rottovat komentáře u knih

Tak nevím, chybí mi asi 60 stran do konce a už to nedokážu dočíst, odkládám, což se u mě děje zcela výjimečně. Kniha mě skoro vůbec nechytla, přitom námět jako takový mi nepřijde špatný. Možná to dělá styl vyprávění nebo málo přímé řeči, těžko říct, ale celé mi to přišlo takové o ničem, dost rozvleklé...místy mne to sice bavilo, např. postava Lily byla velmi dobrá, ale prostě mě to nelákalo sednout si a číst dál, na knihu jsem se netěšila a nedokázala jsem se do ní začíst. Škoda.

5 09.03.2017

Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, mi to přijde zdařilé, proto dávám čtyři hvězdy. Pasáže pojednávající o počítačích a internetu jsou místy trošku suché, nezáživné a připomínají spíše než román prostý výklad, ale celkově je jinak příběh zajímavý a až reálně děsivý co se týče práce v korporacích, kde pracovní nasazení a peníze jsou nadřazené všemu včetně osobního života. Krapet navíc mi tam přišly některé erotické scény, které svým popisem (ač mne občas pobavily) působily v celkovém kontextu jako pěst na oko.

1 06.02.2017

Ale jo, je to dobré. V záplavě současných detektivek jsem se bála, aby Dívka v ledu nebyla "bestsellerem" pouze na reklamních plakátech, jak tomu často bývá. Čte se ale opravdu dobře, nechybí jí napětí, spád. Samozřejmě se drží pravidel žánru, takže pokud někdo čte hodně detektivek, dokáže předem odhadnout, jakým směrem se bude děj odvíjet. Trošku problém jsem měla s hlavní vyšetřovatelkou Erikou, nebyla mi místy zcela sympatická a vadilo mi její chování určitých situacích, ale celkový dojem z knihy mi to nijak zvlášť nepokazilo.

1 04.02.2017

Je to dobré, je to čtivé, ale ničím se to neliší od jiných současných detektivek. Jako by autor jen kopíroval již zaběhlé postupy a nevložil do příběhu nic nového, překvapivého, něco, čím by se odlišil v záplavě současného boomu krimi příběhů. Tím netvrdím, že je to špatné, to vůbec ne, pro pošmourné odpoledne ideální čtivo, ale celkově je příběh dost předvídatelný a autor se bohužel nevyhnul ani mnohým zajetým klišé. Body navíc však dávám za skvělý epilog, který dává tušit slibnému pokračování.

28.01.2017

Oproti brilantnímu Klubu nenapravitelných optimistů a podobně výtečnému Vysněnému životu mi Nezmar přijde takový nijaký, fádní, nezajímavý. Jako by byl psán horkou jehlou, příběhu chybí hloubka, k postavám nezískáte žádný vztah a dějově je to takové prostě nezajímavé. Indické reálie přidávají pár bodů navíc, ale celkový dojem z knihy je slabý. Škoda, těšila jsem se na ni, protože tento autor psát umí a Klub nenapravitelných opt. se zařadil kdysi mezi nejlepší knihy co jsem kdy četla.

1 26.01.2017

Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně během četby vyvolávala tak rozporuplné pocity. V konečném výsledku jsem ale byla nadšená a jedná se určitě o jednu z nejzajímavějších knih poslední doby. Nepatrný problém jsem měla s první částí Osudy zaměřující se hlavně na Lotta, některé pasáže, zejména pak ty, kde jsou citovány jednotlivé divadelní hry, jsem přeskakovala a chvílemi mě Lottova rozervaná duše umělce již lehce iritovala. Ale jakmile jsem začala číst Matildiny Běsy, nemohla jsem se odtrhnout. K tomu velké plus přidávám brilantnímu jazyku a neotřelým slovním spojením (zde patří dík i překladatelce).

3 24.01.2017

Okamžiky štěstí mne bavily, pobavily, leckdy i rozesmutnily. Stylem hodně připomínají autorův předchozí Malý pražský erotikon, jsou ale svižnější, méně rozvleklé, i když v závěru také zrychlují a na můj vkus autor skáče až o moc let dopředu. Jáchymův příběh, který jsem začala číst jako první, mne bavil hodně, s Veronikou jsem měla místy problém, zejména postupem času mi už její příběh přišel trošku nudný, ale možná je to tím, že už prostě z Jáchymovy strany víte, co se bude dít. Každopádně autor má nadání pro skvělé vykreslení situačního humoru (scéna v alpském apartmánu je za mne číslo 1) a jednotlivé dialogy vás rozhodně nudit nebudou.

2 06.01.2017

Málokdy čtete rozhovor s tak noblesním, sečtělým a inteligentním člověkem. Jednotlivé pasáže jsou více než pohlazením po duši a ačkoli nemluví pouze o radostných věcech, kniha ve vás zanechá hluboký dojem a obohatí vás nejen o znalosti z oblasti medicíny, ale i z dalších, vzdálených oborů.

3 22.10.2016

Celé se to čte dobře, ale výsledným dojmem je průměrný příběh, jenž z vás po přečtení brzy vyprchá. Neříkám, že to není zajímavé, některé pasáže, zejména pak z druhé světové války, jsou napsány více než dobře, ale především pak ke konci jsem měla pocit, že se děj příliš zrychluje, resp. že na poměrně málo stranách se odvine xxx let hlavních hrdinů a najednou je konec. Co mi vadilo asi nejvíce, byla hlavní postava Anežky. Postrádala pro mne jakékoli kouzlo, sympatie...a nejde pouze o její morální exces, který je dle mého pohledu naprosto nepochopitelný, ale hlavně o její permanentně unylou, pesimistickou povahu a neschopnost radovat se ze života. A ač nemám ráda černobílé scénáře, přála bych jí na konci románu zcela jiný konec.

3 22.10.2016

Ač tuto autorku čtu s nadšením a zejména na To prší moře nedám dopustit, Dobře mi tak mě nechytlo. A to natolik, že po dlouhé době odkládám rozečtenou knihu a nechci ji dočíst. Těžko říct, zda je to hlavním hrdinou, nebo tím, že autorce jde prostě mnohem lépe psát o ženách než o padesátiletém malíři. Od začátku mne to nevtáhlo, celé to je takové nijaké. Možná, kdybych dočetla, bylo by hodnocení jiné, ale bohužel, tohle prostě není ono. Povzbudivé je, že jde o prvotinu a s dalšími knihami paní Třeštíkové je to úplně jiné kafe.

2 25.09.2016

Navzdory zdejším spíše negativním komentářům, mně se to líbilo. A moc. Mawera mám obecně velmi ráda a až na Mendelova trpaslíka, který mi k srdci úplně nepřirostl, řadím všechny jeho knihy k těm mým nejoblíbenějším. Sedí mi jeho styl psaní. A Provazochodkyně splnila očekávání. Oproti ostatním jsem naopak ráda, že se z pokračování Dívky, která spadla z nebe nestala další "bondovka", ale jen psychologicky propracovaný příběh o jedné ženě, která se snaží vyrovnat se svojí válečnou zkušeností a najít si místo v novém světě. To, že je krapet promiskuitní, mi nepřišlo nijak zvlášť rušivé, naopak to dodávalo její postavě na plastičnosti a jakési normálnosti. Takže za mne plný počet hvězdiček.

3 25.09.2016

Ideální knížka k relaxaci, čte se to snadno, rychle, ale nic hlubokého od toho nečekejte. Možná by příběhu prospělo, kdyby byl tak o sto stran kratší, protože zhruba od poloviny mi přišlo, že se vše jen dokola opakuje. Autor psát umí, je to vtipné, místy se fakt smějete určitým pointám, chvílemi vám to naopak přijde hrozně smutné. Ale jako celek mi to přijde takové neuspořádané, možná je to tím velkým časovým rozpětím, ve kterém se příběh odehrává. Ale jak už jsem psala na začátku, ke kafi, před spaním apod. naprosto vyhovující čtení.

1 09.09.2016

Moc nechápu zdejší vysoké hodnocení. Příběh je to sice pěkný, červená knihovna mi v něm nijak zvlášť nevadila, ale co ta detektivní zápletka?! Díky silně návodným, řekla bych až primitivním indiciím víte už v půlce knížky, kdo je vrah. Takže napětí nulové, děj dost předvídatelný, hvězdičky dávám hlavně za čínské reálie a malý náhled do historie Číny.

2 04.08.2016

Knihy jsem si nejprve všimla na letošním Světu knihy, ale nějak výrazně mne nepřesvědčila. Přišlo mi, že to bude brak. S tímto pocitem jsem si ji o několik týdnů později půjčila z knihovny a v podstatě z nouze, že nemám co číst, jsem ji otevřela. A byla jsem nadšena. Žádný brak se nekonal, naopak tak dobrý a čtivý příběh jsem dlouho nečetla. Nenazvala bych to zcela thrillerem, ale napínavé to je a drží vás to, dokud nedočtete. Několik laciných pasáží to sice obsahuje, ale výsledek jako takový je parádní. Místy je tam možná až moc násilí, ale to tomuto tématu prostě patří a bez nic by dílo ztratilo na autentičnosti.

3 12.07.2016

Další důkaz toho, že masivní reklama nerovná se dobré čtivo. Čekala jsem napínavý, propracovaný thriller a dočkala se pouze návratu o cca 20 let zpět, kdy jsme jako děti hltaly brakovou edici Stopy hrůzy. Vyšší úrovně bohužel toto dílo nedosahuje. Autorka užívá jednoduchý a ničím zajímavý jazyk, bezduché dialogy, ploché charakteristiky postav a na to, že všem účastníkům děje táhne na třicítku, máte pocit, že jste se ocitly pouze na jakémsi přihlouplém teenagerovském večírku, kdy vrcholem zábavy je vyvolávání duchů. Abych nebyla zcela negativní, tak v určitých chvílích se objeví i nějaké to napětí a celkově se to čte velmi rychle, takže celou knihu "zhltnete" do dvou dní. Tím ovšem veškerá pozitiva končí.

3 26.06.2016

Čtvrtá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Je to čtivé, psát umí, k odreagování ideální. Ale zrovna u tohoto díla bych ocenila lehké zkrácení, pasáže jsou místy rozvleklé, a také mnohem lepší korekturu. Příběh je napínavý, ale mám pocit, že autorka stále dokola "omílá" podobný scénář s takřka identickým vyústěním a taktéž vykresluje stále stejné charaktery postav - např. muž kolem čtyřicítky nedbalého vzhledu, pro okolí ztroskotanec bez pořádné práce, často i bez peněz, ale pro ženy přitažlivý a navíc silně empatický a schopný odhadnout charakter druhých (viz David Tanner ze Zapomenutého dítěte, trenér basketu ze Šmíráka a zde Filip Bowen) apod. Pokud jste četli právě ono Zapomenuté dítě a Šmíráka, tak při čtení tohoto dílu už tak nějak vytušíte, jak to celé dopadne a co se v závěru bude dít.

2 06.06.2016

Tři příběhy o třech ženách. Silné příběhy, u kterých mrazí. První s hrdinkou Kristýnou je dle mého nejlepší, dialogy jsou výtečné a v Kristýně se pozná nejedna žena s podobnými problémy. Druhý příběh s náboženskou tématikou mi přišel o něco slabší, ale třetí byl neskutečně drsný, smutný a hlavně jako ze života. I slza mi ukápla. Jazykově je kniha naprosto skvělá, oceňuji výbornou korekturu s nulovým výskytem překlepů a opravdu výtečný jazyk a slovní obraty. Čte se to jedna báseň a ač nejde o detektivku, knihu neodložíte, dokud nedojdete na poslední stranu. Za mne jednoznačně zatím nejlepší česká kniha tohoto roku.

4 27.05.2016

Radka Třeštíková prostě psát umí. A čte se to jedna báseň. Bábovky mi nejprve přišly o něco slabší než předchozí To prší moře. Ale jen do té chvíle, než jsem je dočetla. Protože když jsem si pak rekapitulovala celý děj, padlo na mne tak strašné "melancholično", že jsem měla chuť začít číst vše znovu. Místy jsem se tedy ztrácela v množství postav a liniích, které je spojují, ale celé je to pospojováno s takovou lehkostí a citem, že výsledek je prostě jedinečný. Za mne plný počet hvězdiček a doufám, že se od autorky dočkáme brzy dalšího díla, byla by škoda, kdyby ne.

1 18.05.2016

Celých čtyři sta stran je v podstatě jen o tom, jak se manželé či partneři neustále podvádí a spí se všemi okolo, jen ne spolu. Stále dokola se tam opakuje takřka totéž, některé kapitoly jsou zábavnější, jiné méně. Určité pasáže s erotickou tématikou připomínají stylem kýčovité harlekýnky. Nevím no, žádné super čtivo to nebylo, ale jako oddychovka k večeři celkem dobré. Mimochodem, Prořezávání zoubků je naprostou kopií Matkárny. A oboje si zaslouží tak 2, max. tři hvězdičky.

30.03.2016

Jedna z dalších ukázek toho, že masivní reklama mnohdy neznamená kvalitní čtivo. Dívka ve vlaku má co se týče tématu zajímavý potenciál, ale tím to tak končí. Je to psáno poměrně jednoduchým stylem, některé pasáže pak hraničí až s brakovou literaturou. Hlavní postava alkoholem zmítané, nevzhledné ženy s nulovým sebevědomým vám k srdci pravděpodobně nepřiroste a s ostatními postavami to není o moc lepší. Pokud vám to alespoň trochu pálí, tak vraha poznáte poměrně brzy a pak jen čekáte, kdy a jak ho odhalí ostatní. Abych knize zcela nekřivdila, tak závěr pěkně odsýpá a chvílemi to nabere i nějaké to napětí. Ale i přesto chování postav postrádá v závěrečných scénách logiku a je plné nejrůznějších klišé. Dávám tři hvězdičky, přecijen knihu jsem dočetla a navzdory svému hodnocení jsem se u ní i příjemně odreagovala. Avšak tu obrovskou reklamu si nezasloužila.

1 20.03.2016