Osm

včera

Kniha je vážně čtivá, ale ten konec..? Co to má být? Doufám, že bude pokračování :) 4*

1 včera

Příběhy jednotlivých postav i celkový děj mi nepřijde vůbec marný. Ale postavy mě nebavily, jejich charaktery, nálady a emoce byly otravné. Musím říct, že mě tady přišla k vzteku snad každá z nich. Ze začátku mě bavila chvíli Míša, a pak i Honza. Ale postupně jsem opouštěla i od nich a byla jsem ráda, že jsem knihu ze zvědavosti vůbec dočetla. Není to špatné, ale pořád to pro mě není žádný trhák. Autorky styl psaní se mi líbí, ale pořád se vyvíjí a já doufám, že mě další kniha sedne víc.

předevčírem

Kniha je velmi čtivá, děj má spád ... jen ten konec byl takový zvlaštni, trochu děsivý a možná I příliš otevřený ....

1 19. srpna

Trochu jsem se knížky bála, abych nebyla zklamaná a. . . . . . nebylá jsem :-). Za mě, já jsem potřebovala mít trochu klidu a stávalo se mi, že jsem se vracela ve stránkách, abych se zoirentovala a utrvdila v ději.

Zase tedy autorka zvolila typy a vzorky hrdinů. tzn. co postava to exot :-))).. . . a tak trochu mimo realitu. .. (ale nepopírám, že se v nich v něčem nenajdeme :-))). .

Příběh byl hezky promyšlen a propracován a možná se k němu za nějaký čas vrátím.

2 19. srpna

To se musí nechat - Radka Třeštíková dokáže od první řádky vtáhnout do děje a rozkrýt zajímavé charaktery a jejich osudy. Ale zhruba od poloviny jsem se trošku nudila a představovala si, jak si kreslí ty vztahové pavouky (i když v této knize to bylo trochu jednodušší než v Bábovkách) a ke konci jsem se pročítala jen ze setrvačnosti. Všechny knihy mi připadají hodně podobné (hrdinové jsou přinejmenším "divní"), a tak nějak mi to koresponduje s knihami P. Hartla. Číst se to asi bude hodně, ale co si z toho člověk odnese? I od tzv. oddechové literatury očekávám, že mi dá nějakou látku k úvahám.

2 19. srpna

Vždycky když začínám psát komentář zapletu se do toho a pak mazu a mazu /píše třetí pokus/, takže každý, kdo napíše knihu, má automaticky hvězdu navíc. To bych ráda úvodem.

Já jsem si toho všimla už v Bábovkách. Radčiny postavy žen jsou prostě...strašně...napřesdržku. Možná je to schválně, co já vím, ale je to něco, kvůli čemu mi ty knížky vlastně jsou tak trochu jedno. Knihu jsem přečetla bleskurychle, protože Radka píše dobře, nicméně příběh skončil a já neměla potřebu si nad ním ani popřemýšlet víc, protože všichni tam mi byli tak protivní. A to mi přišlo líto, protože, jak říkám, tenhle román byl dobrej.

Bohužel naneštěstí pro Osmičku jsem po přečtení sáhla po Backmanově Babičce, a to je taková střela, že 4 hvězdy dát nemůžu...

3 18. srpna

Fajn čtení, bohatý děj, který pěkně svižně ubíhá. Sice mě rozčilovali skoro všichni hrdinové, ale to asi má být. Některým bych nafackovala, at se konečně proberou :-) Konec by mohl být opravdu rozvinutější nebo tam je prostor pro pokračování? Za mě se Radka T. knihu od knihy lepší! :-)

17. srpna

Velice hezky se kniha četla. Mě se moc líbila.

2 17. srpna

Četla se skoro sama, suprově napsaná.. ale ze začátku jsem měla hlavní postavu docela ráda, ale ke konci se mi úplně znechutila.. .a ten konec? čekala jsem něco lepšího teda... za mě docela zklamání...a rozhodně bych nepovažovala za detektivku

17. srpna

Po celou knihu jsem byla začtená, hltala jsem každý řádek, ale ten konec - celý "Začátek" mi prostě nesedl, proto mínus jedna * :)

1 16. srpna

Že začátku jsem byla tak nějak zklamaná. Nemohla jsem se začíst. Ale nakonec se mi kniha moc líbila. Že začátku jsem hlavní hrdinkou měla moc ráda a ke konci jsem ji přímo nesnášela. Mám ráda knihy co mají takový obrat.

6 16. srpna

Zatím jsem od R. T. četla jen To prší moře a ta se mi, ač byla dost depresivní, líbila určitě víc. Obě se hezky četly, chytly mě od prvních stránek, ale tady jsem trochu rozpačitá, nevím co si mám vlastně myslet. Možná jsem ji úplně nepochopila, možná je to tím zvláštním koncem, možná proto, že mi tam nikdo nebyl sympatický, nikdo s kým bych se trochu ztotožnila. Příběh je ale zajímavě poskládaný.
A rozhodně bych knížku nenazvala detektivkou, ani trochu jinou, spíš je to o lidech a vztazích.

Velmi čtivá kniha! :-)
recenze: http://kazdy-ma-pravo-na-muj-vlastni-nazor.webnode.cz/l/tak-trochu-jina-detektivka/

15. srpna

Moc se mi líbil styl psaní, knihu jsem četla jedním dechem. Nevím, jak moc bylo "zatajeno", kdo Míšu postřelil, ale já jsem to až do poslední chvíle netušila :-).

3 15. srpna

Moje první kniha od autorky. Knize se nedá upřít to, že je velmi čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ale to je asi to jediné. Měla jsem strašný vztek jak na všechny postavy tak na autorku samotnou. Námět se mi líbil, ale dalo by se to shrnout do půlky, není třeba na třech stránkách rozebírat např. Alicino sexuální dobrodružství a pak najednou střih a hele ono se vlastně nic nestalo, to bylo jenom v její hlavě. Míšu jsem měla ráda asi tak v první třetině knihy dál to byla hrůza, ale o tom to není je jasné, že v každé knize jsou postavy které se někomu líbí a jinému zase ne. V této knížce se mi snad líbily jen děti. Chtěla jsem si přečíst ještě bábovky, ale nemám na ně odvahu.

3 14. srpna

Za mě paráda! Moje druhá přečetená kniha od autorky. První byla To prší moře a ta na mě byla příliš depresivní. Z této knihy jsem nadšená. Ano, souhlasím, že konec je zvláštní, ale také zvláštně děsivý. Myslím si, že tento otevřený konec je právě tou třešničkou na dortu a jakýkoli napsaný a daný konec by mě asi mrzel a nebyla bych s ním spokojená :-) Takto je to taková mrazivá tečka. A to že byly všechny postavy tak trochu praštěné - a co? Mě to právě bavilo pozorovat. Za mě super dovolenkové čtení, přečteno za dva dny a určitě doporučuju.

Podstatně lepší, než Bábovky. Ale zase ten konec....nějak jsem měla pocit, že autorka nevěděla, jak to ukončit...ale ano, líbilo, doporučuji.

1 13. srpna

Kniha se četla dobře, pěkný děj, rychlý spád, určitě knihu doporučuji přečíst.

3 13. srpna

Kniha nebyla špatná ale přesto jsem nebyla úplně spokojená. Jak už psaly uživatelky předemnou, neúplný konec, nesympatické postavy, ze kterých se nakonec vyklube banda bláznů. A zařazení pod detektivky? To vůbec. Styl psaní bych ještě i přežila, četla jsem mnohem horší (viz Přítelkyně smrti). Další co mi vadilo, byly pasáže v cizí řeči, ten konec tomu opravdu nasadil korunu.

1 12. srpna

Jména postav mi na rozdíl od jiných čtenářů nevadí, ve svém okolí mám příbuzné, kamarády a jejich potomky, kteří nosí stejné jméno jako postavy z knihy. Plně ovšem souhlasím s tím, že postavy a jejich jednání jsou jen těžko uvěřitelné. Je to spíš takové malé panoptikum.

Rozhodně ovšem nesouhlasím s tím, aby byla knížka označována jako "detektivka" nebo "příběh s detektivní zápletkou". To, že se jedná o příběh, v němž figuruje postřelená, vyšetřovatelé a neznámý pachatel, neznamená, že se jedná o detektivku...

Knížku jsem přečetla, vracet se k ní ovšem nehodlám.

4 11. srpna

Většinou knihy začínají docela nudně, ale s přibývajícími stránkami nabírají spád a napětí. Tady je to bohužel přesně naopak.

1 11. srpna

Četla jsem ze zvědavosti, velké očekávání jsem neměla a nebyla jsem ani překvapená ani zklamaná. Samotný styl psaní mě vcelku bavil, ale pointa spočívající v tom, že jsou všichni blázni, mě úplně neuspokojila. A závěr podle mě překročil hranici otevřeného konce směrem k nijakému vyšumění...

1 11. srpna

Super oddechovka, která udržuje člověka v mírném napětí až do konce :-)

10. srpna

Kniha nebyla špatná, příběh plynul dobře, ale závěr se mi nezdál dobře promyšlený. Předtím dočteny knihy spisovatelky Chalupové, a ty se mi líbily více. Třeštíková má zvláštní styl psaní, člověk si na něj musí zvyknout, pak tomu přijde na chuť. Ještě se chystám přečíst Bábovky.

1 10. srpna

Mám-li hodnotit, pak nemohu napsat víc než Marca-M. Naprostý souhlas. Autorka se nám trochu posunula, ale pořád to nějak není ono.

3 09. srpna

Oproti Bábovkám (srovnání se nevyhne) je kniha Osm jistým posunem autorčina stylu, zejména v tom, že příběh drží přecejen o něco více pohromadě. Po přečtení mám však neodbytný pocit, že se nedostavila žádná pointa, vlastně důvod, proč měla kniha vzniknout, což očekávám i u oddechovek. Kvůli zajímavosti a uvěřitelnosti samotných postav to jistě nebylo, protože jsou to opět postavy dost bizarní a do jedné nesympatické. Všechny se chovají tak divně a absurdně, že možná to je jediným tmelem knihy Osm. O detektivku se rozhodně nejedná.

1 08. srpna

Kniha se mi četla dobře,těšila jsem se,jak to nakonec dopadne... Konec autorce moc nevyšel.

Někdy jsem měla dojem, že krátké jednoduché věty píše dítě na základní škole. Některé momenty byly na druhou stranu povedené. Ale detektivkou bych knihu rozhodně nenazývala.

6 08. srpna

Má první kniha od autorky Radky Třeštíkové. Ze začátku jsem si nemohla zvyknout na její styl psaní, byla jsem zvyklá na daleko více složitější věty, kolikrát mi přišlo, že její rozsáhlá (ačkoliv nenáročná souvětí) píše dítě na základní škole. Nicméně, jsem se do toho vžila a za 5 dní byla kniha přečtena. Rozhodně bych ji nenazývala detektivkou, jak jsem si před přečtením knihy myslela. Kniha začíná velmi dobře, pak už je to trochu horší, neboť to ustupuje právě od žánru detektivka. Bohužel mi ani jedna postava nepřirostla k srdci. Také mi bylo "líto", že autorka udělala z naprosto všech ženských postav chudinky s nějakou psyhickou poruchou - Michaela, která je posedlá naprostou čistotou; Alice, která je posedlá dokumentováním všech blbostí na sociálních sítí a zuby nehty si udržet chlapa až do takových extrému, kdy se neúprosně ponižuje; Julie - opakovaně podváděná posedlá představou chorobné nemoci a konečně vyšetřovatelka Šeredová s už tak dost blbým příjmením a navíc z ní autorka tu šeredu (s prominutím) udělala. Nebylo mi tohle prostě sympatické.
Konec, na který jsme se všichni těšili a kvůli kterému vlastně celou knihu čteme a čekáme na rozluštění "záhady" tomu dal korunku. Policie to nevyřešila, nedozvěděli jsme se ani co bylo dále, zdali Michaela rodinu našla, jak to dopadlo s Alicí jejím novým nápadníkem a Honzou, v podstatě nedokončená kniha.
Knihu jsem však přečetla celkem rychle, v podstatě neurazí, ale také nenadchne. 2/5

08. srpna

Mně se to líbilo. A moc. Určitě je to o třídu výš než předchozí Bábovky, více mi to připomíná To prší moře. Čte se to velmi dobře, na dovolenou je to ideální čtení. Uznávám, že vykreslení určitých postav, jejich jména, prostředí, ve kterém žijí a to, jak sami vypadají, může působit jak ze stránek lesklých magazínů. Ale ať si zdejší kritici říkají co chtějí, autorka prostě psát umí a její styl mě baví. Oceňují trefné dialogy a okamžiky z každodenního života (hlavně u pasáží s dětmi je vidět, že autorka čerpá z vlastních zkušeností, protože kdo ještě sám děti nemá, takhle skvěle by to nepopsal) a i celý příběh mi tentokrát sedl. Za mě zatím "nej" knížka tohoto léta.