Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331871/bmid_osm-Was-331871.jpeg
4
3083
779
Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?
Přidat komentář
Radcin styl psani mi vyhovuje. Kniha je opravdu zajimava. Je to v mnoha ohledech necekane. Libi se mi detektivni zapletka spolu s vztahovym propletencem. Chybelo mi trochu humoru, ackoli je Radce blizky. Zpocatku jsem mela problem se do knihy ponorit, ztotoznit se s postavami a ve chvili ve ktere se mi to povedlo, je zase vsechno jinak a z hlavni hrdinky se stava docela slusny blazen. A nejen z ni. Zadna z postav mi neprijde pri smyslech. Cleneni knihy navazuje na sebe, ackoli jsem se musela pak k nekterym pasazim vracet, abych lepe porozumela. Celkove hodnotim za 3. Babovky se mi libily mnohem vic.
Knihu jsem si koupila, protože se mi líbily předchozí Bábovky, ačkoliv to trochu vybočuje z žánru, který čtu běžně. Ale u této knihy mám trochu problém se stylem vyprávění. Zprvu mi přišel zajímavý, ale s přibývajícími stránkami mi začínal být spíš na obtíž a ke konci mě vyloženě otravoval. Asi jako když opakovaný vtip přestává být vtipem. Nicméně stěžejní děj a nápad mě zaujal a i přes můj subjektivním problémem se stylistikou :D, se mi kniha četla dobře a rychle. Takže jako oddychovka se to dá.
Mám Radčino psaní ráda. Četla jsem její blog v době, kdy ještě nebyla Třeštíková, neměla děti ani nejznámější balkón na Letné (je to Letná, že?). Četla jsem ji, když ji téměř nikdo neznal, a čtu ji dnes, kdy ji znají skoro všichni. Pořád se stejnou chutí. Jen mám trošku strach, že když se k tomu veřejně v tom našem Česku, kde se neodpouští úspěch, štěstí ani krása, přiznám, že skončím hůř, než když Banga vypískal Ortel. Propíchnutý pneumatiky a deset let nezaměstnatelná :D... Je suis Radka!
Nejlepší kniha od autorky. Radka Třeštíková roste literárně hrozně nahoru a já jsem za ní jen ráda. Věřím, že tato kniha nebyla její poslední, byla by škoda, kdyby Radka usla na vavřínech.
Asi proto, že jsem se hodně těšila, jsem také hodně zklamaná.
Nejnovější román Radky Třeštíkové se mi nakonec zdá nejzajímavější po formální stránce. Samotný příběh na mě působí málo uvěřitelně, spíš jako z umělé hmoty než jako ze života, postavy mi připadají jako bez krve a bez ducha.
Nápaditě proplétané vztahové peripetie mi v mnohém připomínaly rovněž populární knihy Patrika Hartla, v tomto srovnání ovšem - bohužel - Radka Třeštíková stylisticky značně pokulhává.
"To prší moře" i "Bábovky" se mi zdají lepší než "Osm".
Blbost, pomyslela jsem si po dočtení. Po Babovkach, které se mi opravdu líbily, velké zklamání. Jedna hvězda za čtivost, druhá za autorku. Dohromady dvě a to s hodně odřenýma ušima, víc prostě dát nemůžu. Styl, který se mi u Radky Třeštíkové jinak velice líbí mě tady dost štval. V životě mi asi hlavní hrdinka nebyla tak nesympatická. Za mě prostě ne. Ale určitě jsem na autorku nezanevřela.
Na to, jak jsem se na knihu těšila, přišlo zklamání.
Styl psaní typu Virginie Woolfové "proud myšlenek" mi vadil plně nejvíc. Nemohla jsem si vybavit, jestli ten stejný styl použila autorka i u Bábovek, které jsem si hodně oblíbila, a jestli ano, tak mi tolik nevadil jako u téhle rádoby detektivky. Bylo fajn nahlížet do myslí postav, ale prozrazovat děj tak trochu dopředu mi po pár kapitolách už lezlo krkem ("...podívala se na něj, pomyslela si, co by se stalo, kdyby to řekla, nebyla si jistá, jak to říct, a když to řekla, zjistila, že vlastně vůbec neví, proč to řekla a bylo by lépe, kdyby nic neřekla, ale stalo se."). No nic, někomu tenhle způsob vyhovuje, mně to přišlo otravné.
Děj mi přišel trochu utahaný. Myslím, že to bylo zbytečně zdlouhavé, některé scény nebyly nutné. V polovině knihy jsem zjistila, že si vlastně nepamatuju, co bylo na začátku. Nicméně bylo fajn, že se to aspoň dobře a rychle četlo.
Když bylo oznámena detektivka, myslela jsem, že ta kniha bude celá detektivní s bližším pohledem do hlav postav, ale nikoli. Jednoduchý problém "kdo postřelil toho" a maximálně čtyři pět podezřelých není zrovna recept na úspěch detektivky v dnešní době. Musím říct, že jsem tedy do konce netušila, kdo to udělal, ale překvapivé odhalení, které zas tak překvapivé nebylo, celkový dojem z knihy nezachránil.
Také se mi zdálo, že nikdo z knih Třeštíkové pomalu není normální. Chlapi jsou žárliví, podvádí a nebo jsou zbytečně sprostí (a množství vulgarsimů mně od čtení upřímně odrazovalo) a ženský kariéristky nebo podivný puťky, často v domácnosti. Na druhou stranu, myšlenkové pochody byly vykresleny bravurně, to se musí nechat.
Čekala jsem od toho daleko víc, nicméně jsem ráda, že jsem si to přečetla. Osud Michaely by na začátku málokdo odhadl, ale upřímně si nemyslím, že by se takováhle situace kdy stala skutečností, což je škoda, protože si myslím, že autorka se právě o to snažila. Rozhodně nedávám autorce vale, jsem zvědavá na její další počiny. Osm ale Bábovky dle mého nepřekonalo.
Rozhodně neotřelý koncept knihy, konce,prostředku a začátku. Co je šik je přebal knihy. Kniha je napsána hezky,pečilivě,detailně celkově propracovaně. Hlavní části knihy na sebe navazují. Vztahová sféra je dominantní a je okořeněná onou detektivní zápletkou, zase takové drámo to neni..Další co je boží je psychologická propracovanost osob,co si myslí, jak to vidí, co chtějí,co očekávají a jejich sepjetí konvencemi. Při čtení knihy získává čtenář nepatrné náznaky co se asi stane,k čemu dojde. Další co stojí za zmíňku jsou dlouhá souvětí-rozhodně neobvyklá hra s čárkami,která baví a mozek pracuje:)
Nijak ohromující. Dvě hvězdy dávám jen za super kompozici příběhu - rozdělení na části podle časové posloupnosti, dobrý nápad, který zafungoval.
Já se přiznám, že mám trochu rozporuplné pocity. Ale ANO, mně se to líbilo. Většinou si člověk z knížky odnese zápletku a konec. Já jakožto od přírody upjatá osoba, co má ráda vše srovnané a utříděné, nejsem zastánce podobných polootevřených, respektive polouzavřených příběhů, takže celkový dojem z knihy mi zkazilo posledních pár stránek.
Nerada se nudím a knížky, kde se 80 stránek nic neděje dočítám s mírným odporem. Tohle se v OSM a vlastně v žádné knize od Třeštíkové nikomu rozhodně nestane. Překombinovanost je tak trochu její podpis. A mně se líbí.
Navíc málokdo dokáže tak bravurně do příběhu zakomponovat všechny názory a pocity postav. Není to žádná nudná ich-forma. Čtenář musí přemýšlet, musí se zorientovat a pak už jen nevěřícně kroutí hlavou. Takže proto mám na konci každé její knížky pocit, že musím začít číst znovu.
Její styl není pro všechny, ale pokud chcete podpořit dobrou českou literaturu, tak směle do toho...
Osm vás chytne a nepustí. Komu se líbí styl Radky Třeštíkové je nadšen. Autorka je lepší a lepší. Ta psychologie postav je ohromující, napínavá. Nic není tak, jak na začátku vypadá. Nechci opisovat obecný obsah, nechci prozradit proč je Míša v nemocnici. Osm jsem přečetla během dvou dnů a neustále jsem ten příběh nosila v hlavě. Za mne SUPER !!!!!!!
Líbila se mi nekonečná souvětí, autorčin charakteristický styl psaní. Osm není klasický detektivní příběh, spíše sonda do nejrůznějších zákoutí lidských vlastností. Hlavní postavy nejsou prvoplánově sympatické, o to víc je to zajímavější.
Moc nechápu MagdoS, proč reagujete na cizí hodnocení uživatelky, tedy Jacindy, každý se tu snad může vyjádřit k jakékoliv knize. Knihu jsem také četla, Bábovky se mi nelíbily, pořídila jsem si, abych si přečetla to, čemu se dnes říká bestseller. Osm se mi do rukou dostal jako recenzní výtisk od kamarádky a můžu upřímně říct, že jediné pozitivum na knize bylo to, že se rychle čte. Kniha by vám měla něco dát, nový poznatek, něco kvůli čemu si ji přečtete znova, dobrý příběh. Ale toto? Příběh absolutně o ničem, krása mateřského jazyka nulová. Chápu, že některým ženám to může stačit, ale já se mezi ně neřadím. Radka Třeštíková je žena chytrá, krásná a kultivovaná, ale nechápu, proč z každé ženy ve svém románu udělá absolutní slepici, je mi z jejích hrdinek stydno. A bohužel si myslím, že bez jejího vystupování na facebooku a masivní mediální kampaně, by její knihy neměly takový úspěch, a kdyby to vydal někdo jiný,pod neznámým jménem, tak by hodnocení nebylo nijak vysoké.
Moc nechápu hodnocení Jacindy. Pokud Vám p. Třeštíková nesedí jako spisovatelka, není nic jednoduššího, než ji nečíst.... Prostě každý má jiný vkus, což je pochopitelné. Za mě opravdu čtivá kniha, kterou jsem četla jedním dechem a těšila se, kam mě příběh zavede. Podle mě se p. Třeštíková "zlepšuje" každou knihou a patří k mým oblíbeným autorům. Už teď se těším na další knihu.
Kdo chce ušetřit za antikoncepci, tato kniha je výhodnou jednorázovou koupí. Po přečtení zaručeně nebudete chtít manželství a zaručeně nebudete chtít ani děti. Třeštíková se zhostila své role chodící deprese s vervou a schopností jí vlastní. Defacto byly vybrány všichni zástupci ufňukaných, trpících, dementních a sobeckých lidí a smíchány do jednoho příběhu. Styl vyjadřování a úroven češtiny je zcela identická s Bábovkami. Minimální IQ potřebné k přečtení je 80. Opravdu se směju při vzpomínce na rozhovor, kdy si autorka stěžovala, že se někdy ve svých postavách ztratí natolik, že vůbec nevnímá okolí. Bodejť ne. Všechny jsou zcela identické a chovají se naprosto stejně. Nedivím se, že jí to pak dává zabrat. Přestože máme mezi postavami lékaře, luxusní dámu, ženskou posedlou míněním jiných, nebohou sociálně slabší osobu, fanatického stalkerského přítele a navrh ještě dva policajty, všichni do jednoho stejní. Jedinou výjimkou je Pavel, který svým vystupováním a mluvou konečně vybočil z řady. Nicméně je to vedlejší postava, takže smůla. Za celou dobu jsem si neoblíbila nikoho, jen se měnily stupnice nenávisti a protivnosti (michaela rulezz). Fanoušci detektivky rozhodně nečekejte nějaké extra investikativní jednání. Na druhou stranu je popularita této knihy a celkově třeštíkové zcela jasná. Kromě brutálního marketingu zde hraje roli hlavně fakt, že si v té snůžce tragédií a trápení opravdu každý najde něco, s čím se ztotožní.
Nová a originální "Třeštíková". Tato kniha buď sedne nebo ne. Buď se bude líbit nebo nebude. Buď ji pochopíte nebo nepochopíte. Ale rozhodně stojí za čtenářskou pozornost. Více v recenzi v záložkách - Knižní deníček!
Pro mě to byl opět zážitek. Autorka je prostě dobrá! Více píšu v recenzi v záložkách :-)
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české krimi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha Osm je v
| Právě čtených | 46x |
| Přečtených | 5 039x |
| Čtenářské výzvě | 1 185x |
| Doporučených | 125x |
| Knihotéce | 675x |
| Chystám se číst | 608x |
| Chci si koupit | 137x |
| dalších seznamech | 13x |
Jedná se o první knihu autorky, která se mi dostala do ruky. Četla jsem na to samou chválu a asi proto to bylo takové zlamání. Vadil mi styl psaní- kdo potřebuje větu, která je dlouhá osm řádků? akorát to čtenáře zmate- a vyzrazování děje. Taky postavy mi přišli hnány až moc do škatulek a díky tomu jsem si je nedokázala oblíbit. Jinak se to naštěstí četlo rychle, za což jsem jedině ráda.