K moři

1 26. května

Kniha je napsaná docela neobvykle, ale takovým lehkým stylem. Překvapilo mě, kolik je postav v tak tenké knize. V této knize pozorujeme životy několik lidí z rodiny a jak všichni dopadli. Bylo to velmi zajímavé pozorovat jejich osudy a to jak se v řádu několik let změnili. Lehké počtení, které stojí zato.

3 07. května

Sice moc nemusím tento styl psaní, ale knížka se mi docela líbila. Autorka krásně vystihla a popsala charaktery všech postav, jejich trápení, radosti i to, co by bylo do budoucna, nebo v případě jiného rozhodnutí. Jednoznačně doporučuji.

Jedna z absolutně zbytečných knih naprosto o ničem!

3 20. dubna

Další Soukupová do sbírky, opět nezklamala!
Autorka je známá a ceněná její schopností naprosto dokonale vystihnout lidské povahy, emoce a vztahy. Při čtení jejich knih máte často (možná častěji, než byste chtěli) pocit, že stejné vzorce chování znáte od lidí ve svém okolí. Když jsem si zjišťovala, o čem je kniha K moři, okamžitě mě svým námětem zaujala.
Jedná se o takovou typickou Soukupovou: rozpadlá rodina, kapitoly z pohledu otce, pohledu matky, pohledu dětí. Do toho nová žena, nové děti. Každý z nich má naprosto odlišný názor na věc a zásadní je problém v komunikaci, kterým trpí naprosto všechny postavy. Když se část téhle sestavy vydá na dovolenou k moři, kde jsou všichni odkázáni jen sami na sebe bez možnosti úniku, dochází někdy k úsměvným, často však ale bolavými situacím; o to víc, že jakožto čtenář vidíme do hlav všem postavám. Mnohokrát jsem při čtení měla sto chutí některé z postav říct bože, neřeš to, nepřemýšlej nad tím tolik!, no, jenže pak jsem si uvědomila, že přesně takhle se v mnoha případech chovám i já :D
Skvělý to bylo, jako vždy!

3 10. března

Psychologická sonda, úžasné rozklíčování pocitů jednotlivých protagonistů/-ek, tak nádherný popis povah. Popis každodenního snažení o dobré fungování. Zjištění, že mnohdy ani toto snažení nezajistí porozumění mezi blízkými. Mnoho z této a ostatních knih Petry Soukupové si čtenář odnese do svého života, mnoho věcí pochopí. Maximálně mi vyhovuje autorčin styl psaní - laicky bych ho nazvala rychlý, úsporný, takový staccatový ....

4 10. února

Čte se to samo, skoro jako Patrik Hartl :-) Ale tohle je literatura, nejde tu o pobavení čtenáře, ale o to jít do hloubky různých lidských povah. Jen mi připadá, že to v nic moc nevyústilo. Závěrečné dovyprávění osudů jednotlivých postav už mi přišlo jako nastavovaná kaše. Ale o autorčiných záměrech nic nevím, můžu se zatraceně mýlit. A ještě jedna věc mi maličko vadila - občas drhnoucí čeština. Celkově ale vynikající čtení, poctivé čtyři hvězdy. A moc se těším na nějakou další Soukupovou :-)

5 27. ledna

V knize sledujeme Petra, jeho manželky a děti v průběhu, dalo by se říct, vlastně celých jejich životů.
A dozvíme se úplně všechno. Jak kdo skončí, včetně toho jak by skončilo to, co se stát jen mohlo, ale nestalo.
Místy to na mě proto působilo až příliš přesyceně.
Na knihách Petry Soukupové mě ale hodně baví mimo jiné to, že je úplně jedno, kdy se děj odehrává. Doba není podstatná. Záleží vždy jen a pouze na lidech, co mají protagonisti vedle sebe.
A tak to asi je. Vztahy jsou vždycky nejvíc.
Tyhle vztahy jsou ale dost nefunkční s absolutní neschopností jednotlivců komunikovat. Po dočtení tak zůstává jakási pachuť a pocit marnosti.
To ale nemění nic na tom, že sledovat geniálnost toho, jak autorka umí vystihnout pocity všech zúčastněných, mě opět nesmírně bavilo.