micha-ella komentáře u knih
Neodradilo mě slabé hodnocení a docela se mi to líbilo. Tři a půl hvězdy. Autorka píše jednoduchým stylem, s nadsázkou, s trochou černého humoru a sarkasmu. Krátké kapitoly, zajímavé prostředí africké nemocnice, oddechové čtení.
Přečteno podruhé, protože chci navázat pokračováním - začínám číst Svědectví. A ještě se těším na Přežívá nejsmutnější. Knížky od Margaret Atwood mě baví.
Románové vyprávění o osudech obyčejných lidí přes několik generací mě ke čtení nikdy moc nelákalo. Připomíná mi povinné školní besedy s pamětníky, kdy bychom mnohem raději lítali venku než tiše poslouchali. Tahle knížka je coby prvotina výborná a před autorkou klobouk dolů, ale není to nic, co bych hltala bez zastavení. Jakmile se k dalším kapitolám nevracím s chutí, něco v knížce pro mne chybí. Hanu jsem ještě nečetla a teď váhám, jestli to mám zkusit, i když byla tolik vychválená.
Nevím, jestli existuje nějaká Foglarovka, kterou jsem nečetla. Byly to v mém dětství nejoblíbenější knížky. Dodnes mám schovaný knoflík, vyrobený ze srnčího parůžku při plnění bobříků. Krásné knížky, krásná dobrodružství, krásné časy!
Bylo mi jedenáct let a četla jsem sešitové vydání u sousedů na půdě. Ach, to byla krásná doba!
Psychologické příběhy - to je moje kafe! Na rozdíl od většiny komentářů mě tato knížka už od začátku bavila, jen konec mě namíchnul. Mně ten konečný zvrat - spíš překlop - zase jako v tolika thrillerech připadal vynucený, potíral některá místa v ději a zkazil reálnost. No, je to oddychovka, psychologové by se nad tím asi usmívali.
Bezvadná odpočinková knížka. Tentokrát nemám jediné ,,ale". Bavilo mě to, líbilo se mi to, nenašla jsem v tom příběhu jediné hluché místo až do konečné osudové spravedlnosti. Knížka na dovolenou, která nezklame žádného čtenáře psychologických thrillerů. Doporučuji.
Moc se mi to líbilo! Ze začátku jsem se hůř orientovala v množství postav, ale autorka je skvělá, přitáhla mě do příběhu takovou silou, že jsem se už od knížky neodtrhla. Její dvě předešlé knížky byly taky výborné, ale tuhle určitě musím doporučit všem!
90%! Tolik čtenářů a tolik chvály! Co to se mnou je, že mě to vůbec nebavilo? Že mi to místy připadalo i pitomé? Šestileté dítě odkázané samo na sebe by dopadlo jinak, to je jisté. Přiznávám, některé odstavce jsem přeskakovala, takže mi ušlo, jestli byla řeč o mracích komárů, ti bohužel bývají i v romantických bažinách, kde vlastně žili ti raci, kteří mají rádi čistou tekoucí vodu a jestli autorka vysvětlila, jak zpívají raci a jak racci. Dobře mi tak!
Tohle byla lahůdka přesně pro mne! Nevím, proč mě tak fascinuje umělá inteligence, roboti, androidi a klony, kolik už jsem na toto téma přečetla knížek! Vždycky je v těchto námětech tajemství a zároveň vyjádření, v čem spočívá lidství.
Moc se mi to líbilo. A výborný doslov. Hlavně pro čtenáře, kteří tu v komentářích naznačují, že to či ono nepochopili. Autor je právem držitel Nobelovy ceny za literaturu.
Seriál Kukačky v anglické verzi. Výborně napsané, bavilo mě to, ale konec byl značně nepravděpodobný a přehnaný, prostě literární. Ve skutečném životě by to takto určitě nedopadlo.
Od dětství umím zpaměti a nyní tím opakovaně uspávám vnoučata.
Můj oblíbený autor a můj oblíbený žánr! Co bych si mohla přát víc? Skvělá knížka! Od Čapka, přes Asimova, Dicka a další, je pro mne výjimečný ten nápad, že děj není umístěný do budoucnosti. To se mi líbilo a zároveň mě to mátlo, tak šikovně si Mc Ewan s čtenářem hraje, donutil mě srovnávat co je na anglické politice těch let pravda a co si vymýšlí, příběh se rozvíjí pomalu, ale tak dokonale! Nevím, proč mě téma umělé inteligence, klonů, robotů, androidů... tolik láká a zajímá, snad proto, že má spojitost s psychologií a morálkou. Dvě věty z knihy: "Dokonale vybudovaný mravní systém by neměl být ovlivnitelný žádnou konkrétní povahovou vlastností. Ale mohl by?" A celá strana 169 - Adamova řeč - nastiňuje, oč asi půjde dál. Něco jsem předvídala, něco nepochopila, například proč hlavní postavy rýpaly do toho uzavřeného a potrestaného soudního případu, kdy viník svého činu litoval a už se ho nemuseli bát.
Četla jsem všechny autorovy knížky kromě Švába a tahle je pro mne třešničkou na dortu. Báječné!
Zase jsem se domnívala, že to bude na pět hvězdiček, sice hodně jednoduchý sloh, ale výborný hororový začátek. Do poloviny mě to vyloženě bavilo, ale pak už se ten příběh zahustil jako sražená kaše, snaha o zvraty to naprosto zvrátila až k nechuti číst dál, vysvětlovací konec mi nevysvětlil nic, protože jsem ho prostě přeskákala. Škoda.
Páni! Tohle snad nenechá klidného vůbec nikoho! Výborně napsané, napínavé, děsivé psycho, cloumalo se mnou od začátku až do konce. Nedávno jsem četla něco podobného (Vzorný syn) - tyto příběhy o úchylkách lidské mysli mě lákají a zajímají. Doporučuju.
Přečtete to během hodiny. A potom to ve vás bude hodně dlouho vězet.
Jedna z nejlepších knížek tohoto autora. Některé Kingovky mě i nudily, ale tahle - skvělá!
Velkolepá houpačka! Jsem z těch, kteří celou první část všemu věřili. Hodně rozhoupané houpačky někdy udělají veletoč, takže pak už jsem se snažila chápat obě strany a bavilo mě, že je ta knížka tak tlustá. Líbilo se mi to.
Od školních let nemám ráda fyziku ani chemii, přesto jsem až do poloviny příběhu vydržela číst všechny akce, postupy a nápady na tato témata s chutí, protože příběh je to báječný. Pak už jsem některé tyto odstavce přeskakovala, víc mě bavily kapitoly z vesmíru než ty ze Země. Skvělá napínavost a vtipnost jako u Marťana!
Přečteno na jeden zátah, nedalo se od toho odejít. Výborné, napínavé, hodně podobné knížce Dětské zoubky. Doporučuji!