Luca84 komentáře u knih

Krásný příběh. O víře v dobro, o přátelství, o síle knih a příběhů, o naději. Knihomol bude z Pařížské knihovny nadšen. Tuhle si někdy přečtu ještě jednou. :)

2 22.05.2024

Tohle je tak bolavý a přitom laskavý a nadějeplný příběh. Violette to v životě skutečně neměla lehké a přitom si v sobě nosí naději, že jednou bude líp. Barevné šaty pod šedým kabátem, to je nyní Violette. Kým ale byla dřív a je připravená barevné šaty ukázat světu? Příběh jsem četla a poté také poslouchala jako audioknihu, která je výborně načtená. Štěpánku Romovou mě bavilo poslouchat. Francouzská melodie skvěle dokreslila příběh. Myšlenky na začátcích kapitol originální a mnohdy motivující. Pokud máte rádi skutečně bolavé příběhy, které vás rozloží a postupně zase složí do nového člověka, román Vyměnit vodu květinám je přesně takový.

11 09.05.2024

Příběh sester Nekolových jsem si přečetla ráda. O Augustě jsem dosud nic nevěděla a po přečtení jsem si o ní chtěla vygooglit víc. Takže za to děkuji. Kniha má v sobě dost chyb a nesrovnalostí, to mi vadilo. Občas si postavy protiřečily, chovaly se nelogicky. Milada mě ke konci už doslova vytáčela. Knihu jsem přečetla, nelituji, ale víc jak 3 hvězdičky jí dát nemohu. Drze si troufnu říct, že zaostávala redakce, která mohla během úprav rukopisu na několik nesrovnalostí a zbytečných linek upozornit.

18.03.2024

Za mě zklamání. Tolik se o této knize napsalo, ale já měla celou dobu pocit, že knihu autorka napsala jenom pro peníze. Skvěle vybrané téma - nejznámější masoví vrazi. V době, kdy každý druhý poslouchá nebo čte true crime příběhy. Takže ti nejznámější a nejbrutálnější vrazi jsou kopírováni někým a anglická kriminálka nemá žádné stopy. Vraždy popsány skutečně podrobně, ale ta omáčka okolo - děs! Hloupé, ne-uvěřitelné. Některé dějové linky předvídatelné, plytké. Na závěr ale musím napsat, že vraha jsem neuhodla, i když vlastně trochu ano. Autorce v ČR vyšla nová kniha (Číslo 20) a já mám obavu, že jde zase jen o marketingový tah. Prosím, kdo jste ji četli, napište mi třeba do zprávy, že to není ztráta času číst. Děkuji a klobouček. :)

1 14.03.2024

Četla jsem ji a nakonec si ji koupila i jako audioknihu. Je výborná! Doporučuji všem, kdo občas neví kudy kam a potřebují se vnitřně ukotvit sami v sobě. Kdykoliv mi není úplně dobře, pouštím si ji do uší.

14.03.2024

Výborná autorka, která ve svých knihách nechává své hrdiny prožít netradiční osudové zápletky. Skvělé čtení. Žádná oddechovka, nýbrž skvěle propracovaný příběh. V této knize je hlavní hrdinkou 21letá Justine, která pracuje v domově důchodců. Žije s babičkou, dědou a svým bratrancem. Chodí do práce, poslouchá vyprávění stařičké Hélène a každý den kontroluje racka, který sedí na střeše domova pro seniory. To ale není jediná příběhová linka. Jako to Valerie Perrin umí, nitky několika na první pohled odlišných příběhů se rozmotávají a zase zamotávají. A všechno do sebe nakonec zapadne jak má. Nádherné, smutné, nadějeplné pohlazení. Doporučuji. Všechny knihy této autorky jsou výborné!

6 09.10.2023

Emotivní příběh z prostředí divoké krásy Colorada. Kolik toho někteří lidé dokáží unést. Silné. Torie má můj obdiv.

12 19.09.2023

Doporučuji! Strastiplné dějiny Vietnamu. Skvěle napsané. Smutné. Šokující. Kniha, která probouzí touhu vědět víc o Vietnamu a jeho minulosti, která teda byla dost drsná.

8 19.09.2023

Velmi čtivý román. Sedl mi styl autorky - přímé, tvrdé, chvílemi až mrazivé. Ostatně jako ta doba sama. Žádný zbytečný patos. Příběh mi sedl a i když nešlo o kdoví jak překvapivé rozuzlení, rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

8 28.08.2023

Tohle se povedlo! Žádná nuda, autorka jde rovnou k věci. Dialogy vtipné, chytré. Romantika, erotika, život, láska, zodpovědnost, rozum a cit (chcete-li :)) . Chytrý erotický román. Love story pro ženy po třicítce. Jsem cílovka a z knihy jsem nadšená. Doporučuji všem svým kamarádkám.

2 31.07.2023

Vypravěčem příběhu je dům stojící na maloměstě v srdci Vysočiny, a některé jeho "myšlenky" jsou skvostné. Už vím jak vypadá dům, když se směje a co to znamená, když začnou praskat zdi. :) Domem prochází různé rodiny, je prodán, chvíli prázdný, chvíli plný štěstí a pak zase smutku. Dům "narozený" roku 1695 začíná vyprávět osudy rodin, které jím prošly. Zajímavý způsob, jak převyprávět část dějin. Kniha mě zaujala od první stránky. Příběh plynul rychle. Jen bych vytkla až příliš postav, které se mi ke konci motaly a musela jsem se neustále zamýšlet kdo, kde, jak a s kým. :) Jinak líbilo.

Jak se píše na obálce, román o domě, který pamatuje velké dějiny, a o lidech, kteří s nimi museli žít.

6 31.07.2023

Kniha začíná na konci války, vyprávěna ve dvou rovinách. Z pohledu české rodiny v Praze a německé rodiny v malé pohraniční vesničce Glasendorf.
Němci prohráli válku a přesýpací hodiny se otáčejí. Všechno německé musí ze země pryč, včetně těch, co se tu narodili, jejich rodiny tu po generace žily a hospodařily.
Příběh plyne a brzy je jasné, že dvě roviny příběhu se propojí.
Na této knize si nejvíc cením pohledu Češi vs. Němci.
Jedna válka skončila, ale okamžitě se rozpoutala další. Jenže ve válce nikdo není vítězem. A dobro se zlem svádí další bitvu.

Druhý díl si určitě přečtu. :)

15 21.07.2023

Knížka z velké části vypráví o životě v odboji a to vám teda nebyl žádný med. Pokud vás zajímá jak to uvnitř odbojových skupin vlastně vypadalo a fungovalo, v knize se to dozvíte. Velmi okrajově se příběh také dotýká Lidic (jedna linka), v příběhu je též zmíněn atentát na Heydricha a zmiňuje také výsadkáře Operace Anthropoid. A jeden fórek s bicyklem. Přesto bych neřekla, že to bylo přeplácané. Chvilkami je příběh hodně napínavý. Čte se to dobře a rychle. Pokud jste někdy navštívili Terezín, užijete si čtení ještě víc. Pokud ne, budete se tam chtít podívat.

08.06.2023

Moje první setkání s autorem a byla to teda jízda. Čtení mi ubíhalo svižným tempem a s takovou ladností, jako když loďka pluje po proudu. Vlnka sem, vír tam. Posádka si jízdu užívá, klidně přijímá cákance od vln, očima nespouští dálku před sebou. Těší se z jízdy, popohání loďku, i když všichni moc dobře vědí, že tam vpředu, tam se loďka převrhne. Vlny budou dál hrát svoji laskavou hru a čtenář se ani nezlobí, že právě vyhaslo několik životů. Však to tak chtěli, ne?
Pardon, nechala jsem se trochu unést. :) Je to o lásce.

10 20.04.2023

Příjemná detektivka. Líbilo se mi Norsko a Bergman na dovolené... :D Zápletka dobrá. Jako ano, knihu bych doporučila kamarádce, ale nebylo to takové to wow na závěr.

6 01.04.2023

Pěkný příběh, taková drsnější pohádka. Četlo se mi to moc hezky. Třetí třetinu jsem dala jedním tahem. Rozečítám druhý díl.

3 07.03.2023

No ale toto! Tajemné a temné. Napnutá jak struna, jak tohle celé dopadne.

1 20.02.2023

Náročné, bolavé, nespravedlivé. Hrozná doba to byla. Knihu doporučuji k přečtení. Musíme si tahle zvěrstva neustále připomínat, abychom nedovolili jejich opakování.

20 16.02.2023

Vlaštovčí kopec je typický jižanský román, jehož děj probíhá v období Velké hospodářské krize. Kniha vypráví příběh tří různých lidí, jejichž cesty se protnou v pracovním táboře na sběr pryskyřice. Lidé zde fungují v drsných podmínkách a i když na takové místo přijde člověk dobrovolně, není snadné z něj opět svobodně odejít. Nechci spoilerovat, ale v knize proběhlo pár scén, kdy jsem si vzpomněla na mého milovaného Tuláka po hvězdách. A přitom je to celé jen o tom, že člověk chce v klidu žít a hlavně přežít. Jenže občas se to všechno tak blbě zamotá, náhodu střídá smůla a pak je to prostě buď a nebo.

3 07.11.2022

Dobrý thriller. Ne sice žádná wow literární pecka, ale jako odpočinková knížka posloužila dobře. Tušila jsem, kdo je vrah a můj tip byl správný. Jsem spoko. :)

5 16.09.2022