Pod sněhem

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stávám jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/233977/pod-snehem-YTV-233977.jpg 3.8746
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (192)

Kniha Pod sněhem

Přidat komentář
lencin
včera

Líbilo. Možná se Petra Soukupová chvíli jako pozorovatelka a naslouchačka vyskytovala i v naší rodině. Velmi výstižné. Vyhovoval mi autorčin nezvyklý styl psaní, bez uvozovek a jako jedna valící se řeka slov.

VendulaB
26. července

Stačí 2, 3 stránky a jste vtáhnuti do děje. Kniha se mi četla jedním dechem, je neuvěřitelně přesná, živá, reálná, uvěřitelná. Okamžité máte pocit, že jste s hlavními postavami zavřeni v jednom autě, víte, že jste už podobné situace zažili a věty slyšeli. Charaktery postav jsou zde dotáhnuty k dokonalosti. Za mě jedna z nejlepších knih, jaké jsem v poslední době četla.

ivzu77
24. července

Psané stylem, který mne baví. Absence uvozovek a to, že se děj odehrál během pár hodin jednoho dne svědčí o tom, že je autorka mistrem pera. Já jsem se jako čtenářka ocitla přímo v jejich rodině a stala uprostřed děje.
Děj této knihy nastudovalo Jihočeské divadlo a má ho ve svém repertoáru děl Na půdě.

esfinge
26. června

Tak pro mne nezazivna kniha. 360 stran popisujicich cestu autem třech sester za rodicema a jeden večer u nich strávený. Stále jsem čekala, že něco přijde, ale nepřišlo nic.

Coco3
05. června

Měla jsem vyšší očekávání. Z konce jsem měla pocit jakési nehotovosti, i když jeho vyústění logicky chápu. Na knihu jsem se těšila, protože mám sama několik sester a tyhle ty předsudky, škatulky a nevyslovené nebo se opakující "křivdy" k tomu tak nějak patří. Na mě to bylo ale málo, lehké klouzání pod povrchem, snesla bych jít víc na "dřeň", ale nejspíš to nebyl ani účel.

JanaZ71
19. května

Tak nevím, nevzpomínám si, že by s námi autorka někdy jela auten kamkoli, nebo seděla na rodinném srazu, ale asi ano, protože jinak si neumím představit, jak je možné, že jsem měla pocit, že každý druhý dialog už jsem někdy prožila, že tohle už jsem taky cítila... prostě skvělý a autentický zápis dobrých úmyslů, různorodých pocitů, vzájemného nepochpení... Po přečtení jsem si řekla, že příště na setkání se svými blízkými budu pozitivnější a zkusím je víc chápat. Výborná kniha, ačkoli jsem od paní Soukupová přečetla snad všechno, tahle kniha je mi asi nejbližší.

Lili
19. května

Jak už bylo napsáno, i mně nesedl autorčin tok psaní – myšlenky, vyprávění, dialogy – všechno jako proudem semleto dohromady, avšak časem si zvyknete. Dalším mínusem, i když nevelkým, byly nadpisy kapitol. Název má být stručný, jasný a nedělat dojem věty. Takže příkladem kapitola nazvaná „Zastaví u první benzínky, která bude“, nebylo by zkrátka lepší nazvat ji jen „Benzínka“ a nebo prostě kapitoly popisovat číselně? Mně to celý náhled na knihu jako takovou dost zošklivý. Ale třeba i tohle patří k autorčinu svéráznému stylu, takže to tak musím brát.
Příběh nebyl špatný, vlastně moc dobře vystihoval spoustu situací ze života, které se nám všem dějou, ale chybělo mi tam to málo (nebo hodně), co příběh posouvá někam dál a stane se tak Vaším příběhem. Mile mě zahřála vzpomínka na barevný cukr bridž - cukr ve tvaru srdce, piky, kříže, kára - v jemně pastelovém zbarvení.
Chystám se přečíst si román Zmizet, kterým jsem možná měla začít, ale pak zas budu třeba příjemně překvapená. A to já ráda!

Mr.Fox
17. května

Velmi překvapující! Zpočátku mi vadil ten styl psaní, ala “neřeším přímou řeč, odstavce, kdo z postav co říká - všechno to smíchám dohromady a čtenář se s tím nějak popere,” ale... Jakmile si na to zvyknete a necháte se unášet sněhovou vánicí dál na cestě příběhem, tak to za to stojí! S mnoha myšlenkami a konflikty jsem se ztotožnil, další díky knize pochopil. Líbily se mi protiklady postav, jejich propracovanost a celková reálnost. Známé hlášky z českého prostředí a myšlenky každého z nás. Např. část se zamyšlením se nad okurkou v Mc burgru byla skvělá. Po dlouhé době kniha, kterou se nebojím doporučit každému ve svém okolí. Díky za ní! :-)