piliticek komentáře u knih
Vadilo mi, jak autorka chtěla šokovat vulgarismy a surovosti, s jakou popisovala sexuální akty. Vážně mi přišlo až líto, jestli toto je, co lidi zajímá, vzrušuje, přitahuje. Mně to přišlo smutné a vlastně mám někdy pocit, že v současné české literatuře se autoři předhánějí, kdo vyplivne větší a nechutnejsi bizar.
Téma je velmi zajímavé, ale mám pocit, jako bych se o vztahu matka-dcera v této knize mnoho nedočetla. Jako by to bylo vedlejší téma.
Také mi nevyhovovalo, že dospělé ženy vlastně utikaly před svými problémy tím, že měly náročné dětství. U prvních příběhu jsem alespoň trochu soucitila. U těch dvou posledních jsem pociťovala k hlavním hodinkám notne antipatie. A obzvláště u Jany jsem si říkala, že tato žena už je ale skutečně přehnaná.
Tentokrát mě výběr osobností spíše zklamal.
Soukupová styl má ráda, líbí se mi, jak dokáže ukázat ty temné stránky navenek fungujících rodin.
Jen teda tady v tomto konkrétním pribehu jsem byla tak sokovana naprosto šílenou "výchovou" dětí, že jsem s hlavní hrdinkou ani nesoucitila, natož abych si ji byť jen maličko oblíbila. Vlastně se děsím toho, že někteří rodiče i v realitě opravdu propagují podobný styl liberální výchovy.
Většinu knih od této autorky mám ráda. Toto byla ale příliš velká slatanina, měla jsem dojem, že na téměř 500 stranách se stále opakuje stejný děj.
Hrdinové mi nebyli příliš sympatičtí. Nejvíc mě mátlo, jak všichni skákali kolem sobecké a rozmazlené Emmy.
To byla dle mého názoru slušná slatanina. Stále se opakující téma vzájemných nevěr. Autorka pořád plakala, ale za všech okolností byla šťastná. Jako žena mi byla navíc velmi nesympaticka.
Na knihu jsem se těšila, příběhy méně známých evropských šlechticů a meziválečná doba mě velmi zajímají.
Toto však bylo jak slohová práce školačky. Žádné věrohodné odkazy, stále se dokola opakující tvrzení a snad i úplně stejné věty. Kniha mě zklamala.
Námět na knihu byl skvělý, je to rozhodně zajímavá část českých dějin a není ani mnoho propagovaná. Kniha mě ale zklamala svou jednoduchostí. Postavy byly takové ploché. Sloh jednoduchý, občas mi to připadalo, že to psal nějaký velmi nezkušený autor. Vím, že to neměla být faktografická kniha, ale tohle bylo dle mého názoru zase příliš plytké. Inu, dočetla jsem to, netrápila jsem se dlouho, hezké téma a krásná obálka.
Milé, něžné...
Tak nějak na mě padá jistý smutek, že dnes se již namlouvání nekoná tímto pomalým tempem, které umožňuje jít více do hloubky.
Ale asi málokomu se v té době reálně poštěstilo vzít si svého vyvoleného...
Kniha byla velmi příjemná.
Zpracování knihy bylo pro mě spíše podprůměrné.
Začnu tím, že mi velmi vadilo množství chyb v textu. Od čeho je v nakladatelství korektor?
Zápletka mi přišla často dost křečovitá. Takové to vymýšlení nějakého senzačního zvratu, který je ale neuměle našroubovaný.
Jednání a motivy hlavních osob byly tak excentrické a jejich pohnutky mi připadaly sobecké a egoistické. Postavy nebyly příliš sympatické.
Děj se lehce otíral o hrůzy války, ale tak mi to přišlo nějaké laciné.
Sama neholduji módním ikonám a oděvnímu průmyslu, proto mě ani téma módy nezaujalo.
A co mě vždy rozesmálo, jak shodou okolností hlavní hrdinové byli ti nejkrásnější muži, netrpěli nedostatkem peněz, byli nezadaní a oči měli jen pro své vyvolené, vždy elegantní a krásné dámy...
No, budu se muset poohlédnout po nějaké kvalitnější literatuře, ač po dobrém románu pro ženy sáhnu taky ráda. Toto bylo ale zklamání.
Kniha byla čtivě napsaná, bylo tam i několik zajímavých témat a pohledů ze strany německých obyvatel. Ale postavy se mi zdály zvláštně emočně ploché, charaktery nebyly příliš vykreslené. A co mi vadilo velmi, bylo množství chyb v textu a to i pravopisných. Nechápu, jak se toto může dostat přes korekturu do tisku.
Nemohu se ztotožnit s nadšením ostatních čtenářek.
Dle mého názoru to byla povrchní sladká až upatlaná kniha pro ženy, které chtějí číst něco naprosto nekomplikovaného.
Hlavní hrdinka a další spřátelené postavy byly naprosto kladné, zato manželova milenka byla nesympatická semetrika. Opravdu si někdo myslí, že lidské osobnosti jsou buď černé nebo bílé?
Autorka v této knize byla očividně poplatná módním trendům-joga, meditace, zdravá strava, jogging, psychoterapie, řešení krize ve vztahu elegantním rozchodem, kde se všichni nadále přátelí (samozřejmě že až na tu protivnou manželovu milenku).
Jednu h ezdicku dávám knize za to, že jsem ji dočetla. Druhou za to, že jsem si při této knize ověřila, že takové plytké tendenční ezo kecy mě nezajímají. Přitom existuje tolik skvělé duchovní a osobnostně-rozvojové literatury. A ano, takhle to dopadá, když autor píše knihu na iPhonu....
Dojemné, autentické, hluboké.
Krásné popisy postav i míst.
Zůstává mi neodbytný pocit, že se mám zamyslet nad tím, že lidé nemusí být takoví, jací se nám mohou jevit a sami sebe prezentovat.
"Stesk je smutná záležitost, ale je v něm i malá trocha štěstí..."
Kniha nebyla spatne napsana, ale bylo to strasne morbidni a privedene ad absurdum. Kdybych vedela, jak odporne budou vyjevy z knihy, nikdy bych ji necetla.
Je dobre se zamyslet nad tim, ze existuji obeti psychopatu. Na druhou stranu se velmi tesim, az si prectu nejakou prijemnou knihu s pozitivnim poselstvim. Pro me osobne jiz netreba takovych hruz pri relaxaci s knihou.
Mě teda kniha nenadchla. Situace byly dle mého názoru až příliš vypjaté, absurdní. Napadlo mě, že možná se tak žije v Praze...no nevím.
Myšlenka "zavěšené pizzy" dobrá, o tom žádná. Ale jinak slabé.
Takové až naivní čtení, přišlo mi to jak pro teenagery, nenašla jsem tam mnoho hlubokých myšlenek. Doktorka Kochova mnohdy jednala opravdu jako "koza", tento termín se v knize objevuje vícekrát. Vadilo mi i množství chyb, nechápu, že před tiskem toto projde korekturou.
Kniha je psána velkými pismeny i členěna tak, aby ji zvládly i vlažné čtenářky, kterým je zřejmě určena.
Toto byla naprosto jednoduchá kniha, jak pro teenagerku.
Velmi mi vadilo množství chyb v knize, opravdu to velmi snižuje úroveň.
Jednu hvězdičku dávám za to, že jsem to s vypětím všech sil dočetla a druhou za to, že jsem si doma poklidila, abych to měla trochu hygge.
Pohodová a chová romantika. Žádný nervák. Po několika knihách se závažným tématem týkajících se většinou totalitních režimů, to byl příjemný balzám a odpočinek.
To byl velice zvláštní zážitek. Minimálně do třetiny knihy jsem jí četla jen proto, abych splnila téma do čtenářské výzvy. Kniha mi přišla hodně prepjata. A pak najednou se můj postoj změnil a já byla vtažena do emocí. Příběh se mě začal hluboce dotýkat a zjistila jsem, že i já toto zažila. Konec byl navíc velmi dojemný a nadějeplný.
Teda tato kniha mě vyloženě znechutila. Naprosto trapné dialogy. Používání hrubých slov v masivním měřítku. A takový jakoby obhroublý způsob vyjadřování obecně. Strašně mi vadilo, jak všude v knize zaznívá touha po pomstě a nenávist. I rádoby kladné postavy měly jediný cíl a tím bylo se někomu pomstít. Když jsem knihu dočetla, tak jsem si oddechla a znechuceně si pomyslela, kam se to česká společnost řítí, když chrlí takové nesmysly plné zášti a pohrdání lidmi.
A mimochodem, paní autorka má zřejmě nesplněné přání nakupovat v Pařížské ul., jinak mi to fakt nedává smysl.
Já osobně teda knihu vůbec nedoporučuji.
Je to takové odpočinkové čtení. Děj dobře plyne. Nicméně iritovalo mě, jak byli všichni aktéři vylíčeni jako superhrdinové. Všem ženám to vždy nesmírně slušelo, i když byly vzteklé, unavené nebo dokonce opilé. Byly stále dokonale upravené a hezky oblečené. Ani jedna neměla sebemenší finanční potíže. A muži byli prototypem úspěšného Západoevropana. I "černé ovce" příběhu byli vlastně kladní hrdinové. A každý byl nesmírně úspěšný a vydělával hromady peněz. Právník, doktor i podnikatel. Nemluvě o tom, jak byli inteligentní. Vážně nereálné. Ale jo, jako oddechová literatura od které netřeba čekat hlubokou myšlenku.