Losos v kaluži
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353794/bmid_losos-v-kaluzi-d6e-353794.jpg
4
1593
1593
Cynická Bára není typ holky, která se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za kterou dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, která se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Její život se otočí vzhůru nohama, když jí umře babička a „odejde do nebe“. Bára ale zjistí, že smrtí nic nekončí, naopak jí všechno začíná!... celý text
Přidat komentář
Příjemná a velmi čtivě napsaná oddechovka. Příběh je relativně jednoduchý s očekávatelným závěrem, ale je napsaný velmi vtipně a cynicky - takhle si představuji knížku vhodnou na dovolenou.
Na prvotinu to vůbec není špatné a dle hodnocení ostatních knih Markéty Lukáškové na Databázi knih byl Losos v kaluži jen odrazový můstek, takže se těším, že si od ní brzy přečtu ještě něco dalšího.
Tak toto je přesně ten typ knihy, který jsem si teď chtěla přečíst. Mám prostě ráda české autory, v českém prostředí a s obyčejnými příběhy.
Většinu knihy mi byla Bára sympatická, bylo pár situací, kdy bych ji řekla, ať si jednu vrazí. Líbilo se mi, jak to byl vlastně výsek obyčejného života vnučky a babičky, který se ale nějakým způsobem na konci knihy uzavřel/vyřešil.
Postavu Baruny jsem si okamžitě zamilovala. Byla mi blízká.
Babička Milada byla fajn. Pochopila jsem, o co jí šlo.
Dobře, někdo věří na nebe/peklo (toto zpracování bylo velice nápadité!), ale TV v nebi a všemožná/neomezená znamení pro její vnučku? To mi přišlo až moc...
(SPOILER) Začetla jsem se postupně. Pak mě kniha celkem vtahla. Moc se mi líbilo autorcino pojetí nebe a pekla.
Po delší době jsem zase sáhla po českém autorovi a jsem za to moc ráda.. autorka mi svým psaním padla do noty. Téma a námět skvělé, pro někoho kontroverzní.. ale moc se mi líbí ta představa nebe, ikdyz nejsem věřící...
(SPOILER)
Jako prvotina autorky slabší. Výborné střídání úhlu pohledu a říkala jsem si, že to bude super čtení. Začátek slibný, střed zas naopak přestřelený za vlasy - skoro jako nějaká pohádka. Konec zas silný.
Škoda toho vymyšleného nebe a to jak se babička dívala na vnučku z nebe skrz televizi.
Kniha je to velmi zajimava tematem a nametem. Moc se mi libi napad tech dvou perspektiv.
Ale na me to bylo chvilemi vtipne akorat a chvilemi vtipne az na pest. Byl tam usek, zhruba tretina, ktera me neskutecne nudila az stvala.
Zaver byl skvely.
Losos v kaluži je má první kniha od Markéty Lukáškové a rozhodně ne poslední. Nevím, co mi tak trvalo, ale teď už chápu, proč jsou její knihy tak známé. ,,Řechtala" jsem se od začátku do konce, kolikrát i nahlas, i přesto, že ne všechny scény byly vtipné. Byla jsem na listování (scénickém čtení) v této knize, když jsem byla asi v půlce a to umocnilo celý zážitek, tohle si dejte, i kdyby ,,jen" na zlepšení nálady.
(SPOILER) Moje první knížka od Markéty Lukáškové, znám její podcast Příběh, který se opravdu stal a poslouchám také Chumelenici. Mám ráda projev autorky, občas jí je vyčítáno, jak moc sprostě mluví a s tím souhlasím, ale je to individuální problém. Knížka za mě dobrá, hezky plyne, člověk nemá potřebu od ní utíkat a je zvědavý, jak děj dopadne. Moc se mi líbil nápad na popis nebe a pekla, je to originální, jen mi vrtá hlavou, že pro takové vrahy například je tohle peklo dost měkké. Konec mi přišel trochu uspěchaný a nedokončený, klidně bych ráda věděla, jak to dopadne s Petrem i maminkou Báry detailněji. Kniha je fajn jednohubka na oddych, co mě mrzí a proč strhávám hvězdičky je prostě chování a myšlenky Báry v první polovině knihy. Barbora tam nebyla pouze cynická, ona byla vyloženě zlá a ke spoustě lidí fakt neférová, až mě to bylo do očí. Všechny lidi okolo sebe zjednodušovala na povrchní povahové rysy, a ač mám ráda humor a víckrát jsem se u knihy zasmála, tak některé postoje a Báry soudící myšlenky byly až nechutné (slečna s Arabem na letišti). A přišlo mi, že tyto postoje jsou pouze snaha autorky o to, aby to bylo vtipnější a bylo to prostě moc na krev. Těším se na další knihy.
Kniha se mi líbila, byla jednoduchá a příběh dojemný na prvotinu to nebylo vůbec špatné, ale někdy mi chyběla větší hloubka. Nicméně bych knihu spíše doporučila jako odpočinkové čtení na dovolenou. :)
Kniha mě bavila, hlavně díky vykreslení života po smrti. Přijde mi to jako odvážné a kontroverzní téma, které může spoustu čtenářů odradit, možná až urazit. Mě řešení nebe a pekla autorky přišlo neotřelé, laskavé a zajímavé.
Dostala jsem, co jsem od knihy potřebovala, smích i pláč. Zkrátka Oddychovka.
Bylo milé zavzpomínat, připomenout si, zaplakat si, zasmát se... ten cynismus mi sednul. Představivost autorky taky. Bylo to fajn. Vcítit se do hlavních postav za mne bývá jednodušší, když sami něco podobného prožijete... :)
Od Markéty Lukáškové jsem ještě nic nečetla, jen slyšela pár dílů podcastu "Příběh, který se opravdu stal".
Obecně mívám problém s knihami, které jsou psány hovorově, tak jsem si myslela, že to ani nevydržím. Ale v druhé kapitole nastoupila babička a hned to bylo jiné vyjadřování než od vnučky. Přišlo mi to jako skvělý nápad. A přibližně když jsme se dostali k nebi a peklu, tak už jsem se do příběhu zamilovala. Líbilo se mi, určitě doporučím k přečtení svojí mamce.
Anotace nám vlastně představí Barboru, která by měla být jako “normální holka. Která není extra krásná a prostě si žije obyčejnyl život.
Fajn, začala jsem číst a hned od první stránky mě Barbora štvala ani nejde popsat slovy jak. Jakože pokud Vás má hlavní postava provázet celou knihou.. a už u první stránky byste nejradši aby ji přejel autobus. Tak je něco špatně.
Byla jsem ráda, že se střídaj pohledy mezi Barborou a Miladou.
Milada byla ze začátku fajn, líbily se mi její kapitoly a její vyprávění. Do té doby než umřela a dostala se do nebe. To nemluvím o tom “románku v neby to bylo teda taky dost ujetý.
To jsem si řekla co tohle sakra je (popisovat vam tady celé nebe nebudu, protože nechci prozrazovat moc děj)
Vlastně celou dobu co jsem knihu četla jsem si řikala co tohle sakra je?
“Dělo se tam páté přes deváte, za mě kloudně kniha neměla smysl.. a nic mi teda nedala.. jen možná to abych se nevracela k bejvalému.
Každopádně to co tam pak vymyslela autorka s Václavem mi teda vůbec, ale vůbec nedávalo smysl..
Prostě nechápu kde kniha nabrala tolik kladného hodnocení nebo mi asi uniklo něco co ostatním ne. Jinak si to nedovedu vysvětlit.
Za mě tahle kniha fakt ne.
Oddychovka na jeden večer. Chutná jednohubka, která se chroupe v podstatě sama. Hodně jednoduchý příběh viděný dvojíma očima - Báry a babičky Milady. Bára se po jejím odchodu v životě plácá a babi to všechno pozoruje z nebe,komentuje a snaží se jí pomoct-toliko k příběhu. Místy jsem vyprskla smíchy, protože některé komentáře cynické Báry mě naprosto rozsekaly. A pojetí posmrtného života? No proč ne? Nebe-peklo-vševědoucí Bůh( momentálně žena?)-v “přijímači krásný archanděl Gabriel, možnost posílat blízkým znamení, v nebi vše v bílém,vždy čisto, uklizeno a nádherné počasí- joj, kéž by zítřky na věčnosti byly takové. A v současném životě je vlastně všechno právě tak, jak má býtMilé čtení - a konec sladký, všechno sladké
Třetí knížka, kterou jsem od autorky četla a dost mi připomínala Vlaštovku v bublině.
Jen s tím rozdílem, že v Lososovi se prakticky nic neděje. Nikdo se nikam neposune, nic není rozhřešeno (i když jsou nějaké náznaky, kam by se co mohlo ubírat).
Vlastně se tam v podstatě jenom chlastá a kouří.
Nelogičností je tam taky hromada (fakt někdo normálně dá bejvalákovi duplicitní klíče od své pozůstalosti? Je jedna pohlednice z mládí zárukou toho, že tam ten člověk pak někdy v budoucnu skončí?).
Ale čte se to pěkně, takže kdo chcete něco malinko depresivního, leč nenáročného, klidně po ní sáhněte.
Palec nahoru za rozdíl mezi Nebem a Peklem, a za to, že autorka je v některých ohledech velmi kreativní.
Přečteno jako příprava na listování. Líbil se mi příběh a konečné dospění a smíření hlavních postav. Jen občas mi některé infantilní kousky nesedly. Ale další knížku autorky si někdy přečtu...
Štítky knihy
prvotina rodinné vztahy posmrtný život mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Čte se to dobře, ale jsem ráda, že kniha nebyla moc dlouhá, protože bych ji asi jinak nedočetla. Bárka mi dost lezla na nervy. Ještě že se její pohled střídal s Miladou. Od autorky jsem četla ještě Majonéza k snídani a ta se mi líbila mnohem víc.