PeťulaV. komentáře u knih

Po hodně hodně letech jsem si připomněla i tuto nesmrtelnou klasiku, pohádku mého dětství. Musím se přiznat, že ve mně zůstal jen jediný příběh a to ten, jak pekli dort. Při čtení jsem se v myšlenkách vrátila i do svých dětských let, do toho ještě krásného a bezstarostného dětství, které už ani naše děti tak úplně neznají. Bylo to moc milé zase si takhle zavzpomínat a doufám, že teď už nezapomenu :o)

47 23.05.2023

Srdcervoucí, ale i přesto jinak nádherný příběh o životě z pohledu pejska Gumpa, který ten jeho život neměl vůbec jednoduchý. Vypráví o bezmezné lásce pejska k člověku a naopak o ne vždy hezkém chování člověka ke zvířatům. Pejska jsem měla jako malá, teď žádného nemám, ale i tak jsem spoustu psích rysů popisovaných v knížce poznávala. Autor dokonale vystihl psí povahu, psí pocity, chování a to nejen v situacích, kdy je ten psí život zalitý sluncem, ale bohužel někdy i tím trápením. To, že pes miluje svého člověka i přes tu bolest, kterou mu někdy působí a i tak mu zůstává věrný, to mě bolelo. Ale o to větší je pak ta láska k člověku, který si tu jeho nezměrnou psí opravdu zaslouží. Je to už dlouho, co jsem viděla i film. A pro porovnání, děj je, alespoň co si pamatuji, stejný, jen film má ještě pokračování. Za mě moc krásná kniha a já tímto děkuji autorovi za možnost nahlédnout trochu více nejen do té bezmezně věrné psí duše, ale i do jeho obrovského láskyplného srdce.

53 20.05.2023

Moc milá oddechovka přímo stvořená na nějakou tu letní dovolenou. Úplně jsem se viděla na pláži, v ruce koktejl se slunečníčkem, nad hlavou tu přenádhernou modř, mezi prsty bělostný písek a před sebou úžasně tyrkysové moře. Cítila jsem tu záplavu vůní, vůni květů, citronovníků, vína i naprosto božské italské kuchyně. Jenom tam tak teď doopravdy být.. Je to knížka pro radost, taková pohádka pro dospělé, díky které si člověk uvědomí, že šťastní nejen můžeme, ale musíme být v každém věku. A i když už to štěstí někdy nevidíme, stačí malý kousek ráje, maličká odchylka od každodenního stresu a stereotypu, odpočinek a hned se zas nad naším životem objeví to dlouho očekávané sluníčko a život je krásnější. Chci žít, chci být šťastná a po dočtení mám zase obrovské nutkání sbalit si kufr a všechna ta místa poznat osobně. Za mě moc fajn pohodovka, kterou jsem teď zřejmě přesně potřebovala :o)

15 17.05.2023

Ufff, tak tohle jsem četla opravdu dlouho. Na tuhle knížku jsem se strašně moc těšila a asi i právě proto, že se na ni komentáře tolik různí, jsem byla o to zvědavější. Bohužel se musím přidat k těm méně nadšeným, tedy alespoň kvůli první polovině, protože jsem to do nějaké 300. stránky hned několikrát málem vzdala. Ale nedalo mi to, knížky neodkládám. No a musím říct, že druhá půlka byla o dost lepší a nakonec moc mile překvapila. Jedná se o příběh rodiny, dvou milujících rodičů a jejich čtyř dcer. Je to příběh opravdu ze života a myslím si, že snad každý, kdo už má starší nebo dospělé děti, se v něm najde. Je to o lásce, pocitech, porozumění, ale i útrapách každodenního života. O tom, že i když nám v dětství často připadalo něco jako všední a neuměli jsme si toho vážit, až v dospělosti pochopíme, že to všední nebylo. Že i když se vztahy v rodině někdy poškorpí, že to vzájemné pouto úplně rozbít nejde. O tom, jak je rodina v životě člověka důležitá. Ta první polovina knihy mě musím přiznat vůbec nezaujala. Pak jsem si ale zamilovala Jonaha, jako prvního z celé té rodiny a než jsem se dostala na konec, zamilovala jsem si je všechny. Tak jako se postupně odvíjí jejich život v knize, i já jsem se postupně seznamovala s celou rodinou Sorensonových. A i když mi ze začátku nebyl sympatický snad nikdo, nakonec jsem je zbožňovala všechny. Pro mě zvláštní zkušenost, na plný počet to za mě určitě není, ale za to poselství, které tato kniha nese, dávám 4*. A vlastně mohu jen doufat, že i můj už dospělý syn časem pochopí...

18 08.05.2023

Tahle knížka je pro mě milým překvapením. Zajímavý námět, neokoukaný nápad a k tomu skvěle napsané. Věříte na osud, v nějakou vyšší moc, která vám po celý váš život ukazuje směr, jakým se vydat? Věříte na spřízněnost duší, na to, že je na světě někdo určený přímo pro vás a je jen na vás, jestli tu společnou cestu najdete? Věříte na to, že ať se vydáte jakoukoliv cestou, dobrou, nebo špatnou, že vás stejně ten váš předurčený osud nemine? Nebo je to všechno jinak a náš život určují náhody? Ať tak, nebo tak, mně se to líbilo. Donutí vás to zamyslet se i nad tím svým co by kdyby.. Kdo ví, kde a jak bychom teď třeba žili, kdyby jsme se někdy dříve rozhodli jinak, když jsme tu volbu měli.. A kdo může říct, že se vždycky rozhodl správně, a že je šťastný přesně tam, kde teď právě je. No za mě výborné čtení k zamyšlení a další knížka, která mě nejen svým tématem, ale i příběhem, opravdu zaujala.

23 29.04.2023

Tady už asi ani nemá smysl zmiňovat víc, vše už je tu napsáno. Byla to má úplně první zkušenost s touto autorkou a i když jsem podle hodnocení věděla, že to bude dobré, tohle jsem nečekala. Byl to pro mě přímý zásah do srdíčka. Zase jedna z těch knih, která mě chytla, nepustila, rozcupovala na kousíčky, zahodila a nakonec úplně emočně rozložila. Jedna z těch, které je po přečtení potřeba rozdýchat. Je to velmi silný a zároveň velmi smutný příběh a já tímto paní Alence Mornštajnové děkuji za to, že jsem díky ní mohla do této části historie nahlédnout o trochu víc. Ještě víc jsem si díky ní uvědomila, jak bychom si měli vážit života, jaký tady máme. I když nám třeba někdy přijde, že už žádná naděje není. Vždycky je a příběh Hany je toho důkazem. Autorku si tímto přidávám do oblíbených, za mě to byl opravdu čtenářský zážitek a všem, kteří tuto knihu do teď ještě nečetli, určitě DOPORUČUJI.

79 25.04.2023

Tuhle knížku jsem dostala jako dárek k objednávce a i když už samozřejmě nejsem ta určená věková skupina, přečetla jsem si ji také. Mám dva kluky, oba už moc velké, ale těch pohádek jsme se něco načetli. Tahle je tak trochu jiná a proto věřím, že se dnešním prckům bude líbit. Je psaná vtipně, písmo je větší, takže druháček si myslím, že už ji v pohodě zvládne, navíc je v ní spousta hezkých ilustrací. A jak bych to řekla, knížka je psaná ve stylu cool, prostě na tu dnešní dobu, s výrazy typu krutopřísně a hustý... :-D Pro chlapečky, co už nechtějí ty klasické pohádky, ale spíš už nějaký ten moderní a vtipný příběh, kde si navíc s hlavními hrdiny zahrají na detektivy, určitě fajn. A co se mi líbilo, tak je tam i úplně nenápadnou formou zastrčen třeba úklid, pomoc kamarádovi atd., takže se těm dětem snaží trochu i něco dát. Já už mám děti odrostlé, takže knížku pošlu dál, ale líbila se i mně :o)

19 22.04.2023

Tady možná nebudu úplně objektivní, protože je to pro mě veliká srdeční záležitost a jsem nadšená už jen z toho pocitu, že tuto knížku držím v ruce. Katčin blog sleduji na FB už od samého začátku a čtení jejích každodenních příspěvků se pro mě stalo rituálem. V Parze, malém přímořském městečku, kde autorka Katka již spoustu let žije, jsme byli několikrát na dovolené a bude to pro nás už napořád to první místo, které se nám až do konce našeho života hluboce vrylo do srdíčka. Právě tam jsme si totiž až neskutečně moc zamilovali Řecko. Právě tam jsme si zamilovali Řeky, řeckou kulturu, kuchyni, našli si první řecké přátele a zkrátka a dobře právě tam jsme Řecku nadobro a úplně propadli. Od té doby už jinam než do Řecka nejen nejezdíme, ale hlavně už jinam ani nechceme. Pro nás láska na celý život a to právě díky Parze. Takže co komu budu vykládat, Katčiny příběhy jsem hltala jeden za druhým, někdy byly veselejší, jindy zase smutnější.. Ale o tom už život je. Katčin život i její vyprávění o Řecku, o Řecích a životě právě tam, pro mě od té doby bylo a stále i je takovým tím mým dobíječem baterek, ve dnech, kdy já být v mém milovaném Řecku nemohu. Katka o Řecku vypráví s obrovskou láskou, s úctou k lidem v této zemi, k jejich tradicím i jejich životnímu stylu. Řecko se stalo jejím druhým domovem, rodinou, životem. A kdo tam někdy byl, pochopí, že životem v ráji. I když i v tom ráji někdy přijde bouřka.. Když jsem pak na FB narazila na další její příspěvek, tentokrát s překvapením v podobě nově vycházející knihy, neváhala jsem ani minutu a okamžitě si ji objednala. A pak už jsem se jen těšila a těšila, dokud jsem ji neměla doma. Je to pro mě svým způsobem památka, jak už jsem psala neskutečná srdcovka, která mě naplňuje vzpomínkami a dělá mi radost už jen tím, že ji mám. Parga pro nás prostě vždycky bude tím prvním a nezapomenutelným místem, kde jsme poprvé pocítili, jak moc jde milovat i jinou zemi, jiný národ, jinou kulturu.. Pokud milujete Katčin blog, budete milovat i tuto knihu, protože v ní je totéž. Na FB je více fotek, ale jinak je kniha soupisem vybraným z těch každodenních příspěvků. Ani tady nechybí ta láska, pokora a nesmírná vděčnost k životu, který tam se svou rodinou může žít. Za mě moc a moc doporučuji nejen tuto knihu, ale i Řecko jako takové a vím, že kdo ho poznal, ví, o čem mluvím. A já abych se teď do krásné Pargy také povinně vrátila, protože do této knížky nutně potřebuji i autorčin vlastnoruční podpis :o)

24 21.04.2023

Další krásná kniha od jedné z mých nejoblíbenějších autorek, v pořadí už třetí. Po Námi to končí a 9. listopad jsem se na další knížku od CoHo opravdu moc těšila. Colleen je pro mě zárukou kvalitního čtení, které mě pokaždé citově úplně semele. Tentokrát to ve mně sice nevyburcovalo emoce až tolik, jako při těch prvních dvou knížkách, ale opět to bylo krásné i smutné zároveň a strašně jsem jim přála šťastný konec. Quinn i Grahama jsem si okamžitě zamilovala a to jejich trápení jsem pak těžce nesla s nimi. Je to velmi silný příběh o lásce dvou spřízněných duší, o kterou stálo za to bojovat, ať to bolelo sebevíc. Ukazuje nejen to, jak krásné je být na všechno dva, jaký je to dar mít vedle sebe až tak moc milujícího manžela, jakým byl Graham, ale i to, že nic není jen tak a je potřeba si toho vážit. Ne jenom brát, ale umět i dávat. I přes tu obrovskou lásku, kterou mezi sebou měli, je jejich úděl málem zničil. Kniha je plná nádherných myšlenek, vyznání a ukazuje, jak moc důležité je ve vztahu komunikovat a neuzavírat se svým trápením do sebe. Colleen je za mě expert na vážná témata a vždycky je to zásah přímo do srdíčka. Už teď se těším na nějakou další knížku z její tvorby, nakoupené mám skoro všechny. Jo a co ale musím, na konci mi chyběl dopis od Quinn Grahamovi. Na ten jsem se těšila a trochu mě pak mrzelo, že tam vůbec nebyl. Jinak opět moc povedené.

38 21.04.2023

Smutné, ale i přesto krásné. Příběh malé desetileté holčičky Sarah, jejíž osud a utrpení nadobro spojí dvě naprosto odlišné rodiny. Julia, rodilá Američanka a novinářka, která již spoustu let žije v Paříži, dostává za úkol napsat článek o Vélodrome d'Hiver, při příležitosti 60ti let výročí. Ve chvíli, kdy se vydá po stopách této hrůzné doby, by ji však ještě ani ve snu nenapadlo, jak ji celý ten příběh zasáhne a až do konce jejího života ovlivní. Nic už nebude jako dřív, nic už nikdy nebude stejné. Nadobro ji to změní.. Nečetlo se mi to přiznám úplně lehce, to asi žádná kniha tohoto žánru, ale musím říct, byla jsem hrdá. Hrdá na Sarah a její sílu, odvahu a statečnost. Hrdá na Francouze, kteří tenkrát před tím vším nezavřeli oči a dokázali pomoct. Hrdá na ty, co některé dokázali dokonce i zachránit! Tahle doba by pro nás všechny měla být odstrašujícím příkladem a jasným vzkazem, že už se nic podobného nikdy nesmí stát. A při tom dnešním celosvětovém šílenství o to víc. Každopádně mě tento příběh zasáhl a věřím, že na něj jen tak nezapomenu. Knížku určitě moc doporučuji.

34 15.04.2023

Tak mě tohle teda taky bavilo. Knížky jsem si všimla úplnou náhodou díky vtipné obálce a i když jsem od ní nic moc ani nečekala, mile mě překvapila. To špičkování mezi Ethanem a Olive bylo skvělé, ty jejich hlášky a trapné situace (třeba koupelna na lodi..), no několikrát jsem se fakt i nahlas zasmála. Usmiřovací scénka pak v restauraci ta byla úplně boží :-D Tohle bych vážně moc ráda viděla i zfilmované, jako romantická komedie by to bylo super. Moc mě bavila i Oliviina rodina, sama bych si takovou přála a pomsta nepovedénému manžílkovi, jooo, ta byla taky skvělá. Nic hlubokého tady opravdu nehledejte, je to milá vtipná romantická oddychovka, ale jako odpočinkové čtení třeba někam na dovču, nebo i jen tak pro lepší náladu, určitě moc prima. A název teda dokonalý.

22 12.04.2023

Jsou skoro tři hodiny ráno, právě jsem tuto knihu dočetla a jsem tak plná dojmů a všech možných emocí, že dneska určitě ani neusnu. S pocitem, že mám srdce rozervané na kusy, jsem hltala stránku za stránkou a nebyla jsem schopná knížku odložit. Tohle mě opravdu zasáhlo, poznamenalo a vlastně teď ani nevím, jak se po dočtení cítím. Jsem emočně úplně rozložená, z konce cítím svým způsobem radost, ale převládá smutek. To, čím si nejen hlavní postavy v knize musely projít, bylo peklo a musím se přiznat, že mi z toho místy bylo až tak úzko, až se mi dělalo zle. Nevyhledávám knihy s válečnou tématikou, ale tato mě díky své obálce a názvu zaujala natolik, že jsem se přeci jen odhodlala a i když jsem si myslela, že ji snad ani nezvládnu dočíst, na takové utrpení já nemám srdíčko, tak rozhodně nelituji. Je to jeden z nejsilnějších příběhů, co jsem zatím vůbec četla. Toho utrpení a bolesti je tam opravdu strašně moc, ale pak se to přehoupne v něco tak krásného, plného naděje, že jsem to dočítala doslova se zatajeným dechem. Tři hlavní postavy, každá s úplně jiným životním příběhem, jímž osud zamíchá kartami natolik, že by tak málokdo vůbec vydržel žít. Tady je naprosto výstižný název "Zlomení andělé". Ano, andělé zlomení životem, který jim sám osud připravil.. Já si autorku každopádně přidávám do oblíbených, naprosto zaslouženě dávám 5* a moc moc DOPORUČUJI. Za mě dechberoucí dílo, které by mělo stát na seznamu povinné četby. Právě díky takovýmto knihám si člověk uvědomí, proč stojí za to číst.

32 01.04.2023

Blíží se léto, čas dovolených a mně už se zas zapalují lýtka, mozek pracuje na plné obrátky a nejraději bych popostrčila čas, aby už tu ta plánovaná dovča byla. A právě proto jsem se teď vrhla na sérii S láskou. Miluji knížky Julie Caplin, kromě dvou mám všechny a jsou pro mě všechny do jedné zárukou pohodového čtení. Vždycky si u nich dokonale odpočinu a ani tahle nebyla výjimkou. Zase jsem se při čtení zasnila a hlavní hrdince záviděla tentokrát její cestu po Evropě. O Ferrari a Camovi ani nemluvím ;-) Je to moc milý příběh o hledání sama sebe, rodinných poutech a samozřejmě o lásce, štěstí, radosti a také uspokojení. Knížka mě bavila, byla vtipná, svižná, četla se opravdu lehce. Pokud nehledáte nic složitého a potřebujete jen každodenní starosti hodit za hlavu, tak vřele doporučuji. Jako odpočinkové čtení jsou Juliiny knížky naprosto skvělou volbou.

21 26.03.2023

Tahle kniha pro mě byla opravdu změna. Je natolik jiná, než cokoli, co jsem prozatím přečetla, použiji výraz "zvláštní". Hlavními hrdiny jsou tři kamarádi, kteří se poznají první školní den 5. ročníku ZŠ, Nina, Adrien a Étienne. Od prvního dne jsou nerozluční. Tráví spolu každičký den, kazdičkou volnou minutu jejich společného života, plánují budoucnost v Paříži a ani ve snu by je nenapadlo, že se to někdy změní. Společně prožívají dětství, pubertu i dospívání, znají veškerá svá tajemství, nebo si to alespoň myslí.. Tři, to jsou přátelé na život a na smrt, Nina uprostřed, Étienne vlevo, Adrien vpravo. Byli buď tři, nebo nic. Zamotaný příběh zachycující hluboké přátelství, radosti i strasti, život i smrt. I když se v dospělosti rozdělí a pomalu a jistě zjišťují, že se ani zdaleka neznali tak moc, jak si mysleli, jejich srdce si i po letech tu společnou cestu k sobě najdou. Tato knížka v sobě ukrývá něco hlubokého, je plná tajemství a i když se mi nečetla úplně lehce, neustále jsem se ztrácela v čase, za to přečtení stála. Je potřeba si na ni udělat čas, nikam nespěchat. Až pak si dokážete všechny ty příběhy spojit a konečně pochopit. Za mě moc zajímavá zkušenost.

27 17.03.2023

Tahle knížka mě na první pohled uchvátila už jen samotnou obálkou. Narazila jsem na ni úplnou náhodou a když jsem pak viděla hodnocení a přečetla si pár komentářů, tak jsem neodolala a musela jsem si ji koupit. A jsem za to opravdu ráda, protože je naprosto nádherná. Poslední dobou mám štěstí na samé krásné knihy, ale tahle byla jiná, zasáhla mě u srdíčka a v tuto chvíli ji dokonce řadím mezi mých TOP 5 nej. Ten příběh je až pohádkově kouzelný. Autorčin styl psaní mi neskutečně sednul a moc se mi to celé líbilo. První polovina se odvíjí poklidně, žádné zvraty, odpočinkové čtení. Dozvíte se navíc spoustu zajímavých informací z ornitologie, opravdu poučné. Ve druhé půlce se to ale změní a děj nabere spád. To už jsem se nemohla odtrhnout. Místy mi to rvalo srdce na kusy, Jo i Urse jsem držela pěsti i na nohách a moooc jsem si přála šťastný konec. Nebudu prozrazovat, ale za mě byl překrásný a zahřál mě na duši. Postavy mi k srdíčku přirostly taky snad všechny, zkrátka já jsem opravdu nadšená a všem tuhle knížku moc a moc doporučuji. Věřím, že je to jedna z těch, na které se jen tak nezapomíná a já se k ní určitě někdy znovu vrátím. Autorku si hned teď přidávám do oblíbených, na prvotinu opravdu klobouk dolů a nemůžu jinak, než dát 5* a DOPORUČUJI!!!

29 11.03.2023

Po dlouhé době jsem měla obrovské nutkání přečíst si pohádku a i když už je dávno po Vánocích, volba padla právě na Vánoční prasátko. A bylo to taaaaak krásné. Zase jsem najednou byla malá, nechala jsem se unášet fantazií a celý příběh Kuby a prasátka jsem naplno prožívala, jakoby mi zase bylo deset. Je to nádherná pohádka o lásce malého chlapce ke své nejoblíbenější hračce, svému nejlepšímu příteli. Přesně na Štědrý den se Kubovi jeho prasátko ztratí, ale protože je to den, kdy je možné úplně všechno a dějí se zázraky, hračky ožívají a Kuba se s pomocí nového "náhradního" prasátka vydává svého kamaráda najít.. Svým způsobem mi knížka trochu připomínala Kukyho (Kuky se vrací), ale ten konec, no nebudu lhát, ať je mi kolik mi je, málem mi i slza ukápla. Za mě nádherný propracovaný příběh, plný citů a naděje, co určitě stojí za přečtení. Doporučuji jak rodičům malých školáčků, tak i dospělákům, ať se třeba stejně jako já vrátí v čase a zavzpomínají na ta svoje krásná bezstarostná léta, kdy nám ještě všechno připadalo nádherné a "čisté". Za mě jedna z nejkrásnějších pohádek, co jsem kdy četla, skvost mezi dětskými knihami :o)

31 09.03.2023

Další skvělá kniha tohoto autora, má zatím druhá, kterou jsem od J. P. Delaneyho přečetla a opět jsem nadšená. Jako první jsem četla knihu Slušní lidé a musím říct, že ta nasadila laťku opravdu hodně vysoko. Tato ji alespoň za mě nepřekonala, byla o malinko slabší, ale povedená je také. Celou knihu tápete, kdo z postav je psychopat, kdo oběť a ve finále zjistíte, že psychopati jsou v ní skoro všichni :-D Z domu bych asi zešílela, nebylo by to vůbec nic pro mě, ale jako nápad na zápletku super, moc mě to bavilo. Konec mě překvapil, čekala jsem jiný. Určitě se chystám i na další autorovy knihy a už teď se na ně těším.

20 07.03.2023

Je mi to opravdu líto, protože ač film naprosto zbožňuju, knížkou jsem byla hrozně zklamaná. Jezdívali jsme dřív k moři každoročně právě autobusem a tento film se pro nás stal doslova hymnou. Řidiči Karel a Karel a i ty jejich nesmrtelné hlášky nás provázeli každou cestu tam i zpět a vždycky jsme se na to strašně moc těšili. Film jsem viděla několikrát, znám ho pomalu nazpaměť a možná právě proto jsem s touto knihou měla takový problém. Film je pro mě fenomén a neustále mě to nutilo porovnávat. Netuším proč, ale knížka mě vyloženě nebavila. Za mě tentokrát film určitě mnohonásobně lepší, ke knížce se už rozhodně vracet nebudu. Jen díky filmu, pro který byla tato kniha předlohou, dávám 3*, jinak tak za 2, škoda.

17 03.03.2023

Tak právě dočteno a musím říct, chytlo mě to hned od té první stránky a nepustilo až do té poslední. Jen těžko jsem knížku v noci odkládala, nutí vás to číst pořád dál a dál. Četlo se to lehce, děj ubíhal a o napětí opravdu nebyla nouze. V hlavě se vám odehrává spousta scénářů, aby vás pak za pár stran autor úplně vyvedl z omylu a vy jste zjistili, že jste byli vedle jak ta jedle. A to hned několikrát. Vlastně až do posledních stran čtenář absolutně netuší, jak knížka dopadne. To se mi na tom všem opravdu líbilo. Na konci mě trošičku zamrzelo, že ho autor nerozvedl trochu víc. Všechno je sice vyjasněno, ale i tak bych si přála po tom všem rozepisování mravenčí práce detektiva ten konec trochu více rozvést. Určitě by za to stál. Dávám sice 5*, knížka se mi líbila, ale co přiznám, za srdíčko mě tentokrát úplně nechytla. Miluji knihy, které ve mně vyburcují emoce, ať už jakékoliv. To se mi ale v tomto případě nestalo. Každopádně je to moc hezká kniha a za přečtení určitě stojí.

30 02.03.2023

Po posledních emočně trochu náročnějších knížkách jsem teď potřebovala něco oddychového a to mi právě tahle kniha splnila dokonale. Je to milý pohodový příběh, místy trochu trhlý, někdy neuvěřitelný, ale co. Čas od času jsou takovéhle pohádky potřeba. U čtení jsem se zasnila, hned bych zas někam vyrazila. Chybí mi moře, ty výhledy, západy slunce, atmosféra a všudypřítomná vůně všech možných dobrot. Mám teď obrovskou chuť jak na rybu, tak i na ten čerstvě upečený voňavý chléb. Příběh jako takový se mi líbil, asi víc z nás by si přálo začít znovu, někde daleko od našeho všedního života. Polly i všechny obyvatele ostrůvku jsem si okamžitě oblíbila a papuchalk Neil, no bez toho by to vůbec nebylo ono. Recepty na konci knihy potěšily, nějaký moc ráda vyzkouším. Jako odpočinkové čtení určitě fajn volba, těším se na další díl.

17 23.02.2023