Mi--LADA komentáře u knih

Dokonalá detektivka, která má jedinou mouchu, za níž ovšem Agáta nemůže. A to moderní korektní název "A pak nezbyl žádný". Možná bych si měla dokoupit některé knížky, než se začnou měnit a přepisovat celé pasáže, až už z původního obsahu nezbyde skoro žádné původní nebo to bude takové vykuchané... :)
Nejprodávanější detektivka všech dob a kdo jí četl, chápe proč. Po tolika letech od napsání sbírat nadšení, to umí jenom ta nejznámější královna detektivek A.G. Vrhám se na další, přečtu jí celou a že je ještě co číst! Těším se na další, už mám nakoupeno.

34 16.12.2021

Některé básně jsou nesmírně silné, některé o trošičku slabší, každopádně se jedná o geniální dílo. Každá z balad má svoje působivé kouzlo, i když mám svá nej.

27 13.03.2020

Mornštajnová opět zabodovala a ukázala, že umí lehce psát i o těžších tématech. Nesentimentální a přesto citlivé, svým způsobem napínavé vyprávění o dvou rodinách, bezvadná psychologie postav a děj, kterého jsme součástí, nenechají člověka chladným.
Potíže v rodinách a trable postav mi nevadí, fiktivní svět je pak uvěřitelnější a vše je takové, jak to v životě opravdu chodí. Nejlepší je, že i když nejsou Tiché roky žádné odechové počteníčko na skvělou náladu, potěší čtenáře víc než přeslazený kýč s pseudoproblémy. Silný příběh, už osvědčená autorka, skryté tajemství rodiny a její historie, to nemohlo dopadnout špatně!

25 01.02.2020

Tak si Hanu dávám znova a líbí se mi snad ještě víc. Kniha, která neomrzí, podle mého nejlepší co Mornštajnová napsala. Jediné co nechápu je, proč jí ještě nemám v domácí knihovně? I audio je dobré, takže není co řešit.

24 29.05.2022

Knížka mi připomíná prázdniny, když jsem jí na verandě předčítala sourozencům, co ještě neuměli číst. Voní po lučních kytkách, co rostly za naší chatou, je vzpomínkou na náš smích nad dětskými příhodami i nad rošťárnami postav. Lingren uměla psát tak, že i jeden někdy zapomněl na koupání v řece a raději četl o zážitcích jiných. Geniální, jak se uměla trefit do dětského světa a jejich duše, podobných autorů moc není. A to víme asi (skoro) všichni.
Nestárnoucí a pořád dobrá literatura, která patří do části našich dětských zážitků.

Jestli se na něco hodí fráze: asi jsem četla jinou knihu, než většina ostatních, tak právě u tohohle titulu.
Upřímně jsem se snažila pochopit, proč skoro všichni jásají nadšením, ale při sebevětší snaze se mi na to nepodařilo přijít. Snad celou jednu čtvrtinu Naslouchače autorka suše, neslaně nemastně popisuje technickou stránku jednoho řemesla. Popisují se zde vymyšlené nerosty, z čeho se co vyrábí, k čemu je dobrý ten či onen. Jediné, co příběh oživuje, je zmínka o rodině Ilan, které je daný minimální prostor. Osobnosti nezajímavé, splývají, povrchní, děti se chovají stejně jako dospěláci, děj dost nepatrný, sakra, tak kde je ten silný příběh? Knížku jsem nedočetla, musela bych se do toho nutit a neměla jsem důvod proč v tom pokračovat. Namátkou otevřené další stránky též nepřesvědčily o tom, že bych se ke knize měla vracet.
Naslouchač se mi nelíbil a k tomu mám potřebu se za to ještě omlouvat, protože jsem snad jediná.
Zrovna jsem dočetla Hru o trůny a byla jsem nadšená. Tohle je velký rozdíl. Opravdu bych ráda podpořila českou autorku, no, tak snad někdy jindy nějakou jinou, protože tohle prostě neberu, sorry, jsem hodně zklamaná.

22 12.02.2020

Remarque je autor pro všechny. Muže i ženy různých generací, vkusu, preferencí i nárocích na literaturu. Je prostě skvělej. Jeho nejslavnější román to potvrzuje na každé stránce.

21 10.12.2021

Obávám se, že tu máme další uměle vyvolaný hype. Už jste četli Porodní bábu z Osvětimi? Tak to si musíte přečíst, je to další fenomén!
Ne, nemusíte si to přečíst. Styl psaní polovině lidí nesedl, a po všech těch Tatérů z Osvětimi, Fotografů z Osvětimi, Účetních z Osvětimi, Knihovnic z Osvětimi, Krejčích z Osvětimi, Útěku z Osvětimi a já nevím čeho ještě (každá druhá průměrná knížka se jmenuje XY z Osvětimi), už jsem tématem přesycená. Když už, přečetla bych si odborněji zpracované paměti, třeba nějakého lékaře, například Byl jsem Mengeleho asistentem, které alespoň podle mého přinesou nějaký jiný pohled na věc a budou mít opravdu nějakou sdělnou hodnotu. Kniha Porodní sestra není ani umění, tématem se nedá zařadit ani mezi oddechovky, vyniká jen tím, že skoro všechny čtenářky rodily (nebo budou) a novorozeňata všichni milují, takže to potencionálně může oslovit, zaujmout a emocionálně dojmout víc lidí.
Nechci být snob a tak přiznávám, že tenhle další, už asi milióntý počin z krutého koncentráku mě do kolen nedostal. A doufám, že už na lep dalšímu XY z Osvětimi, který určitě v brzké době vyjde, na lep nesednu a od všech Osvětimských povolání si dám nadobro oraz. Obrázek už jsem si o tomto strašném zařízení udělala, vážně. A nevím, proč se nechat zbytečně deprimovat už tisíckrát provařeným knižním tématem.

20 02.12.2020

Dokonalé ticho je prostě dokonalé. Sorry, já prostě nemám slov. :-) Doporučuju všem.

18 01.03.2021

Poetické až snové. Popisné. Milovníci přírody, romanticky a lyricky založení lidé vyprávění asi ocení, realisté se zřejmě budou divit, jak se mohlo přihodit toto a že tamto a ono by ve skutečném životě určitě neprošlo. Zajímavá knížka, možná taková trošičku nenáročnější a čtenářsky přístupnější báseň v próze, okořeněná detektivní zápletkou.

18 18.11.2020

Slepá mapa vyšla ještě před obrovskou popularitou naší v současnosti nejčtenější autorky, Mornštajnové. Když jsem jí tehdy nabízela známým, měli předsudky, že to bude moc art, málo zajímavé a moc depka. Asi bych to neměla psát, ale teď když vidím ty čísla přečtených a procenta, mám pocit zadostiučinění i za samotnou autorku. Něco chce prostě čas a popularitu některých spisovatelů spustí až pozdější bestseller. Jsem ráda, že se hojně nečtou jenom prvoplánové slaďáky a že i vážnější témata mají úspěch. Teď už nemalej.

Válečné romány čtu jen vzácně. Tato je tak dobře zpracovaná, že čtu se zatajeným dechem. Pravda, nechtělo se mi do ní, slyšela jsem tolik dobrých ohlasů, tak jsem do ní nakonec jen pro přehled nahlédla a už jí z rukou nepustila. Co je dobře napsáno, ať na jakékoli téma, to se dobře čte a tak se přidávám ke spokojeným ohlasům. Hrdiny lze jen obdivovat a styl psaní též.

17 28.05.2022

Körnerová nikdy nezkalme. Moc dobře se čte, umí psát na závažná témata a jde jí i romantika. Super.

17 14.09.2021

Z četby jsem byla naprosto okouzlená. Tehdy poprvé ve 13 letech a i dneska.
Jeden z nejlepších a nejpřístupnějších dobrodružných, historických románů, který byl kdy napsán, který se naprosto skvěle čte, přenese čtenáře do svého světa a nenechá vydechnout. Přitom to má krásu, duši i rozum. Knížka, kterou plno lidí žije. Už tolik let! Protože je to fantastický svět!
Zážitek z nadprůměrné četby mi nestačily pokazit ani filmová zpracování (včetně těch komediálních), které snad každý měsíc opakují v TV, skoro až do zblbnutí (proboha, proč?, chtějí nám ty mušketýry omrzet?). Ne, tohle si zevšednět nenechám. :D

17 02.03.2021

No, nedalo mi to. Tohle je prej nejlepší Carter a tohle krimi bych prý neměla opomenout! Přečetla jsem a musím říct, že dávám za pravdu. Tato detektivka, pátá ze série, opravdu nejlepší je. Nepřekombinovaná. Napínavá. Není tu nic zbytečného, každá scéna a příběh tu má svůj účel, který se dřív nebo později vysvětlí. Právě proto mám ráda psychologické krimi, protože kromě zábavy, napětí a vyšetřování mají ještě nespornou přidanou hodnotu navíc. Dá se o mnohém přemýšlet.
Spoiler:
Jeden člověk za druhým často rozhoduje o životě šikanovaných spolužáků nebo slabších jedinců a to svými skutky (ignorují je nebo jsou k nim dokonce agresivní, což často vede k tragédii). Značná část společnosti ráda ubližuje těm, kteří se zdají slabší a nemůžou se bránit. Problém nastane jen tehdy, když někomu (oběti šikany nebo členu z jeho rodiny) rupne z toho trápení v bedně a začne to "dobré, ohleduplné" jednání po svém útočníkům vracet. To je pak teprve zábavná psycho jízda!
Ach jo, život je prostě pes.

"Teď mi ukaž, jak si silná ty. Pláč ti nepomůže. Prosby ti nepomůžou. Stačí dokázat, že jak jsi (v těžké životní situaci) psychicky odolná ty."

16 07.03.2021

Bavila mi. Netypické prostředí a bezva atmosféra. Jsem zvědavá na další díl Hrobník a dívka, možná tady dostane větší prostor i hrobníkova "schovanka - nebo spíš adoptivní dcera?" Nechám si čtení na pochmurný podzimní čas, i když nová detektivka vyjde už v srpnu.

14 10.07.2023

Hodně silné a sofistikované. Jen jsem naturalistické pasáže musela vynechávat, nemám na to žaludek. Kvalitní, emocionálně těžká četba.
Jak něco takového může dělat člověk člověku?

Četla jsem knížku od nakladatelství Perfekt. Kromě pěkného příběhu, u tohoto díla jsou snad ve všech vydáních nádherné ilustrace. Skvělá četba pro navození té správné zimní atmosféry, s ukázkou vánočních zvyků a seznámení se s životem v 19.století. Pěkná pohádka, ke knížce mám nostalgické vzpomínky. Ať máte duchy v příbězích rádi nebo ne, tenhle kouzelný příběh se snad pozitivně dotkne každého. A musím opakovat, že opravdu všechna vydání jsou zdařilá, já vyrůstala s tímto (někdy okolo roku 1998 - 2000, možná pozdější dotisk?). Povídka mi chytla za srdce a ty nezapomenutelné obrázky = paráda!

14 27.11.2021

Autorku skoro nepoznávám. Z jiných jejích knížek jsem byla nadšená a nemohla se od nich odtrhnout, tohle je na ní dost slabé. Spisovatelka mě tentokrát zklamala. Souhlas s komentářem níže a nuda k tomu.

14 14.11.2021

I když mám radši pohodovější témata, zjistila jsem, že můžu přečíst knížku o smutných věcech a přesto se mi může líbit. Opět jsem si ověřila, jaké je obrovské štěstí mít zázemí a fungující rodinu, která člověku ovlivňuje celý život. Někdo si musí projít neskutečným peklem, neumím si ani představit, co to všechno udělá s duší člověka, tahle knížka mi k nastínění bohatě stačila. V příběhu všichni nějakým způsobem chybují a přesto jsem jim dokázala držet palce, aby našli odvahu ke změně. Zjistila jsem, že i já, čtenářskej louda, dokáže přečíst knížku za jeden den. Smutné a přiměřeně emotivní čtení na téma, které snad nikomu nemůže být lhostejné. Dobře že se o tom mluví a čte.

14 03.10.2020