost...
Celkově jsem si z příběhu odnesla především utvrzení svého názoru, že láskyplné a především bezpečné prožití dětství významnou měrou formuje osobnost jedince a že není žádnou ostudou, v případě, že tomu tak nebylo, vyhledat odbornou psychologickou pomoc, která v naší společnosti zatím spíše platí za tabu.
Začetla jsem se, ale prvotní nadšení nějak vyprchalo. Jestli to bylo ještě doznívajícími emocemi z poslední knihy (Malý život), nevím. A ke ztrátě další hvězdičky přispěly kapitoly s Bohem. Nějak mi to tam nesedělo. Sice se dnes řadím k menšině se slabším hodnocením, ale prostě to tak cítím.
Tohle by si meli precist vsichni, co maji dojem, ze decaky nejsou zas tak spatny. Jinak se cetlo fajn, ale neni to nic, k cemu bych se chtela vratit.
Tak tohle bylo něco, pocity jak na horské dráze. Chvíli mi bylo Malky líto, chvíli mě naopak rozčilovala, párkrát bych s ní i zatřásla, ať se konečně probere a vždy, když jsem měla dojem, že už to bude dobré, zase se něco semlelo. Nejvíc sympatická mi byla Ina, ale ten závěr mě úplně rozhodil. Musím si dát od čtení pár dní pauzu a nechat dojmy dorezonovat.
No nebylo to úplně odpočinkový čtení.
Jak se opět ukazuje komunikace mezi lidmi,kór v rodině,je prostě potřeba.
Všechny postavy byli naprosto uvěřitelné a velice lidské.
(SPOILER) Četlo se to dobře, ale Malinka i Alice mě štvaly. Malinka svou nezodpovědností, ale Alici bych vyškrábala oči kdyby si takhle brousila zuby na moje dítě. Obě mají sice ke svému chování důvody a nemají to v životě lehké, ale sympatie mi tím nezískaly. Nejvíc mi bylo líto Iny. Určitě si někdy přečtu Běsu, kde se doufám dozvím víc o pravé matce Malinky. Plus také za povedenou grafiku knihy.
Potřebovala jsem nějakou eknihu, tak jsem si půjčila neplánovaně tuto. Zaujala mě obálka.
Ze začátku jsem si říkala, že knihu nedočtu, nakonec jsem ji teda dočetla, ale jsem naštvaná. Malka mě neuvěřitelně štvala. Postava na přes držku. Některé věci byly popsané až moc nechutně. Nejvíce jsem se ztotožnila s postavou Mikuláše a Alice.
Tyhle příběhy obyčejného šílenství mě baví. Fakt. Kousek životní etapy někoho, bez příkras, bez nutných/ nudných zápletek, kotrmelců a happyendu....zkuste!
(SPOILER)
Neustále váhám, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky. Nakonec pro mě asi 3,5*. Čtení to bylo strhující, já mám moc ráda takové sondy do myslí hlavních hrdinů. Ale vyprávění jako by psaly dvě různé osoby...někdy naprosto normální myšlenky, strasti, trápení i radosti jednotlivých postav a pak přeskočíme do trochu fantasmagorických promluv nenarozeného plodu, boha ženy, boha muže...tohle mě příliš neuchvátilo. Ovšem kromě této výhrady mě čtení vlastně hodně bavilo a bylo to všechno dost uvěřitelné.
Ale určitě bych nedoporučila číst lidem, kteří se připravují na adopci či osvojení dítěte. Tady jako by nebyla žádná možnost, jak uspět,, jako by byla každá adopce už v počátku odsouzena k tragickým koncům, k nezdaru, k neštěstí všech zúčastněných. Celé to vlastně působí dost depresivně.
Tato kniha byla těžká na čtení.
Téma citlivé a bolestive.
Vztahy krásně vykreslene.
Kniha se mi moc líbila
Spočiatku ma kniha prudko vtiahla svojou prirodzenou čitateľnosťou a taktiež aj témou - pochopiť svet človeka, ktorý vyrastal v adoptívnej rodine. Postupne som však čím ďalej viac nadobúdal pocit, že čítam tak trochu brak, ktorý sa zo mňa snaží dojiť emócie na prvú dobrú. A keď už po všetkých tých striedanicah uhlov pohľadov rôznych postáv začal prehovárať v knihe aj akýsi Boh, tak som sa už cítil vážne trápne, až som knihu zaklapol kdesi v polke. Na toto fakt nemám nervy.
Tragický, náročný příběh. Téma adopce. Skvěle rozpracovaná psychologie postav. Není to lehké čtení...
Tohle bylo hustý, bolavý, ošklivý, beznadějný a přitom tak uvěřitelný a pochopitelný. Opět se mi potvrdilo, že většinu problémů by vyřešilo upřímné jednání a sdělení svých pocitů. Ale tak to by pak nebylo o čem psát, že. Jinak sama jsem právě těhotná, takže některé kapitoly byly pro mě fakt celkem utrpení, ale přitom mě ani nenapadlo knihu odložit. Škoda, že nemá více čtenářů, zasloužila by si je.
Štítky knihy
prvotina česká literatura adopce psychologické romány rodičovství adoptované děti
Malinka
Kniha Malinka je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 075x |
| Čtenářské výzvě | 196x |
| Doporučených | 73x |
| Knihotéce | 301x |
| Chystám se číst | 535x |
| Chci si koupit | 109x |
| dalších seznamech | 8x |
Knihu jsem ze začátku hltal jedním dechem, poté už mě přišlo, jestli Malinka měla vůbec kdy žít ,,sama,, protože to byla ,,nemocná,, osoba - nebo aspoň jsem měl takovej pocit zní ... Příběh zvláštní ale dalo se .-)