Přečtené 1047

Musím přiznat, že jsem asi čekala něco hodně jiného. Kniha mě překvapila svou syrovostí - autorka se s žádným tématem úplně nemazlila a popsala všechny stránky Afriky... Z počátku jsem byla trochu rozpačitá všemi krutostmi, které se v knize vyskytly, ale postupem času jsem si zvykla. Na druhou stranu jsem se dozvěděla mnoho informací o Africe, takže byla kniha určitě poučná...

Jak už bylo v ostatních komentářích řečeno, jedná se o silný příběh. Nicméně mně vůbec nevyhovoval autorův styl, takže jsem ráda, že kniha byla útlá. Ačkoli jsem příběh neznala, už od začátku jsem si všímala, jak pan Brenske často mluví o konečném řešení, své nadřazenosti a nesmyslně obhajuje výdaje, které souvisí s výměnou. V mém hodnocení se odráží to, že si mi kniha velmi špatně četla. Dlouhá souvětí, se spoustou závorek, středníků apod. jsem někdy musela číst dvakrát, aby mi neunikl smysl.

Od autorky jsem dosud žádnou knihu nečetla a úplně nadšená jsem nebyla. Vzhledem ke komentářům níže jí ale asi ještě dám šanci u nějaké obecně lépe hodnocené knihy. Prolíná se zde historická, současná a duchařská linka. V knize mě trochu mátl postoj k duchům - v některých částek se brali jako samozřejmost a jinde zde byl postoj spíše skeptický. Musím říct, že části z historie byly zajímavé, ale celkově mě příběh moc neoslovil a přišel mi takový neukončený, jako by jen vyšuměl do prázdna.

Celá kniha mi přišla taková zrychlená a všechny episody byly popsané jen povrchně. Téma je samozřejmě hluboké, ale zpracování mi nepřišlo úplně dobré - možná je to tím, že autor není spisovatel, ale kniha mě vlastně vůbec nezaujala, ještě že byla tak krátká.

Autorka opět nezklamala - všechny díly této série jsou velmi čtivé a napínavé. Jen to, že se případ vždy týká i některého z hrdinů (vyšetřovatelů, reportérů apod.) začíná by divné. Samotný příběh byl ale zase originální, takže doporučuji a určitě budu pokračovat v dalších případech Kim.

Kniha je pro děti, takže ji nemohu úplně objektivně hodnotit. Už se mi několikrát stalo, že děti měly na knihu úplně jiný názor než já. Každopádně na můj vkus zde mělo zlo hodně navrch a bylo zde až moc úmrtí. Na druhou stranu intriky lordů byly až nepříjemně realistické a vzbuzovaly ve mně dojem, že by se to celé takto mohlo opravdu stát, jelikož lidé umí být slepí, když se jim to hodí.

Žár mi půjčil známý a musím říct, že jinak bych po něm nejspíš nesáhla. Bylo to zajímavé čtení s někdy (pro mě) až moc detailními popisy. Co se týče tisku, trochu mi vadila malá písmenka. Jedná se o velmi útlou knihu, kterou lze přečíst za jedno odpoledne.

Taková jednodenní/dvoudenní oddechovka. Děj je jednoduchý, pro mě poměrně předvídatelný, ale kniha se hezky četla a zanechala ve mně příjemný pocit. Až si budu chtít odpočinout, sáhnu po další knize této série.

Kniha obsahuje stejně zajímavý a napínavý příběh jako první díl. Je až k neuvěření, jak prohnaná může být žena, když zabrnká na správnou strunu. Potkáme se se všemi hrdiny z knihy Psychiatr - určitě doporučuji přečíst si nejprve první díl, jelikož potom se čtenář snadněji zorientuje v postavách a pochopí narážky týkající se předchozího případu.

Děj knihy je velmi zajímavý a poučný jako většina knih z tohoto období. Měla jsem ale trochu problém se zpracováním. Přišlo mi, že se často některé myšlenky a situace opakovaly a někdy mě to trochu mátlo. Když si někdo po několikáté uvědomí jednu a tu samou věc, je to prostě divné. Každopádně kniha ukazuje, že láska může mít mnoho podob.

Musím říct, že mě trochu zmátla anotace, protože je trochu zavádějící. Knize to ale na hodnotě neubralo. Určitě si přečtu i další díly, jelikož byla kniha čtivá a příběh zajímavý.

Možná to vzhledem k tématu knihy bude znít divně, ale pro mě to byla taková oddechová knížka. Přečtená byla za chviličku. Nepopírám, že nejedna slza ukápla. A dozvěděla jsem se i nové věci, což na podobných knihách kvituji. Myslím, že i film je velmi zdařilou adaptací... Oboje můžu jen doporučit.

Bavila jsem se stejně jako u prvního dílu. Autorka opět nezklamala. Komiksy jsou krátké, vtipné a velmi výstižné.

Oddechovka do zimních dní. První kapitoly byly trochu stylem "v minulých dílech jste viděli". Nečetla jsem předchozí díly, ale ničemu to nevadí - vše důležité je v knize vysvětleno. Příběh není moc složitý a je to opravdu spíše odpočinkové čtení. Ostatní díly asi pravděpodobně číst nebudu.

Od autorky jsem četla již Zimní trilogii a velmi mě bavila. Tato kniha je určena spíše mladším čtenářům, ale přesto mě bavila. Vyjde-li další díl, ráda si přečtu, jak to s Ollie a jejími kamarády vypadá nadále.

Předchozí Tradinář mě velice bavil a dozvěděla jsem se mnoho zajímavého. I v tomto je mnoho zajímavostí. Poměrně hodně prostoru je věnováno popisu a ikonografii některých svatých, kteří mají svátek v listopadu nebo prosinci.

Čekala jsem víc matematiky a méně posvátnosti, ale vlastně mě to bavilo. Formát je sice docela nepraktický, ale dobře se čte, jelikož je vždy na jedné stránce text a na druhé ilustrace. Každé téma je velice stručné, ale výstižné. Trochu mě mátlo, že jsou v mém vydání chybně odkazy na stránky s provázanými tématy. Naštěstí je knížka útlá a vše se proto dá velmi snadno dohledat.

Příběh pokračuje a opět překvapuje...

Série Posviť na to má opravdu dobře vymyšlený koncept a ukazuje, co je pod povrchem... Čtení s baterkou je kromě toho dobrodružné - není nutné prohlížet knihu ve tmě, máte-li dobrou baterku.

Už několikrát jsme knihu prošli se synovci. Série Posviť na to má opravdu dobře vymyšlený koncept a ukazuje, co je pod povrchem... Čtení s baterkou je kromě toho dobrodružné - není nutné prohlížet knihu ve tmě, máte-li dobrou baterku.

Tarotové karty jsou vlastně jen prvním krůčkem do magického světa. Příběh je velmi neotřelý a určitě si nenechám ujít další díl série. V knize se kromě tarotu seznámí čtenář i s LGBTQ+ - přiznávám, že některé pojmy jsem si musela vyhledat, jelikož jsem si nebyla zcela jistá jejich významem. Ale alespoň jsem si zase o něco rozšířila obzory.

Knihy jsou částečně rýmované. Nevím, zda je to překladem, ale rýmy jsou pro děti poměrně složité a když čtou knihu samy, mají problém s porozuměním.

Knihy jsou částečně rýmované. Nevím, zda je to překladem, ale rýmy jsou pro děti poměrně složité a když čtou knihu samy, mají problém s porozuměním.

První manga, co jsem četla a docela jsem tomu přišla na chuť. Příběh se velmi záhy ukáže být zdaleka ne tak jednoduchý, jak se jeví na začátku.

Musím přiznat, že jsem měla trochu problém s překladem, resp. s chybami, které v knize byly. Pokud je v knize více než 5 překlepů nebo chyb, odvádí mě to od samotného děje. Za tyto nedostatky korekce proto ubírám část hodnocení. Samotný příběh se ale četl velice dobře.

První díl jsem si zamilovala a byl spíše k pobavení. Druhý díl mě bavil o trochu méně a byl spíše k zamyšlení. Přesto určitě stojí za přečtení. V podstatě z celého příběhu vyplývá jedno zásadní ponaučení: Smrt a Život jsou přirozenou součástí naší existence a není radno do toho řádu zasahovat. "Člověk nemusí stále ve všem hledat nějaký hlubší smysl. Občas jsou věci prostě jen takové, jaké jsou. Zpravidla se nedějí z nějakých mystických důvodů." "Není to smrt, která nás nechává trpět. Je to život. (...) Jenom živí lidé trpí, a zakusí tak svoji existenci ve všech jejích aspektech. Mrtvým je to jedno."

Hlavní hrdinka mi začala být sympatická až v druhé polovině knihy, do té doby mě víceméně rozčilovala. Ale byla tak dobře vykreslená, že jsem i přes averzi k ní, chtěla vědět, jak to s ní všechno dopadne. V knize bylo pár narážek na Stmívání a část příběhu mi přišla hodně podobná jedné episodce z této série, ale možná je to jen tím, že už jsem toho přečetla dost a některé zápletky mi proto přijdou povědomé. Jak naznačuje obálka, je knížka vhodná pro podzimní čtení, protože je to chvílemi i trochu depresivní četba.

Autorka opět nezklamala. Vyprávění z pohledu více osob mi vyhovuje a příběh obohacuje a rozšiřuje. Příběh jsem trochu znala, jelikož jsem před pár lety zahlédla kousek filmu. Přesto mě příběh opět pohltil a na několika místech i překvapil.

Knihu jsem četla jen chvíli po knize Poslední knihkupectví a některé pasáže se mi trochu slily dohromady. Přiznávám, že jsem byla hodně natěšená, a proto jsem bohužel zažila lehké zklamání. Prolog a první kapitola mi dávala trochu zabrat, než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale potom už se mi kniha četla dobře. Je dobře vidět, že válka zasáhla všechny bez ohledu na to, na které straně "barikády" stáli a bez ohledu na jejich názory na celou tu záležitost.

Jde o první knihu z období druhé světové války neodehrávající se na frontě ani v koncentračním táboře, kterou jsem četla. Kniha mi připomínala Kroniky prachu, i když ty se odehrávaly v trochu jiné době. Grace je sympatická a svým způsobem odvážná, i když si to neuvědomuje. Je zajímavé dozvědět se, jakým způsobem prožívali lidé válečná léta v Londýně, kde byla válka nejdříve označovaná jako nudná, dokud nepřišlo bombardování.

Kniha psaná z pohledu psa je zajímavá a donutí nás zamyslet se nad některými malichernostmi, kterými se často zabýváme. Jedná se o takovou odpolední rychlovku, jelikož je kniha opravdu kraťoučká.

Celá série je jednou z mých oblíbených. Postavy jsou sympatické a vyšetřovací metody trochu úsměvné, ale patří to k té době.

Kniha je zajímavá a obsahuje dost hlubokých myšlenek. Popisuje generaci, která přišla o život ve válce, ačkoli ji nezabili granáty. Knihu jsem přečetla poměrně rychle, jelikož se jedná o jednu z těch útlejších, ale musím přiznat, že jsem četla i čtivější knihy.

Karla Jaromíra Erbena jsem vždy měla ráda a tento román mě bavil od začátku do konce. Čtenář se zde seznámí s tehdejší kulturou, politikou a dozví se mnoho zajímavých informací nejen o Karlu Erbenovi a jeho rodině, ale i o jeho současnících. Mnoho informací pro mě bylo novinou, protože ty pikantní věci se ve škole většinou nezmiňují. Kniha se četla velmi dobře a měla takovou mystickou erbenovskou atmosféru. Úplně jsem z ní cítila Kytici.

V sérii budu určitě pokračovat, jelikož další díl opět nezklamal. Zápletka byla opravdu neotřelá, a i když jsem trochu tušila některé záležitosti, které se na konci potvrdily. Každopádně doporučuji k přečtení (klidně i pokud jste nečetli předchozí díly).

Přiznám se, že si nějak nevím rady s hodnocením této knihy. Příběh je velmi silný a většina čtenářů ho zná (předpokládám) z obecného povědomí. U mě to mělo takový účinek, že jsem pořád čekala, kdy se tedy objeví ten velký okamžik Sophiiny volby - a on "nečekaně" přijde až v závěru knihy a to ještě skoro jen tak mimochodem - žádné srdceryvné vyprávění, jen holá fakta. Sophiin příběh od jejího dětství, přes zážitky z Osvětimi až po soužití s Nathanem v Americe bylo zajímavé. Nicméně mi úplně nevyhovoval styl psaní. Vím, že se takto knihy dříve psaly a odpovídá to tedy době, ale rozhodně to není žádná odpočinková četba. Naopak je potřeba se dost soustředit, aby se čtenář neztratil ve spleti myšlenek vypravěče Stinga (které mi často přišly až moc rozvláčné a s příběhem nesouvisející). Příběh přeskakuje z hlavní dějové linky v roce 1947 v Brooklynu, do roku 1943 v Osvětimi, případně do dřívějších let v Krakově a ve Varšavě, do let 1946-47 v rámci vysvětlení vztahu Sophie a Nathana, až do roku 1967, kde se z ničeho nic v jedné chvíli ocitneme, abychom se následně vrátili zpět. Za mě tedy velká spokojenost s příběhem a velká rozpolcenost s formou, jakým je podán. Časové skoky mi nedělaly takové potíže, jelikož se daly dobře sledovat, ale neustálé odbočky a úvahy s nemálem cizích / málo používaných slov mi daly opravdu zabrat. Knihu jsem z toho důvodu četla déle než jsem zvyklá a ke konci už jsem si proto jen přála, ať už to nějak skončí.