piliticek
komentáře u knih
Námi to končí
Colleen Hoover
Naprosto nechápu vysoké hodnocení této knihy. Je napsána tak jednoduše, že i teenager by se asi nudil. Velké téma a tak mizerně a lacině zpracované. To je samá charita, ale všichni hlavní protagonisté žijí nadmíru materiálně a plýtvají. Hlavní hrdinka je stupidní nanynka, která se vždy rozpláče, když je třeba zahrát na city. Ryle je zas pokaždé tak smutný a zhroucený jako nikdy předtím. No vážně, takový brak jsem dlouho nečetla. Dala jsem si závazek, že to dočtu. Ještě že Lily měla hned jiného partnera po ruce a mraky peněz a úspěchů. Jinak by chudák holka zase hned dlouze brečela. Třeba i několik hodin...
Tak tuto autorku už nikdy.
Světlonoška
Terezie Theimerová
Nemohu se ztotožnit s nadšením ostatních čtenářek.
Dle mého názoru to byla povrchní sladká až upatlaná kniha pro ženy, které chtějí číst něco naprosto nekomplikovaného.
Hlavní hrdinka a další spřátelené postavy byly naprosto kladné, zato manželova milenka byla nesympatická semetrika. Opravdu si někdo myslí, že lidské osobnosti jsou buď černé nebo bílé?
Autorka v této knize byla očividně poplatná módním trendům-joga, meditace, zdravá strava, jogging, psychoterapie, řešení krize ve vztahu elegantním rozchodem, kde se všichni nadále přátelí (samozřejmě že až na tu protivnou manželovu milenku).
Jednu h ezdicku dávám knize za to, že jsem ji dočetla. Druhou za to, že jsem si při této knize ověřila, že takové plytké tendenční ezo kecy mě nezajímají. Přitom existuje tolik skvělé duchovní a osobnostně-rozvojové literatury. A ano, takhle to dopadá, když autor píše knihu na iPhonu....
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Toto byla naprosto jednoduchá kniha, jak pro teenagerku.
Velmi mi vadilo množství chyb v knize, opravdu to velmi snižuje úroveň.
Jednu hvězdičku dávám za to, že jsem to s vypětím všech sil dočetla a druhou za to, že jsem si doma poklidila, abych to měla trochu hygge.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Kniha byla čtivě napsaná, bylo tam i několik zajímavých témat a pohledů ze strany německých obyvatel. Ale postavy se mi zdály zvláštně emočně ploché, charaktery nebyly příliš vykreslené. A co mi vadilo velmi, bylo množství chyb v textu a to i pravopisných. Nechápu, jak se toto může dostat přes korekturu do tisku.
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Takovou chujovinu už jsem dlouho nečetla. Zázrak, že jsem se prokousala až do konce. Opravdu stupidní příběh, který snad napsala nějaká nevyzrálá puberťačka. Ke všemu ten jazyk, kterým je to psáno tomu dává korunu. Zajímalo by mě, jestli to v originále zní taky tak uboze nebo dílo zkázy dokonal překlad.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Vadilo mi, jak autorka chtěla šokovat vulgarismy a surovosti, s jakou popisovala sexuální akty. Vážně mi přišlo až líto, jestli toto je, co lidi zajímá, vzrušuje, přitahuje. Mně to přišlo smutné a vlastně mám někdy pocit, že v současné české literatuře se autoři předhánějí, kdo vyplivne větší a nechutnejsi bizar.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Soukupová styl má ráda, líbí se mi, jak dokáže ukázat ty temné stránky navenek fungujících rodin.
Jen teda tady v tomto konkrétním pribehu jsem byla tak sokovana naprosto šílenou "výchovou" dětí, že jsem s hlavní hrdinkou ani nesoucitila, natož abych si ji byť jen maličko oblíbila. Vlastně se děsím toho, že někteří rodiče i v realitě opravdu propagují podobný styl liberální výchovy.
Kroniky prachu
Lin Rina
Milé, něžné...
Tak nějak na mě padá jistý smutek, že dnes se již namlouvání nekoná tímto pomalým tempem, které umožňuje jít více do hloubky.
Ale asi málokomu se v té době reálně poštěstilo vzít si svého vyvoleného...
Kniha byla velmi příjemná.
Pařížská švadlena
Natasha Lester
Zpracování knihy bylo pro mě spíše podprůměrné.
Začnu tím, že mi velmi vadilo množství chyb v textu. Od čeho je v nakladatelství korektor?
Zápletka mi přišla často dost křečovitá. Takové to vymýšlení nějakého senzačního zvratu, který je ale neuměle našroubovaný.
Jednání a motivy hlavních osob byly tak excentrické a jejich pohnutky mi připadaly sobecké a egoistické. Postavy nebyly příliš sympatické.
Děj se lehce otíral o hrůzy války, ale tak mi to přišlo nějaké laciné.
Sama neholduji módním ikonám a oděvnímu průmyslu, proto mě ani téma módy nezaujalo.
A co mě vždy rozesmálo, jak shodou okolností hlavní hrdinové byli ti nejkrásnější muži, netrpěli nedostatkem peněz, byli nezadaní a oči měli jen pro své vyvolené, vždy elegantní a krásné dámy...
No, budu se muset poohlédnout po nějaké kvalitnější literatuře, ač po dobrém románu pro ženy sáhnu taky ráda. Toto bylo ale zklamání.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Kniha, která je od začátku do konce tak absurdní a přitažená za vlasy, že se člověk opravdu pobaví. Byly chvíle, kdy jsem se smála nahlas. Paráda.
Spřádači snů
Barbara Erskine
Většinu knih od této autorky mám ráda. Toto byla ale příliš velká slatanina, měla jsem dojem, že na téměř 500 stranách se stále opakuje stejný děj.
Hrdinové mi nebyli příliš sympatičtí. Nejvíc mě mátlo, jak všichni skákali kolem sobecké a rozmazlené Emmy.
Kameny bolesti
Milena Agus
Dojemné, autentické, hluboké.
Krásné popisy postav i míst.
Zůstává mi neodbytný pocit, že se mám zamyslet nad tím, že lidé nemusí být takoví, jací se nám mohou jevit a sami sebe prezentovat.
"Stesk je smutná záležitost, ale je v něm i malá trocha štěstí..."
Zámek u řeky
Chloe Duval
Pohodová a chová romantika. Žádný nervák. Po několika knihách se závažným tématem týkajících se většinou totalitních režimů, to byl příjemný balzám a odpočinek.
Kniha snů
Nina George
To byl velice zvláštní zážitek. Minimálně do třetiny knihy jsem jí četla jen proto, abych splnila téma do čtenářské výzvy. Kniha mi přišla hodně prepjata. A pak najednou se můj postoj změnil a já byla vtažena do emocí. Příběh se mě začal hluboce dotýkat a zjistila jsem, že i já toto zažila. Konec byl navíc velmi dojemný a nadějeplný.
Ostrá jako katana
Ivana Vostřáková
Teda tato kniha mě vyloženě znechutila. Naprosto trapné dialogy. Používání hrubých slov v masivním měřítku. A takový jakoby obhroublý způsob vyjadřování obecně. Strašně mi vadilo, jak všude v knize zaznívá touha po pomstě a nenávist. I rádoby kladné postavy měly jediný cíl a tím bylo se někomu pomstít. Když jsem knihu dočetla, tak jsem si oddechla a znechuceně si pomyslela, kam se to česká společnost řítí, když chrlí takové nesmysly plné zášti a pohrdání lidmi.
A mimochodem, paní autorka má zřejmě nesplněné přání nakupovat v Pařížské ul., jinak mi to fakt nedává smysl.
Já osobně teda knihu vůbec nedoporučuji.
Veselí
Radka Třeštíková
Tato Třeštíkové kniha mě tedy nezaujala. O čem to bylo? Unikla mi asi pointa. Nuda na 400 stránkách.
Falešná Pařížanka
Kamila Boudová
Autorka je jistě zajímavá žena, kniha mě však nezaujala. Celá by se dala shrnout do jedné kapitoly.
Johana z Rožmitálu - Bouřlivý život s Jiřím z Poděbrad
Jiří Hanibal
Námět na knihu byl skvělý, je to rozhodně zajímavá část českých dějin a není ani mnoho propagovaná. Kniha mě ale zklamala svou jednoduchostí. Postavy byly takové ploché. Sloh jednoduchý, občas mi to připadalo, že to psal nějaký velmi nezkušený autor. Vím, že to neměla být faktografická kniha, ale tohle bylo dle mého názoru zase příliš plytké. Inu, dočetla jsem to, netrápila jsem se dlouho, hezké téma a krásná obálka.