Jiskra v popelu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechte. Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy, která se odehrává v brutálním světě připomínajícím Římskou říši. Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii Šerosráz a bude pro ně špehovat, odboj zachrání jejího bratra před popravou. Elias, nejlepší voják na šerosrázské akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se zkoušek, nemilosrdného klání, z něhož má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši. Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propletené víc, než by si kdy dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275091/big_jiskra-v-popelu-zph-275091.jpg 4.61122
Série:

Jiskra v popelu 1.


Žánr:
Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež

Vydáno: , Host
Originální název:

An Ember in the Ashes, 2015


více info...
Nahrávám...

Komentáře (260)

Kniha Jiskra v popelu

FlexiMZ
19. června

TŘETÍ ČTENÍ
Poprvé jsem tuto knihu četla asi rok po jejím vydání a byla jsem z ní tak moc nadšená jako všichni ostatní. Podruhé jsem ji četla krátce po vydání třetího dílu, abych si připomněla o čem to bylo. Teď jsem se konečně rozhodla dát si re-reading a přečíst si čtvrtý díl, abych se dozvěděla jak celý tento příběh dopadne.

Musím říct, že mi trvalo než jsem se do čtení ponořila. Hodně jsem to odkládala a vždycky přečetla jen pár stran. Asi za to mohl fakt, že z tohoto prvního dílu jsem si pamatovala více méně vše a tudíž tu nebylo nic, co by mě překvapilo a nad čím bych se mohla rozplývat. I když omyl! Jedna věc tu byla! A to ten svět!

Sabaa Tahir vymyslela tak úžasný propracovaný svět, kde je plno písku, násilí a ožívají tu přízraky jako džinové, ifriti a celé to má takovou zvláštně kouzelnou a drsně pohádkovou atmosféru. Před těmi neuvěřitelnými sedmi lety, kdy se mi tato kniha dostala poprvé do rukou, jsem hltala každé slovo, každou stránku a užívala jsem si ten svět. Spalující horko a písek, špínu a nemilosrdnost Šerosrázu. Masky. Učence. Odboj bojující za svobodu. Bylo to nostalgické připomenout si to všechno.

Těším se na re-reading druhého dílu. Ten už si v podstatě nepamatuju skoro vůbec takže věřím, že si to čtení budu užívat víc.

NaturalKiller_c
06. června

V první řadě musím říct, že mě překvapilo, jak vysoké má Jiskra v popelu na databázi hodnocení. Ne že by to byla přímo špatná kniha, to ne. Byla to dobrá průměrná oddychovka na víkend, ale nezanechala ve mně žádné hlubší dojmy, díky kterým bych si ji ještě dlouho pamatovala.
Pokusím se to tu trochu rozebrat bez spoilerů i pro ty, kteří by chtěli vědět, do čeho jdou, případné spoilery označím.
Začnu postavami. Musím vyzdvihnout, že všichni záporáci měli aspoň jednu slabší chvilku, aspoň jednou tam byla část, kde se ukázalo, že to nejsou jen bezcitní zlomyslní tyrani, ale lidé, kteří mají svá zranitelná místa a kteří dělají chyby, přestože se na tyhle okamžiky muselo čekat celkem dlouho.
K hlavní dvojici: Laia mi od začátku nebyla příliš sympatická, přišla mi celkem naivní a nepříliš chytrá. Tak například: Má jít dělat špeha v přestrojení za otrokyni, závisí na tom život její, ale i Darinův. A ona v momentě, kdy přijede na Šerosráz, okamžitě poruší první rozkaz, co dostane. Dál je varována, že nikomu nesmí věřit, ale vyžvaní svoji rodinnou historii prvnímu pohlednému cizinci, se kterým tančí. Laio, prosím, zkus občas zklidnit hormony a zapnout mozek. Líbilo se mi ale, že se na konci knihy přeci jen rozhodla vzít sama věci do svých rukou a jednat. Co však nechápu a přijde mi to jako poměrně nerealistická věc, je to, že Laiu velitelka týrá, často ji bičuje, trestá za sebemenší chybu, do toho si na ni dovolují některé Masky, jednou je dokonce málem znásilněna, ale ona z toho nemá v podstatě žádné trauma? Jednou se zhroutí na kraji pouště, chvíli se snaží schovat svoje jizvy, ale stejně mi přijde, že na to, čím si prošla, je překvapivě v pořádku, jak fyzicky, tak psychicky. Možná by bylo lepší, kdyby autorka trochu ubrala násilí a naopak přidala emocí, přeci jen Laiu ta služba u velitelky musela poznamenat, kór když bylo řečeno, že předchozí otrokyně už po dvou týdnech spáchala sebevraždu, protože to nevydržela. Chápu, že Laiu udržovala při životě naděje, že osvobodí bratra, ale i tak mi zkrátka přišlo, že ji všechno to násilí tolik nepoznamenalo.
Elias mi byl sympatičtější, oceňuji, že i přes to, co mu hrozilo za nesouhlas s Impériem, se zkrátka rozhodoval podle toho, co se jemu zdálo správné, a nelitoval toho.
Z Heleny mám smíšené pocity. Přestože mi, podobně jako Laia, nebyla sympatická, jako postavu ji autorka zpracovala skvěle – i přes její oddanost Impériu, přes to, jak se dívá na Učence, se zkrátka nedá označit za „špatnou“ nebo „zlou“ postavu. Ne. I ona má své morální zásady, má vlastnosti, které z ní dělají dobrou kamarádku a spolubojovnici, což se vlastně týká i ostatních Eliasových přátel. A přesně takové šedé postavy mám ze spisovatelského hlediska ráda. SPOILER: Jen mi teda přišla hrozně náhodná ta její schopnost uzdravovat zpěvem. Bylo sice řečeno, že podobné schopnosti se mohou projevit po střetnutí s magickou bytostí, ale tohle se tam objevilo jen jednou, respektive dvakrát, a pak už o tom žádná zmínka nepadla. Zajímalo by mě, jestli se v dalších dílech objeví nějaký podobný příklad, protože jestli ne, tak se zdá, že to autorka použila jen proto, že se to zrovna hodilo, a to by byla škoda. Druhou věcí, co mi nesedla, byl ten milostný… čtverec? U Heleny bych to ještě pochopila, znali se s Eliasem dlouho, ale u Keenana mi to přišlo vyloženě zbytečné a akorát to přidalo víc „Líbí se mi… ale ne, neměla bych o něm takhle přemýšlet,“ momentů, což mě upřímně nebavilo. KONEC SPOILERU.
Co se týče předvídatelnosti, je tu pár věcí, které jsem uhodla celkem jasně, a vy je určitě uhodnete taky, ale rozhodně se našly zvraty, které mě překvapily. SPOILER: Kupříkladu podezření, že Mazen nebude zrovna kladná postava, se dostavilo prakticky hned, jak se objevil na scéně. Ono totiž poslat vystrašenou nevycvičenou holku, kterou zrovna potkal, do spárů nejnebezpečnější ženy široko daleko, přestože její rukou zemřela už spousta odbojářů a žádný špeh u ní dlouho nevydržel, je tak strašně debilní a nesmyslné rozhodnutí, že zkrátka musí být něco špatně buď s autorkou, nebo s postavou. A kašlu na to, že Laia umí vařit a žehlit, že Mazen znal její rodiče a že by měla „prokázat, co v ní je.“ Hergot, odvaha se neprokazuje tím, že někoho pošleš na smrt. Nakonec jsem tudíž byla ráda, že se nemusím zlobit na autorku, ale přímo na něj, protože se ukázalo, že to udělal schválně. Podobná situace nastala u velitelky, která byla patrně jediná, kdo nezaznamenal, že Laia je špeh, klidně si před ní četla dopisy atd. Takže se mi ulevilo, když jsem zjistila, že o ní přeci jen věděla už od začátku. KONEC SPOILERU.


Petras_ka
05. června

Táto kniha ma čakala na poličke celkom dlho. Neviem ani prečo, nechcelo sa mi to nej púšťať. Urobila som však dobre, že som začala a nakoniec som z tejto knihy neskutočne nadšená. Bola to pecka!
Po fantasy žánri nesiaham veľmi často, takže to bola pre mňa aj príjemná zmena.
Prostredie inšpirované rímskou ríšou dávalo príbehu istý šmrnc nebezpečia, napätia, dobrodružstva a temnoty. Páčilo sa mi striedavé rozprávanie Eliasa a Laii, no musím povedať, že Elias mi bol trošku sympatickejší - jeho zmýšľanie, odvaha postaviť sa proti pravidlám, statočnosť.
Tento svet a postavy si ma získali. Veľmi odporúčam!

Luigi1
02. června

Ze začátku to bylo takový ucouraný,ale teprve ke konci se to rozjelo.

Njangu
10. května

V prvním díle se mně zdálo, že se děj tak nějak vlekl. Vcelku se tam toho moc neodehrálo. Myslím, že ty zkoušky, mohly být mnohem lepší vykreslené. Měla jsem pocit, že je tam od všeho něco a ve výsledku NIC. Beru vždy první díl, jako seznamovací, ale už jsem četla lepší. Každopádně se to dobře čte a určitě to není špatná série. Ráda budu pokračovat dalším dílem.

NaturalKiller_c
06. června

Dál bych ráda uvedla pár poznámek k věcem, které jsem nepochopila nebo se mi zkrátka tak trochu nezdály. Jsou to sice trochu spoilery, ale neprozrazují nic zásadního o ději, žádné zvraty, spíš jde o politickou situaci a podobně. Pokud tohle vidí někdo, kdo má Jiskru v popelu přečtenou, budu ráda, když mě opravíte, případně vysvětlíte, proč jsem to pochopila špatně.
1. Pokud Impérium už dlouhou dobu ví, že odboj Učenců se schovává někde v katakombách, proč nehlídají vchody? Laia si bez problémů vtancuje do podzemí vchodem, který je přímo ve městě. A jasně, odbojáři určitě mají i svoje tajné chodby a východy, ale proč jim v tom případě vojáci Impéria ty katakomby, aspoň na učenecké straně, nevyhodí do povětří a nezavalí, pokud je teda sami nutně nepotřebují?
2. Studenti akademie na Šerozrázu jsou v jedenácti letech bez šatů, jídla a zbraní posláni na čtyři roky do divočiny. Jak studenti ale poznají, že uplynuly čtyři roky? Dobře, dejme tomu, že se jim podaří vyrobit nějaký nástroj, kterým si budou někam dělat značky, aby věděli, kolik dní uplynulo. Trefí po té době zpátky? Nebo si pro ně ti vojáci sami dojdou? Pokud ano, jak je v té divočině všechny najdou? Nebo je to uzavřená oblast, kterou někdo hlídá, aby jim ti studenti nezdrhli? Tohle bude spíš moje chyba, ale moc jsem to nepobrala.
3. Skupina čtrnáct let cvičených studentů, kteří se mají za chvíli stát Maskami a za pár dní vyrazit na své první mise, se pere jako děti ve školce.
4. Postavám se často po úderu nebo stisku téměř hned vytvoří modřiny. Tohle je spíš detail, ale ono to ve skutečnosti nějakou dobu trvá, než se vybarví, není to pár minut.
5. SPOILER: Augurové zkoušeli zjistit, jestli velitelka ovlivňuje zkoušky, jenže jim to nešlo, protože jí neuměli číst myšlenky a dvojčata se dokázala bránit. Proč nepřečetli myšlenky přímo Eliasovi? On jasně slyšel rozhovor Marka a Zaka, během kterého řekli, že velitelka je poslala Eliase a Helenu zabít. Jistě, Kain potom řekl Eliasovi, aby šel pryč, protože z jeho hlavy slyší pouze rozbouřenou pomstychtivost a ruší ho to, ale i tak je ta věc dost závažná na to, aby ji prošetřili později. KONEC SPOILERU.
6. Další detail, ale Laia v jednu chvíli popisovala škrábance na Eliasově tváři, když měl zrovna masku.
7. Opět, tohle je možná moje chyba, jestli jsem špatně četla, ale nepostřehla jsem, proč se na Šerozrászkou vojenskou akademii vždycky vybírá jen jedna žena. Možná to bude vysvětlené v dalších dílech, nebo jsem to prostě přehlédla, ale zatím mi přišlo, že to bylo spíš pro drama.
Protože se zdá, že v této recenzi zatím převažují spíš negativa, musím zopakovat, že se rozhodně nejedná o špatnou knihu, a některé z výše zmíněných bodů jsou zkrátka detaily, které mě vytrhly ze čtení, ale určitě bych kvůli nim knihu neodložila. Byly zde i části, které se mi líbily, a dovolím si citovat moji oblíbenou:
„Ale také je hodně toho, o čem neví. O mém odporu k Impériu. A jak zoufale se snažím utéct. Už nejsme děti, abychom se smáli společným tajemstvím. Už nikdy takoví nebudeme. Nakonec na její otázku neodpovím. A ona neodpoví na tu mou. Místo toho beze slova sedíme, díváme se na město, na řeku a na poušť, která začíná za nimi, a ve vzduchu mezi námi visí naše tajemství.“
Tohle je nádherně hořkosladká část, kterou jsem si prostě musela přečíst několikrát.
Abych to shrnula, Jiskra v popelu není žádné veledílo, ale pokud hledáte nějakou tu YA fantasy oddechovku, nevadí vám romantika, ale ani násilí, zkuste dát Jiskře šanci, třeba vás zaujme.

Radějka
04. května

Jiskra v popelu je naprosto dokonalá. Ať už světem, postavami, romantickou linkou, zápletkami,... Zkrátka všechno na jedničku. Jen pozor - je to návykové. Posledních 150 stran jsem přečetla na jeden zátah :D

Petra-1
13. února

Originální a zajímavá kniha, celkem nepředvídatelná. Skvělá kniha, u u které musíte číst pořád dál, protože jste zvědavý na pokračování a na odhalení tajemství světa. Začátek byl trošku kostrbatější, ale pak začal být děj napínavý. Trošku odlišné fantasy, což se mi líbilo. Moc jsem si oblíbila Eliase. Některé části vyprávěné Laiou nebyly tak dobré, Laia mi zatím tolik k srdci nepřirostla. .
Občas mi přišly některé věci nelogické. O světě a jeho fungování toho taky zrovna moc nevíme, ale co už. Budou další díly. Jen mně teda osobně chyběl nějaký trošku lépe vykreslený záporák.
Ten mnohoúhelník taky překousnu, ale trošku mi tam osobně vadí. No jo, romantická duše.

1 ...