Pedruska01 Pedruska01 komentáře u knih

☰ menu

První konec První konec Lauren James

Kniha se četla dobře a vcelku i rychle. Nápad jako takový s prolínámím a zároveň střídáním třech dějových linek byl opravdu originální. Ještě jsem neměla tu čest se setkat s takto uspořádaným příběhem. A musím přiznat, že se mi to líbilo. Však líbilo by se mi to více, kdyby samotný obsah byl nejspíše lépe zpracovaný. Jelikož mě anotace na to, co jsem vlastně přečetla absolutně nepřipravila, ani zdaleka ne, tak mě hned mátly popisky, které vyhodnocuje jakýsi program/stroj/absolutně nevím co.
Hlavní hrdiny jsem si oblíbila ve všech třech "příbězích". Stávalo se, že mě pokaždé chvílemi bavil a zajímal "příběh" jiný. Žádný si mě neudržel po celou dobu, však nejvíc rok 1854/ "příbeh" - u mě vedl. Ke konci se to smíchalo všechno dohromady a já byla zmatená a kapku ztracená. Buď logické vysvětlení chybělo nebo jsem ho přehlédla?! A to nemluvím téměř o poslední stránce... (Možná se to pokračováním vysvětlí? Přesto těžko říct, zda se mi do ní bude chtít.)
V rámci hodnocení to je průměrem, který byl svým způsobem milým, ale také zklamáním. Především u mě záležitost s bakterií, která dokáže zničit všechno živé, terorismus, politické zájmy, atd. Nevěděla jsem, zda čtu romantický dívčí román anebo knihu, která zasahuje do sci-fi pro kluky. K "doporučení" mohu jen sdělit, že každý musí zvážit, zda se do této knihy pustit.

01.01.2017 3 z 5


Mrazivý oheň Mrazivý oheň Amanda Hocking

Autorčinu první sérii jsem sice přeskočila (však jí mám v plánu), ale ve finále to vůbec nevadí, jelikož i v této knize je jakýsi úvod a představení zase jiného a zcela nového světa. Četlo se to rychle a autorka umí pořádně napínat, až se skoro tajil dech, přesto bych tam našla cosi, co mě nutí příběh hodnotit na 4,5 hvězdy. Někdo pode mnou již v komentáři zmínil, že podvrženci, když jsou po tolika letech unesení zpátky do rodné komunity, to až přehnaně moc dobře snášejí. Jop, je to fantas příběh, ale i tak to nemusí být zase tolik přitažené za vlasy. Popisování historie a vlastnosti jednotlivých kmenů trollů bylo něco nového a obdivného, ale i tak jsem to zase až tak "nežrala".
Hlavní hrdinka mi naprosto sedla. Trochu mě tím hlavním námětem - románek mezi bojovnicí a jejím nadřízeným připomenulo sérii Vampýrskou akademii, ale rozhodně to nechci srovnávat, protože moje romantická duše plesá blahem. :D Ridley je naprostej sympaťák, takže mu jednoduše fandím, získal si mě snad v prvním okamžiku. Co se týče Konstantina, ten je propletený v pavučině tajemství a jednoznačně i přes stránky papíru vyjadřuje silnou přitažlivost. Ať už je to záporák právem nebo neprávem. :) A zase jsem si o něm udělala "romantickou" představu, a nejspíš opět budu zklamaná. :D
Autorka mě teda poslední kapitolou udělala kapku čáru přes rozpočet. Konec maximálně otevřený, všude otazníky, další díl v nedohlednu a já napnutá jak kšandy. Těším se teda moc na další díl a jsem vážně zvědavá, čím dalším mě autorka zase dostane a překvapí. :)

07.12.2016 5 z 5


Skleněný trůn Skleněný trůn Sarah J. Maas

Jsem asi jedna z mála, co přečetla od této autorky jako první její druhou velkou záležitost, a to je Dvůr trnů a růží. A zároveň budu opět jedna z mála - jestli vůbec, co prostě této knize dala 4 hvězdy a Dvoru 5. Čím to?
Kniha se četla dobře, ale kapku jsem si musela zvyknout na tu formu vyprávění. Lhala bych, kdybych tvrdila, že příběh člověka neuchvátí, nechytne na začátku a až na samém konci pomalu pouští. Hlavní hrdinka mi absolutně nevadila, můžu říci, že jsem s ní spokojená. :D Byla správně mazaná, chladnokrevná i uměla ze sebe udělat dámičku. Byla ironická a vtipná, což mě bavilo a někdy mě vážně dokázala nahlas rozesmát. :) Ohledně dalších především hlavních mužských postav - Dorian a Chaol - což už nám tak krapánek tvoří ten milostný trojúhelník. A mě to absolutně nevadí, naopak užívám si příběhy takto zkonstruované, a nikdy to nejspíš mou romantickou duši nepustí. 3:) Prozatím se nechci nijak přiklánět ani k jednomu, ani druhému, i když Chaol... nějak mi ho už teď je líto a tuším, že to nedopadne dobře. Zase mi asi pukne srdce. Ale jinak na pány nemám taky ani smítko výtky.
Celkový příběh, leč se tam přimíchala magie, kterou já dvakrát nemusím až tak moc, tak výborná práce. Ukázka zanesená v celé knize je příjemný začátek a já jsem skutečně hrozně zvědavá na pokračování, rozhodně si ho nenechám ujít. Přesto, abych vysvětlila stržení té hvězdy - zřejmě mi chyběl takový určitý náboj, který by mě až tak hluboce zasáhl a donutil krvácet jako právě v knize Dvůr trnů a růží. Celkem škoda, protože mě autorka příjemně překvapila a namlsala s již tak vysoko zvednutou laťkou, a navíc, když tohle dílko mělo takové ohlasy - možná jsem čekala prostě víc. Ale nevadí, líbilo se mi to i tak a s radostí se vrhnu na pokračování. :))

03.12.2016 5 z 5


Sůl moře Sůl moře Ruta Sepetys

Kniha má opět tu moc, kterou mu s takovou lehkostí předala autorka, že se čte velmi rychle a víc než dobře. Už jenom ta forma vyprávění příběhu z několika úhlu pohledu přesto příběh totožný - snaha o přežití. Hned na úvod musím autorku vychválit. Umí. Jednoznačně mi to ukázala ve všech svých 3 knihách, kdy mě dokázala naprosto dostat. Nastavila laťku už dost vysoko a stále ji zvyšuje. Je to paní autorka s velkým A a já před ní smekám a klaním se!
Asi bych nikdy neřekla, že příběhy z válečné doby mě nějak budou bavit. Už tohle jsem si říkala při Šedých tónech, ale ty předčili moje očekávání přesně jako tato kniha. Nebála jsem se, že by příběh nebyl dobrý - už sama autorka zaručuje kvalitu natřískanou emocemi. Přesto kapku jsem měla obavu z toho tématu. Pff, hned po několika málo slovech bylo všechno zažehnáno a já to doslova hltala. Pokud jsem musela knihu odložit, trhalo mi to srdce. Opravdu jsem měla v podvědomí za největší lodní tragédii Titanic, člověku se vybaví hnedle filmové zpracování - detaily, kdy bezmocná lidská těla padala přes ocelové zábradlí do ledového oceánu s děsem v očích a křikem -, ale popis tragédie na Wilhelmu Gustloffovi je opravdu ještě děsivější a krutější, a to nejen počtem lidí, co zemřeli. Většina snahy přišlo vniveč.
Hlavní hrdinové, krom Alfreda - který mi k srdci vůbec nepřirostl, si toho zažili hrozně moc. Byl vůbec div, že některé situace přežili, a přesto tomu nebyl konec. Osud si pro ně připravil ještě větší ránu. Člověk, který žije v téhle době a pomine-li vřavy, naštěstí, několik desítek tisíc kilometrů v Asii, tak si ani neuvědomuje, jaké má vlastně štěstí, neuvědomuje si, že tohle byla opravdu realita. Samotnou mě to vždy šokuje, zarazí a zalije soucit s nepochopením.
Byl to velmi silný příběh, který ve čtenáři vyvolá neskutečné. Autorka dokáže svými příběhy spoutat a pohltit, roztrhat duši. Není třeba víc slov než: velice doporučuji! :)

28.11.2016 5 z 5


Dcera Dcera Kiera Cass

Začala jsem číst a po několila stránkách jsem odložila - proč vlastně? Je zbytečné tu vypisovat důvody, výmluvy či opravdu oprávněné záležitosti. Leč s malým donucením jsem knihu popadla opětovně a teď si klepu na čelo, k čemu to odložení?
Kniha se četla skvěle a rychle - téměř stejná dynamika příběhu jako celá série, i když tahle kniha je jiný kalibr. Nedokážu mu ani dát přívlastek. Nápad s otočenou - tedy mužskou selekcí, když se na to dívám ze strany, kdo už takový příběh četl, tak musím uznat vůbec nebyl špatný. Autorka rozhodně nešlápla vedle. Každopádně, co tu musím zmínit a rozhodně nejsem první ani poslední je hlavní hrdinka celého příběhu - dcera Americy a Maxona - Eadlyn. Snad téměř polovinu knihy neskutečně rozmazlený, nafoukaný, sobecký spratek narcis! Uff. I když mi dala zabrat, musím říci, že v průběhu se její postava a charakter měnil - lepšil. Poznala jsem to já i snad ona sama, že to vskutku není kus ledu, co se přirovnává k diamantu. Ale, že pod tou slupkou je lidské, zranitelné a bušící srdce. :)
Je pravda, že postupem času, co jsem opustila prvotní příběh selekce: A a M, jsem je po dvaceti letech moc nepoznávala. Dlouhá léta a nehynoucí láska nejen sami k sobě, ale i jejím čtyřem dětem je změnila. Sice bych tam nejspíše uvítala vytáhnout jejich společnou, přesto ne přímo zářící minulost, ale tenhle příběh je už o další generaci. Jsem naprosto nekontrolovaně zvědavá, kdo vlastně se Eadlyn v srdci usadí. Jednou to vypadá jednoznačně, podruhé je těch nápadníků víc než prstů na ruce! Tak jsem z toho blázen... :D
Konec mě dostal. Ať už America nebo Ahren. Parádní i děsný konec zároveň pro další pokračování.
Trochu jsem se toho bála, ale nakonec to stojí za to. :)

21.11.2016 4 z 5


Běsnící světlo Běsnící světlo Estelle Laure

Četlo se to rychle a snadno. Příběh byl čistý a jednoduchý, aspoň po "technické" stránce. Hned od prvních stránek si mě hlavní hrdinka získala. Dokázala vtipkovat, ironizovat, plakat i hroutit se, přesto byla stále moc silná. Autorka děvčatům Bennetovým nepřipravila rozhodně zametenou cestičku, ale snažily se s tím vyrovnat a trochu jí odmést. Jedna základní a velmi podstatná složka - rodiče - odpadla a bylo moc obdivuhodné, jak se starší sestra chtěla a zároveň musela postarat o tu mladší, aby nepadly na úplné dno.
Kniha byla trpká i sladká zároveň, hezky napsaná a dopadla v celku dobře, až na tu "složku". Nebylo to žádné top, ale mě se líbila a rozhodně jí doporučím dál. :)

02.11.2016 4 z 5


Křišťálový meč Křišťálový meč Victoria Aveyard

Hrozně mě mrzí to hodnocení, a tak dlouho jsem nad ním uvažovala. První díl byl naprosto super, dokázal se mnou divy a tak moc jsem se těšila na pokračování. Tak moc, až toho lituju. V první řadě jsem si přečetla pár komentářů níže, ještě než jsem začala číst - nepoučím se! -_- Což mě navedlo na pocit, že do půlky knihy se to bude táhnout a nic moc. Prostě hrstka písmen složená ve větách. Hrozně mě to ovlivnilo. A musím se přiznat, že jsem se do čtení až musela nutit a vyhlížela, kdy bude konec. :( Projížděla jsem stránky, co se tam opravdu zajímavého stane. Musím přiznat, že akce tam byla, hned od první stránky, to bych knize křivdila, ale nějak...? Ani nevím, jak to popsat, to kouzlo, které mě dostalo v prvním díle, ten spád a švih zřejmě chyběl. Dlouhý a pomalý rozjezd, což by se stát nemělo, když autorka dokázala napsat první díl na jedničku. Taky, vadilo mi, že jsem pokračování dostala do rukou po hodně dlouhé době, kdy jsem si některé věci prostě nedokázala vybavit. Osekaný základní kámen příběhu ano, podrobnosti, leckdy důležité bohužel.
Po půlce, tak jak psali čtenáři se to kapičku pohnulo správným směrem, ale brzy to skončilo. Tímhle tempem to vlastně pokračovalo až do samotného konce. Čím to? Přišlo mi, jako když chvílemi to autorku hrozně chytlo a dařilo se, ale většinou psala, jakože musí, aby měla ve finále pokračování něčeho, co začala. Jako by z nutnosti. Což je hrozně špatně!
Celkově mi to přišlo jako neuspořádané, rychle ukončované, přeskákané. Vývoj příběhu? Stalo se tam toho vagón. Vypadá to, že se někam posunuli, ale bojím se, že to je jen iluze. Četla jsem jen a pouze o rozvratu, revoluci, válce. I tak toho dle mého bylo málo. Něco tam jednoduše chybělo.
Zásadní ohledně postav. V první řadě - Shade? Ten mě rozhodně dorazil. Věřila jsem, že snad Sára zasáhne... Ale o kom bych ráda prohodila pár slov je hlavní hrdinka Mare. Jsem na ní tak naštvaná! Ta holka mě dokázala tak znechutit, otrávit a poštvat proti sobě, až škoda mluvit. Mít ji někde v blízkosti, normálně jí dám přes hubu, aby se srovnala, spratek jeden sobeckej. Kam se poděla ta holka z Rudý královny? Tady to bylo jenom já, já, já - jsem nejdůležitější, jsem bohyně blesku, tak si ze mě sedněte na zadek, dokážu vás spasit a zachránit, pokud to nebude podle mě, tak uvidíte, všechny zabiju a pomstím celý svět. Bla, bla, bla... Je to pitomá chudá holka se schopností, jakápak bohyně? Oslavovala cizí smrt, kterou zavinila, nezajímala se o smrt toho nejbližšího. Naprosto nesnesitelně mě iritovala!
A poslední, ke komu se chci vyjádřit je Maven. Vyskytoval se krutě málo, ale když už, tak aspoň to "stálo za to". Vypálení cejchu, posílání vzkazů - to jsem si užívala. Už v minulém díle se mi líbil "hajzl", což mi zůstalo. :D Pořád nějak věřím, že krom pomsty by tam mezi nimi mohlo být i něco "víc", ale jak se nyní předvedla autorka, už ničemu věřit nemůžu.
Skončilo to zajímavě, zvědavost ve mě prostě je, ale budu čekat zase kotel dlouho, 3/4 zapomenu a nakonec mě to zklame jako toto? Počítám s tím - bohužel. Konec/pokračování si nemůžu nechat ujít. Můžu jen doufat, že to bude lepší - snad! :)

31.10.2016 3 z 5


Jiskra v popelu Jiskra v popelu Sabaa Tahir

Asi bych se opakovala, kdybych tu napsala, že kniha je opravdu jedinečná a neskonale originální, neotřepaná, propracovaná, jednoduše výborná. Ale ono to tak prostě je. Čte se to dobře a velmi rychle. Oceňuju nápad vyprávět příběh ze dvou pohledů, ze dvou světů. Čtenář je snadno chycen a vtáhnut do děje, osobně jsem jen nerada knihu odkládala. Nejen samotní čtenáři viz. komentáře pode mnou, ale hlavně na zadní straně knihy se zmiňuje, že je to směs těch "nejlepších věcí" jako je Hunger Games, Hra o trůny, Harry Potter (???), atd. Možná v tom jsou lehké náznaky, ale rozhodně to není totéž ani obdobné. Rozhodně jsem v tom nic takového nehledala. Kniha mě prostě svým dějem dostala, překvapila a pohltila. Ta drzost - pokud to tak mohu nazvat, kterou autorka použila, mě rozhodně skopla na kolena. Dlouho jsem se nesetkala s knihou podobného rázu, která by byla tak brutální, tak nelidská, tak necitelná a šílená.
Ohledně hrdinů, člověk neměl moc šancí se někomu dostat pod kůži, až asi na ty dva hlavní, protože všechno bylo omotané tajemstvím, minulostí, strachem anebo jen čistou nenávistí a násilím. Laia mi padla do oka hned, nebyla přehnaná fňukna ani hrdinka, co háže rameny. Upřímně, jelikož byla první slova o ní, ze začátku mě bavila víc než Elias, ale tenhle stav trval jen opravdu chvilku. Elias byl jiný než jeho druhové, možná až výjimečný v tom prostředí, proto nebyl důvod si ho též hned neoblíbit. Chvíli jsme nevěděla koho mít radši a s kým víc soucítit. Samozřejmě mě napadají i další, kteří mi nedají pokoje a ráda bych se o nich dozvěděla víc jako např. samotná velitelka - i když to byla ta nejhorší hyena pod sluncem, Helena - kterou jsem litovala, pak jí fandila a zas mě nemile překvapila, ale za její poslední rozhodnutí, pomoc jsem byla moc ráda, Markus - byl asi jen malý odvar takové velitelky, přesto hyena č. 2 a je mi jasné, že s tou mocí, která mu připadla to bude ještě horší, kuchta - ta ženská je samý otazník, Keenan - chlapec, který dokázal překvapit, kterému jsem i začala ke konci věřit, že dokáže a chce pomoct a mít rád,... mohla bych pokračovat až bych neměla koho vypisovat.
Nechci a nebudu vyzrazovat děj, ale mám dojem, že nad ním budu ještě dlouho přemýšlet a lámat si hlavu. Každopádně, když jsem došla na konec a otočila poslední stránku, kde byly poslední řádky, netušila jsem, zda se rozčilovat anebo zoufat. Fakt, aby už bylo pokračování anebo puknu. :/ Taky tak trochu mám dojem - ale to bych řádně předbíhala, že se to žene do malinkého milostného trojúhelníku, což jedině vítám. :D Pak si jen budu, jako správná romantická duše, lámat hlavu ke kterému "týmu" se přidat. :D Ale zase na druhou stranu, pokud autorka bude pokračovat v takovém tempu a zvrácenosti jako nasadila v téhle knize - nechci raději vědět, co mě čeká dál.
Jediné, co nakonec mohu říct a zbývá je jedno velké doporučení, opravdu to stojí za to. :)

26.10.2016 5 z 5


Papírová srdce Papírová srdce Claire Contreras

Usilovně přemýšlím, co napsat do komentáře k téhle knize, abych se neopakovala u knihy předešlé v této sérii. Knihu jsem měla vyhlídnutou, hned jak jsem zjistila, že půjde na trh, jelikož si mě autorka získala hned na poprvé. Ta anotace mě odrovnala, řikala jsem si, pokud by ta kniha byla tak skvělá jako předchozí budu opět v sedmém knižním nebi. A to se také stalo.
Do příběhu čtenář spadne už od prvních vět, takovým způsobem, že se jen nerad vrací do reality, což byl můj případ. Navíc jsem si přečetla prvních pár stránek jako ukázku u jednoho internetového obchodu, a když už nebylo co číst, myslela jsem, že mě mrskne, do doby než si pro ní dojdu osobně do knihkupectví! :D Četlo se to také moc dobře - vlastně, stejné ladné tempo, vtip i švih toho celého bylo na stejně vydařené úrovni jako Kaleidoskop srdcí. Je to bolestivá romantika, ve které autorka umí skvěle chodit a já před ní smekám.
Bylo velmi příjemné se opět setkat s postavami, které jsem si tak moc oblíbila - Elle a Oliver, dokonce i Victor. Každopádně, tentokrát Mia a Jensen byli ti, co mě dostali - rozhodně nebo bych měla spíš použít slůvko: oficiálně? :)). Jak s jedním, tak druhým jsem prožívala a snad i opravdu cítila tu bolest, to odloučení, vzájemné obětování i tu bezmeznou lásku, kterou v sobě měli pro toho druhého. Tolikrát mi dokázali vyloudit na tváři úsměv, ale i zakalení očí slzami. Ten jejich příběh byl tak silný a krásný zároveň. Mia byla super holka, ale (jako správná ženská) jsem se totálně zamilovala do Jensena, asi tak jako v předchozím dílu do Olivera. :) A jak u protějšku Olivera, tak i zde u Jensena jsem těžce záviděla.
Hrozně jsem se na knížku těšila a rozhodně mě nezklamala, naopak! Jsem neskonale ráda, že mi oba díly budou už navždy patřit a ležet na poličce, protože věřím, že se k nim budu často opakovaně vracet. :) Autorka si mě získala tedy i podruhé a já věřím, že to jiné snad nebude. Ráda bych se třeba dočkala i dalších jejích příběhů, ale teď jen netrpělivě očekávám třetí díl série Srdce a zároveň přidávám jedno neuvěřitelně obrovské doporučení, protože tohle čtení musí potěšit snad každou správnou čtenářku. :)

22.10.2016 5 z 5


Důvod dýchat Důvod dýchat Rebecca Donovan

Do knihy jsem se rychle začetla a to tempo, spád a napětí mě drželo tak moc, že jsem jen stěží odkládala knihu. Bylo to dobře napsané, takže se to četlo skoro samo. Autorka mě mile překvapila, podle anotace jsem věděla, že to nebude "nic pěkného", ale asi jsem nečekala, že až tak. Někdy mi nad tím rozum stál.
Hlavní hrdinka byla až moc silná osoba, které rozhodně nebylo co závidět, aspoň v domě její tety a strýce. K tetě se ani nechci vyjadřovat, protože to byla - těžko říci, zda vůbec lidská - zrůda. Magor. Totální. Ohledně strýce, dle mého věděl, co se v jeho rodině děje, ale nechtěl si to zřejmě připustit. Mohu říci, že mě kapku zklamal. Nemusel za svou ženou tak stát, přesto ho asi dokážu pochopit v určitém směru.
Sara i Evan byli naprosto skvělí, člověk si je musel oblíbit hned. Drew se mi taky líbil, ale trochu přestřelil, anebo ho autorka nedotáhla. Vždycky všechno vypadá na začátku jinak než to na konci doopravdy je.
Konec mě šokoval. Nevěřila jsem, že by to opravdu mohl být konec první knihy. Přesvědčilo mě až, když jsem neměla co obracet. Než mi došlo, že je to realita, měla jsem za to, že se to Emmě jen zdá. Jen další noční můra - bohužel reálná. Rozhodně jsem zvědavá a napnutá, jak kšandy, takže se těším na pokračování a neváhám doporučit. :)

20.10.2016 5 z 5


Vězeň noci a mlhy Vězeň noci a mlhy Anne Blankman

Kniha se mi dosti líbila, tak, že jsem si i přečetla poznámku v zadní části knihy, a to je na mě co říct. Dobře se to četlo a děj mě dokázal hnedle, od první stránky strhnout. Války, před- nebo po-válečné období je nejen zdrcující, ale i fascinující. Ukáže se jak solidarita a lidskost, tak i hyenismus a zrůdnost různých mnoha lidí. Mohu říci, že tahle kniha je jedna z mála, na které jsem narazila, které byly napsány pro mladší čtenáře s náctiletými hlavními hrdiny, a které byly opravdu výborné. To, jak autorka propletla osudy reálných postav s vymyšlenými bylo povedené.
Ohledně Reinharda jsem si ze začátku myslela, že bude jinak ubližovat své sestře, ale i tak, to jeho chování bylo víc než otřesné. To samé - čekala jsem v jednu chvíli, že Herr Hitler či strýček Dolf - jak chcete, se zachová víc jak zrůda ke Gretchen, ale možná jsem čekala víc "ošklivosti" než bylo znázorněno, však to nechci zlehčovat ve smyslu, že v tom toho "ošklivého" nebylo víc než dost. Upřímně, jsem zvědavá na pokračování příběhu, rozhodně se o něj nepřipravím, doufám, že se dočkám. :)

13.10.2016 5 z 5


Léto, kdy jsme se potkali Léto, kdy jsme se potkali Robin Constantine

Jedná se o hrozně milý příběh, který je pěkně rozdělen do dvou pohledů, dvou hlavních hrdinů, a který se dobře a rychle čte. Upoutali mě hnedle první stránky, leč nezačíná příběh zrovna dvakrát pozitivně. Napsané to je nejen čtivě, samozřejmě, ale taky s určitou dávkou humoru klasického, tak i možná černého a ironie, což se mi líbilo. Musela jsem se často pousmát nebo nahlas uchechnout.
Prostředí je, jak už název napovídá, prostě léto u moře, což jsem i celkem záviděla, že tam nejsem s tou partičkou, která se tam ukázala, nejen kvůli plážím, promenádám, oceánu a ledovým tříštím, ale hlavně kvůli těm lidem jako takovým, protože byli naprosto bezvadně prezentováni nejen charakterově, ale i svými činy (kdyby to tak bylo u všech mladých lidí). A když jsem u těch postav, oba hlavní hrdinové měli něco do sebe, líbili se mi předtím a líbilo se mi společně s nimi sledovat tu jejich "přeměnu", cestu k sobě samému i cestu k sobě navzájem. Neměla jsem jim co vytknout. Dvojice Tori a Wadea jsem taky měla ráda - to jejich věčný "pošťuchování". Matt byl skvělej brácha.
Celkem mě překvapilo, jak všechny rodinný vztahy byly na pozitivní vlně, jak Cassina máma vycházela s novou rodinou bývalého manžela. Možná to autorka nechtěla dělat ještě tragičtější než měla původně v plánu anebo to někde na světě opravdu může tak fungovat, případně při psaní měla nasazený hodně růžový brejle, ale co. :) Začátek s Gavinem byl víc jak milý, líbilo se mi, jak se o Cass pokusil, ale postupem příběhu si to kapku pohnojil. Nevím v závěru, o co mu šlo?
---
Jednou jsem položila otázku své kamarádce, v určitém stavu :D, která mi v tu dobu vězela v hlavě a zrovna nijak dlouho. "Co bys dělala nebo jak se zachovala, kdybys dlouhodobě chodila s klukem, kterýho máš opravdu neskonale ráda a jemu se stane nějaká nehoda, taková, která ho přivede na invalidní vozík? Zůstala bys s ním, s vědomím, že to nebude žádnej med a možná si tím i "zničíš" život a to nemluvím o něm samotném, co se v něm musí odehrávat anebo bys ho (s)prostě opustila?" Už vůbec nevím, co mi odpověděla, každopádně já jsem si do dnešní doby ještě odpověď nedala. Obdiv mají u mě ti, kteří bez váhání dokážou odpovědět, ať už je odpověď jakákoliv.
---
Je jasné, že těm, co se něco tak hrozného stane se svým způsobem zhroutí svět. Už nebudou žít ty životy jako dřív. Všechno se musí od základu změnit. Nedokážu a ani nemůžu vědět, co pociťují, jak je to musí uvnitř bolet a sžírat, jak musí sledovat ty litující pohledy nebo naopak pohledy, které se je snaží záměrně ignorovat. Je toho tolik - vydalo by to na slohovku, raději přestanu. Každopádně - všichni takový lidé, kteří na tom vozejčku jsou, mají můj obrovský respekt, a tak jak je prezentováno v příběhu, každý má právo na to svoje štěstí.
Kniha je naprosto úžasná, milá a k zamyšlení. Škoda, že má tak malé hodnocení, zasloužila by si víc. Mimochodem obálka je příhodná a pěkná. Ode mě si tento příběh zasluhuje velké doporučení - jednoznačně. :) (protože to všechno, vám dojde až po přečtění)

22.09.2016 5 z 5


P.S. Stále Tě miluju P.S. Stále Tě miluju Jenny Han

Moc milé pokračování, které bylo výborně a čtivě napsáno. Četlo se to samo, což je taky výsledek toho, že jsem to slupla během jednoho dne. Upřímně jsem si myslela, že ten, co se opět vrátil do jejího života je Josh, ale ono ne. A když to tak beru zpětně, bylo to jen dobře, i když jsem si ho v prvním díle dost oblíbila. Co se týče Petera - ten by zasloužil profackovat a zlíbat zároveň. I když John byl naprosto báječněj, bylo jasný, jak to zřejmě bude ke konci - autorka měla jednoznačně vybráno, ale bylo mi ho neskonale líto, protože ten popis toho kluka... - komu by se jen nemohl líbit? Téměř princ na bílém koni - tak snad na další modelový OSN. :) Přesto bych lhala, že se mi Peter nedostal pod kůži a neměla jsem ho ráda.
Další z postav, kdo mě velmi bavil byla Stormy. U ní jsem se fakt nasmála. :D Kitty nebyl až takovej spratek jako v prvním díle a i Margot tu nebyla tak vychvalována, že by to Laru Jean opět zastínilo.
Abych to shrnula, nevadilo by mi, kdyby tohle mělo ještě nějaké pokračování a eskapády LJ a jejích lásek, ale všechno jednou musí skončit (prozatím?), a tento, jako celkový výtvor dopadl víc než dobře. Autorka je opravdu umělec a já se těším na její další knihu, doufám, že brzy. :)

20.09.2016 5 z 5


Mechanický anděl Mechanický anděl Cassandra Clare (p)

Líbilo se mi, jak to bylo napsáno - zařazení do doby roku 1878, a to vykání - vyznělo to pěkně. Příběh jako takový nebo aspoň první díl byl dle mého "jednodušší" než autorčina předešlá série, se kterou - pravda - nejsem ani v polovině. Není to urážka, naopak, vítám, že to nebylo tolika komplikované s milionem postav. Ačkoliv ty, které tam byly jsem si náležitě oblíbila, škoda, že autorka se rozhodla pro určité škrty. -.-
Autorka píše poutavě a všechna čest té její fantazii. Dokázala mě překvapit i šokovat zároveň a jsem vážně zvědavá na pokračování této série, protože mě taky dokázala natáhnou jak kšandy, otázkou je, kdy se budu moct chopit další knihy?
Ačkoliv se mi to ve směs líbilo, plný počet to ode mě nedostane. Četla jsem jednu anotaci, která mě dokázala načutnout k ještě větší natěšenosti z příběhu, jenže každou stránkou jsem se dostávala ke konci a každou stránkou jsem zbytečně čekala. Ano!, a zcela upřímně přiznávám, že jsem očekávala "další" milostný trojúhelník. :D Však samotný Will, který je jak miloučký, tak úplně k nesnesení to dokázal zachránit a podržet, i když malé doufání si neodpustím a budu čekat co se pořádně vyvrbí z Jamese, který je také svým způsobem mimořádný. :)

19.09.2016 4 z 5


Dvůr trnů a růží Dvůr trnů a růží Sarah J. Maas

Po přečtění několika málo komentářů si tu připadám pomalu jako mimoň, když řeknu, že tahle kniha byla moje prvotina od této autorky, která má již za sebou zřejmě hodně úspěšnou sérii. Samozřejmě nemůžu a ani nechci srovnávat hlavní hrdinkou s hrdinkou ve Skleněném trůnu, ale oproti Feyre nemám křivého slova. Mě ta holka přišla naprosto ok. Možná tam byla jistá kapka naivity a hlouposti, ale nebylo to nijak výrazné ani do očí bijící. Byla přeci jen obyčejnou negramotnou lidskou holkou, takže z ní autorka nemohla udělat nějakýho supermana skříženýho se vševědem.
Každopádně, kniha mě vcucla do děje hned od začátku, trošku jsem se obávala toho paperbacku, ale příběh to vyžehlil. :D Samotný motiv pohádky Krásky a Zvířete mám hrozně ráda, už od malička. Viděla jsem několik filmových pohádek a filmů jako takových a vítám i jiná ztvárnění, proto mi to padlo do oka.
Ohledně postav, o Tamlinovi jsem "dlouho" nevěděla co si myslet, ale pak jsem mu přišla na kloub. Lucien, tak ten byl jasnej od začátku - kdo by si ho neoblíbil? :) A pak mě zaujala další mužská postava, a to Rhysand. Záporák, ale úchvatnej - to je něco pro mě, měla jsem ho prostě ráda. :D Upřímně jsem zvědavá, co se z něho ještě vyloupne v dalším pokračování - mimo jiné asi vykvetu za tu dobu!!! Utvořila jsem si jistou představu, ohledně Rhyse, která by se mi pozdávala, ale nebudu na to vsázet, protože autorka svou tvorbou, rozhodnutím a taháním za nitky svých postav dokáže tak zamávat a hrozně překvapit, že by si člověk moc představovat neměl. Opravdu mě dokázala šokovat svou rázností a chladnokrevností.
Samotný příběh mě mile překvapil, napnul jak kšandy, pohltil a nakonec mě vyflusl v poněkud nepojmenovatelném stavu. Bylo tam tajemno, nadpřirozeno, ale všeho s mírou, vše i "logicky" poskládané, což je pro mě správná volba. Nebyl tam nikdo vyloženě klaďák, každý měl svůj podíl viny.
Hrozně se těším na pokračování - to každopádně! - a taky jsem velmi zvědavá na tu její prvotinu v rámci Skleněného trůnu. Možná si jí i stihnu přečíst dřív než samotné pokračování Dvoru. -_- Samozřejmě neváhám doporučit! :)

16.09.2016 5 z 5


Zrcadlení Zrcadlení A.G. Howard (p)

Naprosto úžasné. Kniha se četla hrozně rychle, vtáhla do děje ani člověk nevěděl - pořád se něco dělo a slovo nuda bylo sprosté slovo a to tato kniha nemá-nezná! Celkově tato série byla hodně, ale opravdu hodně povedená. V průběhu příběhu jsem sice měla zmatky, ale čert to vem - nic mi to na dojmech, hodnocení ani smyslu celku nevzalo. A ten náš milostný trojúhelník? ACH! Al jsem často záviděla její rytíře, protože do nich se nedá nezamilovat. Na konec jsem ráda, že jsem se nemusela přiklánět do jednoho ze dvou táborů - Zach a Morfeus - protože to ani nešlo. Vždycky jsem ty jejich společné intimní/citové chvíle tak prožívala - byly dokonalé, i když krátké většinou. Musím autorce taky přiznat, že mě dokázala dost - téměř nepopsatelně - šokovat. Připravila si na mě oprátku a v nepozorované chvíli utáhla - opakovaně. Myslím si, že to skončilo skvěle. Autorka nemohla vybrat lepší konec, možná sama si to ulehčila, ale udělala dobře. Ale přišlo to tak rychle, ani mi ten počet stran nepřišel, že mi prošlo rukama.
Hrozně mě mrzí, že tahle série skončila. Ano, tohle je konec, protože další kniha, jak jsem pochopila jsou jen jako povídečky, nezveřejněné scény, vycpácky atd. Ale tak proč ne, ráda se za hrdiny vrátím.
Je to škoda, autorka má opravdu tvůrčí talent, i když možná z velké části čerpala z Alenky jako takové. Už po prvním díle se dostala do mých oblíbených autorů, a tak doufám, že se od ní dočkám další povedené knihy či knih.
Zpracování a obálky jsou úchvatné, sice jsem měla jen 2. a 3. díl přímo v rukou, ale za mě tenhle poslední je nejpovedenější a možná i fascinující. A tak moji milí, neváhám doporučit, jelikož to stálo opravdu za to. :)

10.09.2016 5 z 5


Hledání dokonalé lásky Hledání dokonalé lásky Jennifer Probst

Kniha se mi líbila a četlo se to opět dobře. Prostě tato autorka jede ve svých vyjetých kolejí, které jsou pevné dané, a tak z nich jen tak nedokáže sjet, což je jen dobře. Líbí se mi její styl i to, že dokáže kombinovat příběh s postavami, které byly i v minulé sérii. Ty lidi jsou hrozně sympatičtí, ale musím se přiznat, že s odstupem času, se v nich lehounce ztrácím. :D Každopádně, mám trochu dojem, že jsem i našla místo, kde to trochu "vázlo", a tím pádem jsem bohužel sáhla i po další knize, a proto jsem ubrala i jednu hvězdu – což ohledně hluchých míst se mi u téhle autorky stalo poprvé! Přesto jsem se překousala pár stránkami, které mi dali lehce zabrat a konečně jsem opět najela na to až dech beroucí tempo, že jsem jen nerada odkládala knihu.
Vůči hlavním aktérům nemám křivého slova, jen mě trochu překvapilo, že z takového "nekňuby/ťunti" se vyklubal takový kanec. :D Ale byla to příjemná oddechovka. Teď se jenom těším na další díl, kde bude Gen a Wolfe - konečně! (zase mě v tomhle díle ještě víc nalákala a přežít to věčné čekání) :)

05.09.2016 4 z 5


Všem klukům, které jsem milovala Všem klukům, které jsem milovala Jenny Han

Po dlouhé době jsem se setkala s další tvorbou Jenny Han a nezklamala mě. Rozhodně ne. Ona prostě umí psát hrozně čtivě, poutavě a vtipně. Už v její předešlé sérii mi dokázala, že svým osobitým způsobem psaní nastavila laťku vysoko, což se potvrdilo i teď. Neklesla ani o píď.
Četlo se to skoro samo, měla jsem potíž se od knihy odloučit leč třeba na pár minut, natož hodin! Lara Jean mi padla do oka hned, sympaťanda, normální holka. Její starší sestra, to už byl problém. Byla mi většinou protivná, jak je ve všem nejlepší, opěvovaná a nejúžasnější. Mrzelo mě to už kvůli Laře. Ohledně její mladší sestry - to byl fracek první kategorie! (Ach, ta dnešní mládež/budoucí generace! :D) A měla jsem tušení, že zrovna ona má co dělat s krabicí na klobouky!
Na Joshovi i Peterovi něco bylo, každý měl něco do sebe. Byli to celkem dost fajn kluci - takže vyloženě jsem si ani nedokázala vybrat (těžké) na čí straně budu stát. Joshe si člověk zamiloval hned, ale u Petera tomu nebylo jinak, s rozdílem, že tam to pár stránek trvalo. Jen jsem s úsměvěm na tváři pozorovala, co se kolem Lary Jean a kluků děje. Chvílemi jsem měla podezření, že autorka pak všechny ke konci pěkně tahá za nos a Peter je pěknej hajzl, ale upřímně, nejsem o tom i po přečtení úplně tak přesvědčená. To se možná rozuzluje v druhé knize. A prostě díky příběhu s (pravdivým náznakem anebo falešným?) milostného trojúhelníku moje romantická duše byla zase až v sedmým... :D
Skončilo to ne vyloženě otevřeně, ale rozhodně potřebuju pokračování. Romantický, naivňoučký příběh o prvních láskách, trapeních, problémech, intrikách atd. mě úplně dostal - hrozně se mi to líbilo. Když nebudu počítat druhý díl téhle série, (protože po něm hned skočím, až se mi dostane do rukou), tak se těším na kteroukoliv další tvorbu od téhle autorky, protože i když to je možná pro mladší, mě to vůbec nevadí, já si u toho dokážu odpočinout a dokonce se i zasmát a hlavně mě to baví. :) Prostě doporučení je snad nad slunce jasný!

03.09.2016 5 z 5


Smolná sezóna Smolná sezóna Moïra Fowley-Doyle

Upřímně, byla to zvláštní kniha, ale kupodivu četla se opravdu dobře. Jsem plná rozporu. Mohl to být buď úžasný a přesto neobyčejný příběh ze světa puberťáků anebo teda něco víc do kategorie fantasy. Nevím, jestli si jen já nemůžu vybrat či samotná autorka. Byla to jen "realita" s hlavními hrdiny, který byli na hlavu nebo "fantasy" s reálnějšími prvky? Ani jedno ani druhé. Nemohu to nějak určit, co to vlastně mělo vyjadřovat. Jsem zmatená.
Však, když vyškrtám velkou věc s Elsii, tak se mi příběh líbil. Hodně zamotané a propletené mezilidské vztahy rodinné i milostné, to mě bavilo. Kupodivu, Caře a Samovi jsem to přála, ať už to vypadalo jakkoliv. (Možná kvůli nim o hvězdu víc.) Když nad tím tak uvažuju, škoda, že to autorka nedotáhla, ale nesmím zapomínat, že tohle není jen příběh, ale přeci "fantasy" příběh. -.- Ohledně hodnocení - dlouho jsem přemýšlela a vlastně, i teď, když jsem tam nacvakala počet hvězd si nejsem až tak jistá. Ale rozhodně to bylo víc než slabý průměr - tak 3 a větší fous. :)

01.09.2016 4 z 5


Kam jsi odešla Kam jsi odešla Gayle Forman

Druhý díl musím hodnotit velmi kladně oproti prvnímu, protože jednička pro mě byla spíš zklamání a následně poté jsem nechápala, proč to vlastně všichni tak opěvují. Bála jsem se do toho jít, když jsem se tak "spálila", ale zařekla jsem se, už jen proto, že to není zas taková bible.
Hrozně se mi líbil pohled Adama a jeho zdeptané, vysílené, unavené a nešťastné já. Autorka dokázala vytvořit knihu, která je takovým spíš jen myšlenkovým pochodem a náhledem do minulosti v jednom. Adamův osud mě dokázal polapit a já s ním začala soucítit, byla jsem zvědavá na zakončení, protože jsem si to moc dobře nedokázala představit. Nebo spíš dokázala, ale zcela odlišně, než to doopravdy skončilo.
Upřímně, Miu - tu "opěvovanou" Miu, jsem měla sto chutí něčím přetáhnout - a nejednou, bohužel. Absolutně jsem nepochopila to její chování k Adamovi, na tom mostě/molu nebo kde to byli. Nejspíš ho musela tvrdě čapnout drápy, rozcupovat do krve a ještě ho rozťat vedví a nakonec nahodit poloúsměv, krokodýlí slzy a láskyplná slůvka. Ta holka mě naštvala - hodně.
Za konec jsem ráda, ale... prostě nevím. Kniha se mi i celkem četla dobře, především v popisech Adamova aktuálního stavu. Nebyl to zas takovej trhák, že by si to zasloužilo snad 4 hvězdy (oproti jiným knihám, které si je náležitě zaslouží - celkově tohle hodnocení, tohohle dílka je zvláštní!), ale chci prezentovat, že tohle pokračování bylo o mnoho lepší než první díl.

27.08.2016 4 z 5