Zmizet

Tři povídky, které zpracovávají různé sourozenecké vztahy. Je to síla, nejde to přestat číst. Je to velmi autentické, místy velmi depresivní. Tato autorka se řadí ke špičkám současné české psychologické tvorby.

Petra je skvělá spisovatelka? Proč? Protože si i v této knize vybrala naprosto obyčejné, nezáživné a ničím netáhnoucí téma. Postavy v ničem nevynikají, ve vzhledu ani v přemýšlení, jsou průměrné jako každý z nás a Soukupová si každou vezme, nechá ji mluvit, přemýšlet a konat a vy najednou máte pocit, že čtete o svém životě nebo o tom, jaký život byste sami nechtěli. Je to bravurně napsané, gratuluji.

Nejprve mě dostala první povídka. Nefunkční rodina, neřešené problémy sourozenců - a potom je vše jinak, vše se rozpadá ještě více a není cesty zpět. Nic se již nenapraví. Po přestávce jsem se vrátila k dalším povídkám. Ty jsem přečetla najednou. Opět rozvrácené vztahy, neschopnost jednotlivých lidí cokoliv napravit a narovnat. Toto p.Soukupová umí skvěle popsat. Její podání postav je naprosto uvěřitelné. A bohužel znám podobné příběhy ve svém okolí. Naštěstí zrnko naděje je všude

Takhle o reálném životě píše jen Petra Soukupová . Je to skvěle napsané , přesto si její žádnou knihu nechci přečíst znovu… ale všechny další co napíše určitě…

Musím říct, že jsem se nedokázala hned rozhodnout, jestli mě kniha zaujala. Fakt ale je, že styl vyprávění z pohledu dítěte byl zajímavý, odložit jsem jí rozhodně nechtěla. Byl to drsný náhled do psychologie rodiny, jak vzniká sourozenecká rivalita, která může vyústit až v nenávist. Za mě největší vliv na to mají samozřejmě rodiče, kteří možná vědomě či uklidňuji se, že snad i nevědomě dělají mezi dětmi rozdíly. Děti citlivě vnímají co se jim rodiče s dobrými úmysly snaží vštípit, ale v některých případech netuší co to v dítěti způsobí.
Výchova je prostě nesnadná věc, nejsou na ni školy a každý jistě dělá jak nejlépe umí a cítí. A bohužel si někdy pak v dospělosti dětí musí říci " kde se stala chyba" :-)
.

Byla to fajn knížka, našla jsem si ji jako jednu mezi dalšími, co nemám od Petry Soukupové, a byla mile překvapena. Jsou tam tři příběhy, u prvního jsem si chvíli zvykala na hovorovou mluvu dítěte, u druhého jsem se párkrát ztratila ve jménech, u třetího jsem byla netrpělivá zpočátku, o jaké "tajemství" se jedná. Každý příběh měl něco svého, ale všechny spojovalo téma rodinných vztahů, které jsou složité.

Nemohla jsem se odtrhnout. Doporučuju všem, kdo si chtějí přečíst kvalitní literaturu.

Velice zdařile a zajímavě napsané tři povídky. Všechny jsou napsány pohledem dětí. Vstup dospělých je jen okrajový a spíše pro ucelení příběhu a celé situace. Třetí povídka je lehce jiná - vypráví ji dospělá žena, přesto se vrací zpět do dětství a nelehkého dospívání.
Všechny tři povídky spojují rodinné vztahy. Ukazují, že i děti mají své sny a přání a své starosti, které jsou umocněny vztahy a situací v rodině (může se jednat o ne zcela fungující rodinu a vztahy v ní a nebo dětskou touhu po kompletní rodině). Úplně nejlíp to asi popsal uživatel SSTknihy ve svém komentáři. Víc není třeba dodávat.

Naprosto skvělá série tří příběhů, jejichž spojujícím motivem jsou rodinné (zejména sourozenecké) vztahy a závist. U čtení jsem celou dobu přemýšlela, jak je možné, že to v některých rodinách takhle (ne)funguje, proč jsou ty děti tak nesnesitelné a zlé a jestli je to opravdu realita. A ona asi je, autorka totiž umí báječně vystihnout zdánlivě obyčejné a banální životní příběhy, propletence a osudy, z nichž vám ale bude tak nějak úzko. Nečekejte brutálně zásadní zvraty, ale jen syrovou atmosféru všední reality. Skvělé.

Koukám, ze nejsem jediná, komu třetí povídka úplně nesedla. Nedokázala jsem se ani po delším čase zorientovat, takže nakonec odkládám jako nedočtené. První dvě byly ale skvělé! Paní Soukupovou mám jako autorku moc ráda.

Vezměte jednu běžnou rodinu, rozpitvejte vztahy, které v ní panují na dřeň, naservírujte je odhalené na podnose a škvírou ve dveřích šmírujte, co se bude dít dál. To jsou rodinná dramata Petry Soukupové. Jednoduše, stroze, bez příkras, často bez happyendů. Psáno strohým, téměř dokumentárním stylem, kde ale nic nechybí, ani nepřebývá. Čtení je to náročné, těžké, skoro by se slušelo přidat cedulku "jen na vlastní nebezpečí".

05.05.2025

(audiokniha) Skvělé. Nevím o jiném autorovi, který by tak realisticky dokázal vystihnout různé pohledy na tutéž situaci, které se skutečně liší podle charakteru a věku postav.

Tri nefunkčné rodiny, tri nezávislé príbehy. Jedno však majú spoločné - zlyhávajúcu komunikáciu a utekanie od problémov. Výsledok? Dokonalá emocionálna nálož pre čitateľa.

Knihu jsem si vybrala ze seznamu novinek knihovny skrze název, i když to vlastně novinka nebyla - koupili jenom druhou do pobočky. Kromě názvu mě zaujalo i téma psychologie rodinných vztahů.

Nečetlo se mi to vůbec dobře - použití nespisovného jazyka mi nevadilo, ale bylo hrozně nekonzistentní, až jsem si začala říkat, jestli to není autorčina neznalost pravopisu. Neustálé změny mluvčího tomu taky nepomáhaly, zvláště když nebylo ze stylu/promluvy poznat, kdo právě vypravuje.

Poslední povídka byla úplně nejhorší, tam jsem nepobírala dobrých 30 stran. Nevím, jak jsem měla čmuchat, že "táta" a "Milan" jsou jedna a tatáž osoba ale jiná než "táta". Ve druhé povídce byla zase "matka" a "matka" - taky dvě různé.

Bráno kolem a kolem, celé to bylo zmatečné. Jak to vyhrálo cenu Magnesia Litera, to mi hlava nebere, ale možná jsem to jenom já nepochopila. Jediný klad bude, že si z toho (myslím) pamatuju útržky i po dvou letech, takže nechávám průměrné 3 hvězdy.

Audiokniha. První dvě povídky se mi líbily, u třetí mi vadil styl vyprávění, ztrácela jsem se, pak jsem se úplně ztratila, takže jsem nedočetla.

Tři velmi silné příběhy ze života. Škoda, že každému příběhu nebyla věnována celá kniha a nebyl více podrobný.

Výborně napsaná knížka. Tři příběhy, všechny silné a velice intimní. Věci se dějí a čtenář se s nimi dokáže snadno ztotožnit. Občas se mi pletla podobná jména, ale jinak těžko něco Zmizet vytýkat.

Čtivé a tolik opravdové. !

Nemohla jsem se začíst.Moc mě tato kniha nebavila.