Mirin1349
komentáře u knih
Dívky z Roanoke
Amy Engel
Ufff, slušná úchylárna. Ač je to pro mě naprosto neuvěřitelné, rozhodně si nemyslím, že by se to někde nemohlo stát. Lidé jsou různí, stejně jako jejich choutky, mnohdy tedy slušně zvrácené jako v tomto případě. Tohle téma není něco, co bych v knihách vyhledávala, nicméně v tomto případě mě čtení bavilo. Kapitoly rychle utíkaly, kniha byla čtivá a rozhodně od autorky zkusím nějakou další.
Neónová bible
John Kennedy Toole
Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu autora zbožňuji díky Spolčení hlupců, které považuji za naprostý skvost. Zároveň se mě dotýká i jeho pohnutý osud. Na straně druhé ale člověk nemůže knihu hodnotit jen na základě sympatií k autorovi. Chápu, že napsat něco takového v 16 letech je geniální, na knížce vlastně není nic špatně. Jen prostě americký venkov poválečných let očima dospívajícího mladíka prostě není úplně můj šálek kávy. Nicméně jsem ráda, že jsem ji četla, objektivně vzato je to skutečně kvalitní dílo.
Nevlastní sestra
Sandie Jones
Kniha byla velmi čtivá, pohltila mě téměř okamžitě. Kapitoly se střídavě zaměřovaly na jednu nebo druhou pokrevní sestru a velmi rychle ubíhaly. Celkově byl příběh zajímavý a napínavý. Přesto mám několik výhrad k jisté míře nelogičnosti, která se tu a tam objevovala. Chápu, že autorka chtěla nechat čtenáře v napětí, ale jednotlivé charaktery pak působily jako nedovtipové. Zkrátka mi to někdy přišlo jako z Cimrmanů – já nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn. Matčina hra byla rozhodně o celou třídu lepší, tam jsem neměla co vytknout, nicméně i tohle dílo svůj účel splnilo.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Opět perfektní pokračování série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. Sice mám více v oblibě příběhy, kdy vraha poznám až téměř na konci, ale v tomto případě opak nebyl na škodu. Pachatele autor vykreslil dostatečně nechutně a zvráceně, takže bylo zajímavé sledovat i jeho cestu. Sociální sítě jsou vděčným námětem, věřím ale, že autor je nezakomponoval prvoplánově. Znovu musím pochválit krátké, úderné a čtivé kapitoly („ještě jednu kapitolu a půjdu spát slibuju…“).
Šest vran
Leigh Bardugo
Očividnou inspiraci holandskými jmény i názvy kvituji, bylo to zajímavé zpestření, nejspíš se autorka chtěla pochlubit, že trochu holandsky umí. Příběh se mi líbil, chvílemi jsem si přišla jako v RPG hře, kde máte bandu různých postav s různými schopnostmi a charaktery, kteří se jeden bez druhého neobejdou, ale dohromady jsou neporazitelní. Tahle pohádka se mi líbila a závěr mě navnadil na pokračování.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Tohle byla hodně zvláštní kniha. Naprosto rozumím oběma táborům, ať už jde o ty nadšené nebo znuděné čtenáře. Sama jsem dlouho balancovala někde na pomezí. Začátek začínal slibně a byl asi také nejakčnější pasáží za celou knihu. Pak se příběh tak nějak pozvolna rozvíjel, abychom se dozvěděli více o dětství a později dospívání obou přítelkyň. Líbilo se mi zasazení do neapolských čtvrtí, tu špínu a šeď jsem si dokonale představila i díky tomu, že jsem v Neapoli byla a to město mě opravdu nijak neočarovalo. Co také oceňuji, je seznam postav, který je na začátku knihy. Za to má u mě každý autor malé plus, tady bych se jinak na začátku opravdu trochu ztrácela. Na druhou stranu příběh plyne opravdu až moc pozvolna, máte pocit, že se tam vlastně neděje nic neobvyklého. Takový život mohla mít každá malá italská holka v padesátých letech minulého století. Ale nějakým způsobem to pro mě své kouzlo mělo a závěr mě vyloženě naštval. Chci vědět, která je ta geniální přítelkyně a jak to s nimi dopadlo dál, takže se musím pustit do dalšího dílu.
Komunita
Ragnar Jónasson
Hlavní hrdinka v knize vypila tolik vína, že jsem se až bála, abych sama nenadýchala. Přišlo mi to tam jako zbytečná vložka, která se neustále opakovala. Jinak se mi ale kniha četla relativně dobře, byť tam bylo málo postav, s islandskými jmény prostě mám trochu problém, takže mi zabralo neúměrně mnoho času si je zapamatovat a vyznat se v nich. Samotná komunita byla pro mě taky málo uvěřitelná, ale i přes všechno výše uvedené jsem se bavila. Příběh byl fajn, trocha duchařiny také neuškodila, napětí se příjemně stupňovalo a i ten závěr nebyl zlý.
Dilema
B. A. Paris (p)
2 dny, ve kterých se stane zdánlivě tak málo, ale vlastně všechno. Téma to bylo hutné, jednotlivé vztahové propletence byly možná dohnány až do krajností, ale život někdy přináší ledacos. Jen jsem měla trochu problém se ztotožnit s tím, jak někdo může svůj dospělý život téměř zasvětit jedné narozeninové oslavě, ale budiž. Jinak je to dílo, které ve mně rozhodně nějakou chvíli po dočtení zůstane a dalo mi i prostor k zamyšlení a bilancování nad tím, že každý máme v životě mnoho nevyřčeného, kdy zvažujeme, zda si to nechat pro sebe nebo ne. Název nemohl celou knihu lépe vystihnout.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
(SPOILER) Dokonalost. Tahle knižní série si tohle přízvisko rozhodně zaslouží. Už předešlé díly se mi moc líbily, z tohoto jsem ale nadšená snad ještě víc. Na začátku jsem si říkala, jak může být zajímavé vyšetřování tak dlouho odloženého případu. Velice záhy jsem zjistila, že velmi. I díky krátkým kapitolám příběh svižně odsýpá, není tam žádné hluché místo.
**** SPOILER****
Natolik mě to vtáhlo do děje, že jsem opravdu chvíli cítila Eričinu frustraci, že se nemůže pohnout z místa, posléze zase Amandino nadšení, že přišla na rozuzlení. Moc se těším na další díly, není co vytknout.
Městečko Pines
Blake Crouch
Přiznám se bez mučení, že mě Městečko Twin Peaks nikdy nenalákalo, pokud je ale ještě lepší, než je tato kniha, tak svou chybu ráda napravím. Příběh se mi líbil moc, začetla jsem se okamžitě a stránky mizely závratnou rychlostí. Narazila jsem na pár bodů, které mi přišly nedotažené a ne logicky zcela neprůstřelné, ale třeba to byl jen můj pocit a nedostatek představivosti. Z konečného rozuzlení jsem měla téměř závrať, takové knížky mám ráda. Neuvěřitelné, dobře vykonstruované a depresivní. Trochu se bojím pokračování, knížka nekončila tak, že bych tam viděla prostor, ale snad se pletu a bude se mi líbit i pokračování.
Američtí bohové
Neil Gaiman
Už dlouho mě žádná kniha nenudila tolik jako tato. S autorem to mám prostě jako na houpačce, některé jeho knihy jsou dokonalé a jiné (včetně této) jsem dočetla pouze silou vůle. Přitom začátek mě i celkem bavil, pak jsem ale přestala stíhat autorovy myšlenky, postavy byly vykresleny veskrze dobře, sympatická mi ale nebyla ani jedna. Vsuvky mi přišly zbytečné, celé to bylo takové rozvleklé. Další šanci už autorovi dávat nebudu.
Mrazivé příběhy
Petr Boček
Z knihy mám rozporuplné pocity, ale tak to někdy u sborníku povídek bývá. Pár povídek bylo opravdu dobrých a klidně bych si je přečetla ještě jednou. Paradoxně to ale byly povídky, které s hororem moc společného neměly. Valná většina z nich ale byla průměrná a žádné emoce ve mně nezanechala. Bohužel dost z nich bylo navíc i vyloženě chabých a co hůř, přišlo mi, že vykrádají příběhy z Věřte nevěřte nebo Černé sanitky. Po těchto autorech už v budoucnu s největší pravděpodobností nesáhnu.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Ne nadarmo kniha nese označení bestseller, tohle byl opravdu skvost, který jsem si záměrně nechala dlouho unikat. I když musím přiznat, že prvních zhruba 30 stran mě iritovalo. Vyloženě nesnáším, když má autor potřebu exhibovat, jak má zajeté anglické fráze. To je něco tak strašně zbytečného… Naštěstí od toho pak autor upustil a já si mohla užívat perfektně vykonstruovaný příběh, kterému k dokonalosti nic nechybělo. Bylo to napínavé, čtivé a na konci vás mrzí, že už je konec. Rozhodně musím sáhnout po pokračování.
Zbytečná oběť
D. M. Pulley
Autorka vzala šablonu ze své první knihy, mírně ji oprášila a stejný formát použila i zde, samozřejmě s novým příběhem. Opět se nám tu střídají 2 časové linie, znovu tu máme 2 ženy, které se nemohou lišit víc a s napětím sledujeme jejich životní příběh. Bylo to napínavé, čtivé, kapitoly svižně ubývaly. Jediné, s čím mám mírný problém, je, že jsem tomu finálnímu rozuzlení prostě nevěřila. Přišlo mi to nelogické, nepravděpodobné, násilně našroubované. Jinak jsem si ale čtení užila, jen škoda toho konce.
Led v žilách
Yrsa Sigurðardóttir
Tóřiny příběhy čtu jedním dechem, námět je vždy zajímavý a není nouze o překvapivé zvraty. Bohužel mi ale tenhle příběh nějak nesedl. Zasazení do Grónska bylo fajn, zápletka taky, ale dlouho jsem se nedokázala začíst, první polovina mi přišla nezáživná. Druhá polovina už měla větší spád, ale přesto mi tam něco chybělo a místy mi to přišlo až nelogické. Nemůže být vždy posvícení, určitě mě to ale neodradí od dalšího pokračování.
Noční lov
Robert Bryndza
(SPOILER) Naprosto perfektní knížka, opět jsem se začetla velice rychle. Kapitoly jsou krátké a úderné, člověka pořád nutí číst dál a dál. Sice osobně preferuji, když pachatele známe buď hned na začátku nebo až na konci knížky, ale ani autorem zvolená forma mi nijak nevadila. O překvapivé zvraty nebyla nouze i tak. Erika mi asi nikdy sympatická nebude, ale po pravdě mi to ani nijak zvlášť nevadí.
*** SPOILER ***
V příštím díle by byla příjemná změna, kdyby Eriku výjimečně z případu neodvolali, tak uvidíme, jestli se toho dočkám. :D
Nesmazatelné záznamy
Edward Snowden
Četlo by se mi to mnohem lépe, kdyby to byla fikce. Bohužel není a autorovi patří veliký obdiv a dík za to, že byl ochoten obětovat vše, aby nám všem ostatním otevřel oči. Začátek byl hodně ze života a nebavil mě tolik, jako pozdější pasáže. Zároveň ale rozumím tomu, že nás Edward chtěl uvést do obrazu. Přeci jen je to jeho příběh, co by si tam o sobě něco nenapsal. Závěr mi snad dal jakousi naději, ale určitá paranoia už ve mně navždy zůstane.
3x Sherlock Holmes
Arthur Conan Doyle
Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak nadčasové příběhy Sira Arthura Conana Doyla jsou. Spolu s Agathou Christie jsou pro mě prototypem geniálních autorů detektivek, kteří mají vše promyšleno do posledního detailu a přitom jsou jejich knihy tak lehké a s notnou dávkou vtipu. Seriál, který propůjčil tvář přebalu knihy, mám také ráda, takže jsem si i ráda rozšířila obzory o povídky, které jsem dosud neznala. Tuto sbírku bych doporučila určitě i pro čtenáře, kteří se s autorovými díly doposud nesetkali.
Doppler
Erlend Loe
Ano, Dopplere, všichni jsme to pochopili. Jste na svou chloubu pyšný. Jsou ale i vhodnější branže, ve kterých to můžete dokonce i názorně ukázat a můžete tak ušetřit čtenáře, kterým je to šumák. Příběh jako takový potenciál měl, ale zpracování mi prostě nesedlo. Pár situací tam mírně zábavných bylo, jako celek mi to ale přišlo prostě takové nanicovaté.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
(SPOILER) Dlouho jsem tomuto autorovi odolávala, o to větší radost mám z toho, že jsem po jeho knize konečně sáhla. Bylo to velice čtivé, napínavé a nebyla tam hluchá místa. Čeští a slovenští čtenáři určitě budou kvitovat odkazy na naše krajiny. Možná i proto, že detektivky čtu ráda, tak mi přišlo, jako že čtu knihu od nějakého mně již známého autora.
***SPOILER***
Jediná věc, kterou bych si představovala jinak, byl vzkaz od vraha a jeho fascinace Erikou. Přišlo mi, že to musí zákonitě být někdo z její minulosti, který si s ní chce vyřizovat účty. Moc se těším na další díly.