1. Domů
2. Autoři
3. Dita Táborská
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze 3

Populární knihy

Nové komentáře u knih Dity Táborské

Běsa

„Malinka byla fajn, ale Běsa je vyšší level. Bavilo mě to mnohem víc a ten deníkový epilog byl srdcervoucí, když víte, jak to nakonec s Bělou dopadlo... těžké, přetěžké téma. A po dočtení to mnou pořád rezonuje.“... celý text
— Malachime

---

Malinka

„Uf. Téma těžké, pro mě živé a reálné. Musím říct, že se v některých momentech strefila naprosto přesně do emocí a myšlenek adoptivní matky. Tak moc, až mě to vyděsilo. Postavy jsou perfektně prokreslené a do knihy jsem se rychle začetla a děj pěkně svištěl. Vlastně nemůžu uvěřit tomu, že zhruba 350 stránek se odehrává "jen" několik málo těhotenských měsíců. Bolest, láska, zmatenost, život a přitom obrovská touha žít. Souhlasím si tím, že kniha je jedním z nejlepších počinů české literatury za posledních pár let. Rozhodně z toho, co jsem držela v ruce od českých autorů je tohle 10/10. Část, kde se odehrává porod jsem měla hodně živě v celém svém těle. Silné.“... celý text
— Simikik

---

Běsa

„První díl, Malinku, jsem nečetla, Běsa si mě tak nějak našla sama a netušila jsem, do čeho jdu. Čteno na dovolené a není to úplně oddechové čtení, vyprávěné příběhy všech osob jsou poněkud depkoidní, takže odlehčenou náladu při čtení nečekejte. Kniha je ale nesmírně čtivá, výborné vykreslení charakteru a psychologie jednotlivých postav. Po dočtení jsem nad příběhem Běly a Sabiny ještě dlouho přemýšlela a říkala si, že Sabinu na jednu stranu chápu (měla svůj život, za Bělu zodpovědná nebyla), ale na druhou stranu jí lze její chování vyčítat (Běla byla její dvojče, konec její "žížaly", požádala ji o pomoc, nešlo o ni, ale o to nevinné dítě, pořád je to rodina) - no, je to hrozně těžké a nic není jen černé nebo bílé. Jediné, co se mi v knize nelíbilo, byla část v nemocnici mezi Smrtem a Bohem/yní (to se mi tam absolutně nehodilo), ale jinak velmi zdařilé dílo. Malinku si ráda přečtu.“... celý text
— Ophelie

---

---

Malinka

„Příběh Malinka je psaný ze tří pohledů. Matka Ina, která si ke svým vlastním dětem bere do výchovy z kojeneckého ústavu Malinku (nalezence, otec i matka neznámý). Snaží se být spravedlivá, ale stále naráží na vzpurnou Malinku. Zde se navíc objevuje v závěru knihy úděl člověka, který je pro okolí jen zátěží a už si vůbec nic nepamatuje. Dobře psychologicky prokreslená postava. Malinka to je smršť, která se sama v sobě nevyzná a stále hledá svou biologickou matku. Nese si s sebou genetickou výbavu, se kterou nic neudělá. S ní přichází spousta lidí do neštěstí, aniž si to uvědomuje. Třetí pohled je zaměřen na ženu Alici, která nemůže mít vlastní děti. Kam až žena je ochotna zajít, aby byla matkou jako ty ostatní? Kniha je chvílemi rozvláčná, ale náměty a způsob zpracování je dobrý.“... celý text
— EvaHonsová

---

Běsa

„Běsu napsala Dita Táborská, a zahrnula v ní spousty témat. Od společenských otázek přes drogové prostředí a závislost spojenou s léčebnou po sourozeneckou lásku a nenávist. Příběh je to spletitý a vyprávěný dokonce z několika pohledů. Všechny postavy v knize, ať jsou to dvojčata Běla a Sabina či jejich rodiče a další lidé autorka dopodrobna až psychologicky rozebere a přednese tak čtenáři hluboký příběh, kdy vám při čtení bude běhat mráz po zádech. Sabina a Běla si byly vždy blízké. Aby ne, jsou dvojčata. Jenže je rozdělí drogová závislost. Obě drogu zkusí, ale jen jedna je stržena ke dnu. Bojuje a snaží se, ale život se s ní nemazlí. Podstupuje jednu tvrdou zkoušku za druhou. Ani druhá dívka nemá na růžích ustláno a musí se dívat na to, jak se jejich matka těžce vyrovnává s tím, že se jí dcery ne úplně povedly. Navíc sama se sebou svádí těžký boj. V další lince se ocitneme na Ukrajině. Respektive poznáme osobu, která se z Ukrajiny dostane do Česka a chce zde začít žít spořádaný život. Jenže se potká s lidmi, kteří se zabývají trestnou činností a tak je i jeho spokojený život v ohrožení. Několik linek, které spolu zdánlivě nesouvisí se společně proplétají až jsem měla chvílemi maličko problém se zorientovat, protože se v příběhu posouváme v čase a s postavami prožijeme spousty let. Už od začátku nabere celé vyprávění neuvěřitelnou dramatičnost a nemáte chvilku na to si oddychnout. Pravda, přišel pak úsek, který mě moc nebavil a knihu jsem neměla problém odložit, ale konec celý příběh opět vyšvihnul. Běsu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst ne moc pozitivní příběh lidí, kteří se milovali, pak se ztratili, aby se pokusili se opět potkat, znova poznat a pochopit….ale rovnou říkám, že to není příběh pro období, kdy je člověk sám emočně nestabilní.“... celý text
— Ctenar1202