Osm

předevčírem

Čtivá knížka,pěkný děj za mě od Radky Třeštíkové zatím nejlepší knížka.

předevčírem

Z poslední kapitoly mi zůstalo mrazení v zádech. A zamýšlím se, kam až to může zajít, když dítě vyrůstá bez rodiny a s pocity, že nikam nepatří.
V předešlých komentářích se často objevuje, že kniha nemá konec, ale já si myslím opak. A o tom, co se stalo v Ďáblickém háji mám úplně jasnou představu.

1 05. listopadu

Vtáhne a pohltí. Tak by se dal stručně charakterizovat román Radky Třeštíkové Osm. Žánrově je to trochu detektivka, zároveň kniha humorná i romantická se správnou dávkou erotiky i thrilleru

1 04. listopadu

První setkání s Radkou Třeštíkovou a vím, že určitě nebude poslední! Skvělé! Skvělé! Skvělé! ... Každý den, každou minutu jsem musela o knize přemýšlet a vyprávět o ději manželovi a spekulovat jak to asi všechno mohlo být! Knížky, které mi nedají spát jsou mé úplně nejoblíbenější!!

Neubranim se srovnani s Babovkami, ktere jsem cetla pred Osm. Radky styl psani mam rada, jeji knizky se ctou samy. Po Babovkach jsem se bala prekombinovatosti a nejasneho konce, ale byla jsem mile prekvapena. Osm jsem zhltla velmi rychle, narozdil od Babovek zde bylo vse jasne, konec vicemene uzavreny, jen mi prisel takovy odflakly, porad jsem cekala neco WOW a ono to proste jen tak nejak vysumelo.... Postavy mi prisly realne, nikdo mi nebyl vylozene nesympaticky nebo labilni, jak tu bylo nekolikrat napsano, dost jsem se videla v Mise (krom poslednich pasazi). Nektere postavy a jejich pribehy mi v knize prisly naprosto zbytecne, az nudne (Honzovo studentka, porucik Sereda a jeji kratka epizoda na konci).

30. října

Knihu jsem měla dlouho rozečtenou. Došlo na ní až na dovolené, kde jsem jí přečetla, dá se říct - jedním dechem. Často jsem se bavila u humorných pochodů dětí. Nemám ráda otevřené konce, takže jsem zůstala sedět s velkým otazníkem. Každopádně knihu velice doporučuji.

23. října

Knihy Radky Třeštíkové jsou velmi čtivé. Kniha měla spád, jen mě mrzel ten otevřený konec. Ale po přečtení více knih od R. Třeštíkové vidím, že tak končí většina.

1 19. října

Kniha se mi velmi líbila. Moc se mi líbí autorky styl. Četla se rychle a sama až mi bylo líto, že už je přečtená. Jen mi vadilo, že to nebylo dovyšetřený. Sice bylo jasný jak to bylo, ale že to nedokončila policie atd.

15. října

Knížka Osm je mé první setkání s literární tvorbou Radky Třeštíkové. Radku sleduji na FB, její humor je mi blízký a i styl psaní je mi hodně sympatický, přesto mě knížka velmi mile překvapila jak svou čtivostí, tak i příběhem. A dovolím si nesouhlasit s uživatelkou @JankaV80, podle mne je "pachatel" jen jeden a celkem jasně identifikovatelný, i když ne úplně okázale :)

11. října

Velice příjemné počtení, kniha mne překvapila! Spoustu lásky, napětí, radosti i šílenství! Maličko mě zamrzel otevřený konec, ale přesto bych ji každému doporučila :-)

2 08. října

Zvláštním specifikem této autorky, jsou, zdá se, otevřené konce.
A z toho jsem v rozpacích já.
Při čtení této knihy jsem se podivovala hlavně nad tím, jak se v příběhu může objevit x lidí, kteří jsou každý z nich, jedním či druhým směrem slušně řečeno hnutí.
Nebylo to tak strašné čtení, ale Bábovky se mi rozhodně líbily více, i když se to asi úplně nedá srovnávat. Každá kniha je úplně jiná.

1 08. října

Toto byla druhá kniha (první knihou byly Bábovky), kterou jsem od autorky četla a rozhodně se mi líbila. Líbil se mi styl psaní i příběh samotný, který má tak trochu otevřený konec - myslím si, že v knize je celkem jasně naznačeno, že pachatelem mohly být jen 2 postavy. To, že příběh není uzavřený hodnotím kladně, vždyť přece ani v reálném živote se nedaří vždy všechno vyřešit.
Nesouhlasím ani s názorem, který se tu celkem dost často objevuje, že plno postav je negativních. Alice ani Míša se mi negativní nejeví (ano, Alice je urputná v tom, jak neustále shání chlapa, ale není negativní). Ani Max se mi negativní nezdá - je to prostě chlap (doktor), který v práci léčí a doma by chtěl mít hlavně pohodu.
Kniha je rozhodně sondou do srdcí hlavních postav. Čtenář prožije v příběhu několik různých typů a velikostí lásky jedné postavy k druhé.
Knihu rozhodně doporučuji, bude se líbit.

07. října

Kniha se pěkně četla, líbil se mi ten typický styl psaní. Hezký příběh, jen mě trochu mrzel ten otevřený konec a nedořešený případ. Z toho důvodu hvězdička dolů.

1 03. října

Moc pěkně se to četlo, člověk se nemohl odtrhnout. Velkým zklamáním však pro mě bylo, že pachatel byl odhalen "jen tak mezi řečí". Nenadchly mě ani dílčí závěry jednotlivých příběhů a otevřený konec.

6 03. října

Lehký, čtivý styl psaní a psychologie ve vztahovém koktejlu ze současnosti. Příběh mi nepřišel až tak špatně vystavěný ani otevřený konec by mi nevadil. Nad detektivní vsuvkou bych taktéž přimhouřila oči. Kdyby kniha měla polovinu stran. Kdyby postavy nebyly povahově tak zvláštně negativní, nesympatické až nereálné a nevěra nebyla jakoby nutnou součástí života. Přijde mi, že jednotlivosti nejsou úplně špatné, ale celek vůbec neladí. Nic, co by ve mně pozitivně utkvělo. Snad nejvíc mě drásal motiv "poručík Šereda".

1 01. října

Od autorky jsem již četla Bábovky, proto mě počet hlavních postav a ''zamotanost'' jejich příběhů moc nepřekvapila a kniha se hned od začátku četla sama. Samotný příběh je skvělý. Ukazuje nám jak odlišní všichni jsme a jak se naše životy mohou jednou událostí, myšlenkou či rozhodnutím úplně změnit. Kniha je také plná lásky (všeho druhu), nenávistí (všeho druhu), zvraty a napětím.
Určitě doporučuji přečíst.

3 26. září

Od Třeštíkové je to má první kniha a nevěděla jsem, co od ní čekat. Má červený obal... tak možná hodně lásky ? Ale ano. V této knize je opravdu hodně lásky, ovšem ne jen té slaďoučké a nevinné. Lidé totiž nejsou slaďoučcí a nevinní, že ? Život je někdy trochu jako detektivka, život je někdy trochu jako tenhle příběh. Život někdy začíná tak trochu od konce, zamotá se, rozmotá... Život je někdy melancholický a beznadějný...nebo jen zdánlivě ? Máte plnou hlavu myšlenek, které vám visí nad hlavou jako bublina v komiksu ? Jenže je nikomu neříkáte. Nemůžete. Protože se to ,,nehodí" říkat, co si myslíte a co chcete. Je to dobou nebo vámi ? Máte život takový, se kterým jste se pouze spokojili, nebo jste opravdu šťastní ? Nejste si jistí ? Tak proč ještě nečtete Osm ?

3 24. září

Přečteno bleskem. Moje první kniha od autorky a určitě si ještě něco přečtu. Taková koncentrace nesympaticky jednajících postav v jednom příběhu se hned tak nenajde - a to je právě zajímavé. Nic černobílého.

23. září

Ale jo, šlo to. Nemůžu říct, že se kniha nečetla dobře, i postavy nebyly špatné, příběh zajímavý,ale na mě moc překombinovaný, a určitě nezapomenu na Brunova brouka...

1 21. září

Příjemná oddechovka, ikdyž po roce od přečtení vlastně už moc nevím, o čem byla. Vzpomněla jsem si po přečtení komentářů... Ale na dovolenou dobrý...

Měla jsem trochu zmatené pocity, začala jsem na začátku, byl prostředek, konec a pak znovu začátek...ovšem nic to nemění na tom, že celkovou knihu hodnotím pozitivně. Detektivní zápletka tam je, o tom žádná, napětí u knihy bylo, postavy mi nepřipadaly protivné hned od začátku, ale tak od poloviny. Na Bábovky to stejně nemá, ty hodnotím jako TOP, ovšem zase lepší než To prší moře.

1 17. září

Žádná velká literatura, ale i takový typ knih ("oddechovka na pláž") má pro mě význam. Věřím,že autorčin styl psaní nemusí sednou každému, ale pro mě po Bábovkách opět milé čtení a po některých nelichotivých komentářích i příjemné překvapení.

1 16. září

Moje první Třeštíková. Knížku jsem přelouskala rychlostí blesku, protože jsem prostě musela vědět jak to celé skončí a nemohla jsem se dočkat až se všechno rozplete a zamotá a znovu rozplete... A to všechno i přes to, že jsem si přibližně ve třech čtvrtinách knížky uvědomila že nesnáším veškeré postavy v knížce. Ale bylo to příjemné čtení a příběh stál za to!
P.S. Taky Vás tak moc rozčilovaly ty dlouhé věty, nebo jste si jich nevšimli?

10 15. září

První kniha od Radky Třeštíkové. Moc se mi líbila. Kniha o přátelství, o lásce, o nevěře, o žárlivosti, prostě o životě. Její hrdinové žijí život plný zvratů, překvapení, změn a paradoxů. Jako na houpačce, jednou jsi dole, jednou jsi nahoře. Skoro by se dalo říct, že kdo chvíli stál, už stojí opodál. Kniha je věrným obrazem dnešního uspěchaného způsobu života a nechybí dokonce detektivní zápletka. Připomnělo mi to stylem psaní současného českého autora Patrika Hartla. Příběh neztratil nic na poutavosti, i když autorka začala svůj příběh vyprávět tím, co se stalo téměř na jeho konci a teprve potom postupně od začátku. Příběh, který neztrácí na svižnosti až do samotného závěru.

15. září

Výborná kniha. Dle mého názoru mnohem poutavější než Bábovky. Zajímavý příběh, perfektní způsob jeho vyprávění. Ano, místy překombinované a neodrážející realitu, ale i to čtenáře tak nějak baví.

2 04. září

Ač byla kniha čtivá, příběh mě nijak neohromil. Připadalo mi to překombinované a na zaťukání si na čelo.

13 02. září

Z počátku mne kniha spíše iritovala než bavila, částečně mi vadil styl, jakým je kniha napsaná a dokonce i myšlenkové pochody, hlavně dětí. Zhruba ve třetině už jsem to chtěla vzdát a jen zběžně prolistovat do konce a najednou jsem zjistila, že je kniha celá přečtená. :-) Nakonec mě to přece jen strhlo, vztahový propletenec byl krásně zamotaný a smekám před autorkou, že se do toho nezamotala sama.

02. září

Přečteno jedním dechem. Opravdu výborná knížka a řadím ji na první místo, pak Bábovky a pak teprve Dobře mi tak.

2 02. září

Místy se mi tato kniha zdála poněkud ujetá... příběh je určitě čtivý a čím víc jsem obracela stránky, tím víc mě bavila. Musím ale říct, že některé pasáže pro mě byly hrozně nudné, nezajímavé a zbytečné, až se mi kolikrát zdálo, že autorka už fakt nevěděla co psát, tak vymýšlela samé blbosti. Taky mi občas lezlo na nervy opakování děje..Hlavní hrdinka mi byla ze všech nejvíc nesympatická a už po pár stránkách jsem byla alergická na jméno Míša. Od autorky jsem už četla knihu Bábovky a z ní jsem byla nadšená. Tohle bylo o něco slabší, ale i tak mě to bavilo.