martina.culik

Příspěvky

ClonaClonaS. Bjørk (pseudonym)

(+ SPOILER) Kniha se četla dobře stejně jako předchozí díly. Je tu hodně postav, takže je fajn mít přečtené i knihy V lese visí anděl a Sova, aby se čtenář lépe orientoval.
Některé kapitoly mi přišly skoro zbytečné a vlastně ani nevím, jak měly zapadnout do děje.
Trochu mě zklamalo, že se na konec ukázalo, že je vrahův motiv opět provázaný s jedním z vyšetřovatelů - to už mi přišlo trochu moc a kdyby to tak nebylo, nejspíš bych dala i vyšší hodnocení.

11. dubna


Bez šanceBez šanceNeal Shusterman

Tak tohle byla dost děsivá ukázka toho, kam až můžou některé spory dojít a že kompromis není vždycky tím nejideálnějším řešením. Pojem zůstat pohromadě zde nabývá úplně jiného významu.
Kniha je označena jako první díl série, ale dá se číst i samostatně - konec je dostatečně uzavřený, aby vás nerozčilovalo, že další díly nejsou k dispozici.

"Zákon o životě říká, že lidský život je nedotknutelný od okamžiku počet do dovršení třináctého roku dítěte. Ale mezi třináctým a osmnáctým rokem se rodič může rozhodnout, že pošle dítě zpětně na "potrat"... pod podmínkou, že život dítěte "fakticky" nebude ukončen. Proces, kterým je dítě usmrceno a zároveň uchováno při životě se nazývá "rozpojení"."

11. dubna


Vážení truchlící a ostatní hostéVážení truchlící a ostatní hostéLadislav Muška

Knížka obsahuje hlášky z pohřbů - hlavně za socialismu. Musím přiznat, že mi zase tak vtipné nepřišly.
Některé hlášky byly ztvárněny formou kreslených vtipů, a i když tak původně nepůsobily, vyšly dost oplzle, což je koneckonců vidět i na obalu knihy.
Za mě tedy oddechovka, kterou si rozhodně v knihovně nechávat nebudu.

11. dubna


Zima čarodějniceZima čarodějniceKatherine Arden

Paráda. Po přečtení prvního dílu půjčeného z knihovny, jsem si rovnou všechny tři koupila do vlastní knihovny a rozhodně nelituji. Ze série mi přišel trošku slabší druhý díl, který se odehrával převážně v Moskvě a tím se ztratila část kouzla lesních tvorů.
Vasja je hrdinka, u které si nejsem úplně jistá, že mi sedla, ale mezi všechny čjorty a postavy z ruského fokloru, tak nějak patřila.
Celá série je vlastně o tom, že víra je důležitá a není dobré pro novou víru zapomínat na tu starou.

"Můj bratr si myslí, že lidé a čjorti se mohou o tento svět dělit. Ti samí lidé, kteří se šíří jako epidemie, chřestí svými kostelními zvony, zapomínají na nás. Můj bratr je blázen. Jestli se lidem nepřistřihnou křídla, nebudou za chvíli žádní čjorti, žádná cesta Půlnocí, vůbec žádný div na tomto světě."

"Budeme se teď navzájem prosit o odpuštění, bratře?" "Levá ruka neprosí pravou o odpuštění."

09. března


Malé ženyMalé ženyLouisa May Alcott

Knihu jsem četla v době, kdy jsem holdovala sestrám Bronteovým a Malé ženy jsou z podobného soudku.
Je to jednoduchý příběh, který v sobě ale ukrývá i jistou hloubku. Každý si tam může najít to své. Já se zasmála i jsem si poplakala - prostě tak jak to má u správné knížky být.

09. března


Introvertka v hlučném světěIntrovertka v hlučném světěDeborah Tung

Ilustrace jsou příjemné a v několika jsem se úplně našla.
Kniha má příběh, který se postupně vyvíjí (ne nijak dramatiky), což jsem úplně nečekala, ale určitě to není na škodu.
Nemůžu říct, že bych byla úplně nadšená, na to tam bylo poměrně dost takových nemastných neslaných stránek, nějak mě nenapadá, jak jinak to popsat. Celkově ale nelituji, že jsem si knížku pořídila, i když pokračování už si spíše někde vypůjčím.

09. března


Introvertův rokIntrovertův rokMichaela Chung

Určitě je zde zajímavý seznam četby obsahující knihy, které by mohly introverty zaujmout. Akorát doporučuji si je vyhledávat v angličtině podle autora, jelikož ty překlady, co jsou v knize často vůbec neodpovídají.
Bohužel musím přiznat, že kniha nesplnila má očekávání. Z každého měsíce mě nějak více oslovily tak dva, tři dny a zbytek mě spíše míjel. Pár postřehů si tedy odnesu, ale nebude to nic světoborného.
Autorka často píše o technikách, které vycházejí (nejspíš) z doporučených knihy na daný měsíc, ale pokud je nepřečtete, tak vám některé úryvky nedávají smysl. Protože píše-li autorka o tom, v jaké fází cesty hrdiny je, tak pokud netušíte, co je cesta hrdiny, nic vám to neřekne. To je za mě asi největší mínus celé knihy, Možná kdyby bylo v knize v příloze vždy stručně načrtnuté, o čem že to vlastně je, tak bych knihu vzala na milost.

09. března


TradinářTradinářMonika Kindlová

Na tuto knihu jsem se hodně těšila, což u mě většinou předchází velkému zklamání, ale Tradinář naštěstí nezklamal.
Neprocházela jsem úplně do detailu recepty a nápady na to, co vyrábět s dětmi apod. Zajímaly mě opravdu hlavně jednotlivé tradice, svátky a jejich historie.
Kniha mě inspirovala k tomu, abych si (především k některým dnům) dohledala ještě další informace a pátrala dál odkud, že se tu ty rituály vzaly.
Za mě tedy spokojenost. A doporučuji číst vždy alespoň s měsíčním předstihem, abyste věděli, co vás čeká a nemine.

09. března


Sběratel kostíSběratel kostíJeffery Deaver

Kdysi jsem viděla film a ke knížce jsem se dlouho odhodlávala (hlavně proto, že mě trochu odradila kniha Říjnový seznam od stejného autora).
Musím říct, že mě mrzí, že jsem tak dlouho čekala, protože je to přesně ten typ knihy, který mám ráda. Myslím, že si může v klidu podat ruku s dnes tak populárními skandinávskými detektivkami. Co do zápletky a drsnosti se jim směle vyrovná.
Předpokládám, že to není mé poslední setkání s Lincolnem Rhymem ani s Jefffery Deaverem.

08. března


Modrý důmModrý důmTáňa Keleová-Vasilková

Příjemná vánoční oddechovka. Víc k tomu není co dodat.

08. března


Vlci zimyVlci zimyTyrell Johnson

Knihu jsem četla během karantény a nepřečetla jsem si pořádně anotaci, takže mě to trochu zaskočilo. Ve chvílích, kdy bylo vysvětlování, jak k tomu celému došlo, mi z toho nebylo úplně příjemně, protože některé části byly až moc reálné (i když bych ještě před rokem tvrdila, že je to nemožné).
Knížka je fajn, ale konec má nakročeno na pokračování, což mě zklamalo, protože zůstává neuzavřený a já mám raději, když knížka opravdu skončí (a nebo má k dispozici i navazující díly), což v tomto případě splněné není.

08. března


Kroniky prachu – Pár stránek navíc…Kroniky prachu – Pár stránek navíc…Lin Rina

Já jsem z této knihy trochu rozpačitá.
Kroniky prachu jako takové se mi opravdu hodně líbily (až mě to překvapilo), přestože příběh byl takový klasický a dost předvídatelný.
Pár stránek navíc osvětluje některé momenty v původní knize a přibližuje osudy vedlejších postav, což bylo přínosné.
Popisy jednotlivých postav, kde autorka vysvětlovala, kde se pro postavu inspirovala, jaká měla být a jaká na konec byla, mě upřímně vůbec nebavily a trochu mi dojem kazily.
Drobnou výhradu mám ke zpracování dopisů. Nejprve je uveden začátek dopisu (první stránka) jiným fontem, než zbytek knihy, ale potom je tam dopis uveden ještě jednou tentokrát celý. Takže si vlastně začátek čtete dvakrát - myslím, že by bylo lepší kdyby tam byl dopis v odlišném fontu celý a text se neduplikoval.
Celkově jsem asi do knížky vkládala více nadějí. Takže shrnuto a podtrženo: Ty části, které doplňovaly příběh, byly fajn, ale zpracování a popisy postav mě dost zklamaly.
Doporučuji přečíst si hned po dočtení Kronik prachu, protože s odstupem času to dost ztrácí kouzlo.

08. března


Příběhy na dobrou noc pro malé rebelkyPříběhy na dobrou noc pro malé rebelkyElena Favilli

Přiznávám, že spoustu žen z této knihy, jsem vůbec neznala, nebo jsem o nich měla jen velmi mlhavé povědomí. Pro mě byla kniha přínosná především v seznamu jmen, které si postupně dohledávám s podrobnějšími informacemi, jelikož kniha je přeci jen určena pro úplně jinou (o dost mladší) věkovou kategorii.
Jelikož neumím číst knížky po částech, tak jsem ji přečetla během jednoho dne, čímž se mi příběhy slily dohromady, ale to je čistě můj problém.
Pro čtení před spaním vždy jen jednoho či dvou příběhů je kniha podle mě ideální a otevírá obzory a povědomí a silných a významných ženách, které si pozornost bezpochyby zaslouží.

08. března


Dopisy, které nikdo nečetlDopisy, které nikdo nečetlIona Grey

Knihu jsem četla na dvakrát. Před pár lety jsem ji číst začala a nedočetla. Teď jsem se k ní vrátila a vzala to zase od začátku. Rozjezd byl o něco pomalejší, ale jak se začal rozvíjet příběh, nutilo mě to již číst pořád dál a dál - druhá polovina knihy je určitě záživnější.
Přiznávám, že mě více bavila historická dějová linka než ta ze současnosti, ale to byl možná záměr, protože důležité přeci byly ty dopisy, které nikdo nečetl a ne ten/ta, kdo ty dopisy objevil...
Škoda toho zdlouhavějšího začátku, ale kdo vydrží, tak myslím nebude zklamán.

08. března


Hřbitovní kvítíHřbitovní kvítíJan Neruda

Od Nerudy jsem do této chvíle znala spíše povídky a je to tedy mé první důkladnější seznámení se s jeho básnickou tvorbou. Vůbec nechápu, proč jsem zrovna tuhle sbírku, tak dlouho odkládala. Obsahuje vážné, vtipné i baladické básně se hřbitovní tématikou.
Téma je to nadčasové, jelikož zrovna v této oblasti se toho moc nemění. Možná právě proto bych sbírku nedoporučovala nikomu, kdo se momentálně nachází v depresi nebo podobně pesimistické náladě, pokud si ovšem tuto náladu nechce ještě prohloubit.

08. března


Komiksová KyticeKomiksová KyticeKarel Jaromír Erben

Kytice je moje srdcovka, takže jsem se na toto vydání opravdu těšila.
Některá zpracování se mi opravdu líbila (například Svatební košile), ale musím přiznat, že některá mě zase tolik nenadchla (např. Polednice). Ačkoli jsem Kytici četla vícekrát díky grafikám jsem si všimla zase nových detailů.
V textu samotných komiksů byla většinou uvedena jen přímá řeč, takže pokud čtenář nezná jednotlivé balady nazpaměť a chce si užít celý text, je třeba listovat mezi komiksem a klasickým textem, který je vždy uveden hned po grafickém zpracování a to je trochu nepraktické. Mně to ale zážitek nezkazilo a jsem opravdu ráda, že jsem si Komiksovou Kytici pořídila a přečetla.
Myslím, že je toto vydání ideální pro osvěžení povinné četby.

08. března


Výbor povídekVýbor povídekJan Neruda

Jde o výbor povídek z různých Nerudových sbírek (Písně kosmické, Povídky malostranské apod.) - jedná se o neupravené vydání, ve kterém mě možná i více než samotný děj povídek bavila stará čeština.

"Po ulicích málo kdo, a bylo-li chůdce, plížil se pomalu a lenivě."
"Ničehož nemá mimo kopu kněh."
"Sotva jsme usedli, slyšíme pod verandou vádu a nadávky. Náš Řek se tam vadí s hostinským."

08. března


Dívka ve věžiDívka ve věžiKatherine Arden

Tak po druhém díle už můžu s klidným svědomím prohlásit, že jsem objevila svou novou oblíbenou sérii. Všechny tři knihy jsem si pořídila do vlastní knihovny, protože se k nim nejspíš budu vracet.
Sice mi v tomto díle trošku chyběli čjorti a nějak mi nesedělo skloňování slova domovoj, ale příběh jako takový to vynahradil. Spousta akce, nadpřirozena a ruského folkloru a historie.
Mnoho informací o Rusku, Moskvě a tehdejších zvycích jsem vůbec netušila, takže jsem se naučila i několik zajímavostí.

06. ledna


Kufr paní SinclairovéKufr paní SinclairovéLouise Walters

Dva příběhy - každý z jiné doby. Musím přiznat, že více mě bavil ten z minulosti týkající se Dorothy. Bylo to příjemné oddychové čtení.

03. ledna


Osamělá smrtOsamělá smrtLisa Jackson

Trochu mě překvapilo, že kniha skončila otevřeně a je nutné přečíst si další díl, protože jsem si knihu vybrala. abych se seznámila s autorkou.
Každopádně popisy postav i přepínání mezi nimi mi vyhovovalo a chvílemi mě mrazilo stejně jako mrazilo v samotné knize.
Vzhledem k mému předlouhému seznamu knih, které chci přečíst, si nebudu hned číst další navazující díl, což ale jinak určitě doporučuji. Autorku ale určitě budu vést v patrnosti a časem se k ní vrátím.

10.12.2020


ZúčtováníZúčtováníAlma Katsu

Nedařilo se mi začíst se do knihy, ale možná to nebylo chybou knihy, ale okolností. Každopádně první díl mě zaujal o něco více, i když i v tomto se dozvíme spoustu informací o Lanore a Adairovi.
Kniha je víceméně ukončená, takže není zase taková tragédie, že nebyl poslední díl této trilogie přeložený do češtiny.

10.12.2020


Žena v kleciŽena v kleciJussi Adler-Olsen

První kniha od autora, kterou jsem četla a nejspíš nebude poslední.
Komisař mi hlavně zpočátku nebyl moc sympatický, i když mám většinou takové trochu zpustlé typy ráda. Postupem času se to ale zlepšilo.
U severských krimi románů se tak nějak očekává, že to bude drsné a skoro až neuvěřitelné. a tato kniha rozhodně není výjimkou. Určitě se podívám i na filmové zpracování, abych porovnala, jak hodně se liší od knihy.

01.11.2020


Cilčina cestaCilčina cestaHeather Morris

Stejně jako u Tatéra v Osvětimi se jedná o silný příběh, ke kterému není moc co dodat. Je neuvěřitelné, kolik toho člověk může vydržet a přežít.
Je zde vidět, že každá mince má dvě strany, i když si to někteří lidé nechtějí přiznat. Bohužel z tohoto popírání často vzejde mnoho špatného.

01.11.2020


ČarodějniceČarodějniceCamilla Läckberg

Tuto knihu jsem chvíli odkládala kvůli její délce, kterou překonala všechny dosavadní díly ze série. Nakonec jsem ji ale přečetla stejně rychle jako ostatní.
Děj byl opět vyprávěn stylem střídání přítomnosti a minulosti a pohledem více různých postav. Novinkou bylo, že zde byly dvě různé dějové linky v minulosti, které byly vždy uvedeny přímo letopočtem, aby se čtenář neztrácel. Musím přiznat, že jsem již byla zvyklá na to, že kapitoly z minulosti jsou psané jiným fontem (kurzívou) než zbytek knihy, a zde mi tato drobnost trochu chyběla.
Jinak mě ale kniha vtáhla a minulý i současný děj jsem četla s napětím. I když jsem asi od poloviny tušila pointu, spousta detailů mě překvapila.

01.11.2020


Úterní ženyÚterní ženyMonika Peetz

Zajímavé oddechové čtení o svatojakubské pouti, které donutí čtenáře zamyslet se nad tím, co je vlastně v životě podstatné.

01.11.2020


Kdo jinému jámu kopáKdo jinému jámu kopáAnna Novotná

Zajímavý slovník - pár přísloví jsem neznala a pár se u nás používá v lehce jiném významu, ale celkově jsem byla spokojená.

01.11.2020


Stepfordské paničkyStepfordské paničkyIra Levin

Četla jsem nejprve Rosemary má děťátko, což byla kniha, která mě nezaujala, spíše mě rozčílila. Stepfordské paničky byly pro mě zajímavější, ale přesto nevím, proč jsou zrovna tyto knihy řazeny mezi klasiky, protože mě osobně nezaujaly.

01.11.2020


Tatér z OsvětimiTatér z OsvětimiHeather Morris

Příběhy reálných osob z toho období jsou vždy velmi silné a zde to není jinak. Myslím, že k tomu není co dodat.

01.11.2020


KrotitelKrotitelCamilla Läckberg

Opět napínavé a zajímavé jako všechny knihy z této série.
Styl vyprávění, ve kterém se střídají pohledy různých osob i minulost s přítomností mě obecně hodně baví a vyhovuje mi. Takže se těším na další díl.

01.11.2020


Dlouhé stínyDlouhé stínyLeila Meacham

Je to první kniha od této autorky, kterou jsem četla a bavila mě od začátku do konce.
Příběh i postavy byly zajímavé a dobře vykreslené - měla jsem trochu problém rozhodnout se, kdo je pro mě vlastně ten hlavní hrdina, kterému bych měla fandit, ale i to na tom vlastně bylo zajímavé.

01.11.2020


1 ...