martina.culik
komentáře u knih
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
"Původně jsem si chtěl o místech, kterými budu procházet, něco zjistit. Plán ale změnil článek Jedovatí hadi a pavouci v Turecku. Usoudil jsem, že moc čtu a málo chodím."
Zábavné a (ne)uvěřitelné zážitky z putování, které se čtou téměř samy.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Kniha o tom, jak může být těžké někoho milovat a jak může být těžké žít.
Je to milé, smutné, čtivé, pravdivé a dojemné.
Ať už poznáte v životě kohokoli, nějak vás to ovlivní. Někdy vás to úplně změní...
Hora mezi námi
Charles Martin
Knihu jsem si vůbec nechtěla přečíst, protože jsem nejprve viděla film a musím přiznat, že mě moc nezaujal. Nakonec mě ale někdo přemluvil, ať dám knize přeci jen šanci.
Musím mu poděkovat, protože kniha je mnohem lepší (jako ostatně většinou) než filmové zpracování. V podstatě jsem ji přečetla celou na jeden zátah, protože je velmi dobře napsaná, zajímavá a napínavá. Pointu jsem tušila, i když jsem několikrát byla na vážkách a nedávalo mi to úplně smysl, ale na konec se všechno vysvětlilo, přesně tak, jak mělo.
"Všechno zmlklo, nejhlasitějším zvukem bylo ticho."
Sůl moře
Ruta Sepetys
Tak to byla pecka.
Je to smutné, že jsem až do chvíle, kdy jsem přečetla tuto knihu, neslyšela o operaci Hannibal a hlavně o lodi Wilhelm Gustloff.
Každopádně zpátky ke knize - hodně se mi líbil styl, který autorka používala. Děj z pohledu 4 osob, jejich vzájemné prolínání a používání podobných větných konstrukcí buď na začátku nebo na konci každého úseku, čímž docílila ještě většího provázání mezi jednotlivými postavami.
Určitě se podívám i na další autorčinu práci.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Četla jsem Malého prince víckrát, ale nejsem z něj tak nadšená, jako většina ostatních čtenářů. Prostě mě tato kniha neoslovuje.
Havran a jiné básně (14 básní)
Edgar Allan Poe
Báseň mám moc ráda. Mám koupenou knihu, kde je více různých překladů včetně originálu a na tom je krásně vidět, že překlad je opravdu hodně, hodně důležitý.
Tajuplný ostrov
Jules Verne
Začala jsem číst asi v šesté třídě a knihu jsem odložila, když jsem byla asi v polovině, protože mě nebavila. Zhruba po roce jsem se k ní vrátila, začala znovu od začátku a najednou jsem byla s ostatními na ostrově a hltala jsem každou další stránku. Nakonec se mi tedy kniha moc líbila.
Dokonalé stopy
Helen Fields
Tak tahle série se už po první knize dostává mezi mé oblíbené. Luc i Ava mi byli od začátku sympatičtí, každý trochu jiným způsobem.
Kromě dvou kriminálních případů se postupně seznamujeme především s Lucem Callanahem a tím, jak není jednoduché začínat někde od začátku, obzvlášť pokud za sebou máte nevyřešenou minulost.
Chirurg
Petra Dvořáková
Další zajímavá kniha od autorky, tentokrát zabývající se alkoholismem a problémy, které z něj vyplývají.
Nedokážu posoudit, jestli je vhled do mysli alkoholika odpovídající skutečnosti, každopádně to bylo zajímavé a v mnoha směrech poučné.
Panda a dráček
James Norbury
Knihu jsem četla v angličtině a určitě si ji nechám v knihovně, protože jsem si po prvním přečtení jistá, že ji ještě mnohokrát otevřu.
Je to kniha pro zlepšení nálady a zamyšlení se nad drobnostmi, které často ignorujeme.
Knihu jsem kupovala s vědomím, že se jedná spíše o jednotlivé moudrosti a ne o příběh, proto mě to nepřekvapilo, jako některé čtenáře níže. Podle mého není absence příběhu nijak na škodu, možná naopak ještě více podtrhuje samotnou knihu a filozofii, kterou prezentuje Velká Panda - je důležité žít přítomným okamžikem, takže je vlastně jedno kam momentálně směřujete, hlavně si to užívejte plnými doušky.
Poslední knihkupectví
Madeline Martin
Jde o první knihu z období druhé světové války neodehrávající se na frontě ani v koncentračním táboře, kterou jsem četla.
Kniha mi připomínala Kroniky prachu, i když ty se odehrávaly v trochu jiné době. Grace je sympatická a svým způsobem odvážná, i když si to neuvědomuje.
Je zajímavé dozvědět se, jakým způsobem prožívali lidé válečná léta v Londýně, kde byla válka nejdříve označovaná jako nudná, dokud nepřišlo bombardování.
Vřeteno osudu
Otomar Dvořák
Karla Jaromíra Erbena jsem vždy měla ráda a tento román mě bavil od začátku do konce.
Čtenář se zde seznámí s tehdejší kulturou, politikou a dozví se mnoho zajímavých informací nejen o Karlu Erbenovi a jeho rodině, ale i o jeho současnících. Mnoho informací pro mě bylo novinou, protože ty pikantní věci se ve škole většinou nezmiňují.
Kniha se četla velmi dobře a měla takovou mystickou erbenovskou atmosféru. Úplně jsem z ní cítila Kytici.
Tichá modlitba
Angela Marsons
V sérii budu určitě pokračovat, jelikož další díl opět nezklamal.
Zápletka byla opravdu neotřelá, a i když jsem trochu tušila některé záležitosti, které se na konci potvrdily. Každopádně doporučuji k přečtení (klidně i pokud jste nečetli předchozí díly).
Malé ženy
Louisa May Alcott
Knihu jsem četla v době, kdy jsem holdovala sestrám Bronteovým a Malé ženy jsou z podobného soudku.
Je to jednoduchý příběh, který v sobě ale ukrývá i jistou hloubku. Každý si tam může najít to své. Já se zasmála i jsem si poplakala - prostě tak jak to má u správné knížky být.
Cilčina cesta
Heather Morris
Stejně jako u Tatéra v Osvětimi se jedná o silný příběh, ke kterému není moc co dodat. Je neuvěřitelné, kolik toho člověk může vydržet a přežít.
Je zde vidět, že každá mince má dvě strany, i když si to někteří lidé nechtějí přiznat. Bohužel z tohoto popírání často vzejde mnoho špatného.
Kroniky prachu
Lin Rina
Přiznávám, že jsem po knize sáhla kvůli obálce a jen po letmém prolítnutí anotace jsem se rozhodla, že si ji musím přečíst. Vždyť se příběh odehrává v knihovně... Kdo by tomu mohl odolat?
Podle mě je kniha ideální pro ty, co mají rádi Jane Austenovou - romantika, historický Londýn... Kniha se četla sama a nevadil mi ani větší počet stran. Jen mně přišla trochu zvláštní změna v Animantině smýšlení v druhé polovině knihy.
Přesto mě bavily rozhovory a kromě jedné otravné lady mi byly sympatické i všechny postavy. Samozřejmě, že je hlavní hrdinka trochu naivní, ale to prostě patří k té době.
Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale co - dávám 5, sice to není úplně nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla, ale trefila se mi do nálady a skvěle jsem si ji užila, bez ohledu na pár nedostatků.
"Možná nebudu bohatá, nebudu mít vlastní kočár a nebudu si moct pořídit každého půl roku novou garderobu, ale veřejná knihovna je zdarma a tam budu určitě šťastnější než s nějakým tupým manželem v extra nóbl domě."
Mlýn
Michal Vaněček
Nemám moc ráda české romány z období totality. Tento mě ale chytl a nepustil.
Vyhovoval mi styl krátkých kapitol s úryvky dobových novin pro dokreslení atmosféry.
"Předsedo, Franta s Karlem nám přeorávají to jejich pole!" "Jaký jejich pole?" "No, myslím to jejich naše družstevní pole."
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Tak u téhle knihy jsem se opravdu hodně bavila.
Ďábel je padlý anděl, tím pádem není tak nepochopitelné, že se z anděla a démona mohou stát přátelé (nebo alespoň něco na ten způsob). Oba hrají důležitou roli v nastávajícím konci světa, i když asi jinou, než bychom čekali.
Níže pár (nespoilerových) citátů:
"Tak je to vždycky, jeden si myslí, že je na vrcholku světa, a najednou vám oznámí, že bude Armageddon. Velká válka. Poslední boj. Nebe versus Peklo, tři kola, jeden pád, zajatci se neberou. A to je všechno. Už žádný svět. To je to, co znamená konec světa, Už žádný svět. Jen nekonečné Nebe, nebo - to záleží na tom, kdo zvítězí - nekonečné Peklo. Crowley si nedokázal představit, co by bylo horší. (...) Nuda která vládla v Nebi, byla skoro tak strašná jako všechno to vzrušení, které jeden podstupoval v Pekle."
"Ale až zvítězíme, bude život mnohem lepší," zakrákoral anděl. "Jenže zdaleka nebude tak zajímavý..."
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Myslím, že je dobré přečíst si a pochopit, jak to vlastně všechno bylo. Když si řekne Frankenstein, snad každý si představí oživlou mrtvolu. Stejně jako si spousta lidí myslí, že ví, jak by měl vypadat Dracula nebo Jekyll a Hyde, i když to většinou není pravda.
Přitom Viktor Frankenstein byl doktor, který jej stvořil. Příběh ale zdaleka není jen o tomto stvoření, ale i o následném nepochopení, pomstě, životě v ústraní apod. Já osobně mám tuto knihu moc ráda.
Máj
Karel Hynek Mácha
Teprve když jsem si přečetla Máj v dospělosti, došly mi některé souvislosti, které jsem na gymplu úplně nedocenila.