pollyn komentáře u knih

Miluju Tristana a kluky. Všechny tři. Líbilo se mi, že to nemělo typický scénář. Sex-laska-problem-velkolepe usmíření. Tohle bylo košatější a mnohem více uvěřitelnější. Skvělý, užila jsem si to.

Tyo, to bylo něco. Má to být YA, ale tahle kategorie by knihu spíš shodila. Je tak plná emocí. Ale né takových těch marnotratných a ve své podstatě nedůležitých. Tyhle postavy žijí a prožívají bolest, hněv, zklamání, beznaděj ... a dávají to dost najevo. Obě dvě tápou ve tmě a ti nejbližší dospěláci jim to rozhodně neulehčují. Díky bohu za vedlejší postavy, které drží hrdinům hlavy nad vodou během knihy, jinak by toho bylo na mě moc :-)
Druhá polovina knihy má napínavý zvrat a emoce z každé stránky už jenom prýští. Uff. To byl fakt záhul. Ale takovej ten uvěřitelnej. Věřím, že tyhle postavy opravdu někde chodí a to mi už dlouho žádná knížka nedokázala ani nastínit :)

Chápu, že román má obrovskou hodnotu. Historickou, jazykovou. Chápu, že je vyprávěno nelehké období v nelehké době, ale...
Mrzí mě, že jsou zachyceny jen temné stránky osudů lidí. Jakoby byla celá kniha zahalená v uhelném prachu. Všechny křivdy jsou zaznamenány a rozpitvány, ale co radosti? Ze setkání? Z narození dětí? Z čehokoliv? Ať už se chystala jakkoliv událost, věděla jsem, že to pro hrdiny nedopadne dobře. Proč? Není to škoda?
Podle příběhu to nebyla jen doba zlá, ale všechny radostné události byly odmavnuty jednou větou. Trochu mě to mrzí a možná i proto jsem byla ráda, že kniha měla nakonec konec před druhou válkou...

Tak tohle bylo parádní! Kam se hrabou Danika a Bryce a celá JS Maas! Protože půdorys je lehce podobný, ale kvalita je úplně někde jinde.
Má to šťávu, sympatický postavy, prostředí je tak akorát. Jsem nadšená a doufám, že se zrodí nová vlkodlačí série :)

Jak píše Knihomolka97 - je to slow-burn romance a to ne nijak uměle prodlužovaná. Naopak, krásně roste - jako semínko z ničeho, buduje se respekt, úcta, důvěra i láska. Není to klišoidní typu "sexy záhadný týpek s těžkou minulostí a obyčejná holka, která mu otevře oči a naučí ho lásce". Není to o prvotní neuchopitelné přitažlivosti kdy láska přichází až časem. Je to budování a o to víc to působí skutečně. Hlavní postavy nejsou dokonalé, ale díky výborně popsanému jejich uvažování, s nimi nakonec člověk soucítí a chápe je.
Současně má v sobě další roviny a každá u mě přidala v hodnocení hvězdičku navíc - láska a podpora rodiny, nekonečná píle a odhodlání jít si za svým snem a neobvyklé prostředí sportu.
A epilog je prostě jedno velké "áááách" :))))
Škoda jen toho názvu a anotace knihy. Kdybych si tak neoblíbila Kulti, asi bych do ní sama od sebe čas neinvestovala.

Moc milé, nečekaně vtipné a ne úplně prvoplánové.
Čekala jsem, že snoubenec bude rázem negativní postava, hajzl. A ejhle?
Postranní linky s otcem a prarodiči byly kouzelné :-)
Líbilo se mi prolínání do minulosti i pohled z mužské strany.
Trochu víc prostoru v knize by Levimu a jeho postavě prospělo.

Miluju její slowburn romance. Má to prostě všechno! A navíc jsou ty postavy tak skutečný. Velká paráda!

Hollis a jeho doslov mě opravdu rozesmál :))

PECKA! Ještě se mi nestalo, aby se mi hlavní hrdinka nejdřív hnusila, pak abych ji nenáviděla a nakonec ji milovala.
Vydržte se čtením aspoň do půlky a až vám TO dojde, budete čumět jak tele na vrata. Fakt.

Láska na první přečtení. To se mi dlouho nestalo.

Reid je zlatíčko. Chcete ho objemout a nepustit, aby se mu už nemohlo stát nic špatného. Zároveň je to hrdý chlap se smyslem pro správnou věc. A evidentně - když se zamiluje tak naplno a udělá všechno na světě.
Kniha je o tom, jak si znovu vážit sama sebe, získat sebedůvěru svoji a jak věřit a přijímat lásku ostatních.

(SPOILER) Achjo. Tolik zdánlivých podobností s Nikdynoc, Skleněný trůn, Dvory ... tolik podobných klišé a přece to nedosahuje jejich kvalit.
Jako vždy: Hrdinka nepochopená, má těžký osud, musí najít spojence a jít bojovat proti velkému zaporakovi, který bývá většinou její příbuzný ;) cestou se zamiluje a láska a přátelství ji otevřou oči a nakonec se ve jménu toho všeho chce pro ně obětovat, skoro umře ve velkém finále... až nakonec zasáhne nějaká vyšší mocnost a karty obrátí. Blabla. To jsem čekala a bohužel ani takovouto jednoduchou kostru nedokázala kvalitně naservírovat.
Jsem zklamaná, doufala jsem, že dvojka bude propracovanější a ono nic. Postavy by potřebovaly ještě tak dva roky dospět, aby to měli v hlavě trochu srovnané aneb Lou by zasloužila v každé kapitole proplesknout. Grr. V jednu chvíli je pohřeb, je celá zničená a opět minut v ději později se smíchy popadá za břicho? V další chvíli Reidovi vyčítá i nos mezi očima, zpochybňuje jeho oddanost a jakmile se dají na cesty "přivine se k jeho hrudi"? Navzájem se několikrát fyzicky zraní, ale neprohodi o tom ani slovo a baví místo toho o naprostých nesmyslech? Reid je na cestě tajným tunelem na schůzku, která může změnit celý průběh konfliktu a on místo plánování poslouchá jak princatko přišel o panictví? Jako vážně?
Chápu, že jsou to hrdinové YA, ale Lou působí jako by jí bylo 14 a Reidovi samým dumanim a kázáním utíká krize středního věku.
Je tam pořád spousta nevysvětlených věcí, které se nám autorka neobtezuje sdělit. Ne tajemství, která se odhalí v průběhu knihy, ale nějaké základy fantasy světa, který vytvořila. Chybí tomu komplexnost. Vysvětlení limitů magie, jak fungují vzorce, kdy jsou vidět atd.
Btw chudák Lesan (který se nejdřív objeví na etiketě láhve) tomu dodal korunu, přitom ta postava má takový potenciál.
Vlkodlaci? Kde se zčista jasna vzali?
Kdyby byl děj alespoň méně předvídatelný. Ale ten konec byl snad jasný od chvíle kdy byla sdělena věštba.
Tohle bude jedna z mála sérií, kterou nedoctu.

Ne všichni hrdinové jsou macho majetnicti businessmeni s ostře řezanými lícními kostmi a očima barvou whiskey, kteří si vstupem do místnosti podmaní celý prostor. Někteří jsou jako Jacob. Opravdoví. A o nic se píše tak málo! Takže velká poklona a dík za mimořádnou postavu.

Tohle jsem potřebovala. Hokejové zátiší a ne úplně ploché postavy (doslova! :))
Těším se na další díl

Moc se mi líbila její hrdost. Byla ohromná hrdinka :)

(SPOILER) Tak jo, po přečtení zdejších komentářů jsem první půlku slupla jak malinu (trochu jsem u toho frkala a otáčela oči v sloup, ale vydržela jsem), v půlce jsem si řekla, že tady tak většina románů končí... A pak se to rozjelo. Bylo to tak citlivě popsané, ta syrovost emocí a lásky k rodině a přátelům, ta jejich počáteční bezstarostnost v kontrastu s tím, když se jim do života vkrade nějaká jobovka.
Zamilovala jsem si je všechny. Mít je za přátelé musí být obrovské štěstí.
A poznat Noaha? Ne nadarmo mi jeho jméno pravopis klávesnice přepisuje na Boha. Ten kluk je dokonalost, ne preslazena, jak někdy bývá, já mu to celou dobu věřila. Achhhh :)

Evidentně jsem jediná koho zaráží četnost slova "lufa" v milostném románu:
"Hlavou mi bleskne představa sprchy, vzpomenu si na jeho lufu a zahoří mi tváře."
"Přitiskne mě ke stěně. Ostře se nadechnu a pustím lufu."
Osm luf na jednu knihu je fakt příliš.

Příjemné čtení, mám ráda romány, kde se i něco dozvím. Jako celek to bylo velmi působivé a emotivní. Nejen díky nemoci.
Calla mi byla děsně protivná, takto povrchní lidé mi nejsou sympatičtí. Ale na druhou stranu, reflektuje dnešní generaci tak proč ne. Jak píšu, bylo to emotivní a tak i obracení očí v sloup se počítá :D
Jonah je naopak medvídek a dokonalost sama. Vlastně si myslím, že by nemohl existovat :)))
Kupodivu mě nejvíc zasáhly osudy Agnes a Simona. Díky nim nebyl příběh tak přeslazený a prvoplánový.

Přemýšlím, jestli už jsem někdy "přečetla" krásnějšího hlavního hrdinu. Tenhle pan Darcy byl teda doslova neskutečný :))) už chybělo jen, aby abuelle daroval svoji ledvinu a byl sirotek, ačkoliv... No přečtěte si sami :)
Ale musíte se prokousat prvními kapitolami, které mi připomněly nekonečné jihoamerické telenovely a nečekat nic jiného než karamelový konec :)

Tyo ty vztahy. Láska. Lásky. Postavy dospívají, vztahy se vyvíjí, lásky taky. Bylo to tak uvěřitelně napsaný, že tomu pořád nemůžu uvěřit :)) ale tak to prostě v životě fakt je.