Sůl moře
ekniha

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/321897/sul-more-9Ky-321897.jpg 4.7638
Originální název:

Salt to the Sea (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Formáty eknihy:EPUB, PDF
Vydáno:, CooBoo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (188)

Přidat komentář
Quantenera
včera

Na tuto knihu jen tak nezapomenu. Ruta krásně popsala charakter postav a také se mi velmi líbil dodatek knihy, kde se můžeme dočíst, že autorka studovala historii okolo potopení lodě W. Gustlofa několik let, než začala psát Sůl moře.
Vyprávění čtyř mladých lidí, které shodou okolností svede osud dohromady a každý hrdina má své tajemství, které postupem času odhaluje je velmi strhující a nutí se čtenáře zamyslet nad hrůzami druhé světové války a to nejen ze strany nacistů.

Kekik
včera

"Krásné je," opáčil stařec, "že porazila celou tuhle válku. Viděla jsi to cestou, ---, všude samý zmar. Jen se podívej, co se děje na molu. Horečné zoufalství. Rusové jsou za rohem." Popošel blíž a pokynul směrem k dítěti. "A uprostřed toho všeho plivl život smrti do obličeje. Musíme jí najít botičky."
Sůl moře, příběh lidí, kteří během války prožili hrůzy. Jednou z nich je i potopení lodi Wilhelm Gustloff.
Krátké kapitoli, čtyři různé pohledy-vypravěči. Knížka obsahuje mnoho bolesti, mnoho smrti, mnoho lásky, mnoho zoufalství, mnoho naděje, mnoho nenávisti, hladu, zimy, mnoho doufání. A jedno veliké moře. Modlila jsem se, aby to přežili, plakala jsem, když...
Ruta Sepetysová je mistrně v psaní knih s tématikou jako je V šedých tónech a Sůl moře. Příběhy mě pohltily, naprosto odrovnaly. Tohle nejsou knihy, na které po přečtení hned zapomenu.
Joana (sestřenice Liny), Florian, Emilia, švec, malý tulák, Ingrid, obryně Eva, doktor Richter a statisíce dalších. Na Vás nezapomenu.

Alethea_k
předevčírem

Kdyby byla kniha zfilmovaná, předpokládám, že by se stala minimálně stejně tak populární jako Titanic.
Z každého slova sálá vědomí, že si autorka s příběhem dala práci a vše promyslela do posledního detailu. Nemyslím si ale, že kniha je prvotně určena mladším. Samozřejmě - děj musí být založen na jednodušších prvcích jako strach a láska, aby byl každý schopen fakta zkousnout, nicméně v jednoduchosti je krása. A uvěřit se dá každému slovu. Jsem poměrně pomalý čtenář, ale tady mi strany ubíhaly pod rukama a já se dostala na konec za několik hodin nepřetržité četby.
Troufám si říct, že Sůl moře je jednou z knih, které bych směle označila jako Povinná četba pro budoucí (a již současné) generace.

Dousabel
22. září

Přesně jak psala autorky, je pozoruhodné, že o této události mnoho lidí neslyšelo a já jsem k nim bohužel patřila. Není potřeba to nějak více rozebírat, vše bylo napsáno v komentářích níže, jen je škoda, že se toto dílo nedočkalo zfilmování, místo toho slavného Titanicu.

Paulus.1987
20. září

Už dlouho se mi nestalo, že bych dokázal polovinu 350 stránkové knihy přečíst za jedno odpoledne. Román je neuvěřitelně strhující - jednak kvůli ději, který má spád, a také díky krátkým kapitolám, ve kterých se vypravěči/hlavní hrdinové střídají.
Podle mého názoru nemá smysl uvažovat nad tím, jestli je tento román lepší nebo horší než V šedých tónech. Oba romány jsou skvělé, každý z nich vypráví trochu o něčem jiném, ale jedno téma mají společné - neskutečné lidské utrpení způsobované jinými lidmi.
Přemýšlím, co mě vlastně vede k tomu takové knihy číst. Zřejmě v koutku duše cítím jakýsi morální dluh vůči těm lidem, kteří byli nuceni popisované hrůzy prožít. Občas není špatné si něco takového přečíst, aby člověk zůstal nohama na zemi. Třeba knihu jako je právě tahle.

Azmodan
20. září

Ze začátku mě to moc nebavilo. Četl jsem to po Laskavých bohyních a tam člověku na struny hrají úplně jiní hudebníci než tu, takže mě kniha trošku nudila. Nicméně se z toho vyklubal (bohužel až na pár posledních stránkách) zajímavý příběh. V podstatě mě bavil až úplný závěr. Ale prokousat se k němu dá, kniha je čtivá a rychle "odsejpá". Knihu můžu doporučit, i když "V šedých ténech" mě zaujalo víc.

Rade
19. září

Utrpení války z pohledů civilistů až na dřeň. Zranění, smrt, roztržení rodin, ztracené děti, zoufalství…. Ruta Sepetys umí chytnout za srdce. A i když je tam trochu té romantiky i lásky, v tom válečném utrpení to opravdu není přeslazené.
Velké plus za pohled na trochu neznámé dějinné události - potopení lodi Wilhelm Gustloff a zejména na válku na východní frontě; pro nás je ve 2.světové válce celkem jasné, kdo jsou ti kladní a kdo záporní, ale pro Poláky, Litevce, Lotyše, byla hrůza z obou stran – z jedné strany Hitler, z druhé Stalin, a oba dravci…
Autorce litevského původu fandím, trochu nadržuju, a tak i přes ten konec napsaný tak trochu na city (nakonec proč ne, je to kniha), přidávám navíc tu poslední hvězdičku.

Mikejla19
18. září

Krásná a zároveň smutná kniha se silným příběhem, je opravdu hrozné, že se takové věci děly.. Knížka mě zaujala hned na první straně, jsem ráda, že jsem ji četla a určitě se k ní ještě vrátím.

Voluta852
16. září

Za mě je kniha jedna z nejlepších. Když jsem ji měla ve škole na referát z četby, tak jsem se ještě další den potýkala s tím, že mi ostatní naznačovali, že jsem sadista, protože čtu knihy plné zoufalství. Jako...co na to říct, někteří absolutně nechápou, že se to dělo a myslí si, že Hitler a Stalin spolu soupeřili o moc a zbytek lidí to vůbec nezajímalo a v klidu si na louce trhali kytičky. Vy, co si to myslíte, tak byste si to měli přečíst určitě a neodsuzovat ostatní!!!

AllyKumari
15. září

Ruta Sepetysová vypráví příběhy, které jsou především velmi lidské. Stejně jako ve své první knize i zde ukazuje hrůzu války v pohledu často zanedbávaného - těch, kteří nechtěli nic, jen žít, kterým vůbec nešlo o ideologii ani o krásnou představu vlasti. Na jednu stranu nic nepřikrášluje, na druhou stranu nic nepřehání. Míra děsu, kterou její příběh popisuje, je přesto ohromující. Ne, tohle není příjemné a pohodové čtení. Ale je to jedna z knih, které bych klidně doporučila jako povinnou školní četbu.

ledaver
14. září

Tahle kniha je něco neskutečného. Myslela jsem si, že to bude další průměrná historická kniha, akorát s větším mediálním popraskem. Velký omyl. Tenhle příběh si mediální pozornost 100% zaslouží. Pokud pochybujete, okamžitě přestaňte a knihu si kupte. Nikdy nebudete litovat.

betys6914
13. září

Velmi silná kniha se skvěle napsanými postavami a příběhem. Jen tedy nechápu proč se řadí mezi YA, podle mě normální světová/válečná beletrie

Haen
11. září

Neuvěřitelně bolestný příběh z roku 1945, z pohledu čtyř hlavních postav, opravdu silný zážitek. Kniha by zasloužila i šestou hvězdičku, za doslov autorky.

Nataliee
10. září

Silný příběh, z něhož na vás při celém jeho průběhu dýchá nebezpečí. Nejen že vás kniha poučí o věcech, o kterých jste třeba dosud netušili, ale dokonce vás opravdu donutí se zamyslet nad tím, jaká zvěrstva byla páchána během války a jak těžké bylo žít v té době. Važme si toho, co máme teď.

Lucik87
03. září

Nejnádhernější kniha, jakou jsem za poslední dobu četla! Tak moc jsem si přála, aby všichni, jejichž příběhy jsem četla, přežili. Minulost je strašně smutná a ještě smutnější je fakt, že se z chyb minulosti neponaučíme ani teď, ani v budoucnosti.

Matthewbee
30. srpna

V šedých tónech byla daleko lepší kniha. Tady mi vadily ty příliš krátké kapitoly, příběh dost sekaly. A celkově mi to přišlo napsané jen jako vata k tomu, aby autorka upozornila na tu lodní katastrofu. Ale za to ji děkuji, neměl jsem o tomhle ani tušení.

lejla22
28. srpna

Nejsem žádná fanynka válečných knih, ale toto je úžasná kniha, která vtáhne do děje a je úplně cítit to napětí, úzkost, strach a zároveň se objeví i dobro a láska. Navíc mé oblíbené: kapitoly jsou popisovány různými osobami, takže jedna situace může mít různé pohledy (jako v životě :-) ). Doporučuji

kristyna7552
28. srpna

Pro mě neskutečně emotivní kniha. I přesto, že byla velmi drsná si myslím, že takových knih by mělo být více

Véča
24. srpna

Pořád čtete dál a dál, nemůžete se od toho odtrhnout. A najednou konec. Ve vás zůstává hluboká černá díra a pomalu vám dochází to, že se tato tragédie opravdu stala a když se zeptáte skoro kohokoli ve vašem okolí, nic o ní neví. Já jsem byla také jednou z nich a děkuji autorce, že touto úžasnou knížkou nám všem tuto událost přiblížila.

emem1
19. srpna

Prostě doporučuji všem, kdo se zajímají o válečné dění, navíc podané způsobem, který vás nutí číst a číst a.......jen žasnout, kolik toho ještě nevíme.

iveta3689
11. srpna

Strhujici. Dej knihy je vlastne hrozne kratky a sel by popsat nekolika vetami. Ale autorka dokazala tak vtahnout do deje, vypravi z nekolika pohledu, je to jako byt tam na miste. Desive, napinave, je tam smutek i nadeje. Neuveritelny roman.

Janoud
09. srpna

Odkládám dočtenou knihu a jsem ráda, že nemusím dál prožívat s jejími hrdiny strašnou námořní tragédii lodi Wilhelm Gustlof. Příběh mne zanechal emočně vyčerpanou, zároveň mi nedovolil opustit knihu v posledních 200 stranách.

pinussilv
06. srpna

Skvěle napsaná kniha o hrůzách, které si dnešní generace nedovede představit. Dala bych přečíst všem, kteří si myslí, že válka je dobrodružství. Je to už druhá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Prní byla V šedých ténech. I ta byla skvěle napsána a patří k dílům, které se snaží, aby lidstvo nezapomnělo, co vše se opravdu stalo.

Olous1
04. srpna

Velice krásná kniha,ale bohužel i velmi smutná.Dala bych přečíst každému kdo si na něco furt stěžuje.Ty lidi museli prožít strašnou hrůzu.

PetraVášová
02. srpna

Jak je možné, že osudu Titanicu ví každý, ale skoro nikdo už neví, že existavala loď Wilhelm Gustloff? Vdyť na této lodi zemřelo mnohonásobně více lidí než na Titanicu. Je to snad tím, že Gustloff převážel uprchlíky a tragédie se stala za války, kdežto Titanic byl postaven pro "britskou smetánku"?

Začátek příběhu se nečte zrovna snadno, vzhedem k tomu, že je příběh vyprávěn z pohledu 4 různých osob. Jakmile však překonáte prvních pár stran, knihu nebudete chtít odložit.

harena
31. července

"Plakal jsem, protože jsem neměl boty, až jsem potkal člověka, co neměl nohy"
Tak to je další nádherná a neuvěřitelně emotivní kniha. Jak to udělat, aby si ji všichni lidé na světě přečetli? Smekám a nemám slov.

"Prvního září 1939 Německo napadlo Polsko ze západu.
Sedmnáctého září 1939 Rusko napadlo Polsko z východu.
Dva válčící státy uchvátily Polsko jako holky rvoucí se o panenku.
Nacisté posílali lidi do ghett a koncentračních táborů.
Sověti posílali lidi do gulagů a na Sibiř. "

O Titaniku víme všichni, ale o téhle tragédii lidí na lodi Wilhelm Gustloff neví téměř nikdo. Paní Sepetysová napsala román podle vyprávění dětí a dospívajících, ukázala válku očima mladých lidí různých národností. Příběhy se mě hluboce dotýkaly a zasáhly mě víc, než jsem očekávala. Nádherná kniha , bez zbytečného patosu, dá se říci lidsky psaná formou deníků. Pro mě šest hvězdiček.

Ajinka126
30. července

Ach prosím, zaveďte Sůl moře do osnov literární výuky. Učme tím kým chceme být v jakékoliv době v každém režimu. Jenom tak takovou společnost vytvoříme. Je tak krásné cítit lásku a soucit v době války a štvanice na lidi. Moc se libí styl psaní. Bylo citlivé a přitom strohé. Byo to úderné a přitom promyšlené.

Viviana-Mori
29. července

Skvěle napsané, čtivé.... a strašně smutné. Člověk si myslí, že už o hodně zvěrstvech četl a pak přijde na takovouto knihu a stejně... děs a hrůza.

Peslik
25. července

Kniha už nějaký ten týden ležela na poličce a teď po všech těch thrillerech přišel její čas.
Napřed trochu šok, když jsem viděla, že co stránka, to jiné jméno, jiný pohled na příběh, ale ano, tak to bylo vážně dost dobré. Příběh velmi silný, tyto informace ve mě zanechaly opravdu hodně a jsou děsivé:
Kapacita lodi: 1 463 pasažérů
Počet lidí na palubě: 10 573
Počet záchranných člunů: 22 (10 člunů chybělo)
....každý z pasažérů měl právo na život, ale jen hrstce se to povedlo

niki_mutlova
24. července

Velice zajímavá a čtivá knížka. Díky krátkým kapitolám se příběh hezky doplňuje z více pohledů. Příběh je sice fiktivní, ale většina lidí si o události, na jejíž motivy je kniha napsána, vyhledá víc.