Osm
kniha od: Radka Třeštíková
Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?
Komentáře (772)
Komentáře 772 Recenze 18


Takové pěkné oddechové čtení, na mne až moc propletené svým dějem, že nepůsobí reálně. Částečně působí jako detektivní příběh. Nicméně mi se kniha líbila. Člověk si říká, že má štěstí, že má alespoň nějakou nekompletní rodinu a ne jako tadyhle Míša, která dělá blbosti jen proto, aby už konečně někam patřila a byla řádným členem rodiny se vším všudy.


Opět hodně lidí, hodně příběhů a vše TAK nějak souvisí a krásně se to proplétá. Moc hezky se to četlo, nenudilo a bavilo. Radka umí a tahle kniha To jen a jen potvrzuje!

Takový ženský Viewegh- pobaví a nevím proč, ale působí lacině. Nízká hodnocení, přesto hodně hodnotilů a recenzí. Pro mě podstatné, že ačkoli nejsem žena na mateřské kolem třiceti, ale single muž po čtyřicítce, tak mě to bavilo.


Po neslaných nemastných Bábovkách opět pecka. Tentokrát jsem se bavila od začátku do konce. Nechybělo napětí, láska, nenávist, přátelství i nepřátelství. Hlavní hrdinka Míša tak moc touží po rodině, kterou nikdy nepoznala, až se její chování stává posedlostí...


Velmi čtivá kniha, doslova jsem hltala, jak to dopadne. Byť romány nejsou mým hlavním žánrem, tento se mi velmi líbil. Poutavý příběh se sympatickymi postavami, dokonale vykreslene pocity vás se všemi sblíží. Jenom ten konec mi přišel trochu odflaknuty. 4,5/5


Tleskám! Líbilo se mi to. Dokonce moc se mi to líbilo. Napínavé, zajímavě propletené, na postavy nenáročné, zábavné a skvěle napsané. A po dlouhé době kniha bez gramatických chyb. Díky paní Třeštíková, za mě super!
Osmička? No, ležatá. Takže nekonečno? Mám ji vytetovat ležatou? Ne, to ne, chci aby byla naležato, až když si lehnu.


Po druhém čtení (po letech) opět skvělé. Škoda, že člověk nemůže taky podruhé obodovat, hned bych s chutí loupla 5*


(SPOILER)
Čtená před rokem.
"všichni ji měli rádi, a přitom se ji někdo pokusil zabít."
Jako bych četla Slyšet jeleny zpívat (komentář dole). Akorát tady začíná děj obráceně. K samotnému řešení zločinu dochází v průběhu, ke konci knihy.
Míša skončí postřelená v nemocnici Upadne do kómatu. Během její návštěvy se od okolí čtenáři jako neviditelní diváci dozví, že až tak oblíbená není jak si mysli policisté na komisariátu, kde se odvíjí závěrečná část příběhu.


Druhá a poslední kniha od autorky. Příběh dobrý, ale konec typu dopiš doma. Autorka píše dlouhé souvětí přes celou stranu, někdy jsem se musela vracet. Používá to v celé knize a je to dost otravné.


(SPOILER)
Má první kniha od autorky a musím říct, že jsem byla velice mile překvapená! Moc se mi líbil originální styl psaní, je to něco svěžího a překvapujícího. Sice se člověk nemůže ztotožnit s žádnou s postav, ale stejně se jedná o příjemné čtení. To, že se děj odehrává v Praze na známých místech tomu ještě dodává pocit blízkosti.
A konec se mi naopak líbil, dozvídáme se, že je Míša v letadle do Švédska a pravděpodobně pátrání po své "lásce" nikdy nevzdá.


(SPOILER) Musim priznat, ze to nebylo vubec spatne. Rozhodne me to mile prekvapilo. Na druhou stranu, ma ocekavani nebyla vysoka. Byly tam nejake veci, co mi vadily-proc se musely nektere pasaze opakovat doslovne? bylo nutne se jedine zene u policie tak okate vysmivat? A na zaver se ukazalo, ze je tam nejak moc psychopatu Zpetne me napada, zda tam byl vubec nekdo tak nejak stastny


Moje první kniha od autorky, chvíli mi trvalo zvyknout si na styl psaní, nicméně 2 dny nemoci mi to pěkně zkrátilo. Neskončit ale většina osudů pozitivně, chytnu z nich depku ;)


Kniha byla čtivá,taková oddechovka, ale konec mohl být trošku dotaženější. Veselí se mi líbilo víc.


Kniha mě zklamala. Očekávala jsem od ní víc. Takové pohodové čtení bez napětí a změn, které já v knihách hledám a miluji.


Od Třeštíkové nejlepší knížka, kterou jsem četla. Líbila se mi detektivní zápletka.


Pridávam sa k skupine čitateľov, ktorá túto knihu hodnotí skôr ako podpriemerné čítanie.
Prečo ?
Medziľudské vzťahy zachytené v knihe mi pripomínali malú kralikáreň, kde hlava - nehlava každý s každým, akoby to malo byť úplne prirodzené v živote nás ľudí. K tomu všetky postavy vlastia prevažne samé záporné ľudské vlastnosti, ako pokrytectvo, závisť, žiarlivosť, škodoradosť, vypočítavosť, chamtivosť...atď. Akoby toho už nebolo dosť aj tie detské postavy premýšlali a konali obdobne.
Možno by som to všetko aj dokázala tolerovať, pokiaľ by to malo aspoň nejakú originalitu.
Dve hviezdy dávam iba preto, lebo som si tento román nakoniec zaradila do kategórie "paródia na život" v domnienke, že azda by to mohol byť aj autorkin úmysel.


Opět skvěle psychologicky popsané všechny postavy knihy. Konec nedokončený, ale to mě vůbec nevadilo. Může mi někdo přeložit poslední odstavec?


Poslední měsíc objevuji současné české autory a zabrousil jsem i k Třeštíkové, jejíž knihy pravidelně vidím na Databázi a samotná autorka je často vidět i na bulvárních plátcích, proto jsem si řekl, že zkusím jednu z jejích knih a uvidím, jak mi sedne. Vybral jsem "Osm" kvůli nejvyššímu hodnocení.
A.
Au.
Tohle bolelo. Zasekl jsem se asi v půlce, kdy jsem si řekl, že dál už zkrátka nemůžu. Tohle byl příběh absolutně o ničem. Třeštíková mi trochu připomíná českou verzi Liane Moriarty, ale ta se mi čte o něco lépe (byť ji taky moc nemusím). Ze začátku mě chytla detektivní zápletka, ale ta stejně v knize figuruje jako kulisa. Zbytek je jen samá nevěra, nenávist, pomlouvání, závidění, detailní popisy zbytečností... Hlavní postavy této knihy jsou přesně ty typy lidí, kterým se v reálném světě snažím vyhýbat, co to jde. Kromě toho mě rozčiloval i jazyk, hovorová čeština, kapitoly, které neříkaly nic jiného, než že je někdo nespokojený a jak nesnáší vše kolem sebe (včetně sebe samotného). Práce detektivů mi - po přečtení mnoha detektivních knih - připadala úsměvná.
Asi chápu, že některým lidem se tento styl psaní líbí, ale já takovou literaturu zkrátka nedokážu strávit a ocenit. Bohužel. Hvězdičku dávám za fakt, že, byť se mi autorčin styl psaní nelíbí, stejně je originální a svým způsobem nepřehlédnutelný. Další knihy raději vynechám.


Osm je u nás kniha, která cestuje z jedné knihovny do druhé. A tím prvním čtenářem byla moje mamka, která mi knihu doporučovala a ona se tak oklikou dostala až do mé knihovny.
Rodinné vztahy nejsou nic, co bych v knihách primárně vyhledávala, i když i po takových občas sáhnu. Tady jsou ale spojené s jakousi detektivní zápletkou.
A tak jsem byla zvědavá a očekávání rostla.
Po lehce zmateném začátku jsem se velmi rychle zorientovala v postavách a musím pochválit i jejich popis, díky kterému jsem si je dokázala dobře představit, poznat je, vcítit se do nich. I tady jsem měla možnost o nějaké osobní teorie ohledně pachatele, ale opět jsem se netrefila!
Kniha se četla moc dobře a rychle, jen mi tedy věty přišly zbytečně moc protahované a kdyby byla místo čárky tečka, budou věty i lépe uchopitelné.
Knihy od českých autorů mám moc ráda, mají pro mě takovou jinou, osobnější atmosféru, kterou si při čtení užívám. Tady tomu nebylo jinak.
Děj je rozkouskovaný. Začínáme na skoro konci, teprve pak se dozvídáme, co se stalo předtím. Musím říct, že to příběhu dodalo trefnou tajemnou atmosféru.
Kniha mě příjemně překvapila a pokud se mi do ruky v budoucnu dostane další autorčina kniha, bránit se jí nebudu.


Děj rychle odsýpal, knížka se mi četla dobře, zápletka byla taky zajímavá. Hlavní postavy byly všechny nějakým způsobem divné, ale určitě v reálném životě docela uvěřitelné.


Kniha je poměrně čtivá, protože je psaná jednoduchým jazykem a rychle odsýpá. Člověk se občas i pousměje. Hlavní příběhová linie tak trochu připomíná Párala. Nejde o nic světoborného, s žádnou postav se nejde moc ztotožnit, ale příběhově to docela sedí v mantinelech. Taková oddechová průměrná knížečka na ukrácení dlouhé chvíle.


Docela pěkný čtení v rámci letní oddechovky a mého "čtecího restartu" :)). Tedy až na pár věcí, které mi přišly hodně málo pravděpodobné. Povedený závěr, ale Míši mi bylo upřímně líto. Jednohubka, která v hlavě dlouho nezůstane.


Knížky paní Třeštíková mě celkové baví, takže jsem se bavila j tentokrát. Některé věci se mi zdály až moc vykonstruovane, ale to se dá odpustit :)


Paní spisovatelko, co to má znamenat?? Ten konec :) :( nevadí mi otevřené závěry, ale tohle?? O půl noci to tady překládám, abych se dozvěděla jaké je počasí..:) :)
A teď k celé knize a vážně. Bylo to vážně skvěle čtení. Před tím jsem četla Hartla a někdo tu psal, že to bylo surové. Tak přesně takový pocit mám z tohoto románu, surový jako sám život….


Od autorky už jsem četla knížky Bábovky a Veselí, takže jsem byla moc zvědavá na tuto, ještě, když má detektivní prvky. Četla se mi pěkně a rychle, některé části mi však přišly dost nereálné a myslím si, že mi příběh v hlavě nějak déle nezůstane.


Kniha se ke mě dostala v podstatě náhodou a vzhledem k tomu, že o autorce je poslední dobou dost slyšet, rozhodla jsem se jí zkusit.
Příběh se ze začátku tváří napínavě, ale postupně zabředne do série nevěr, zrad a sobeckosti. Já chápu, že nevěry se dějí, ale v této knize se opravdu podvádí každý s každým, což mi nepřijde reálné. Každá z hlavních postav byla svým způsobem "cáklá". Člověk knihu sice četl, ale v podstatě nikomu nefandil, nikdo nebyl oblíbenec právě proto, že všichni byli velmi nesympatičtí a sobečtí a zasloužili by tak akorát nakopat do zadku. Chvíli mi trvalo zvyknout si na autorčino vyjadřování, kniha je psaná na můj vkus příliš hovorově.
Celkově sice nemohu říct, že se četla špatně, ale je to jedna z knih, ke kterým se už v budoucnu vracet nebudu.
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české krimi
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2017 | ![]() |
2018 | ![]() |
2020 | ![]() |
2023 | ![]() |
Kniha Osm je v
Právě čtených | 49x |
Přečtených | 4 944x |
Čtenářské výzvě | 1 177x |
Doporučených | 124x |
Knihotéce | 663x |
Chystám se číst | 613x |
Chci si koupit | 138x |
dalších seznamech | 10x |