Osm

Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/331871/osm-pO8-331871.jpg 3.7761
Žánr:
Detektivky, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Motto
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (287)

Přidat komentář
koki.veru
dnes

Dlouho jsem se přemlouvala, abych si tuto knihu přečetla. Odrazovalo mě spojení český autor a detektivka, ale nakonec jsem udělala dobře, že jsem si knihu přečetla. Sice to není asi úplně detektivka, ale příběh je moc dobře napsaný a vymyšlený a kniha má v sobě napětí. Velice se mi líbilo, že nejprve je popsán skoro konec knihy, a pak se vrací na začátek - sice jsem věděla, co se stane, ale nevěděla jak, proč a kdo to udělal. Opravdu super česká kniha a určitě s touto spisovatelkou nekončím a přečtu si další knihu.

cérka
15. prosince

Nevím proč je tato kniha řazena k detektivkám, čtenáři detektivek jsou oprávněně zklamáni a zbytečně záporně knihu hodnotí.
Já osobně jsem chvíli váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, nakonec dávám pět. Paní Třeštíková má svůj osobitý styl vyprávění, který mně naprosto vyhovuje. Výborný český román!

DriftBooks
13. prosince

Pamatuji si, jak jsem si jako dítě koupil kaleidoskop (koukl jsem na Google – stále se prodává). Dokázal jsem tím válcem kroutit celé věky. Nořit se do těch obrazů. Unikat. Prchat do jiných světů… Česky se tomu říká krasohled. Krasohled… nádherné slovo, které evokuje klid, harmonii, krásno. Ve spojitosti s Osmičkou mi naskočilo slovo kaleidoskop. Ale krasohled? Ne, to není to pravé. Obrazy, které Třeštíková v knize kreslí, nejsou klidné, harmonické a víceméně ani krásné. Jsou naopak silné a burcující. Jsou plné emocí. Jsou plné lásky. Ale i nenávisti, zloby a žárlivosti. Plné takové každodenní obyčejnosti. Plné každodenní velkoleposti. Velkoleposti, jakou dokážou přinést drobné střípky úsměvů, doteků, pohlazení, laskavého slova. Každodenní nasranosti, jakou rozdmýchají drobné střípky nervozity, nepochopení, únavy, sobeckosti.

Třeštíková nepíše. Kreslí tu jemné tahy, tu silné čáry, tu stíny, tam začmárané fleky, kde pastelky téměř protrhnou stránky.

Ale přes veškerou vážnost, která se příběhem vine, přes všechny ty vyhrocené emoce, kdy máte slzy na krajíčku, umí Třeštíková i pobavit. Jemným, nevtíravým humorem. Který však nenaruší to zásadní, co knihou rezonuje. Nekonečný příběh lásky. Lásky mezi partnery, dětmi a rodiči, mezi lidmi obecně. Té šťastné i nešťastné. Naplněné i nenaplněné. Nekonečný příběh touhy po porozumění. Po harmonii. Po krásnu. Touhy po tom, aby náš život byl jako ten krasohled. Aby se nám pokaždé skládaly jen krásné, barevné, harmonické obrázky…

marili
11. prosince

Knížka se mi celkově líbila. Příběh byl neobyčejný, napínavý. Konec mě zklamal a překvapil.

brabofka
11. prosince

Anotace knížky vyzní úplně jinak když ji čtete před a po knížce. Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Dá se to pojmout jako Deset malých černoušků od Agathy Ch. Ale také se to dá pojmout jako růžovka od Danielly Steel. A přitom to není ani jedno. To proč je Míša na začátku v nemocnici se střelným zraněním, vlastně jen uvede do celého příběhu. Sice mi nejdřív dělalo trochu problémy si postavy zařadit, ale během několika stránek Vás to tak vtáhne, že máte problémy se zastavit.
To co mě dostalo u Bábovek, mě určitě stejně dostalo i tady. Prostě to jaké mají postavy pocity ze svého života, jak se chovají, jejich starosti.. občas mi přišlo jak kdyby občas byla u mě doma, u mě v hlavě? Tohle se nedá vymyslet, tohle se musí (alespoň zčásti) prožít. A pak ty chlapské „odskoky“, kdy je dán prostor i tomu chlapovi (a ne jednomu),… to si pak kolikrát řeknete jestli by se v tom poznal i Váš muž pokud by to četl… ? Bábovky bylo moje první setkání s RT a byla to rána z čistého nebe. Tady mě trochu děsila ta „detektivní zápletka“, která vlastně potřebuje nastartovat ten začátko-konec a pak už odemknete dveře, vejdete do bytu a … jste Míša, Julie, Alice. Máte svůj život, svoje děti, samotu, bolístky, radosti, prostě všechno čím žijete. A konec? Konec možná působí vlažně, ale když zavřete knížku, zavřete oči a ještě chvíli jste jedna z nich… Pak už to tak vlažné není. Není to happyend ani žádná trága, není KONEC a tečka, je to prostě na Vás. Ještě teď z toho mám husí kůži.
A po 2 zkušenostech, které mě totálně usadily, jdu do knihovny pro další RT.

domino1701
07. prosince

Kniha se četla velmi hezky. Je to spíše román, detektivní zápletka jen okrajově. Za mě spokojenost, knížka na oddych.

marlowe
06. prosince

Námět na (možná i zajímavou) kratší novelu roztažený na neuvěřitelných 400 stran! Proboha, proč všichni pořád touží psát tlustospisy? Prokousat se záplavou žvanivé vaty a provozních dialogů ("Co?" "Jdeš pozdě." "Já vím, promiň." "Jedls něco?" "Ještě ne." "Musíš jíst.") bylo chvílemi nad mé síly. No, nakonec jsem to s pomocí neprofesionálního využití "přískoků" dočetl, ale jen proto, že jsem byl zvědav, jak dopadne ona avizovaná "detektivní zápletka" – jenže nakonec hluboké zklamání i z pohledu milovníka detektivek.

helča5
03. prosince

Určitě nejde o detektivku,spíše román pro ženy,který se celkem dobře četl,ale Bábovky měly menší propagaci a byly určitě lepší.Byla jsem na Osm zvědavá,ale milovníky detektivek určitě nenadchne.

hzd
03. prosince

Nejdříve jsem se nemohla zorientovat v postavách. Pak jsem se ale začetla a knížka se četla moc hezky. Byla jsem zvědavá jak to celé dopadne a konec mě trochu zklamal.

MonaKusa
29. listopadu

Kniha je velmi pěkná, ale není to kniha ,kterou bych si musela přečíst znova.
Kniha je čtivě psaná a prolínají se v ní snad všechny typicky ženské žánry a rysy. :) Snad kromě super kladné hlavní postavy... :)

Máňička123
24. listopadu

Chvíli to byl boj se do toho začíst, ale když tomu člověk dá šanci tak to pak jde samo. Nebylo to tak zlé , ale díky všem těm dobrým recenzím a propagaci jsem čekala něco lepšího. Z detektivky toho bylo hodně málo, pokud jste jako já zvyklí z těch severských a anglických krimi na jiny styl a děj, ale jako román to byl vcelku dobrý.

komin347
23. listopadu

Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila kdo je kdo, ale pak se knížka četla už celkem dobře, až na to že jsem se těšila na tu onu detektivní zápletku, jejíž rozuzlení bylo tak nějak aby se neřeklo. Vzhledem k tomu, že kniha byla propagována na každém rohu jsem čekala něco víc.

lil16
22. listopadu

Knížka se dobře čte. Paní Třeštíková umí opravdu skvěle popsat životy obyčejných lidí a jejich problémy, které se odehrávají za zavřenými dveřmi doma. Konec mě, ale zklamal.

ztráca
21. listopadu

Čekala jsem na tuto knihu s velkým napětím. No a nakonec jsem dost zklamaná.. Dalo mi dost práce, abych knihu dočetla. Obsah jsem po přečtení pár stránek odhadla a i přes snahu spisovatelky jsem nedokázala najít na ní nic zázračného, zajímavého a hlavně originálního.
Z mého pohledu jde o nejslabší knihu této autorky.

4xbabča
21. listopadu

Zajímavý příběh s detektivní zápletkou, který se docela dobře čte, ale hlavně vztahy všech aktérů děje nutí číst se zaujetím až k překvapivému závěru.

BaketsuTewa
19. listopadu

Nečtu tenhle žánr, ale protože spadám do kategorie otevřených knihomolů, dala jsem na prosby mamky.
Byla to velká chyba.
Už začátek se pro mě vláčel a hned jsem tam viděla tu základní zápletku.
Fajn... Pak přišla policejní část. A tam jsem dostala pěstí. Primárně čtu právě detektivky... A tohle... To bylo strašné.

Z jiného místa, jména a povahy postav.
"Šereda"... Já tohle prostě nemám ráda. Nelíbilo se mi, jak se postavy k sobě chovaly. Žádná si mě nezískala povahou...prostě ničím. Ani styl, jak byla kniha psaná, si mě nezískal.
Pro mě to byly vyhozené peníze... Zcela upřímně jsem to nedokázala dočíst.

Jednoduše, knížka se mi vůbec nelíbila.

LuckaH2
19. listopadu

Cetlo se to samo, klobouk dolu za to udreni ctenare u knihy. Je to detektivka pri zenske, troska krimi, hodne vztahu, nevery, az chvilema hodne prekomobinovane (ala ordinace-kazdy s kazdym). Cekala jsem trochu vic sokujici konec, coz se nestalol. Je to desive ze zivota-byt sama a bezdetna, po precteni knihy bych se bala jit do vztahu;-)

anna2328
18. listopadu

Velmi amatérský pokus o detektivku. Začátek sliboval napínavé drama s mnoha postavami a složitými vztahy. Místo toho čtenář získal natahovanou ohřátou vodu bez bublinek (dynamiky), což autorka ještě korunovala nemastným neslaným rozuzlením, které na konec příběhu přistálo jakoby z čistého nebe. Radka Třeštíková mě zklamala, tenhle styl mi nesedí.

Moonrose
17. listopadu

Příběh vyloženě špatný nebyl, ale předchozí knihy mě bavily více. Do knihy jsem se nemohla pořádně začíst a hlavně dávám jednu hvězdu dolů za zdlouhavé a nudné pasáže s dětmi. Ty mě opravdu neskutečně nudily. Nebaví mě číst o dětech. Fakt ne.

Eidalon
14. listopadu

Mé první setkání s autorkou, ani nevím proč, snad dobrá recenze, detektivní zápletka – Osm, poslední kniha autorky (Dobře mi tak, To prší moře a Bábovky) a má první.

Proto nemohu moc srovnávat s jinými jejími knihami, tak tedy jen Osm – zvláštní název, který je ale v knize jasně vysvětlen. Pro mne především společenský román s mírnou detektivní zápletkou, a tak trochu psaný odzadu. Několik zajímavých rovin vyprávění a prvků, které Vás na začátku vtáhnou do děje a pak se již propletenec vztahů několika osob postupně poodhaluje a rozplétá.

Neotřelý příběh hlavní hrdinky, která si prošla složitým dětstvím a dospíváním a která až dětsky naivně přistupuje k nové fázi života. To, co jí bylo dlouho odpíráno, ji pohltí a hlavní hrdinka se stane ústřední osobou složitosti vztahů několik postav a vše vyšperkováno jakýmsi umělým resetem.

Nevinné a zdánlivě nenápadný vztah přerůstá v důsledný stalking, aniž by si ho hlavní hrdinka uvědomovala a připouštěla.

Napsáno šikovně a ze začátku je čtenář umně vmanévrován do situace, postupně ale tempo padá a nebo tak, jak je vše poodhaleno se jen dynamika zpomaluje.

Kniha, která mne neurazila, ale ani neoslnila . . . u mne 3 hvězdy.

LucieZav
14. listopadu

Oddechová kniha.. Ze začátku jsem se musela zorie ntovat ve jménech, ale pak se četla kniha velmi dobře a svižně. Příběh super. Možná bych čekala lepší zakončeni.

Lála81
14. listopadu

Chtěla jsem po zklamání s Bábovkami zjistit, jestli autorčině stylu přece jen nepřijdu na chuť. Určitě hodnotím Osm jako celkově lepší, čtivější a malinko napínavější záležitost. Příliš mě ale nenadchl styl psaní, příběh je nepřehledný, několikrát jsem listovala zpět a na obsah, abych si uvědomila, kde to jsem a o kom to právě čtu. Řada neuvěřitelných, řekla bych nepromyšlených momentů v ději. „Akce střelba“ byla možná nedostatečně popsaná proto, aby byl ponechán prostor čtenářově fantazii, na mě ale spíš působilo tak, že sama autorka neví, jak to zaonačit, aby vyznělo reálně (mně se reálná představa průběhu oné situace z daných útržků dát dohromady nepodařila).

yellowbanna
14. listopadu

Stejné pocity jako u Bábovek. Ze začátku mi chvíli trvalo se začíst a říkala jsem si, že je to zase jen další kniha o vztazích. Ale před polovinou mě vyprávění opravdu vtáhlo do děje a detektivní zápletka už byla jen příjemným bonusem. Takhle si představuju oddechovou literaturu.

Werčíík
14. listopadu

Miluji styl psaní i příběhy Třeštíkové. Jen ten konec, ach proč? Z konce jsem stejne jako v případě Bábovek zklamaná.

hejnak
13. listopadu

Trvalo mi déle než jsem se začetla, ale knížka je fajn, dle mého názoru jedna z těch lepších od R.Třeštíkové.

Kopretina_aku
11. listopadu

Průměrná kniha, která se četla dobře, ale moc toho po ní nezůstane.

Ketesh
10. listopadu

Některé scénky byly tak reálné, že se nešlo prostě nesmát. V průběhu celé četby jsem se trochu ztrácela ve jménech (ale to jsem já - jména mi nic neříkají). Nicméně mě velice překvapil samotný závěr - byla jsem mile překvapena, že něco narušilo zavedený standard ukončení detektivních příběhů.

kerstyn
09. listopadu

Příběh se mi četl dobře, svižně, pochopitelně mě zajímalo, KDO z nich, proč. Jako odpočinková četba určitě jo. Občas jsem se i zasmála.

Mimochodem, jak si tu někdo stěžuje na nepřeložený poslední odstavec. Nemusím umět švédsky, aby z toho bylo patrné (stačí k tomu dvě slova - kapitán a Stockholm), že je to řeč kapitána k cestujícím v letadle.

MahulenaK
08. listopadu

Na začátek musím říct, že jsem neočekávala, že by Radka Třeštíková napsala něco nepodobného Bábovkám apod. Dobře se to čte, je to oddechovka na proložení náročnějších knížek. Co mě ale totálně zklamalo, byl závěr. To už jsem tedy dočítala jen silou vůle, vůbec ne proto, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Vůbec celý ten příběh byl dost překombinovaný a protagonisté málo uvěřitelní, ale to, co autorka předvedla na závěr, to jsem opravdu nečekala. Takže hvězdička dolů a velké zklamání.

PavKro
06. listopadu

Zacatek a konec knihy mi prisel trochu zmateny, jinak se cetla hezky, nenarocne pohodove cteni, to mne vyhovuje.