Malé ženy

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Meg, Jo, Beth a malá Amy čekají s napětím i steskem na tatínka. Přesto jejich život není složen jen z trpného čekání. Naopak, děvčata prožívají mnohá dobrodružství, čelí i nástrahám, které pramení z dospívání. Jejich cesty se na čas rozdělí, aby se opětovně sešly v rodinném kruhu. Slavný americký román, který vychází v Čechách poprvé kompletní, vypráví příběh čtyř sester. Román se odehrává během občanské války (Severu proti Jihu)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34665/male-zeny-male-zeny-oFp-34665.jpg 4.2731
Série

Malé ženy 1.

Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Knižní klub
Orig. název

Little Women, 1868

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (159)

Kniha Malé ženy

Přidat komentář
Abako
předevčírem

Americká klasika. Trochu jsem se toho bála, ale nakonec jsem musela uznat, že to není špatná knížka. Fandila jsem Jo, ať si uhájí o co tolik stojí. A taky jsem si pobrečela. Filmové zpracování vůbec není špatné. To bylo příjemné překvapení.

elyonka9643
05. října

Nechápu, že jsem tuhle klasiku neobjevila dřív. Zvlášť proto, že knížky z této doby mám moc ráda. Příběh se mi moc líbil. Nejvíc jsem si asi oblíbila Meg a Amy. Jo mi naopak až tak sympatická nebyla. Občas mi trochu vadilo příliš mravokárných poučení, ale celkově to bylo milé čtení.:)


Cress
29. září

Nevím, jak se slovy vyjádřit k této knize. Byla to nádhera. Brečela jsem smutkem, štěstím i dojetím. Zamilovala si všechny postavy a určitě plánuju rereading. Pokud chcete sáhnout po nějaké klasice, tak určitě doporučuju tuhle.

Mi--LADA
20. září

Milé čtení pro navození dobré nálady a pro chvíle pohodového oddechu. Roztomilé, skoro až pohádkové čtení, o správných hodnotách a o čtyřech sympatických, chudších dívkách z lepší společnosti.

cornetka
19. září

Beth, Amy, Jo a Meg - čtyři malé ženy, které žijí v chudších poměrech, přesto jsou ale šťastné. Kniha je plná emocí, citů a vyjádřením krásných vztahů mezi sestrami navzájem a mezi sestrami a rodiči, kteří vždy stojí při sobě a vždy jsou připraveni si pomoci. První část se mi líbila víc, druhá část už neměla z mého pohledu takový náboj. Vydání, které jsem četla, se mi četlo hrozně pomalu - měla jsem pocit, že kniha má hrozně nahuštěné písmo, tenké stránky a děj neubíhá. Možná i z toho důvodu považuji Malé ženy za průměrnou knihu.

Cacolinka
16. září

Asi už nejsem úplně cílová skupina pro tento román...kdybych byla tak o polovinu mladší, tak by mě "osud" Jo nadchl, ale teď spíše souhlasím s původním záměrem a směřováním paní spisovatelky v jejím případě. Je to prostě moc optimistické (?) (To jsem to dopracovala, když si tohle myslím....holt už mi není patnáct no.)

Yalka
14. září

Je zvláštní kolik oblíbených ba kultovních anglicky psaných dětských knih je u nás prakticky neznámých (např. Peter Pan, Čaroděj ze země Oz, Králíček Petr (celá série) od B. Potterové, Malý bílý koníček od E. Goudgeové nebo Malá princezna od F. H. Burnettové). Jednou z nich jsou i Malé ženy L. M. Alcottové. Některé z nich dokonce dosud ani česky nevyšly nebo vyšly jen s osekaným textem a je známá spíš jejich filmová či televizní podoba. Zajímalo by mě, proč to tak je...

No ale teď k Malým ženám: čtení jsem si moc užívala, hlavně první polovinu (tím myslím úplně původní "Malé ženy" a ne ty různé přílepky). Cítila jsem velkou spřízněnost s autorkou, stejně jako třeba s Charlesem Dickensem, když jsem četla Malou Dorritku. I když uplynulo tolik času a doba se tak změnila, tak popisované postavy s jejich různými dobrými a špatnými vlastnostmi mi přišly jako známí lidé z mého okolí. Nevím jak vás, ale mě to vždycky udiví. To co je v dané době "normální" se přece dost radikálně proměňuje, tak jak je možné, že mi ti lidé jsou tak blízcí? Dělá mi to radost, zvlášť když vím, že Malé ženy jsou autentické vzpomínky Alcottové z dětství (i když pro knihu zidealizované).
Připadá mi, že pro američany to je pravý poklad, že mají takovou knížku (a můžou nad ní uvažovat o tom, co se od té doby změnilo a co naopak ne). Nevzpomínám si na analogickou četbu pro dívky v češtině. Alcottová totiž píše o úplně obyčejných radostech a starostech dívek ze středostavovské rodiny (zároveň propaguje středostavovské a křesťanské ideály). U nás si vybavuju dětské hrdiny z té doby (to myslím knížky, které přežily do dnešních časů) spíš z té nejchudší vrstvy (kde je ideálem srovnat děti do latě a naučit je poslouchat).

Nebo vás napadá česká knížka odehrávající se v 19. století, kde by se dívky úplně přirozeně bavily tím, že by pěstovaly zábavy jako vlastní divadlo, noviny, debatní kroužek, hudba a učily se cizí jazyky?

Přitom jejich rodina zchudla, a ony se musí dost ohánět. To jaké práce byly pro dívky jejich postavení přijatelné, a další stovky reálií v knížce obsažených, to je už samo o sobě zajímavé čtení. Ale mně se na knize a filozofii autorky hlavně líbilo, že každý měl v rodině a v životě svůj prostor (např. úzkostná Betsy nebyla nucená chodit do školy, osobitá Jo dostávala přesně tolik volnosti, kolik potřebovala a mohla bych pokračovat...).

Právě tahle velká vnitřní i vnější svoboda, která z knížky dýchá, mě nejvíc dostávala a přišla mi navýsost moderní.

(Postavila bych to do protikladu k Řídících Márince od F. Háje, viz můj komentář u prvního dílu Márinky. Snad by se tyhle knihy daly aspoň trochu srovnat, obě jsou pro dívky a Márinka také obsahuje autentické vzpomínky ze života dívky z chudé středostavovské a upřímně křesťanské rodiny, obě autorky se daly na spisovatelskou dráhu, mezi datem narození Alcottové a Wagnerové je rozdíl 45 roků. Mimochodem Márinka mi přijde dost podobná Jo Marchové. Jen je Márinka v knížkách mladší než holky Marchovy, v tomto moje srovnání trochu pokulhává:
http://www.databazeknih.cz/knihy/ridicich-marinka-1-dil-29645 )
Márinka přesně tu svobodu a prostor, které zažívají i přes přísnost rodičů holky Marchovy, doma nemá.

Druhý díl se zvrhnul už jen na postupné vyvdání hrdinek (jen ta část, jak se málem sobě odcizili Meg a John, ta mi přišla dobrá. A ještě se mi líbilo, jak dospěla a zmoudřela princeznička Amy). Zkoušela jsem i třetí díl (Little Men), ale nedala jsem to. Je to ještě o hodně horší zážitek než díl druhý, jakoby úplně jiná kniha od jiné autorky.

IVANA0123
13. září

Krásný příběh o jedné velké milující rodině. Na úvod musím ale přiznat, že jsem se s první částí knihy trochu natrápila. Ta na mě působila ze začátku jako učebnice pro mladé slečny, jak se správně chovat a nechovat a postavy, i když milé, mi připadaly hodně černobílé. Ale druhá část už byla docela jiná. Postavy získaly uvěřitelnost, osudy čtyř sester se najednou rozběhly, čímž kniha získala zajímavý spád a já už jsem knihu neodložila. A i když jsem tomu na začátku nevěřila, tak si tento milý a citlivý příběh ráda někdy prolistuji znovu a k postavám, které jsem si velmi oblíbila se vrátím. A konečně se podívám i na filmovou adaptaci, kterou se snažím vždy nechat až po přečtení knížky. Jemné a milé čtení, za mě 4*

1 ...

Doporučujeme

Muž, který maloval mandlovníky
Muž, který maloval mandlovníky
Olga
Olga
Řeka Bohů
Řeka Bohů
Číňan
Číňan