rottovat komentáře u knih

Jozefa Kariku jsem objevila asi před rokem a půl. Jeho knihy o mafii se mi líbily moc, pak jsem dostala Strach, který byl lehce absurdní, ale svůj účel splnil, četl se mi svižně a příběh byl vystavěn dobře. Takže když jsem v knihkupectví uviděla Trhlinu, nemohla jsem se dočkat. Ale...ze začátku příběh vypadal velmi slibně, i když musím říct, že hlavní postava mě něčím od začátku lehce iritovala. Po slibném rozjezdu mi ale přišlo, že se děj lehce zabrzdil a nebyla jsem schopna se do něj naplno začíst, nepohltilo mne to. Až poslední část odehrávající se v horských lesích byla skvělá, od té jsem se už odtrhnout nemohla. Chvílemi připomíná sice Záhadu Blair Witch, ale není to přiblblé, má to v sobě jistou dávku napětí, tajemna, děsu. Jen ten konec, tam bych možná čekala nějakou větší, promyšlenější pointu, z které bych zůstala perplex. Takhle ze mne kniha brzy vyšumí, ale jako víkendový relax to bylo fajn čtení.

2 30.10.2017

Třetí setkání s touto autorkou a stále je to dobré, i když Zmizet u mě jasně vítězí. Každopádně už zde jsou vidět jisté styčné body, které se pak objevují v Soukupové pozdějších titulech - rivalita mezi sourozenci, komplikované rodinné vztahy, nesebevědomí jedinci, nadváha apod. K moři je napsáno poměrně úsporně, postavy jsou vykresleny skvěle a není to veselé čtení, příběh jako takový je velmi smutný. Závěr, kdy se přehoupneme v ději takřka o 20 let, je zrychlený, ale bavil mne a svým stylem mi dost připomněl Hartlův Malý pražský erotikon (i když vzhledem k roku vydání se spíše inspiroval Hartl Soukupovou :-)

3 15.10.2017

Je to dobré, místy skvělé, ale Zmizet to nepředčí. Příběh sám o sobě je ve své podstatě velmi smutný, ukazuje na komplikovanost dnešních vztahů a rodinných vazeb, jednotlivé postavy jsou vykresleny výtečně a jediné, za co bych strhla pár bodů, je v podstatě neměnný děj a styl vyprávění. Dlouhá souvětí leckdy připomínají spíše sled myšlenek a děj se během celé knihy nikam výrazně neposouvá, autorka se v podstatě stále "motá" kolem toho samého a ani závěr nepřekvapí výjimečnou pointou. Zrovna u Petry Soukupové to ovšem nevnímám jako nedostatek, ale právě naopak.

2 12.10.2017

První setkání s touto autorkou a neskutečně mi sedla. Styl psaní, vykreslení postav, sourozenecké "bitky" a celkově děj povídek, ač povídky normálně nevyhledávám a nemusím, vše hodnotím plným počtem hvězdiček.

3 02.10.2017

Překvapivě velmi dobré a velmi čtivé. Navzdory jednoduchému stylu psaní jsem příběh hltala stránku za stránkou.

3 20.09.2017

Velmi milé překvapení, knížka koupena náhodně, zejména díky zajímavému přebalu a ač jsem o autorovi dříve neslyšela, dostala jsem skvělý text plný melancholie, vzpomínek na období, kdy nic nebylo jednoduché a svoboda nebyla samozřejmostí. Knížka má ideální rozsah, nic v ní není natahované a celou dobu příběh hladce plyne. Ideální čtení o podzimních večerů zkombinované se sklenkou červeného vína.

2 16.09.2017

Tak nevím, není to vůbec špatné, i když nejsem příznivcem fantasy námětů, tak toto mě i vzhledem k severským reáliím hodně lákalo. Ale zřejmě jsem knihu četla ve špatné době, protože jsem se na ni nedokázala zcela koncentrovat, četla jsem ji dlouho a děj jako takový mne celkově nijak zvlášť nepohltil. Coby rodič malých dětí jsem poměrně těžko snášela pasáže s malým Matiassem, ty jsou napsané dost dobře. Knize by, myslím, prospělo lehké zkrácení.

2 05.09.2017

Neskutečně mrazivé, děsivé až zvrácené. A brilantně napsané. Autorce se povedlo při takřka úplné absenci dialogů udržovat napětí do úplného konce, kniha vás ani vteřinu nenudí a vykreslení jednotlivých postav je prostě dokonalé.

1 15.08.2017

Autoři jsou zárukou kvality a opět nezklamali, skvělá detektivka, místy sice pár nelogičností, ale jinak opět bodují na konci - poslední dvě strany, klobouk dolů, a už se těším na další díl.

08.08.2017

Mně se to líbilo. A moc. Určitě je to o třídu výš než předchozí Bábovky, více mi to připomíná To prší moře. Čte se to velmi dobře, na dovolenou je to ideální čtení. Uznávám, že vykreslení určitých postav, jejich jména, prostředí, ve kterém žijí a to, jak sami vypadají, může působit jak ze stránek lesklých magazínů. Ale ať si zdejší kritici říkají co chtějí, autorka prostě psát umí a její styl mě baví. Oceňují trefné dialogy a okamžiky z každodenního života (hlavně u pasáží s dětmi je vidět, že autorka čerpá z vlastních zkušeností, protože kdo ještě sám děti nemá, takhle skvěle by to nepopsal) a i celý příběh mi tentokrát sedl. Za mě zatím "nej" knížka tohoto léta.

1 08.08.2017

Zcela zde nesdílím zdejší nadšení, neříkám, že kniha je špatná, to vůbec ne, čte se to rychle, chvílemi je tam i nějaké to napětí, ale nesedl mi úplně autorčin styl psaní. Něčím mi připomínal Dívku ve vlaku, která se mi nelíbila, Manželé odvedle jsou určitě lepší, ale celé mi to přišlo takové ploché, nijaké, místy až nudné. Ale poslední dvě strany stály za to a dojem z celé knihy krapet umocnily.

4 23.06.2017

Autorka opět nezklamala, čte se to jedna radost, jednoduché, nekomplikované a přitom jako ze života.

1 18.06.2017

S Keplerem mám od určité doby problém, předchozí Stalker byl pro mne výkvětem brakové literatury, takže k Lovci králíků jsem se již předem stavěla skepticky. Musím ale uznat, že je lepší než Stalker , není tam tolik absurdit a iracionálních scén (kromě lehce pornografické scény, jejíž smysl mi stále uniká), stejně tak postavy se nechovají tak nepřirozeně jako ve Stalkerovi. Čte se to velmi rychle, takže těch cca 500 stran zhltnete během dvou dní. Zápletka tedy není nijak zvlášť silná, pachatele uhádnete tak dvě stě stran před koncem, ale jako relax je to dobrý.

1 18.06.2017

I přes zdejší spíše negativní komentáře hodnotím Hrob v horách pěti hvězdičkami. Tento díl mi přišel zatím nejlepší ze všech tří. Zajímavý námět, napětí, zároveň ale díkybohu absence geniálního psychopatického zločince, jako např. v Učedníkovi. Celý příběh postupně plynul, nebyly tam žádné šílené a absurdní zvraty a to, že se velká část věnovala osobnímu životu hlavních hrdinů, bylo pro mě naopak velké plus.

3 11.06.2017

Místy velmi smutné čtení, které vás nutí se zamýšlet nad sebou samým a životem, který žijete, nad svým chováním vůči ostatním, pokud už máte děti, tak i nad tím, jaký jste rodič, jak vás děti vidí a zda jim dáváte vše, po čem jejich srdce touží. První část odehrávající se v 70.letech mne bavila hodně, u druhé, kdy je Moně cca pětadvacet let, jsem měla místy problém s divadelním prostředím, ve kterém se pohybuje, tam jsem se nějak nedokázala vcítit do prostředí. Poslední část je smutná, na druhou stranu má v sobě na konci i příslib určitého optimismu.

2 04.06.2017

Anna Bolavá psát prostě umí. Už její předchozí román Do tmy mi přišel skvělý, ale Ke dnu ho naprosto překonalo. Jazyk, kterým píše, je naprosto vynikající a ač se vlastně v ději neděje nic extra závratného, nemůžete se od knihy odtrhnout. Autorka výtečně vykresluje jednotlivé postavy a z celé knihy na vás dýchá chvílemi těžká deprese. Za sebe tedy dávám všech pět hvězdiček, kéž by takto psalo víc a víc autorů.

4 29.05.2017

Na knihu mě nalákal rozsáhlý rozhovor s autorkou, ale po přečtení samotného díla musím říct, že se mi tedy nelíbilo. Čte se to velmi rychle, jazyk je prostý a ničím výjimečný. Ale celkově mi příběh přišel plytký, vyumělkovaný, čišela z něj až přílišná snaha o dokonalost s cílem dosáhnout úrovně špičkových spisovatelů typu Larsson, ve výsledku se však jedná o průměrný příběh s podivnými postavami (chvílemi jsem měla pocit, že čtu román pro teenagery) odehrávající se v bizarním prostředí módního časopisu. Všechny ty popisy luxusních značek mi přišly tak nějak mimo mísu. Když to shrnu, tak jako oddechovka před spaním je to dobrý, ale že byste se nemohli dočkat, až se vrhnete na čtení, abyste věděli, jak to bude pokračovat dál, tak to ne.

12.05.2017

Vítám každou novou prvotinu českého autora a tato byla pro mě velmi milým překvapením. Poměrně rozsáhlý román odehrávající se v několika časových rovinách není dokonalý, ale možná právě v tom spočívá jeho kouzlo. Z textu jsem měla pocit, že autor dal do psaní vše a psaní pro něj nebylo jen tak něčím povrchním, ale příběh se ho silně osobně dotýkal. Drobnou výtku bych měla k rozsahu knihy, lehké zkrácení by ji prospělo a přidalo na svižnosti. Závěrečná část působí nejprve trochu jako pěst na oko, jako kdyby autor najednou přešel do zcela jiného žánru, ale ve výsledku pro mne byla právě tato část tím, co knihu pozvedlo a učinilo z ní pro mě skvělý debut s výtečnou atmosférou, v níž se mísí dospělácká melancholie s nekomplikovaným radostným dětským pohledem na svět, který stojí za to si přečíst.

3 17.04.2017

Tak nevím, nebylo to špatné, četlo se to dobře, ale nějak mám pocit, že tohle není ten Minier, od kterého jsem četla předchozí skvělá díla. Jako by to psal někdo úplně jiný. Asi mi nebyli zcela blízcí hrdinové v teenagerovském věku, Servaz byl přecijen trochu jiné kafe. Ale celkově dobá oddychovka, jen mě to prostě zcela nechytlo.

4 11.04.2017

Velmi dobrá kniha, která vás zasáhne a která otevírá téma, které často stojí v pozadí a moc se o něm nepíše. Nejedná se o klasický román, jde spíše o proud autorčiných vzpomínek a myšlenek, snaha "vypsat se" z nelehké situace, do které byla náhle a bez předchozích příprav postavena. Je vidět, že autorka opravdu píše vše z vlastní zkušenosti, některé pasáže jsou velmi silné, ale i přes veškerá utrpení je z od počátku do konce cítit z celé knihy hlavně obrovská láska k vlastní matce, z které se ze dne na den stal někdo úplně jiný.

1 17.03.2017